Tři barvy: Červená
-
Trois couleurs: Rouge
-
Tri farby: Červená
-
Three Colours: Red
Drama
Francie / Polsko / Švýcarsko, 1994, 95 min
Režie:
Krzysztof KieslowskiHudba:
Zbigniew PreisnerObsah
-
Posledné dielo trilógie Troch farieb. Vďaka mladej a úspešnej modelke Valentine (Irène Jacob) sa dostávame na fotenie do Švajčiarska, kde ju náhoda privedie k starému sudcovi (Jean-Louis Trintignant). Skrz optiku nevinnej Valentine postupne objavujeme starcove tajomstvá a minulosť...
Táto psychologická dráma, mnohými kritikmi označovaná za autorove zhrnutie celej jeho tvorby, bola nominovaná na Oscara v troch kategóriách (réžia, scenár, kamera) a získala Césara za hudbu (Zbigniew Preisner). (mrksik)
Posledné dielo trilógie Troch farieb. Vďaka mladej a úspešnej modelke Valentine (Irène Jacob) sa dostávame na fotenie do Švajčiarska, kde ju náhoda privedie k starému sudcovi (Jean-Louis Trintignant). Skrz optiku nevinnej Valentine postupne objavujeme starcove tajomstvá a minulosť...Komentáře uživatelů k filmu (110)
-
kleopatra
S posledním záběrem se nemohu ubranit slzám, konec, jaký se liší na hony od všech "konečných" klišé - pohled na modelku, která, ač dříve fotila strach ve výrazu na červeném pozadí, prožívá teď strach skutečný, za ní se mihne červená bunda a v tom momentě se kamera zastaví, přitáhne si ten detail a my vidíme totéž, co jsme v začátku viděli na billboardu, ale není to totéž. Metafora nad metafory. Pojmy jako pravda, spravedlnost, morálka, svědomí mohou být vnímány jinak mladou modelkou, jinak samotářských soudcem, jinak paragrafem, jinak srdcem. "Miluješ mě, nebo si jen myslíš, že mě miluješ?" "Není to jedno?" "Není". Není to jedno. Není jedno, jestli milujeme, nebo si to jen myslíme, jestli odpouštíme nebo soudíme, jestli přejetého psa zachráníme kvůli němu nebo jen, aby se nám nezdály sny o "psovi s rozbitou hlavou". Soudce, zprvu odporný odposloucháváním telefonních hovorů, pak k modelce stále víc připoután, vypráví o svém životě, "souzení", i o své lásce, a my sledujeme mladého muže, jehož cesta se v reálu s modelkou neustále kříží, a kterým by dost dobře mohl být i on - kdysi. Je nádherné nechat se zaskočit něčím tak čistým, jemným, nevydírajícím, něčím, co prostřednictvím trochy slov, červených rekvizit, hudby a prostoty, způsobí tak silné emoce.(4.10.2005)
-
Houdini
Oscar 3 nominace: Režie, Kamera, Scénář. . . Zlatá Palma - výběr(4.3.2004)
-
Radyo
"Červená" část trilogie je opět vysokou školou psychologie postav a excelují v ní Jean-Louis Trintignant a Iréne Jacob. Dokázali vtisknout jejich postavám duši a pod vedením Kieslowského vykouzlili až trochu dojemný příběh.(26.4.2003)
-
Matty
Film, který mluvi obrazem a dýchá barvami více než předchozí dva. Úchvatné uzavření kruhu, jehož autor si dal dobře záležet, aby vyplnil všechen prostor. Nic nezbývá, jenom naše otázky. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, O*R*I*N, jondzavid(28.5.2008)
-
Renton
Scénář: Krzysztof Kieslowski, Krzysztof Piesiewicz(7.5.2011)
-
Faye
Podle mě, jednoznačně nejlepší část z celé trilogie. Náhodné seznámení modelky Valentine s cynickým soudcem, jehož zálibou je pohrávat si a posuzovat lidi prostřednictvím vyslechnutých důvěrných informací z telefonních rozhovorů..„Tady aspoň vím, co se doopravdy děje. Můj pohled na věc je lepší než v soudní síni.“ Valentine je tak, nejprve proti své vůli, vtažena do nejintimnějších tajemství, strachů, bolestí a pokrytectví, co jich jen lidský život má.(14.8.2005)
-
Anthony
Tento díl se mi z celé trilogie líbil nejvíce. Setkání modelky Valentine se starým soudcem mi přišlo dost zajímavé. Především je pozoruhodná postava soudce skvěle ztvárněná Trintignantem (v TV skvělý dabinga Munzara). Film byl nominován na Oscara za kameru, režii a scénář a dostal Césara za nejlepší hudbu (Zbigniew Preisner).(5.8.2003)
-
Pohrobek
