Non si sevizia un paperino
-
Don't Torture a Duckling
-
Don't Torture Donald Duck
Krimi / Mysteriózní / Horor / Thriller
Itálie, 1972, 102 min
Režie:
Lucio FulciHudba:
Riz OrtolaniObsah
-
V malom talianskom mestečku vyčína vrah malých chlapcov. Hneď niekoľko postáv sa stáva podozrivými a spätými s voodoo bábikami a čarodejníctvom, ktoré je v týchto končinách suchého, slnkom rozpáleného vidieku bežnou záležitosťou. (POMO)
V malom talianskom mestečku vyčína vrah malých chlapcov. Hneď niekoľko postáv sa stáva podozrivými a spätými s voodoo bábikami a čarodejníctvom, ktoré je v týchto končinách suchého, slnkom rozpáleného vidieku bežnou záležitosťou. Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
POMO
Jeden z filmov, ktoré jasne dokazujú, že Fulci nebol iba lacný brakmaker, ale aj zručný režisér. Thrillerová dráma, ktorej ide po filmárskej stránke vytknúť snáď len premrštená stopáž. Dejovo konvenčný thriller o hľadaní vraha, formálne však zasadený do nekonvenčného prostredia a samozrejme vyznačujúci sa Fulciho fetišistickým snímaním detailov, podmaľovaných podivne fungujúcou hudbou. Film prakticky nemá hlavnú postavu a zaostruje na viacerých aktérov, ktorých premenlivo presvetľuje z podozrivých na nevinných a naopak. Poteší provokatívne sexuálne vypätie okolo jednej z najvýraznejších postáv, stelesnených krásnou herečkou Barbarou Bouchet.(23.6.2003)
-
AngelAngie
Nezvykle výbornou atmosférou propasovaný film, který hned v prvních vteřinách diváka správně navede. Výborná byla scéna: "Utíkáš? .. Dal jsem Vám džus na stůl. .. Tak mi ho přines sem!", nevím, nevím, ale být v kůži toho chlapce asi nebylo jednoduché. I když to jsem zrovna nadhodila scénu, která zcela z děje vybočuje .. :) Na konci nemalý slasher.(12.10.2008)
-
Superpero
Režijně asi nejzdařilejší Fulci, ale dialogy jsou neuvěřitelně stupidní. Vadilo mi to, protože tenhle film se bere hrozně vážně. Co se týče brutality, tak se Fulci drží celkem zpátky oproti jeho jiným filmům. Dorazila mě ale scéna na hřbitově asi v půlce filmu, kdy najednou spustila rocková hudba (vůbec se tam nehodila) a čtyři chlápci začli brutálně lynčovat ženskou. Její následný krvavý "výstup" na dálnici se mi vryl hluboko do paměti a ukázal, že Fulci přece jenom má talent, i když je to zvrácenej magor. Stojí to za vidění, jelikož tam hraje fakt dobrá buchta, občas je nahá a když ne, tak aspoň nosí minisukně atd.(2.11.2007)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $550,000║(18.7.2010)
-
J*A*S*M
Nejlepší Fulciho giallo. Horror movie of the year(31.12.2010)
-
obitus
Vynikajici giallo, ktere opet dokazuje, ze Fulciho odpurci jen tlucou prazdnou slamu, kdyz po shlednuti Travnickem dabovaneho Patera Thomase mistra odepisuji. To ze se film misto v noci praktycky cely odehrava v parnem, sluncem zalitem dni vytvari opravdu skvelou dusivou atmosferu. Dej je dostatecne prekvapivy, i kdyz se musim priznat, ze tentokrat jsem vraha odhadl drive a zaverecne prekvapeni mi me teorie jen potvrdilo, ne ze by to bylo pro kvalitu snimku nejak podstatne. Zklamani muzou byt pouze zaslepeni vyhledavaci gore, pro ktere je to jen nekolik ochutnavek budoucich Fulciho origii, nejlepsi je asi ubiti retezy, takova mala predzvest uvodu genialniho The Beyond.(25.12.2005)
-
Karlos80
