poster

Věra 68

  • Slovensko

    Věra

Dokumentární

Česko, 2012, 90 min (Alternativní: 52 min)

Režie:

Olga Sommerová

Scénář:

Olga Sommerová

Kamera:

Olga Špátová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • prkalil
    *****

    ČE-KO, ČE-KO, RA-RA-RA!(5.1.2013)

  • movie
    ***

    Neobratně natočená a sestříhaná záležitost, bohužel. Co už jsem věděl, jsem si tu zopakoval, co jsem se chtěl dozvědět, jsem se nedozvěděl. Sommerová klouže po povrchu a nejspíš počítá s tím, že některé zasadní informace musíme přece všichni vědět. Dramaturgicky to občas připomíná Horoskopičiny Karla Šípa apod. Tohle téma by šlo (musí jít) udělat mnohem lépe, jen to asi nemělo příjít pod prsty Sommerové.(1.1.2014)

  • Slarque
    ****

    Mramorizace paní Čáslavské dopadla výborně. Ostatně moc dalších lidí si něco podobného nezaslouží. A to jsem její úspěchy nezažil a vyrůstal v době, kdy se o ní „radši nemluvilo“. Že prd rozumím gymnastice, také nevadí. Prostě je to portrét ženy - bojovnice. Trochu mě rušila jen scéna s nepříčetným Johnem Bokem, i Václava Havla tam na mě bylo zbytečně moc, ale jinak perfektní (90%).(5.6.2012)

  • Aelita
    **

    Číslo "68" zcela zastřelo slovo "Věra". Politika, která je jen jednou z mnoha stránek lidského života, se v tomto dokumentu stala jedinou všepohlcující plochou, na niž se promítla pouhá stínohra reálného života jedné reálné ženy. Dětství, gymnastika, olympiády v Tokiu a Mexiku, rodinné příběhy, práce – vše je tu převedeno do jazyka politiky, vše je vykonáno ve jménu "jedné strany". Z té propagandy jsem dokázala vydolovat jen střípky Věry Čáslavské – gymnastky, ženy a člověka. Pevné nohy, které vše unesly a nikdy nezradily. Čtyři motivace pro gymnastiku – nejdříve exhibice, pak radost, poté výkon pro lid a stát a nakonec zodpovědnost. Stálé uznání ze strany Japonců a Mexičanů a střídání období přízně a nepřízně v rodné vlasti. Medaile v kartónových krabicích uskladněné kdesi v komůrce. Rodinná tragedie "otcové a děti". Socha Olbrama Zoubka v pankáčské mikině na Pražském hradě. Samurajský meč. Gymnastka, kterou vyměnili za uhlí pro Kubu. Pyramidy Machu Picchu. Blonďatý drdol a oční linky 60. let. Škoda, že to vše zapadlo do pozadí. V druhé polovině filmu jsem se začala nudit a koukat na hvězdy, letadla a mraky na stropě pardubického letního kina. Olga Sommerová, která jinak točí skvělé dokumenty, tentokrát příliš tlačila na jednu pilu. Vysvětluji si to tím, že dokumentaristka skrze příběh slavné gymnastky rekapitulovala své vlastní vzpomínky na období a lidi, s kterými je stále alespoň v duchu spojena. Doba je ale jinde.(4.8.2012)

  • swamp
    *****

    Neobyčejný dokument o této - jinak ji snad ani nelze nazvat - velkolepé ženě. Na vavřínech i pod nimi, zmítaná životem. Přesto vytrvala.. neodvolala svůj tichý protest a překonala všechny jeho následky.(27.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace