Slunce a Měsíc

"Magie, aby budoucí mladá královna onemocněla a zemřela. Další magie, aby přežila svoji smrt." ■ Kdyby The Moon Embracing The Sun trval jen od šestého do dvacátého dílu, mluvil bych o tom jako o seriálu, který se pomaleji rozjíždí, ale v druhé polovině super přidává na tempu a graduje. Líbili by se mi herci a uvažoval bych určitě čtyři a možná pět hvězdiček. Problém je prvních pět epizod, hraných herci ve věku 13-15 let, které se odehrávají osm let před dalším dějem. Všeobecně bývá problém, když má seriál dvě části a každou hrají jiní herci, zde se však umocňuje tím, že ačkoli hodnotím zbytek velmi dobře, první čtvrtina ... je ... ještě lepší. Lepší chemie mezi hlavní dvojicí, většinou přirozenější herci (v dospělém věku v mých očích obstál mladý král a jeho bodyguard). Představitelka budoucí královny je ve třinácti nejen zajímavější (herečka, stvárňující ji v jedenadvaceti, ne, že by nebyla krásná, ale je krásná tak nějak "jihokorejsky standardně"), ale i lepší herečka. Když se podíváme do životopisů, má to logiku. Kim You-Jung hraje od pěti let (jako holčičku jsem ji viděl například v Lump of Sugar). Přičemž dětští herci jsou vybíráni podle schopnosti být přirození a Kim You-Jung má navíc za sebou asi tak trojnásobek filmů a seriálů, než Han Ga-In, která ji v dospělosti ztvárňuje. Podobně jsou na tom ostatní. Viz video s "dětskými" herci: https://www.youtube.com/watch?v=79xUV3VXbC4 ■ Moje zamilovaná sladba ze seriálu, Long Live Wisp (Pramínek dlouhého života): https://www.youtube.com/watch?v=1lxmteawz4I&index=12&list=PLC0B07A250EB60D0E (19.11.2014)

Po několikadenním vnitřním souboji jsem se rozhodla přece jen ty 4* dát. Rozhodování to bylo těžké, protože pro mě se tento seriál skládá celkem ze tří částí. Ta první je doba, kdy jsou hlavní hrdinové ještě v pubertě. Těch cca 6-7 dílů jsem zhltla najednou. Pak přišlo asi 7 epizod, které mě moc nebavily. Myslím si, že kdyby se všechno, co se tu dělo shrnulo do patnácti minut, úplně by to stačilo. Ale jakmile se přestalo řešit, s kým král spí a s kým ne, a konečně jsme se dostali k odkrývání pravdy, moji pozornost to opět strhlo. Osobně jsem měla radši mladší hrdiny, než jejich dospělou verzi. Tradičně mi lezla na nervy hlavní hrdinka (jen v dospělosti). Ze zestárnutí vyšel dobře snad jen král a ty jeho dva "pobočníci". Na konci se na můj vkus možná trochu moc brečelo, ale s tím se musí holt u Korejců počítat. (21.10.2012)

Historická dorama si vybírám pečlivě, protože většinou působí hodně silně a protože si člověk u nich uvědomí hodně věcí, ale jsem ráda, že jsem i tomuto dala šanci, protože se to vyplatilo :-D Čekala jsem, že se to celé bude odvíjet ve vážnějším duchu, proto mě mile překvapilo, že tam byly i scény, u kterých jsem se hodně nasmála. Je pravda, že to bylo zdlouhavější, kdyby to mělo o pár dílů méně, nezlobila bych se, ale i tak to bylo zajímavé a napínavé. "Dětské" hvězdy byly super! U dospělých bych měla výtku akorát k Han Ga In, podle mě se pro hlavní roli moc nehodila a dokonce se ani nehodila ke Kim Soo Hyunovi, čemuž nahrávalo i to, že král měl být o pár let starší, přitom Soo Hyun je asi o šest let mladší než Ga In a je to prostě znát. Ale úplně nejlepší pro mě byla dvojice Lee Hwon (ať už v podání Yeo Jin Gooa nebo Kim Soo Hyuna) a Hyung Sun (Jung Eun Pyo), úžasně zábavná dvojice :-D :-D :-D :-D (16.03.2013)

Tohle je první korejské drama, které jsem viděla, a musím říct, že mě chytilo za srdce. Příběh výtečný, občas trochu moc emocí a slz (ale s tím se musí počítat, no) a výborné vtipné skeče, jak v podání králova osobního sluhy Hyung Suna (scéna se sněhulákem!:D), tak i prince Yang Myunga a občas samotného krále Lee Hwona. Dětské výkony byly mimořádné a díky tomu jsou první epizody prostě nádherné, zbytek občas trochu kolísal, ale ve výsledku nemůžu dát nic jiného než 5 hvězdiček. Jsem moc ráda, že mě studium korejštiny k tomuto seriálu přivedlo, a až budu umět korejsky dostatečně dobře, shlédnu to s radostí ještě jednou celé s korejskými titulky;) (14.11.2013)

Aneb "Jak kvůli dvěma nezáživným hlavním postavám vymře půl Koreje." Vážně. V každém díle se aspoň dvacet minut brečí, zbylých čtyřicet se trpí tiše. Nejvíc toho nabulí princezna, které se paradoxně nic neděje (když nepočítáme crush na bishíka). Někdo ji bude nenávidět, někdo zbožnovat, já jsem si ji celkem oblíbila. Byla pořád živější a barvitější než sluníčko s měsíčkem, kteří tíhli od dušínství k ježíšovství. Z toho vyplývá jedna věc. Kromě hlavních postav jsou zajímavé snad všechny, i ty nejmenší roličky mě bavilo sledovat víc než právě ústřední dvojici. Uznávám, že jako caparti byli ještě roztomilí a měli jiskru, ale pak už byl celý seriál jen o slzách a utrpení a jiskry zhasly. Věděla jsem, že jdu koukat na drama, ale i to se musí umět prokládat. Co mohlo v jedenácti dílech působit silně, v dílech dvaceti už je pětkrát převařený čaj. Zápletka se šamankou Jang a hlavně pak její více než šedozónové způsoby, jak Měsíčka zachránit, mi přišly celé takové šišaté. Nedávaly mi smysl. Proč jsem to vůbec dokoukala - abych viděla víc šouráren a grimas, co prováděl dvorní eunuch, a abych ho viděla, jak se handrkuje s králem. No. Chápu, že někomu tenhle druh romantiky a mystiky sedne, ale sama si víc užiju civilní výpravu, vyváženost děje a logiku motivů. Nemůžu se ubránit dojmu, že seriál stojí a padá na tom, že protagonisté jsou hezcí... (Ale vážně. To obsazení si zasluhuje chválu. Lidé si prý stěžují, že Měsíček má po předělu moc hluboký hlas - nechte ženský žít. Já žasnu, co si Korejci všechno nevymyslí, aby mohli ženy buzerovat za něco úplně normálního.) (18.07.2016)