Návrat bílého tesáka

Keď v roku 1996 zomrel taliansky režisér Lucio Fulci, svet sa s ním lúčil ako s rešpektovaným autorom horrorov, ktorý často a rád prekračoval hranice konvenčných tvorcov. Jeho filmy boli plné násilia. Vyžíval sa v krvavých scénach. Rád používal nechutné gore efekty. Jeho snímky boli určené pre otrlých divákov so silným žalúdkom. Skôr ako sa však vydal touto cestou natočil i niekoľko titulov, kde sa ešte neprejavila jeho zvrhlá kreativita, ktorá sa s pribúdajúcimi rokmi stupňovala. V roku 1973 zrežíroval veľmi podarenú filmovú adaptáciu románu spisovateľa Jacka Londona "Biely tesák" a o rok neskôr natočil voľné pokračovanie "Návrat Bieleho tesáka". Boli to dobrodružné snímky z prostredia zlatokopov z amerického severo-západu. Je pravda, že v tejto druhej časti pán Fulci už viacej zatlačil na pilu a film vyznieva miestami dosť drsne. *** (28.03.2021)

Všeho je víc a všeho moc někdy opravdu škodí. Fulci totiž evidentně přitvrdil a krve i mrtvých znatelně přibylo, stejně tak akce. Tesák se ale už chová jako dokonale vycvičený pejsek ňuňuňu a mnohem větší prostor dostává i lehce otravný dětský hrdina. Vítaným zpestřením bylo naznačení zakázané náklonnosti sestry Evangeliny k Johnu Scottovi, za níž však byla potrestána upálením, a to nedostala ani pusu! Bigotní Bůh! Pořád dobré, ale už jen to. Nakonec ale za dvě napínavá finále s psími spřeženími znovu za čtyři. (17.01.2017)

Nebýt toho psa,tak jsem se nedokázal protrpět do konce. Celý film přišel úplně bez koncepce a jen se využil pes na doopravdy těžký podmínky.Tady obdivujete psa a to je všechno.Franco Nero nemá moc co hrát a to je díku tomu,že je to doopravdy až takový spletenec o zlatém dolu,že to vůbec nebaví snad ani jeho.Mladý klučina snad vyřkne "Bianco" tak stokrát,že už Vás z toho bolí hlava.Občas pěkná kamera v doopravdy nehostiném prostředí,což je jediná věc,která se povedla.Nevím,kde jsou ty drsné scény,ale budiž.Možná tak,když se psa snaží chytit a hází po něm lopatou nebo nechá režisér psa běhat v hlubokým sněhu.Ale to už jsem psal,pes si zde doopravdy užil,ale divák nikoliv. Lucio Fulci má určitě lepší filmečky. (13.06.2021)

Zdařilé pokračování Fulciho dobrodružství, na kterém spolupracoval mj. Joe D´Amato. Není divu, že dva horroroví režiséři dali dohromady poněkud drsnější podívanou. Smrt přichází častěji a úmrtí jsou daleko brutálnější. Uhoření zaživa, umrznutí zaživa, přejetí saněmi zaživa. Souboj s dravým ptákem se rovněž neobejde bez škopíčku krve. Přesto jde opět o příběh ze země zlatokopů zakončený napínavým soubojem na život a na smrt. S Bílým tesákem je to pro mne nejpovedenější filmová podoba Londonovy klasiky. (29.03.2011)

Druhý díl navazuje na první a nemá nic nového, co by řekl. V prvním díle se seznamujeme s Bílým tesákem a jeho přilnutí k lidem, ke Scottovi a k indiánskému chlapci. V druhém z něho Fulci udělal Lasie nebo komisaře Rexe. Ten pes je chytřejší než lidi. Příběh je prakticky totožný s prvním filmem. Steiner se vrací jako padouch a opět ovládá městečko, Tesáka si pro změnu oblíbí bílý chlapec (indiánský chlapec je na začátku zastřelen). Fulci rovněž značně přitvrdil a přidal hodně drsný scény, které se do snímku nehodí. Nemůžete mít takhle nadpřirozeně inteligentního psa, který zachrání den a naturalistické scény. To nejde dohromady. Rustichelli mě opět zklamal a udělal ještě melancholičtější soundtrack. Jako celek film na člověka působí extrémně depresivně, podobně jako například zimní western Velké ticho od Corbucciho, k čemu přispívá i naprosto otřesná česká zvuková stopa. Tu sice nemůžu na vrub přičítat Fulcimu, avšak i bez je to až moc temnej film. (16.12.2018)