Oko dravce

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

Zběsilý mix Nepřítele státu, Terminátora, Minority Report a zhruba dalších dvou desítek známých či neznámých filmů, který uhání dopředu jako nabroušený Temný rytíř a zásadně nekouká do zpětného zrcátka, a to ani v případech, že okolo vybuchuje snad úplně všechno. D.J. Caruso si výrazně půjčuje od talentovanějších kolegů, Shia válí jako obvykle, Michelle Monaghan nikdy nevypadala (a nehrála) líp a Billy Bob Thornton si po čase vzpomněl na své světlejší chvilky. Jen ty rodinné hodnoty od strýčka Spielberga mohli tvůrci nechat za dveřmi. Ačkoliv... jestli tahle oběť zařídila ty parádní triky a vyvedenou vizuální stránku obecně, pak nemám námitky. P.S.: Ano, mozek v hibernaci doporučují čtyři z pěti diváků. ;) (29.09.2008)

Hloupé, nesmyslné, neoriginální. Prakticky vše v tomhle filmu je okopírované odjinud. Nejvíc asi z Vesmírné odysey a Já, robot. Shia je mi tu navíc neuvěřitelně nesympatický a jeho kukuče mi vážně nestačí. Každý zvrat je vykonstruovaný a jeden je hloupější než druhý. Dobře, uznávám, že jsem se nenudil a je to docela "jízda", ale to mi zdaleka nestačí. (12.12.2009)

Soundtrack Brian Tyler: 1. Eagle Eye [4:36] ,2. Main Title [3:54] ,3. Final Manipulations [4:26] ,4. Escape [4:16] ,5. Honor [2:58] ,6. Chutes [2:43] ,7. Ladders [3:41] ,8. Ariia [4:57] ,9. Dead End Clues [2:37] ,10. Loss of a Twin [1:53] ,11. Clutch Then Shift [6:24] ,12. Picking Up The Trail [2:46] ,13. The 36th Floor [1:59] ,14. The Case [3:10] ,15. Copyboy [1:53] ,16. Special Delivery [2:54] ,17. Hidden Message [2:41] ,18. Further Instructions [1:52] ,19. Injection [2:06] ,20. Operation Guillotine [6:20] ,21. Potus 111 [6:33] ,22. End Title [2:30], (15.05.2011)

Spielberg je produkčně při chuti, takže pod svým patronátem nechává slušné režisérské řemeslníky, aby prokázali talent. Carusův film není ničím jiným než celovečerním popcornem bez vyšších ambicí, který pevně svírá několik žánrů, obratně cituje slavnější kolegy a přitom dvě hodiny poctivě baví, bez jediné hluchého místa, kde je tempo natolik zběsilé, že zabíjí i děravou logiku, a herci natolik výteční, že i ty tuhé dialogy mohou jít k čertu. Rozzuřené výtky okolo, určené těkavé kameře a zběsilému střihu, jsem ochoten akceptovat leda tak u automobilové honičky, kde ty destrukční hody nevyniknou úplně naplno, ale jinak zatraceně gut. Fajn pohádka na dobrou noc, po které budu opět po dlouhé době usínat s cynickým pocitem, že podobné hračky jednou pohřbí celý ‚civilizovaný‘ svět. :) (21.12.2008)