A.C.O.D: Děti rozvedených

Začíná se to docela dobře, ale najednou zjistíte, že to je vlastně film o chudáčkovi, který se nemlže srovnat s tím, že si jeho rodiče zase vrznou. To je vlastně docela slabé. On kolem sebe kope, všechny nasere, s prominutím, dělá spoustu blbostí, ale asi je to jen fáze, protože je jasné, že mu bude odpuštěno. A, světe, div se, ono tomu tak skutečně je. Šablonovitý film, který má nějakou dobrou postavu, ale to všechno se ztrácí v tom, že už od začátku víte, jakými peripetiemi si projdete. (18.01.2014)

Tohle jako měla být legrace? Já jakože nevim, ale mně těch 84 minut přišlo subjektivně dlouhých asi tak, jako kdybych koukal na osmihodinový film Andyho Warhola, kde se na začátku svalil na kanape a dalších 7 hodin a 55 minut tam zařezával jak dřevorubec. Nic neříkající nuda bez chuti film dokoukat a bez jakékoliv nálady, která by mě přesvědčila o tom, že mi to za to po shlédnutí stálo. Ještě štěstí, že mě film natolik neupoutal, abych si všiml toho, že se mi kočka snaží vysrat do postele. (27.09.2014)

Ano kaylin, i mě připadá divný, že dospělý může mít trauma z toho, když zjistí, že jeho rodiče dělají takové ty směšné pohyby .. ostatně tento námět není nic originálního a už to tu párkrát bylo, párkrát i dost povedenější .. co ovšem originální je, je to : A.C.O.D. .. dělat z tohoto námětu komedii je rozumný, ale hodně náročný úkol - popravdě si myslím, že to dobře udělat nejde, je to moc hustý téma, námět /černá komedie by byla vhodnější/ .. jsou nás všude po celém světě miliony, miliony nevinných obětí, co to klidně potvrdíme ... ano, autoři se snaží o odlehčení tématu a je to opakuji dobře, protože realita je v mnoha případech úplně šílená .. to co dokáží někteří rodiče v tomto směru udělat vlastním dětem je hrozné a neomluvitelné - většinou je to matka, která dostane děti do své péče - mstící se matka plna nenávisti k tomu svému bývalému - úplně vymyje vlastním dětem mozek - z otce udělá světového zločince č.1 a postaví děti proti němu .. nebo se o to alespoň dlouhodobě snaží .. udělejte z toho potom dobrou a vtipnou komedii ... /vím, o čem mluvím, na mně by si Dr. Judith mohla udělat nejvyšší vědeckou hodnost a získat nejvyšší titul .. znám to z obou pólů - díky mami, díky Ivano/ ... (14.03.2014)

Já se celkem divila tak málu komentářů. A koukla jsem na to. A těšila jsem se, že konečně se stanu jednou z těch, kteří budou "vidět". Teď už ale chápu tu osmičku. Jsem devátá, abych napsala, že tohle nemá moc cenu komentovat. Je to mírně podprůměrná podívaná s krásnou babou v popředí. Ono - proč se nepodívat? Ale zase - proč to vidět? (07.05.2014)

Konečně to někdo řekl nahlas. Sice v komedii, takže spousta hodnotících bere námět jen jako cestu k prvoplánové legraci, ale ono je to přesně obráceně. Vtipu je tu sice v duchu komediálního žánru dost, takže si na své přijde i divák, který se stavil pro odlehčenou romantiku, ale v klíčových momentech asi zůstane trochu zaražený. A dokážu si představit, že zaražených bude asi většina. Ono jde totiž v první řadě vážně o ty rozvody, rozchody, hořké vzpomínky a vůbec všechno, co se honí hlavou dětem, když se jejich rodiče rozejdou. Někoho to postrčí správným směrem a srovná mu to hodnoty do latě a někoho to naopak může rozbít všemi směry a ze vztahové politiky dotyčnému udělat španělskou vesnici. Dlouho jsem si myslel, že jsem v takovém přemýšlení naprostá menšina, ale ACOD mi, nejen v úžasné finální titulkové montáži ukázal, že nejsem. Že nás je hromada a za to já děkuju. To, že spoustu mých myšlenek a rozutíkaných nápadů nahlas předříkává Adam Scott, je pak důvodem, proč jsem i přes místy trochu rozevlátou ústřední zápletku zvažoval i nejvyšší hodnocení. A to, že mu macechu chvíli po zhlédnutí kompletního Parks and Recreation hraje právě Amy Poehler je pak už jen třešničkou na dortu. (11.12.2020)