Giallo masterpiece, po technické stránce naprosto bez slabin. Lucio Fulci se touto kritikou na Katolickou církev skutečně vytáhl. O filmu jsem věděl dlouho předtím, než jsem jej zhlédl a napsal tento komentář, tušil jsem dle hodnocení a komentářů že to určitě bude stát zato. Nicméně mě k němu přivedli úplně jiné faktory, a sice moje stoupající obliba k hercům Tomas Milian (zde zpravodaj) a Euro-baby Barbara Bouchet (znuděná, bohatá mladá ex-narkomanka), Florinda Bolkan také nezklame a tady skutečně nezklamala, jako potrhlá cikánská čarodějnice, ovládající starobylé praktiky voodoo magie ve svém tragickém pojetí, doslova excelovala (např. její záchvat na policejní stanici, při jejím vyšetřování). Lucio Fulci, udělal právě tímto filmem díru do světa, byl to právě tento film, kde použil násilné gore efekty a sraženou krev. Co film dělá úspěšným? Tak zajisté perfektní realistická kamera+oslnivé exteriéry Italského městečka Matera, jeho opravdu hrůzostrašná a velmi znepokojitelná atmosféra (tajemné předměty, jehlami propíchnuté panenky, decentní vraždy malých chlapců, pochmurná vesnička a efektivní hudba), tajemné vraždy+značně intrikářský příběh, kdy téměř do konce nevíte kdo za nimi stojí, pachatelů může být dle indicií hnedle několik a někteří z nich jsou i neprávem obviněni (viz čarodějnice Florinda Bolkan). Gore efektů a grafického násilí ještě tolik nebylo, jako v pozdějších režisérových filmech, ale byly tu dvě scény, které se mi nesmazatelně vryli do mé paměti. Efektivní a velmi drsná hřbitovní scéna (jak to jen ten Fulci udělal?) s čarodějnicí Florindou Bolkan, kde ji pár místních chlapů zlynčuje řetězy. Opravdu precizně odvedená práce, včetně všech těch drobných ranek, ze kterých se ihned po úderu vynoří krev a opomenout výkon Florindy Bolkan, která se totálně zkrvavená, na pokraji všech svých sil, zhroutí u silnice, po které právě projíždějí auta, to opravdu nelze. Druhá která se mi vryla do paměti byla ta úplně na konci, kde skutečný vrah padá ze skály a ve speciálních efektech je tu znázorněno jak si dře hlavu a tvář o tvrdou skálu. V této scéně musel divák doslova strnout hrůzou. Přítomnost roztomilé, neuvěřitelně svůdné Barbary Bouchet, byla velmi zdařilým doplňkem, ve scéně kdy totál nahá ležela na pohovce a sváděla dvanáctiletého kluka, jsem se docela i já červenal. Takže zas po dlouhé době, jedna giallo paráda a tudíž spokojenost nadmíru.(31.1.2010)
-
Flipnic
Fulci jasně ukazuje, že pokud zrovna zřejmě netrpěl depresí, měl klid, čas, dobré herce a dostatečný rozpočet na vytvoření filmu, zvládnul tvořit úžasná vypiplaná díla. Navíc bez výrazných gore scén a dlouhých úchylných pohledů na ně. Tenhle film odstartoval jeho kariéru a vůbec se tomu nedivím. Je to výborná temná kriminálka, která mne prostě z určitého neznámého, až mysteriozního důvodu držela přibitého k obrazovce. Zdánlivě jednoduchý děj se v průběhu filmu zesložití, ale přitom nikde nezakolísá, herci hrají dobře, sebejistě, konec je mile překvapivý ... prostě celý film na mne působil velice dobrým a vyspělým dojmem.(15.3.2008)
-
Rogue
Svádění dvanáctiletého chlapce, černé rukavice, woodoo, gore scény, westernové prostředí, detaily. Fulci na vrcholu, bez samoúčelné brutality a s emocemi. V sicilském parnu se tak rozjíždí pátrání po vrahovy, které v polovině stopáže nabídne scénu jak z Leoneho a končí tak, že bylo v USA zakázáno až do roku 2000. A Barbara Bouchet se narodila v Liberci, čas stát se patriotem. Jasných 5.(27.8.2009)
-
Lhurgoyf
Kriminálky s hororovými prvkami Fulcimu nesvedčia. Film je síce zručne natočený, lokácie Sicílie sú ako vystrihnuté z Krstného Otca, len ten príbeh je trošku deravý a občas i dosť silne nudiaci. No a ten chaotický záver... Lucio sa mal radšej nadosmrti držať polorozpadnutých tiel zombies.(29.1.2004)
-
giallo
