Romanca z dielne režiséra francúzskeho filmového neobaroka, Leosa Caraxa, rozpráva príbeh spaľujúcej lásky dvoch outsiderov, ktorí sa stretnú, zamilujú a žijú na parížskom moste Pont-Neuf. Alex je bývalý cirkusový akrobat, bezdomovec závislý na alkohole a sedatívach. Michelle je maliarka, ktorá skončila na ulici kvôli sebadeštruktívnej láske a postupne prichádza o zrak. Alex a Michelle sa stanú párom, oporou jeden pre druhého a záchranou v bezútešnej existencii. Keď je most kvôli rekonštrukcii uzavretý, nasťahujú sa naň. Ich romantická idyla však netrvá dlho - stavebné práce na moste sa čoskoro začínajú. Michele úplne stráca zrak a Alex ... (zobrazit celý text)
LFŠ 2009 Poslední část volné trilogie (MILENCE Z PONT-NEUF předcházela ZLÁ KREV a KDYŽ CHLAPEC POTKÁ DÍVKU), která nejenom dokumentuje zrání a vývoj Denise Lavanta, ale i proměnu ve stylu samotného Caraxe, nejzajímavějšího režiséra francouzského neobaroka, který se z reklamní estetiky, ale navazující na poetiku francouzské nové vlny, posunul až k estetice ošklivosti, jíž dovedl k dokonalosti ve svém příspěvku MERDE! z povídkového TOKIA!. Film je nejlepší ve chvílích, kdy se rozevřou časové rámce, jde o pohyb v záběru a pohyb záběru a vše je podpořeno výborně zvolenou hudbou či vše přehlušujícími zvukovými efekty. Jednoznačně jeden z nejlepších filmů "filmovky" a divácky asi nejpřijatelnější - i přes hlavní postavy a prostředí - Carax (psáno před zhlédnutím ZLÉ KRVE), kterému mírně ubírá na výsledném hodnocení pouze to, že se jedná o část poslední, a tak film nechce opustit hrdiny a konec působí nastavovaným dojmem. Přesto pro mě MILENCI Z PONT-NEUF představují ukázkový příklad "Modern Love". 9/10
Slaďák... slaďák odehrávající se ve špině mezi bezdomovci. Binoche geniální, Lavant taktéž. Místy občas sklouzne film trochu do klišé, mnohem častěji do jakési "neuvěřitelnosti", ale vždy jen na chvilku. Prvních asi deset minut je uhrančivých. S Almodovarem a tím, co udělal Stvořeni pro lásku vrchol melodramatu poslední doby.
Silný príbeh so skvelou Juliette Binoche (ako vždy). Možno vidím už priveľa súvislostí, ale film mi pripomrnul novší PROTI MÚRU. Tu ale nejde o Turkov v Nemecku, ale o komunitu ľudí, čo žijú na ulici. Romantický príbeh v drsnom svete, dobre zahraný, so zaujímavým (!!!) hudobným doprovodom...
Poetická láska ve víru špíny, fetu a levného chlastu, tedy jediných věcí, které ještě na beznadějné bezdomovce v životě čekají. Což o to, lyrický romantický film by to nemusel být špatný, i když za srdce příliš chytit nedokáže, ale stejně se určitému pocitu, že ve větší jednoduchosti by byla větší síla a zhruba půlhodina tu prostě přebývá, ubrání asi málokdo. Nehledě na to že, ač jsou sympaticky neheroické, zaujmout hlavní postavy příliš nedokáží a s tím se vytrácí i "osudovost" jejich příběhu... neb jsou, stejně jako bezdomovci v realitě, každému tak trochu u prdele a solidní zážitek by se tedy z filmu dal vykřesat jedině v případě že by cca po hodině a půl všechny umřely. 7/10
Poslední film z této volné trilogie a podle mě i ten nejsilnější. Bezútěšné prostředí a zdánlivě bezvýchodná situace silně kontrastují s hlavním motivem a tím je opět milostný vztah, tentokrát postav, které ztratily pevnou půdu pod nohama. Ústřední dvojice, kterou stejně jako ve druhém díle hrají Denis Lavant a Juliette Binoche, zde naplno prožívá svůj vzájemný citový vztah, navzdory tomu a nebo možná právě proto, že si uvědomují, že všechno je jen dočasné. Jeden z nejlepších zážitků letošní 35. LFŠ.
Přebal dvd a titul, který bych při svém putování filmovou džunglí určitě minul, nebýt jednoho neobyčejného člověka. Některé věci a někteří lidé prostě přicházejí v pravý čas. A v pravý čas vstoupila i Michelle do Alexova života. Života, který je špinavý, krutý a bezvýchodný. Života, ve kterém alkohol a sedativa jsou jedinou cestou, jak přežít další den. Jenže když člověk nalezne ying svého yang, i most se pohne. Co pohne, on se roztančí v šíleném rytmu valčíku říznutého punkem za doprovodu prskajících rachejtlí a stříkání zpěněné vody. Něco tak opulentně vizuálního jsem dlouho neviděl. Caraxovo neobarokní vidění je strhující, brutální a mnohdy až dechberoucí, aniž by se přitom však zpronevěřil dobrému vkusu. Několikrát jsem si vzpomněl na Aronofského Requiem za sen, kde mi uhrančivá vizualita a práce se střihem navodila podobné pocity. Ale na rozdíl od Aronofského mi Carax nabízí téma a hloubku, kterou jsem u Requiem postrádal. Milenci asi nejsou film, který bude konvenovat každému. Příběh o dvou málem vyhaslých ztroskotancích (téměř antihrdinech) je natočen tak syrově a brutálně, že se člověk kolikrát až ošívá. Ale síla a opravdovost, se kterou tenhle špinavý příběh Carax na plátno zachytil, je prostě neodiskutovatelná. Opravdu vyjímečný filmový zážitek.
Kamaráde, potom nádherným dárku, který si mi tak nečekně vrazil, sem měl chuť se ti okmžitě revnžovat. Dlouho sem bádal jak. Ale nkonec sem si říkal, že si dám jeden z tvojich oblíbenejch filmů. Zkouška ohněm, která dopadla na výbornou. A Štědrej večer (noc) byl k tomu tajming jako stvořenej. Respect kámo, tohle je Film, kde klišé mde in Love má svoje jasné a přirozené místo věrohodně za každé sociální diagnózy, kterou může člověk během vánoc zažít. Věř mi, že tenhle biják nám za to stojí, vlstně i Vám ostatním.....
Grandiózní dílo, které se točilo 3 roky s rozpočtem 150 miliónů a kolosálními dekoracemi. Nejšílenější francouzský projekt. Staňte se na pár hodin bezdomovci!
