Svět patří nám
Komedie
Československo, 1937, 90 min
Režie:
Martin FričHudba:
Jaroslav JežekHrají:
Jiří Voskovec, Jan Werich, Vladimír Šmeral, Adina Mandlová, Bohuš Záhorský, Jaroslav Průcha, Miroslav Svoboda, Ladislav Herbert Struna, Zdeněk Štěpánek, Karel Dostal, František Černý, František Filipovský, Emanuel Kovařík, Jiří Hron, Jarmila Švabíková, Mirko Eliáš, Gustav Hilmar, Alfred Baštýř, Josef Oliak, Vladimír Smíchovský, Nita Romaničová, Jaroslav Sadílek, Jan W. Speerger, Michel Elaguine, Jaroslav Tryzna, Anna Vávrová, Jaroslav Kopecký, Jindřich Fiala, František Beranský, Růžena Pokorná, Zdeněk Gina Hašler, Martin Frič, Jarka Pižla, Vlastimil BrodskýObsah
-
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.
Tehdy Jiří Voskovec a Jan Werich uvedli na jevišti Osvobozeného divadla premiéru hry Rub a líc. Hudebním leitmotivem hry byl optimistický pochod Jaroslava Ježka Svět patří nám, který dal i název pozdějšímu filmu Martina Friče. Aktuální námět totiž přímo volal po zfilmování. Filmová specifika si vyžádala zhuštění děje, zasáhla však i cenzura Filmového poradního sboru. Ta si vyžádala změnit jména postav, připomínajících jména nacistických pohlavárů. Nařídila i změnu příliš průhledného úboru fašistů.
V kinech se Fričův film objevil pouhého půl roku po divadelní premiéře. V roce 1939 nechali nacisté spálit všechny negativy a kopie filmů V + W, jejich duch a písničky však i přesto posilovaly český národ v nejtragičtějším období jeho historie. V roce 1947 byl film znovu uveden do kin v okleštěné podobě. I když dochovaná kopie nepodává úplný obraz o původních záměrech tvůrců, na mistrovských výstupech V+W to nic nezměnilo a dodnes těší diváky pamětnických filmů. (oficiální text distributora)
Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.Komentáře uživatelů k filmu (40)
-
FilmFan24
Nevím, jak jsem mohl zapomenout nehodinotit tento nesčesetněkrát viděný film.(7.3.2009)
-
gjjm
Celkem nudná socialistická agitka s příšernou ústřední písní, nepříliš závislá na původní divadelní hře (změny jsou k horšímu). Čtyři hvězdičky to má díky scéně s handgranátem, která patří k tomu nejlepšímu, co v české komedii existuje :o)(12.7.2009)
-
sahe
Film brojí proti fašismu...(7.5.2008)
-
Sarpele
Na konci 30. let si Evropa začíná uvědomovat nebezpečí fašismu a nacismu. A právě toto nebezpečí je hlavním motivem posledního filmu dvojice Voskovec a Werich Svět patří nám (premiéra 30.7. 1937, premiéra v USA 13.8. 1939), jejich nejvážnějšího a nejnaléhavějšího filmového díla, které vychází z divadelní hry Rub a líc. Po příchodu německých okupantů byly všechny kopie filmu zničeny a tak máme dnes k dispozici jen neúplnou verzi. Sledujeme technologa moci Dexlera, původně ředitele Panoptika, který se rozhodne pomocí jím řízeného monstra ovládnout svět. A tak se zrodí Lion, který se za finančního přispění koncernu Noel snaží ovládnout celou společnost, aby mohl snadněji provést protidemokratický puč. Jediní, kdo se mu postaví, jsou dělníci, v čele s Dexlerovým vzbouřeným spolupracovníkem z Panoptika Formanem. Film svou ateliérovostí, tovární architekturou, pohybem v uzavřených prostorech, stinných uličkách a továrních halách asi nejvíc připomíná Metropolis Fritze Langa. Připomíná ho ostatně i svým tématem – průmyslová společnost, ovládaná jedním nebo jen několika mocnými podnikateli, je ideální živná půda nedemokratických režimů. Celkový tísnivý dojem podtrhuje i neosobní, depersonalizovaná povaha moci. Vždyť jak Liona tak Noela v celém filmu ani nezahlédneme, můžeme mít dokonce pochybnosti o jejich existenci. Komická dvojice V a W je tu nejvíc ze všech svých filmů upozaděná. Poprvé se objevují až zhruba ve čtvrtině filmu a jejich scény zabírají jen malou část. Jakoby svým divákům říkali, že tady už opravdu končí legrace. Přesto se však humoru nevzdávají. Zatímco se většina filmu nese ve vážném až pochmurném duchu, scény V a W přinášejí jisté odlehčení (např. úžasný dialog nad ručním granátem „Krupp Essen – jezte kroupy“). Scéna, v níž se Voskovec snaží pomocí obřích strojů zbavit Wericha mříže pak připomíná Chaplinovu Moderní dobu. Vlastně ani oni dva nevybočují z linie kritiky a hrůzy z přetechnizované společnosti (v níž se mění původní fascinace stroji a moderní technikou z počátku 20. století), jen ji uskutečňují z pozice klaunů. Tím však jejich výpověď neztrácí na síle.(14.11.2005)
