Oko dravce

Hloupý film, který se svoji stupiditu pokouší maskovat (hloupými) akčními scénami a (ještě hloupějšími) rádobyvtipnými a cool dialogy. Někomu to ke spokojenosti stačí, někomu ne. Já patřím k těm druhým, což jste poznali podle hodnocení. Nemůžu popřít, že film rychle utekl, ale převážná většina toho, co se v něm dělo, byla tak příšerně naivní a pitomá zároveň, že se mi chtělo křičet "Stevene Spielbergu, jak jsi mohl!". Kdyby se to celé alespoň nebralo tak vážně! Oko dravce mělo být původně něco jako hi-tech hitchcockovina. Nakonec je to ale prachobyčejná blbost, kterou jsem navíc viděl s českým "Bohdan Tůma mluví asi šest různých postav" dabingem. Brr.__P.S. Mezi žánry mi chybí sci-fi. Hloupé sci-fi. (03.09.2011)

Oko dravce pro mě představuje vzkaz všem režisérům-břídilům, kteří nás zásobují akčními thrillery, jež připomínají řidiče, který úspěšně absolvoval autoškolu, papírově má vše na správném místě, když ale dojde na praktické využití a první kolizi, ukáže se jako tuctový rutinér, který své dovednosti nedokáže použít. Eagle Eye takové není. Ač uvedené v říjnu, pokračuje v nejlepší tradici letních blockbusterů. Nezabývá se logikou děje, nepohrává si s rádoby propracovanými charaktery – jen do puntíku plní účel, kvůli kterému bylo vyrobeno. Akce, napětí, dějové zvraty, všemocný a vševědoucí hlas, bouračky v tunelu a nezbytné sourozenecké drama. Bez jediného zaváhání, spíš se stále stoupající hladinou adrenalinu. Je to rychlé, sexy a cool. A Shia s Michelle jsou vítané třešničky na dortu, jehož známá chuť neomrzí. Takových filmů není nikdy dost. 80% (29.11.2008)

Zklamání po všech stránkách. Z hlediska námětového - vykradená Kubrickova Vesmírná odysea. Z hlediska žánrového - podprůměrný a stokrát viděný otřepaný žánrový rastr. Z hlediska marketingu - rafinovaně klamavá reklama, díky které se snímek honosí jménem Stevena Spielberga, přičemž Oko dravce jde přesně proti duchu Spielbergových filmů i tvůrčích postupů. Z hlediska hereckého - Billy Bob Thornton si patrně potřeboval vydělat na novou luxusní nemovitost, proto bere podobné filmy. Herecké výkony tu chybí. Z hlediska zábavnosti - nuda. A to je ona skutečná prohra... Film pouze o efektech a akci... :-( (05.12.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

Zběsilý mix Nepřítele státu, Terminátora, Minority Report a zhruba dalších dvou desítek známých či neznámých filmů, který uhání dopředu jako nabroušený Temný rytíř a zásadně nekouká do zpětného zrcátka, a to ani v případech, že okolo vybuchuje snad úplně všechno. D.J. Caruso si výrazně půjčuje od talentovanějších kolegů, Shia válí jako obvykle, Michelle Monaghan nikdy nevypadala (a nehrála) líp a Billy Bob Thornton si po čase vzpomněl na své světlejší chvilky. Jen ty rodinné hodnoty od strýčka Spielberga mohli tvůrci nechat za dveřmi. Ačkoliv... jestli tahle oběť zařídila ty parádní triky a vyvedenou vizuální stránku obecně, pak nemám námitky. P.S.: Ano, mozek v hibernaci doporučují čtyři z pěti diváků. ;) (29.09.2008)