Asi nejtajemnější, nejhlubší a nejvíce oslovující Kieslowského "barevný film", jenž si hraje s náhodou a vypráví o třetím francouzském hesle - fraternité, o sounáležitosti a účasti. Irène Jacob roste do neskutečných hereckých i "žensky-lidských" výšin. Tajemství Jean-Louise Trintignanta pak zůstává nevyřčeno až do poslední chvíle.(8.8.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $4,043,686║Tržby Celosvetovo $5,700,000║(7.2.2010)
-
Jossie
Osamělý a navždy citově raněný muž (skvělý Jean-Louis Trintignat) potká podivnou náhodou jednu dívku a ta v něm probudí city, které vypadaly jako dávno beznadějně mrtvé a pomalu mezi nimi vznikne velmi silné pouto. Velmi zvláštní a velmi dobře natočený příběh s překrásným závěrem. Jen málokdy se mi stane, že se na konci filmu nadšeně pousměju a v duchu si řeknu, jak je to geniální konec.(20.1.2006)
-
Kulmon
Kieslowského poslední film je hlavně o soucitu. Soucitu s ostatními lidmi. To je ukazováno na příběhu modelky, která má sice přítele, ale je osaměla. V kontrastu k ní, je soudce v penzi, jenž odposlouchává telefony sousedům. Film je zároveň je o lásce. Naplněné, nenaplněné či zklamané. Psychologicky skvělé propracovaný film. Zároveň plný symboliky a je jen na divákovi, co si z toho vezme.(11.5.2009)
-
O*R*I*N
Závěrečná část filmové trilogie Tři barvy a zároveň Kieslowského poslední film. Červená, to je bratství. Je to také soucit s bolestí druhých. Snímek obsahuje prvky známé z předešlých částí, dal by se označit za syntézu všech tří. Tato filosofická meditace je mistrovskou studií psychologie postav. Vypráví příběh mladé studentky-modelky Valentine a soudce v penzi, který odposlouchává telefonní hovory svých sousedů. Oba spojuje osamělost. Lze říci, že to jsou "spřízněné duše". Na pozadí se odehrává příběh mladého studenta práv Augusta, soudcova alter ega. Závěr je emocionálně vyhrocený, ale bez zbytečné klišovitosti. Ten všechny části trilogie symbolicky propojuje a dává jí tak zcela nový význam. Pro mě osobně jsou Tři barvy největší evropskou filmovou událostí 90. let. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](7.1.2007)
-
genetique
Kieslowski uzavrel svoju trilógiu a aj celé životné dielo veľmi reprezentatívnym filmom nesúcim odkaz jeho posolstva, aj keď pre mňa znova nie plnohodnotným. Krásny príbeh zo života, jemný a zároveň tvrdý. S príbehom takmer žiadnym a predsa nadchýnajúcim. Tak ako to vie len málo ľudí. 80%.(6.7.2008)
-
Darren
Z trilogie můj nejoblíbenější film po všech stránkách. Naprosto dokonalé, propracované do nejtitěrnějších detailů. Herecký koncert Jean-Luise Trintignanta a především krásné, okouzlující a charismatické Iréne Jacob. Nádherná hudba, v superlativech bych klidně mohl pokračovat, ale zbytečně, tohle se prostě musí vidět a procítit. Ten neuvěřitelný konec... Naprostý vrchol nejen trilogie a Kieslowskiho tvorby, ale evropského filmu 90. let. Zároveň jeho poslední film. Smekám. 100% [Darren's TOP 10](13.3.2006)
-
brit84
Nevím, tento příběh se mě nezdál nějak výrazně lepší než zbývající díly trilogie. Dokonce si troufnu říci, že se mně líbil ze všech nejmíň. Příběh mě zde nijak nezasáhl, až zajímavý konec tomuto filmu vybojoval 4*.(28.5.2008)
-
Falko
Prve 2 predchadzajuce filmy som sice nevidel, k tomuto som sa rozhodol len vdaka pritomnosti IMDb topky 250. Ja osobne som z tohto filmu az tak nadseny nebol. Stretavanie sa hlavnej hrdinky s byvalym sudcom ma sice zaujal, avsak zaciatok sa mi zdal byt trosku zdlhavy a ani zaver ma nijak nenadchol. Asi som urobil chybu, ze som nevidel prve dva filmy. U mna tak slabe 3 hviezdicky, toto jednoducho nie su filmy pre mna. _________ Irène Jacob - (Valentine) +++ Jean-Louis Trintignant - (Sudca) +++ Frédérique Feder - (Karin) +++ Jean-Pierre Lorit - (Auguste) +++ Samuel Le Bihan - (Fotograf) +++ Juliette Binoche - (Julie Vignon) +++ Julie Delpy - (Dominique) +++(10.2.2011)
-
Dan9K