-
Krustyburg
odpad!Nadčasová záležitost. Ale nikdo mě nedonutí to dokoukat do konce. :-)(16.6.2009)
-
Smileface
Dnes již naprostá klasika. Je až s podivem že chytře levicoví herci jako je Werich nakonec dostali od komunistů košem a místo nich byli nahrazováni patosem typu Švorcové. Problém je právě v tom svobodném myšlení, které bylo pro někoho až příliž nebezpečné a bylo základem filmů V+W. Přesto je Jan Werich jeden z největších čechů a nejlepší český herec/komik všech dob. V tomto díle v kombinaci se skvělým Jiřím Voskovcem to dokazuje.(27.6.2005)
-
klúčik
V+W to je výborná dvojica aj dnes......65%.(30.9.2005)
-
Herman
Hodnocení pouze za scény, ve kterých jsou V+W. Zbytek filmu je podprůměrný a bylo mi vcelku jedno co se v něm děje.(23.11.2008)
-
Ravi
Pro mě je tenhle snímek nejen odrazem doby a jejího (kvalitního) humoru, ale i důkazem skvělé filmařiny, hereckých výkonů a scénáře. Nevíce na snímku ale oceňuji jeho odvahu a přesah nejen do blízké budoucnosti, ale i do naší přítomnosti. 100% = 5/5(11.2.2011)
-
xaver
Nemohu si pomoct, ale ty komedie V+W mi nějak nesedly. Ne, ža by byly špatné, ale je to jiný humor, než na jaký jsem byl zvyklý v podání Hugo Haase nebo Vlastu Buriana a pod. Spíš mi to zapadá do ideologicky laděných poúnorových filmů.(19.4.2012)
-
LeoH
Copak by asi dělal čestný ředitel Hart v rozhořčení nad postřelenou stávkující dnes? Založil protestní skupinu na Facebooku? — Poslední filmové dílko V+W je ze všech čtyř nejtemnější a taky nejdospělejší; hezký doklad té úžasné rychlosti, s jakou se filmové vyprávění během pár let (doslova) od nástupu zvuku vyvinulo do víceméně současné podoby. Přihřívání levicové polívčičky už není zdaleka tak prvoplánové, dělnictvo je tu sice pořád váženo a ctěno a neviditelná paní Noelová je evidentně stejná kapitalistická krysa jako hejrupácký továrník Worst, jenže tohle všechno se odehrává jakoby v pozadí, v prvním plánu vidíme boj proti odpudivému pouťovému manipulátorovi a jeho loutce – budoucímu diktátorovi, boj, při kterém jde panečku teprve doopravdy o život, boj, pro který je třeba se sjednotit, a to pod vedením koho jiného než poctivého dělnického vůdce Formana, který kolotočářsko-kapitalistické čachry prohlédl hned od začátku. Chytré, vážně chytré. Tomuhle už se dá říkat opravdová propaganda. — Zároveň ale věřím, že je to ve skutečnosti myšleno relativně bezelstně, opravdu především jako apel na národ, aby bránil svou mladou demokracii. Apel oprávněný, ale bohužel hned dvakrát nevyslyšený – národ se napůl vlastní vinou a napůl souběhem okolností, k nimž koneckonců (ať jakkoli nechtěně) přispěli i V+W svým nekritickým hurákolektivistickým aktivismem, vydal na cestu trpící oběti, nejdřív krátce oběti „kloboukatejch“ a hned vzápětí a na mnohem delší dobu oběti „formanovců“. A byly to nakonec hlavně rozdílné občanské postoje v téhle těžké době, které roztrhly do té doby nerozlučnou dvojici a připravily nás o další filmové eskapády Voskovce s Werichem, ať už by se byly odehrávaly na Barrandově nebo v Hollywoodu; věčná škoda, protože, troufám si říct, jejich společná filmová komika viditelně vyzrávala v něco celosvětově mimořádného, ať částečně „kradli“ odjinud (boj se stroji v tovární hale), nebo vycházeli ze zcela originálních nápadů (Voskovcův úžasný hravý výstup s psaním hesla na ohradu, obě scény ve skladišti zbraní, stále rozvíjený osobitý slovní humor...). Dávám-li tentokrát jen čtyři hvězdičky, je to zčásti za výše zmiňovanou ideologičnost, ale hlavně za s ní související schematičnost některých vedlejších rolí a hereckých výkonů jejich představitelů (čest sympaticky nehereckému projevu vycházející hvězdy Adiny Mandlové). — Opět si neodpustím ještě pár nactiutrhačných