Jednoznačně nejpovedenější meastrův film, který je současně i jedním z nejlepších giallo filmů vůbec. "Káčátko" má především skvělý nepředvídatelný scénář, absolutně hmatatelnou dusnou atmosféru(hned úvodní sekvence s dálnicí je geniální) a samozřejmě i nějaké ty Fulciho pověstné gore scény (hřbitov rulezz). Zde konečně, aspoň v mých očí, Lucio ukázal, co v něm je a stvořil tak geniální giallo perlu, kterou stojí za to vidět i vícekrát. Veliká škoda, že se Fulci nedržel více gialla než horrorů.(19.11.2008)
-
Vojtino
Na tento film jsem se moc těšil, a to hlavně díky (na Fulciho filmy nezvykle) vysokému hodnocení. Před chvílí jsem to dokoukal a nevím proč, ale nějak mi to prostě nesedlo. Natočeno je to dobře a má to docela silnou atmosféru, ale příběh mě nějak pořádně nezaujal (občas jsem se v tom i ztrácel) a ani mě to moc nebavilo. Navíc pro gialla tipická hudba, z které jsem jinak vždycky nadšený, mě v tomto filmu spíše otravovala. Stejně tak docela dlouhá stopáž. Bylo tam sice pár dobrých a zapamatováníhodných scén a celkově to na mě působilo jako kvalitní film, ale víc než tři hvězdičky prostě nedám. Možná se na to někdy kouknu znova, až se na to budu cítit a hodnocení třeba změním.(1.7.2011)
-
helljahve
Čoraz viac sa presviedčam, že Fulci si status kultového režiséra naozaj zaslúži.(23.12.2009)
-
iolaos
nemyslim si ze kriminalky s horrovymi prvky Fulcimu nesvedci, o tom sme se mohli presvedcit v jeho 10 let mladsim famoznim rozparovaci.... bohuzel v tomto giallu sem Fulciho nepoznaval... na jednu stranu se porad jeste jedna o originalni thriller zasazeny do proslunene sicilske dedinky, na druhou stranu dej byl znacne prekobinovany, zmatecny a hlavu motajici.. s propracovanosti krvavych efektu, pro ktere mistra clovek obtivuje (ci zatracuje), je to na stiru.. za zminku stoji pekne aktorky, zvlaste Barbara Bouchet...(13.2.2008)
-
erl
Non si sevizia un paperino - Skvost! Dokonalost! Nenacházím slov! Fulci byl génius a tímhle giallem si v mém srdci zajistil výsostné postavení.(13.3.2008)
-
Chatterer
Musím dát 90%. Velmi přísné giallo s dobrými hereckými výkony, hudbou a supr režií. Bravo Fulci.(11.5.2009)
-
YURAyura
6/10 Pekne giallo, kde namisto krasnych bab umiraji deti, coz je samo o sobe positivni, ale k dokonalosti tomu jeste nejaky ten kilometrik chybi... Mozna trosku prekombinovane, ale zato docela svizne odsypajici. Kdopak to ty bezbranna kacatka asi kynozi a proc? Podezrelych je hafo, policije je prekvapive aktivni a prirodni scenerie kolem dokola pekna (prestoze by fasisticti greenpiss aktiviste mohli namitat, ze dalnice do teto prirody zkratka nepatri, ale to je jina pisnicka). Kazdopadne krve si divak moc neuzije, coz mne nevadilo, brz zbytek to vynahrazuje. Rozhodne se jedna o lepsi Fulciho kus.(18.12.2006)
-
Ten Druhy
Na rozdiel od Bavu, Argenta alebo napríklad Lada, ktorých giallo filmy sa odohrávajú v mestskom prostredí, Lucio Fulci umiestnil dianie v Non si sevizia un paperino do vidieckej oblasti na juhu Talianska. V tomto prostredí sa dodnes žije archaickým spôsobom a stále významné miesto majú povery a ľudová mágia. Práve na týchto pilieroch režisér vystaval atmosféru zaostalého vidieckeho sídla zahľadeného do seba, ktoré spája s civilizovaným svetom iba diaľnica. Časté zábery kamery na diaľničný viadukt nad mestečkom divákovi pripomínajú protiklad: moderný svet - zapadákov. Non si sevizi un paperino má typické znaky pre giallo (do poslednej chvíle záhadný sériový vrah, bezradná polícia, viacero podozrivých...), je však o to drsnejší, že v ňom zomierajú deti. Fulci prekračuje klasický rámec žánru a ponúka aj sociálnu drámu. Predstavuje vnútorne rozporuplný malomeštiacky kolektív rozdelený závisťou a súťaživosťou, ale stmelený poverami a predsudkami. Z tohto kolektívu sú oddelené postavy, ktoré doň nezapadajú a sú automaticky podozrivé. Ide o cigánku označovanú ako čarodejnica, ktorú