Snímek Tři barvy: Červená jsem viděl, obzvláště vzhledem k poslednímu půlroku, po velmi významné filmové odmlce. Pravděpodobně je tak tím největším důvodem, proč se mi ze čtyř posledních počinů Krzysztofa Kieslowskiho ten jeho poslední líbil zdaleka nejvíce. Nenudil jsem se totiž tak, jakobych se byl býval nudil v případě nějakého předkrmu v podobě popcornového blockbusteru, který bych si dost možná neuváženě dal a dokázal jsem se soustředit jako nikdy. Navíc jsem se zrovna pohyboval v prostředí intelektuálními a složitými filmy nezasaženém, takže jsem se cítil opravdu důležitě, zvláště při narážkách ostatních: "Ty jsi to skutečně dokoukal? Tebe to jako fakt bavilo? Já jsem to teda nevydržela ani deset minut." Ve chvíli, kdy jsem Červenou sledoval, jsem zkrátka musel pomlaskávat spokojeností. Ovšem s několika denním odstupem si však marně vzpomínám na jakýkoliv detail v ní obsažený a jsem schopen vybavit si možná tak chlápka - šmíráka.(30.7.2006)
-
lesumir
Tenhle film je jako nedokončená věta, kterou si musí dokončit každý sám. Krzysztof Kieslowski dokázal s každým filmem moje srdce roztříštit na tisíc kousků.(9.2.2009)
-
sportovec
Tento díl trilogie je barvou srdce, barvou lásky, něhy, blízkosti. Je příběhem ne o jejich vznikání a jsoucnosti, ale naopak úsilím o postižení a postižitelnosti hledání nesnadných průsečíků na životní cestě, díky nimž, pochopíme-li, se můžeme stát - nebo chcete-li dosáhnout, být účastni - součiniteli těchto skutečných vrcholů života, vrcholů, jichž nedosáhnou zdaleka všichni. Mystérium, jehož hlavním dějištěm vedle nezbytné kulisy světa jsme my sami, naše já, naše mysl, naše srdce, se odehrává každodenně a rozumově je zcela neuchopitelné. Teprve post factum zjišťujeme, jsme-li na tento nejnesnadnější výstup života připraveni, kde jsme patrně udělali chybu, v kterém okamžiku jsme se měli více rozevřít a v jiném naopak ztajit. ČERVENÁ frygické čapky svobody je prolnutím dvou životních osudů, osudů, které jsou si - měřeno konvenčním pohledem - nanejvýš vzdáleny. Společný jmenovatel srdce talentované půvabné studentky i stárnoucího soudce je postupně vede přes společnou starost o opuštěnou nezkrotnou psí matku k vzájemně sdílenému - slovy, pohledy, úsměvy, úkradky okamžiků - ponoru do vlastních životů. Tuto základní linii rafinované kompozice filmu překrývají osudy třetích lidí, kteří zdánlivě nahodile, ve skutečnosti však zákonitě vstupují do přítomnosti, minulosti, ale i budoucnosti jejich životů. V tomto pomyslném průsečíku, v němž v tomto případě soudce zastupuje studentčinu budoucnost ve filmu jen naznačeného zralého Valentinina věku a studentka naopak minulost a osudové křižovatky soudcova právnického mládí, se jinak, nově, objevně zrcadlí Kieszlowského životní existenciální téma hledání a nacházení obnaženého a plného lidství v průsečíkových chvílích hraničních momentů našich bytí. Oba protagonisté, zralý a zkušený Trintignant i tehdy dozrávající Irene Jacobová, s evidentním zaujetím zvládají své party s dech beroucí bravurou. Jacobová se tu projevuje jako další velká stálice tehdy nastupující nové generace francouzských filmových umělců a jako její další mimořádná osobnost vedle o poznání nervnějšího herectví Juliette Binochové. Je škoda, že tato trilogie uzavřela filmografii předčasně zesnulého polského velikána světového formátu, v mnoha ohledech plně srovnatelného s o generaci starším klasikem moderní polské kinematografie hraného filmu Andrzejem Wajdou.(27.5.2008)
-
gudaulin
Tři barvy: Červená je nejsympatičtější a patrně i nejlepší část Kieslowského barevné trilogie. Vedle vykonstruované Bílé a depresivní Modré je natočená poněkud odlehčeně a funkčněji. Scénář sice postrádá lehkost a přímočarost Kieslowského děl z 80. let, takže divák se k pointě, lépe řečeno smyslu celého příběhu dopracuje o poznání pracněji, ale hodně zachraňují herci, především Jean-Louis Trintignant, který své postavě soudce dal hned několik rovin a je radost jeho vyzrálé herectví sledovat v každé scéně, kde se objeví. Je to film o toleranci a o střetávání různých pohledů na život a svět kolem nás. Režisér záměrně konfrontuje postoje starého zatrpklého muže, který coby soudce zažil mnohé s optimismem mladičké půvabné a idealistické dívky...Celkový dojem: 80 %.(1.3.2009)
