Obsah
-
Jeden z vrcholů vlny filmu morálního neklidu, dílo mluvčího mladé polské generace 70. let, ve kterém dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků. Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. Sám Krzysztof Kieslowski říká: "Kamera nutí hrdinu definovat sama sebe. Naivka z Wielic začal tím, že chtěl kamerou zachytit rodinné chvíle a končí náročným výkladem světa, dokonce sebeinterpretací." Na strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli. (oficiální text distributora) -
Filip Mosz, úředník v továrně na malém městě, vede poklidný a šťastný rodinný život. Zlomovým okamžikem je pro něj koupě kamery, kterou si pořídí u příležitosti narození dcerky, aby zaznamenal její krůčky životem. Filmování se pro něho postupně stává nepostradatelnou vnitřní potřebou, až posedlostí. Když se ředitel závodu, ve kterém Filip pracuje, o jeho koníčku dozví, nabídne mu, aby natočil k výročí oslav podniku dokument a později mu umožní založit amatérský filmařský klub. Filip se tak zcela nečekaně stává kronikářem dění v továrně, ale i v celém městečku. Svou zálibou je zcela zaujatý, dosáhne dokonce prvních úspěchů v soutěžích amatérských filmařů, jenomže se o to víc vzdaluje rodinnému životu, který se postupně rozpadá.
Prostřednictvím tohoto příběhu Kieślowski reflektuje principy umělecké tvorby. Rovinu oddanosti umělce svému umění a roli jeho osobního nasazení na úkor soukromého života pak rozvíjí a obohacuje o další otázky. Co je smyslem filmové tvorby? Jaká jsou její pravidla? Lze prostřednictvím filmu v určitých společenských podmínkách vůbec pravdivě zobrazit skutečnost? Příběh je také jednoznačným svědectvím o morálním neklidu, trápícím celou generaci tvůrců. Tím, že se hrdina chce svědomitě podílet na životě společnosti, nutně odhaluje některé její nedostatky, a tak také velmi záhy v důsledku zásadní osobní zkušenosti ztrácí ideály o možnostech seberealizace. Kieślowski tak kongeniálním způsobem usvědčuje systém reálného socialismu z jeho nefunkčnosti. Soustředění se na vnímání reality v jejím neoficiálním rozměru je téměř vzorovou ukázkou kina morálního neklidu.
Kieślowski napsal Amatéra přímo na tělo Jerzymu Stuhrovi. Sešel se s ním už při natáčení filmů Jizva a Klid (Spokój, 1976). Stuhr byl ve své době nejen populárním hercem kina morálního neklidu, Kieślowski v něm také našel vhodného partnera pro společnou realizaci dialogů. Kameraman Jacek Petrycki obdařil snímek jistými dokumentárními rysy, čímž ho výrazně přiblížil skutečnosti. Velký podíl na tom má nejen relativně civilně uchopená role Filipa Mosze, ale i obsazení řady neherců. Mezi tyto „vedlejší" postavy se dostal i Krzysztof Zanussi, který se objeví ve scéně diskuse s nadšenými filmovými amatéry. - Pavla Bergmannová (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (46)
-
Czudas
Co dělat v čase, kdy jsem našel cestu, smysl svého života. Mám, ale hodnou ženu a miminko – to co též není samozřejmé. Nemůžu se rozdvojit. Žena pro moji chlapskou činnost nemá pochopení. Čemu dát přednost, když mě svět obdivuje pro to co dělám, ale vrátím se domů a tam křičí žena a dítě, kde se flákám. Šťastný muž, který nachází pochopení u své ženy pro své poblouznění. Běda muži, který pro své poblouznění zapomíná na svou rodinu.(25.1.2010)
-
Mikino00
To už není možné, viděl jsem téměř vše od Kieslowského a pokaždé mě překvapí, jak skvěle je to natočeno, ze života a zároveň přirozeně. V tomto snímku se dozvíme, že filmařina je dřina a rozhodně neprozpívá rodinným vztahům.(2.11.2011)
-
F-red
V živote môžeš mať len dve vášne. V skutočnosti len jednu.(6.7.2008)
-
uncredited
Skromné a neokázalé. Filip Mosz (vynikající Jerzy Stuhr) je tak trochu hrdinou proti své vůli. Zpočátku naivně a hlavně pro zábavu pořizované záběry, novou kamerou, se postupem času stávají břemenem zodpovědnosti a svědomí. Filip si začíná uvědomovat, že filmováním nejen zachycuje, dokumentuje, ale také vypovídá a interpretuje. A tím vlastně zasahuje do životů ostatních lidí, případně (ne)naplňuje očekávání. A protože je člověkem čestným a poctivým, stává se toto břemeno, po počátečních úspěších, nesnesitelně těžké. Nejlépe to dokládá vztah k jeho vlastní rodině. V komunistické totalitě je pro vnímavého amatérského filmaře (a morálního člověka) stále těžší dostávat uspokojivé odpovědi. A tak se nakonec začne ptát sám sebe... 91%(28.2.2009)
