Zlá krev

Film je prostřední částí trilogie režiséra Leose Caraxe, jednoho ze zástupců tzv. francouzského neobaroka, jenž prostřednictvím centrální postavy Alexe propojuje snímky KDYŽ CHLAPEC POTKÁ DÍVKU a MILENCI Z PONT-NEUF.
Paříží se šíří virus, který zachvacuje milence, vyznávající lásku založenou na tělesném prožitku bez přítomnosti pravého citu. Alex, přezdívaný Mlčoch, má hbité ruce. Proto je podsvětím najat k odcizení vakcíny. Poměrně banální příběh je zastřen vizuální koncepcí filmu, jejíž háv pootvírá prchavou krásu okamžiku, skrývající se v kýženém pohledu na svět moderní doby. Jazykově filmové prostředky promlouvají skrze filmový obraz, podobně jako malířské dílo komunikuje s otevřenou myslí. Kontrasty krásy a modernity jsou přítomny v dvojjediném přístupu k hudbě, která spojuje vážný styl spolu s popem 80. let, v pojetí barev obrazu, stejně jako v poklidném tempu filmu, jež je narušováno vpádem dynamických scén. Jedna z nich s dlouhou jízdou kamery zachycuje zběsilý běh Alexe na píseň Davida Bowieho „Modern Love“, verifikuje specifický půvab momentu, jakožto i samotného filmu. (Hallam)