Věra 68

Dokument o adorované Věře bych ohodnotila o bod více, kdyby se v něm zúčastnění nesnažili "uvést na správnou míru" selhání jejího syna. Objektivitu, prosím. Lze dohledat na internetu, jak se neštěstí přihodilo. Syn Čáslavské svého otce jistě nechtěl úmyslně zabít, ale zdaleka to z něho nedělá nevinnou oběť justičního omylu. Nad úspěchy paní Čáslavské lze žasnout a obdivovat je, to však neznamená, že lze v dokumentu přehlížet nepohodlná fakta. Buď o neštěstí neměli vůbec hovořit nebo popsat pravdivě- z více stran -jak se nehoda s vystupňovanou synovou agresí odehrála (zesměšňování, úmyslné zničení otcova auta, pak rána pěstí do hlavy, která vedla ke kómatu...). Těžko se mi to píše, ale napsat jsem to musela. Je mi to líto. (05.08.2016)

Věra Čáslavská byla bez debat jednou z těch sportovně nejvýznamnějších osob Československa a jelikož včera bohužel zemřela, pustili na ČT2 tento dokument o jejím životě. Rád jsem si ho pustil, abych viděl záznamy z jejích úspěchů a samozřejmě abych viděl ten slavný protest, který jí zkurvil zbytek života. Komunisti jí dali co proto a co neudělali oni, dodělal Odložil. O krizi během 70. a 80. let toho v dokumentu moc není, naopak je tam hodně slávy, které se zaslouženě dočkala po sametový revoluci. Dokument samotný mi svým formátem nesedl, koukat na starý báby u oběda prostě není ono. Před Věrou Čáslavskou ale vždycky pověstný klobouček... (31.08.2016)

Věra Čáslavská byla jednou z nejznámějších našich osobností ve světě. Světový věhlas si zasloužila svou sportovní dominancí v gymnastice (je vůbec nejúspěšnější naší olympioničkou) a také svým protestem proti okupaci na olympiádě v Mexiku v roce 1968, který jí pak dali komunisti sežrat. Místo oslavování jejího úspěchu a poděkování, jí vyloučili ze společnosti a zakázali vše, co měla ráda. Zaslouženého ocenění se jí dostalo až po revoluci. To jsou obecně známá fakta, které znovu připomíná tento dokument Olgy Sommerové. Jako u podobných dokumentů, obsah jednoznačně přebíjí formu, která je průměrná. Přesto díky za něj. Za to, že potěšil Věru Čáslavskou krásnými vzpomínkami při natáčení. Za to, že připomněl většině, jakou sportovní hvězdu jsme měli. A taky za to, že ukázal, co byli komunisti zač a jaká strašná doba to po 1968 byla. (13.08.2021)

LFŠ 2012: Ke své smůle jsem shodou okolností před zhlédnutím filmu četla rozhovor s Věrou Čáslavskou a ještě s ní slyšela rozhovor v radiu, takže pro mě dokument nebyl vesměs ničím novým, na druhou stranu bylo hezké vidět archivní záběry, které dneska člověk, pokud je cíleně nevyhledává, asi jen tak nevidí. Ačkoli mě dokument jako takový tolik nezaujal, musí se nechat, že Věra Čáslavská je krásná a je dobře, že o ní dokument mohl vzniknout. (3,5*) (03.08.2012)

Nechápu, proč se točí takovéto degradující dokumenty. Věru Čáslavskou, ač si jí vážím za reprezentaci vlasti, její sparing partneři naprosto pohřbili. Nejhorší byl asi John Bok, který dojem z kauzy rodinné vraždy úplně zazdil. Václav Havel pak nedůvěryhodnou obhajobou amnestie pro vraha přidal poslední lopatu hlíny na hrob. Představila jsem si, že jsem člen Odložilovy rodiny, tenhle všechen hnus o mrtvém poslouchám, a zvedl se mi žaludek. Ať byl jaký byl. Věra Čáslavská tam v obou případech byla jaksi navíc, což ubohý dojem ještě umocnilo. Její agresivní a sprostá kamarádka taky na sympatiích nepřidala. Většina tvorby Olgy Sommerové se mi líbí. Tímto paskvilem se zřejmě chtěla někomu zavděčit nebo zaplatit povinné desátky režimu. Jinak si to vysvětlit nedokážu. Příště, prosím, točte dokument o Věře Čáslavské takový, aby byl o ní a ne o několika uřvaných nesympatických nýmandech, kteří ji svým exhibicionismem a vulgaritou úplně zastíní. Nikdy nedávejte prostor lidem, kteří hanobí mrtvé, zejména zemřelé násilnou smrtí. Celkový dojem je velmi špatný, veškerou mou důvěru a obdiv k paní Věře zlikvidoval a nevím, zda jí to mám přát nebo ji politovat. Hvězdička je za ty medaile. (02.01.2014)