Hašišbába

"Otče Battiste, zhřešila jsem !!" - "Zase jste hodila sousedům šváby do jídla ??" - "Něco horšího !!" ;) Když pominu fakt, že jsem se musel dlouhou dobu přemlouvat, abych strčil placku s obrázkem dost nesympatické babky v šátku, kterou podle všech mně známých informací přivedl nedostatek peněz k myšlence dealovat trávu, no, doba si žádá svoje, kdysi chudoba naučila Dalibora housti, což by ovšem nebyla taková legrace, do dvd přehrávače, musím uznat, že mě Hašišbába kupodivu dost bavila !! Když se totiž povznesete nad samotnou absurditu příběhu vyhnanou na nejvyšší míru, přičemž tvůrci očividně spoléhali na to, že ona předeslaná primární idea bude již sama o sobě natolik vtipná, že utáhne film, v němž jinak vyloženě vtipné situace chybí, což mě osobně dost překvapuje, jde přeci o francouzskou komedii, která vždy spoléhala na sílu dialogů, které když nefungují, jsou nahrazeny gagy či zvolna přecházejí v crazy komedii založenou na několika nedorozuměních, dostanete velmi příjemný snímek, který si neklade jiné cíle než pouze pobavit.. Všechny ostatní prvky coby ryze současné francouzské bolístky, na něž tvůrci upozorňují, ať už jde o rasové problémy, drogovou problematiku či všudypřítomnou zadluženost, která se u těch nejstarších stává opravdu fatálním průserem, totiž scénárista a režisér v jedné osobě Jérôme Enrico pouze naťukne, a využívá jako prostředky obnažení charakteru Paulette, a následně je nechává ležet bez využití !! Škoda, že se divák nemá šanci více ztotožnit s hlavní hrdinkou, která se musí každému nexenofobnímu divákovi vyloženě příčit, nicméně díky stopáži i tomu, že Enrico nezachází do hloubky, Hašišbába nesklouzává k moralizování, nenudí, naopak i díky solidnímu soundtracku Michela Ochowiaka působí opravdu velmi svižně, a tak se vlastně to zkratkovité finální rozuzlení dalo celkem logicky i očekávat.. Že Vám jméno Michel Ochowiak nic neříká ?? Když prozradím, že se jedná o pseudonym, za nímž se skrývá oscarový režisér Michel Gondry, není třeba dodávat víc.. (23.09.2013)

Skvelá politicky nekorektná insolventná babička, ktorá sa zapletie. A keď to nejde po starom, tak nájde nový obchodný model. Francúzi komédie stále vedia, a vedia aj vymyslieť niečo celkom nové, neobvyklé, možno až šokujúce. Dobrá nálada ide z filmu v každom momente, aj pri zvláštnom akčnom závere, nejako sa to uzavrieť muselo, asi iná možnosť nebola. –––– Všetci tí rákosníci, arabáši a čierne huby... Vy by ste si zaslúžili byť biely, pán Baptiste. –––– Prečo si za každú cenu zlá? Prečo nikoho neľúbiš? –––– Obmieňať menu a rozširovať klientelu. (25.02.2017)

Mně se to jako komedie moc líbilo. Nepostrádalo to šmrnc, vtipné gagy, samotný obsah byl neotřelý, dalo by se říct - alespoň pro mne jako diváka - jedinečný, babka prostě byla na dně a přišla k ní exekuce, a tak se rozhodla, že sedá na dýlerku drog. Díky neposednému vnukovi, míšenci a synu černošského policajta, přijde na nápad, jak prodávat drogy mnohem nenápadněji, totiž jako cukrářské zboží. Tím ovšem zničila okolní drogové gangy... Do konce jsem byl zvědav hlavně na to, jak se ze všeho vyvlékl scénárista, protože ukončit se každý příběh nějak musí. Asi by v běžném životě ta čtveřice žen s podmínkou nevyvázla. Bezvadná byla paní Alzheimrová... No, a když vyšly od soudu, rozhodly se prodávat cukrářské zboží. Jen jsem si povšiml, že na posledním záběru byl název cukrárny Jeanette-Amsterdam. Že by její cukrářství ani tentokrát nebylo jen tak obyčejné a pouze přesunuté do liberálního Nizozemska? (25.02.2017)

Vkusné intro, výborná scénka s Tarasem v limuzíně a krásná hudba film skoro vytáhly až na čtyři hvězdy. Objektivně ale kvalita filmu tak vysoko není. Jako oddechovka nebo rozptýlení může Paulette alias Hašišbába leckoho potěšit, ale humoru mohlo být víc, přeci jen filmu zařazenému do žánru komedie by více smíchu v sálu slušelo. (04.03.2013)

BACHA OBSAHUJE SPOILERY!!! Ve svobodném světě, o kterém sní každý utlačovaný důchodce v naší republice, žila jedna paní zabezpečená propracovaným systémem sociálního zabezpečení, a proto vůbec neměla důvod uchylovat se k zoufalému kroku, jako je prodej drog. Jako myšlenka na film to nebylo špatný, ale takovou srágoru, co se frantíkům podařila natočit, aby člověk pohledal. Na spravení žaludku, který jsem u tohoto snímku znechucením málem vyzvracel, jsem si dvakrát pustil Bílou vdovu a bylo hej. Jo a hlavně nevolte komunisty, at´ nedopadneme jak ti chudáci francouzi (27.10.2013)