Hašišbába

"Otče Battiste, zhřešila jsem !!" - "Zase jste hodila sousedům šváby do jídla ??" - "Něco horšího !!" ;) Když pominu fakt, že jsem se musel dlouhou dobu přemlouvat, abych strčil placku s obrázkem dost nesympatické babky v šátku, kterou podle všech mně známých informací přivedl nedostatek peněz k myšlence dealovat trávu, no, doba si žádá svoje, kdysi chudoba naučila Dalibora housti, což by ovšem nebyla taková legrace, do dvd přehrávače, musím uznat, že mě Hašišbába kupodivu dost bavila !! Když se totiž povznesete nad samotnou absurditu příběhu vyhnanou na nejvyšší míru, přičemž tvůrci očividně spoléhali na to, že ona předeslaná primární idea bude již sama o sobě natolik vtipná, že utáhne film, v němž jinak vyloženě vtipné situace chybí, což mě osobně dost překvapuje, jde přeci o francouzskou komedii, která vždy spoléhala na sílu dialogů, které když nefungují, jsou nahrazeny gagy či zvolna přecházejí v crazy komedii založenou na několika nedorozuměních, dostanete velmi příjemný snímek, který si neklade jiné cíle než pouze pobavit.. Všechny ostatní prvky coby ryze současné francouzské bolístky, na něž tvůrci upozorňují, ať už jde o rasové problémy, drogovou problematiku či všudypřítomnou zadluženost, která se u těch nejstarších stává opravdu fatálním průserem, totiž scénárista a režisér v jedné osobě Jérôme Enrico pouze naťukne, a využívá jako prostředky obnažení charakteru Paulette, a následně je nechává ležet bez využití !! Škoda, že se divák nemá šanci více ztotožnit s hlavní hrdinkou, která se musí každému nexenofobnímu divákovi vyloženě příčit, nicméně díky stopáži i tomu, že Enrico nezachází do hloubky, Hašišbába nesklouzává k moralizování, nenudí, naopak i díky solidnímu soundtracku Michela Ochowiaka působí opravdu velmi svižně, a tak se vlastně to zkratkovité finální rozuzlení dalo celkem logicky i očekávat.. Že Vám jméno Michel Ochowiak nic neříká ?? Když prozradím, že se jedná o pseudonym, za nímž se skrývá oscarový režisér Michel Gondry, není třeba dodávat víc.. (23.09.2013)

Roztomilá přeháňka, který v závěru drobánek přerostla. Bernadette Lafont mi dost připomínala Ninu Divíškovou (ND je o dva roky starší) a byla tím sympatičtější, čím "věrohodnější" skutky ve jménu barevných eurobankovek páchala. Nečekejte moc, ale i absence smutných motivů může v dnešním předramatizovaném kině dost potěšit. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art s nádechem exkluzivity, film půjde do domácích (francouzských) kin až v lednu 2013. (27.11.2012)

BACHA OBSAHUJE SPOILERY!!! Ve svobodném světě, o kterém sní každý utlačovaný důchodce v naší republice, žila jedna paní zabezpečená propracovaným systémem sociálního zabezpečení, a proto vůbec neměla důvod uchylovat se k zoufalému kroku, jako je prodej drog. Jako myšlenka na film to nebylo špatný, ale takovou srágoru, co se frantíkům podařila natočit, aby člověk pohledal. Na spravení žaludku, který jsem u tohoto snímku znechucením málem vyzvracel, jsem si dvakrát pustil Bílou vdovu a bylo hej. Jo a hlavně nevolte komunisty, at´ nedopadneme jak ti chudáci francouzi (27.10.2013)

Nejen becherovka sbližuje. Příjemná komedie plná stereotypů a otřepaných vtípků. Jenže funguje. Upozorňuje na sociální problémy a vzala si do parády předměstská sídliště, všechno s nadhledem a odhodláním vykašlat se na nějakou politickou korektnost. Navíc má kouzelný happy end ve stylu...policajti, vy nám taky! Paulette je sice nesympatická babizna, ale její příběh zaujme nejen podnikavé pekaře.... (19.02.2013)

Bílá vdova byla vtipnější, nápaditější a jednoznačně lepší. Hašišbába má zase větší důraz na rasové a sociální problémy (chudák babička Paulette bere důchod 600 euro a nemůže z toho vyžít - schválně, zkuste si to přepočítat na koruny). I tak ale v souboji filmů o drogových dealerkách v seniorském věku vítězí britský film. Ten už totiž od začátku pracuje s nadsázkou, zatímco francouzská komedie je zobrazená zprvu realisticky, aby pak chvilkami neústrojně přecházela do pohádkových momentů. Navíc jsou v logice děje díry jako v ementálu. /26. 2. 13./ Bílá vdova (26.02.2013)