Reklama

Reklama

Pušky, puky, pivo a psi

Trailer

Obsahy(1)

Pýchou komunistů byla Československá lidová armáda a pýchou armády byli sportovci. V hokeji bojovala za vlast především Dukla Jihlava. Dokumentární film Pušky, puky, pivo a psi podává unikátní svědectví o armádním hokeji v letech 1948 až 1989. A často z toho vychází groteska, plná nečekaných objevů. „Mě do tanku nedostanete! Já jsem tady kvůli hokeji a ne abych si v tom vašem bordelu v tanku urazil prsty," vzbouřil se veliteli útvaru legendární obránce Jan Suchý - přesto to časem na vojně dotáhl na majora. A kdo by si pomyslel, že se kolektivní duch utužoval v česneku naloženým psem s bramborovým knedlíkem? (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (20)

Abes 

všechny recenze uživatele

Dle třech povědomých slov v názvu jsem očekával sondu do nitra povahy české, dostal jsem ale popis (ne)jen hokejového režimu let padesátých až osmdesátých. Borci sypou z rukávů jednu historku za druhou, aťuž jde o příhody veselé nebo z pohledu životních osudů fatální, vzpomínají na ně s úsměvem na tváří a rázovitostí sobě vlastní. A generál? Tato potutelná a pitvorná postava tady vyčnívá jako Golonkova hůl zaražená v červené hlavě Ivanově... ale chvála bohu za něj. ()

Marze

všechny recenze uživatele

Hokejisté Holeček, Holík, Hašek. Legendy armádního sportu v dokumentu Pušky, puky, pivo a psi líčí bizarní stránky totality výstižněji než dějepis. Některé vysvětlivky myslí na novou generaci, jiné nejspíše i na zahraniční publikum. Ale snímek je vykoupí půvabnými historkami typu "Nechám Vacka vyhrát v tenise a on mě za to povýší", případně Vackovými reakcemi "Povídám mu - Ty vole, proč mi najednou vykáš?". V archivech tvůrci objevili poklady - třeba Křivé zrcadlo, instruktážní film, kterak se socialistický voják chovat nemá, v němž tehdy hrál Vladimír Menšík a režíroval jej Karel Kachyňa. Naprosto originální odhalení pak přináší vzpomínka, jak pro posílení kondice jedli psy na česneku. Dokumentem projde nespočet legend od Augustina Bubníka přes Jiřího Holečka po Dominika Haška, režisér však nejde po jménech, nýbrž po tématech. Včetně peněz: měli 180 korun za vyhraný zápas, přilepšovali si pojistkami, při cestách na Západ dostali diety dvě marky na den, takže prodávali sklo či vodku a za utržené devizy kupovali na přání svých žen prací prášky. Načež Vacek oponuje: "Já jako šéf generálního štábu jsem měl poloviční plat hráče Dukly Jihlava!" A od té chvíle dál přituhuje, až úsměv ztuhne docela. Co následovalo po rebelii "Mě do tanku nedostanete, já jsem tu kvůli hokeji". Proč se vstupovalo do strany. Kdo je hlídal, kdo udával - i spoluhráči. Kdo zkusil emigraci - přehlídka tváří se zdá nekonečná. Nejvíce však zamrazí při Bubníkově věcném líčení ostudného politického procesu s mistry světa z roku 1949, při popisu bití, mučení, věznění. Tady už končí furiantské legrácky s bohorovnou vyrovnaností se vzdálenými časy; dokument sice nevydírá, ale účinek se dostaví. ()

Reklama

GTS_PUNK 

všechny recenze uživatele

Ktovie, prečo autorská dvojia Jan a Adam Novákovci označuje svoj filmový počin z roku 2013 ako dokumentárnu veselohru. Aké nesie prvky veselohry, ťažko povedať, ale dokumentom jednoznačne je. Dokumentom o Dukle Jihlave, armádnom hokejovom klube v niekdajšom socialistickom Československu, ktorý dokázal dlhodobo dominovať federálnej hokejovej súťaži. Dielo autorskej dvojice Novákovcov sa skladá predovšetkým z rozprávania bývalých hokejistov, ktorí v časoch Československa za Duklu Jihlava kratšie či dlhšie hrali, pričom ich rozprávanie dopĺňajú historické, najmä vojensky ladené zábery. Obsahovo tak dokumentárnej snímke dominujú rôzne príhody, príbehy a spomínania, ktoré divákovi umožňujú nazrieť do minulosti tohto hokejového klubu. V celkovom meradle, či už z obsahového alebo technického hľadiska, však film nepredstavuje nič výnimočné. Áno, miestami sem-tam síce dokáže niečím zaujať (napríklad tým, že sa v Dukle Jihlava zvykli jesť psy), ale väčšinu času ide o pomerne nevýrazný počin. Pušky, puky, pivo a psi je v konečnom dôsledku priemerným dokumentom o jednom hokejovom klube v jednej historickej epoche (vtedy) jednej krajiny. Svoj účel, teda zhromaždiť čo možno najviac príbehov a príhod, dielo spĺňa, ale divák od neho nemôže očakávať nič navyše. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Poutavý dokument o nelehkém sportovním životě hokejistů v kompikované době. Docela mě potěšilo nahlédnout do tváří hokejistů, o kterých jsem pouze slyšel. Pivečko a cigarety byly na denním pořádku a když se zrovna nedařilo, tak jeden upečený pejsek dokázal zvednout morálku celého týmu. Nečekejte nějakou zázračnou informační hodnotu dokumentu. Spíše se jedná o takové humorné vzpomínání na nehumornou dobu. Nutnou podotknout, že velmi zajímavé vzpomínání. ()

kaktusacek13 odpad!

všechny recenze uživatele

Nechci se nijak dotknout nikoho, komu se tento dokument líbí. U mně ale naprosto propadl. Možná proto, že to bylo povinné filmové představení. Domnívám se, že jsou lepší filmy zachycující dobu komunismu a hokej. Celý film se skládá vlastně jen z velmi nekultivovaně vedených rozhovorů s bývalými hokejisty Dukly. Asi nebyl dobrý nápad opustit původní záměr věnovat se pouze D. Haškovi. Určitě by bylo zajímavější poslouchat, proč odmítl nastoupit proti svému domovskému týmu. Nedoporučuji nikomu, komu je pod 40. ()

Reklama

Reklama