-
Jester_X
Amatér byl filmem, který si asi Kieslowski musel natočit, aby si udělal jasno v tom, co a jak chce dále dělat. Hlavní hrdina, amatérský filmař, upadá do svého koníčku čím dál hlouběji a zastaví se až v momentě, kdy zjištuje, že jeho dokumenty nejen sledují realitu, ale dokáží ji také měnit. Na závěr kameru obrací sám proti sobě, což jen symbolizuje jeho proměnu, proměnu jeho světa, jež byla ve filmu nejmarkantnější, Snímek se tak geniálně promítá sám do sebe a divák má pocit, že komunikuje přímo s režisérem.(19.8.2011)
-
piccoli
Pravdepodobne ako väčšina Kieslowszkého obdivovateľov som sa s týmto režisérom zoznámil prostredníctvom jeho posledných filmov, teda predovšetkým trilógiou Tri farby. Postupne som sa však pustil do objavovania rýdzo poľského Kieslowszkého vo filmoch ako Amatér, Pokoj, či svetovo oceňovaná séria natočená pre poľskú televíziu Dekalóg. Amatér je vyvrcholením tvorijev fázy, kedy sa od dokumentárneho filmu odklonil a začal režírovať hraný film, avšak so dominantnými prvkami realizmu. Film Amatér zachytáva začiatky a zrod filmárskeho nadšenia nákupcu v malomestskej fabrike Filipa Mosza (Jerzy Stuhr), na pozadí jeho osobného a pracovného života. Filip, ktorý vyrastal ako sirota, si za nemalé peniaze kúpil 8mm kameru, ktorou chcel natočiť prvé roky svojej malej dcérky. Keď sa o tom dopočuje riaditeľ fabriky Halski (Stefan Czyzewski), osloví Filipa, či by nechcel natočiť udalosti pri príležitosti 25. výročia fabriky. Filip sa takto stane filmovým kronikárom podniku. Filip sa za pomoci Anny (Ewa Pokasová) z Federácie amatérskych filmových klubov dostane na festival amatérskeho filmu v hlavnom meste, kde skončí na treťom mieste. Filip sa takto dostáva do pre neho záhadného, prítažlivého sveta filmu. Tak, ako stúpa malá hviezda Filipa v jeho malom meste a začína si všímať svet okolo sveta a kamerou poukazovať na odvrátenú stránku svojho okolia, začína súdruh Halski priamo ovplyvňovať jeho tvorbu. Zasahuje ako do obsahu Filipových filmov, tak aj do činnosti filmového klubu, ktorý Filip za financovania podnikom založil. Keď sa Filip zúčastní na seminári s Krysztofom Zanussim, poprosí ho o návštevu filmového klubu vo Weliciach. Kieszlowsky tak jednoznačne vzdáva hold tomuto legendárnemu poľskému režisérovi, zakladateľa filmového štúdia TOR, pre ktoré Kieslowszki často pracoval. Filip sa stáva čoraz viac cinefilom, ako otcom a manželom, čo jeho žena Marta nedokáže spracovať a opúšťa svojho muža. Filipa si začína uvedomovať, aký vplyv má film pre jeho osobný a pracovný život. Po tom, ako v krátkom filme na objednávku poľskej televízie odhalí to, čo sa skrýva za fasádami “budovateľskej politiky socializmu“ a po následnom prepustení priateľa Osucha (Jerzy Nowak), si uvedomí možné následky pre ľudí, ktorých sa obsah dokumentárneho filmu priamo týka. Mimochodom, práve toto je hlavným dôvodom, prečo sa Kieslowszki rozhodol odísť zo sveta dokumentárneho filmu – možné negatívne následky pre protagonistov. Po dobrovoľnom preexponovaní onoho filmu o tehelni pre poľskú televíziu sa Filip vzdáva svojho cieľa zachytávať každodenný život v socialistickom Poľsku. Záverečná scéna filmu, kedy si Filip 8mm ruskú kameru namieri proti sebe, bola diskutovaná viacerými poľskými filmovými kritikmi. Podľa niektorých znamená symbolickú rezignáciu Kieslowszkého pod tlakom cenzúry a zásahom vládneho aparátu do tvorby filmárov. Podľa Kieszlowského interpretácie si Filip uvedomil, že aj keď filmy natáča s dobrými úmyslami, mnohých ľudí tým môže poškodiť. Amatér možno nezaujme obsahovou, dejovou dynamikou, ale práve hĺbkou, bezprostrednosťou otázok, ktoré si bezpochyby náročný divák (a poľské publikum je známe svojou náročnosťou) počas a po zhliadnutí filmu pokladá.(28.1.2012)