hrá Florinda Bolkan, po celý čas špinavá so zababranou tvárou, ale napriek tomu krásna. A potom je tu George Wilson v úlohe čudného pustovníka, ktorý žije v horách za mestom. Práve tieto postavy vdychujú Fulciho filmu mysteriózny charakter. Vo filme samozrejme nechýba nahota, ktorá má priam kacírsku povahu, krásna Barbara Bouchet sa predvádza v úplnej kráse svojho odnaženého tela asi 13- ročnému chlapcovi. Scenár nemá prakticky žiadne prázdne miesta, samotný príbeh je prekvapivo logický a inteligentný, a to je (vzhľadom na tvorbu režiséra a taliansky kontext) vcelku príjemné zistenie.(2.8.2010)
-
gjjm
Jak vypadá venkovské drama v giallo stylu? Dobře. Přes žánr a Fulciho specifický styl, v němž surrealismus přerůstá hranice psychózy, to nemá vůbec daleko k Felliniho poetice. Líbilo se mi takové střípkovité, fragmentální vylíčení prostředí italské vesnice, a to v na Fulciho nevídané technické i herecké kvalitě. První film, ve kterém jsem bez nápovědy rozeznal režisérský štěk, a Fulci se tu ukázal i jako výborný herec (stejně jako většina ostatních představitelů). V italské vesnici se ztrácí děti (většinou to navíc nějak souvisí s nahými dámami, resp. jejich šmírováním, aby byl naplněn důležitý požadavek žánru, totiž ukázat divákami několik bradavek). Místní šmírák a magor se časem přizná a vykopávají se kostřičky, ovšem tato zápletka je zapojena do docela kvalitního baladického příběhu - možná to bylo tím vesnickým prostředím a jeho podáním, ale trochu mi to připomnělo Je třeba zabít Sekala. Za všechno ovšem může někdo úplně jiný a, no, musím říct, že tento vývoj příběhu a konec jsem doopravdy nečekal, ale když se nad tím zamyslíte, je jen velice mírně přehnaný. Film má dobře napsané i zahrané postavy (mne nejvíc zaujal ... no samozřejmě don Alberto, Francesco, kterému jsem odpustil i jeden táhlý pohled do kamery, a pak otec zavražděného kluka v podání režiséra samého) a několik vynikajících záběrů (epileptický záchvat, kresbičky rozsekané ženy ve školním sešitě, prakticky všechny scény nalézání těl, zádušní mše, scény s klasickým fetišistickým motivem hraček, který najdete i u Argenta aj.) - ty ovšem netáhnou film, jen ho doplňují. Hudba byla, jak je u Fulciho filmů obvyklé, v některých částech mistrovská a v jiných zcela nehodící se, další výhradou může být málo nápaditá, ale docela dostačující kamera. Jinak je to ovšem vynikající film (zejména kvůli až na několik neobratných dialogů vynikajícímu a promyšlenému scénáři, který by obstál i v nehorrorovém žánru, a který velmi zajímavým a nápaditým způsobem přiměřeně využívá divadelní techniky), který mohou ocenit i ti, kterým se Fulciho díla či giallo obecně nelíbí. Není to tak ujeté, jak bývá zvykem, a některé kvality snímku jsou nesporné. Jen té krve by mohlo být trochu víc, až na jedno velmi pěkné ubití řetězem a jednu tvář krásně roztříštěnou o skálu, tu uvidíte vlastně jen důsledky všech vražd, totiž mrtvolky. A to, musíte uznat, není ono. Mimochodem, opravdu by mne zajímalo vyjádření katolické církve (k níž se pan režisér přes obsah svých filmů docela horlivě hlásil) k tomuto filmu ;) Těžko říct, jestli je možné následující slova použít horrorověji: Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky, až na věky věkův, amen.(24.8.2009)
-
Karamanlis
Ranné giallo kontroverzného talianskeho režiséra Lucia Fulciho je možno považovať za jeden z jeho formálne najprepracovanejších filmov. Je dôkazom toho, že existovali časy, keď sa Fulci sústredil aj na scenár a že dobré talianske giallo sa kľudne zaobíde aj bez nadsadených gore efektov. Záverečné rozuzlenie je pomerne nečakané a tak to u tohto subžánru má byť.(27.5.2010)