slov k vydání na DVD od Filmexportu, tentokrát na téma bonusů: Pavel Taussig recitující spatra na statickou kameru ne úplně připravené „slovo historika“ byl u Pudru a benzinu ještě vcelku milý, ale na čtvrtém disku už evidentně vaří z vody a vrchol nastává při jeho rozplývání nad Voskovcovým amatérským dokumentem z legendárního brněnského vítání Martina Friče, který se má údajně nacházet v Národním filmovém archivu a Karel Čáslavský ho měl uvést v Hledání ztraceného času. Jak je vůbec možné, že taková snadno dostupná věc není mezi bonusy na disku, i když se na něm mluví o tom, že existuje? Další ostudný důkaz, že s celou sérií si vydavatel opravdu mnoho práce nedal. Nemluvě o často přepáleném obrazovém kontrastu nebo o barbarském nápadu, opakujícím se na všech čtyřech discích, vrazit pod hlavní menu DVD největší komické „špeky“ vytržené z filmu.(4.3.2011)
-
Lucas87
Nadčasový film zobrazuje zoufalství dělnictva, který zároveň varuje před blížícím se fašismem s jedinečným humorem dvojice W+V.(23.4.2011)
-
Mylouch
V+W ve zralé formě skládají v duchu vrcholného Ch.Chaplina nebo bratří Marxů (milý kloboukový odkaz na Kachní polévku) poctu klasické filmové grotesce a současně rozvíjejí na plátně svůj styl divadelní dramatiky (adaptace hry z r.1936) spolu s obsazením generace třicátníků Osvobozeného, vedle nichž září skvělý ředitel Jaroslava Průchy nebo epizodní postava Adiny Mandlové. Fričovo dozrávající režisérské mistrovství a scénografie čerpající z meziválečné avantgardy přispívají k cennému vkladu filmu do dějin české kinematografie. I přes neúplný obraz o původní podobě filmu se mi zdá, že skvělá Ježkova hudba je občas užita mírně nadbytečně. Atmosféru tu místo ♫ vynechaných divadelních písní se sociální tématikou nebo skvělé protinacistické Prabába mé prabáby odlehčuje známá Stonožka. Výrazná angažovanost (v případě Osvobozeného divadla 30.let tradičně sociální, protinacistická i obecně protiautoritářská) bude vyžitím pro vzrušené politicky tendenční nebo nepoučené vykladače a komentátory.(4.1.2012)
-
Ainy
Skvělá komedie! Filmy s V+W zaručují inteligentní zábavu plnou skryté pravdy ... "Svět patří nám pro všechny dosti místa, jen zato vzít a plivnout do dlaní, svět patří nám a kdo je optimista ...." :-))(26.8.2011)
-
smrtubohem
Mám natočené na VHS všechny čtyři filmy tohoto legendárního dua, a NOMOHU, opravdu NEMOHU říct, že by se mi nějakej líbil víc než ten druhej. Myslím, že všechny jsou perfektní(odpustíme-li si nějaké politické kecy, názory a dedukce). Při opakovaném puštění se tomu všemu stále směju, a to tak, že téměř umírám.(10.2.2009)
-
Jack.Pott
Klenot a pokud ne rovnou evropské, pak minimálně národní bohatství. Werich s Voskovcem otevřeně varují před diktátorským režimem, jenž může vzejít z hospodářské krize. Všechny kompletní kopie filmu Svět patří nám se za druhé světové války ztratily, zbyla jenom jedna necelá. I tak se nám ale zachovalo pozoruhodné dílo, jehož osud ostatně přispívá k zajímavosti. A strandy zůstal rovněž kopec.(10.6.2011)
-
Biopler
Saskovanie, jednoducho iba toto mi napadne ked si niekedy spomeniem na tento film. Jedna z najtrapnejsich komedii co som videl, teda ono sa to len trapne snazi priblizit nalepke komedia. Fric sa v tej dobe mal zamysliet nad sebou, robit 5 filmov za rok a pritom nicim neobohatit divaka, len stroho odverklikovat scenar... ach, niektore snimky si mohol urcite odpustit.(5.11.2011)
-
markyzgero
když už člověk jednou je zmrd, tak je zmrd, i když z něj společnost udělá Pana Wericha.(6.2.2012)
-
offlineman
Neuvěřitelný osud tohoto filmu! Všechny jeho kopie byly zničeny a zázrakem se jedna přece jen našla, vyhozená na smetišti!!! Ač mám politicky odlišný názor, musím ocenit odhodlání československého lidu, kterak chtěli bránit svoji republiku, než jim to pár anglických lordů a žabožroutů znemožnilo!!!!!!(30.9.2011)
-
Mestrey
nikdy nevím jestli se mám na VW díla koukat spíš jako na divadlo nebo jako na film , zadivadlo bych dával maximální hodnocení, ale jako film ,nevím, nevím......(31.1.2012)
