poster

U snědeného krámu

Drama / Historický / Psychologický

Československo, 1933, 97 min

  • troufalka
    *****

    Mac Frič filmař tělem i duší, dokázal zpracovat psychologické drama s komediálními prvky, ani by vyrušil vážnost tématu. Herecký koncert Františka Smolíka, Vlasty Buriana a okouzlující Antonie Nedošínské.(10.4.2016)

  • Karlos80
    ****

    Zajímavý film. Jedno z nejlepších dramat první poloviny třicátých let natočené podle známé předlohy od I. Herrmanna a podle Wassermanova scénáře s celkem věrohodnými kulisami a atmosférou z druhé polovině 19. století. Snímek v podstatě táhli jen dva herci ale o to více výteční, František Smolík v roli využívaného, ale jinak velmi dobráckého, důvěřivého a nakonec i tragického kupce Žemly a rovněž výtečný Vlasta Burian (rytmistr Kyllian ve filmu zpívající šlágr "Když jsme byli v Itálii"), který zde sice výjimečně nehraje hlavní roli, ale poutá na sebe opravdu velikou pozornost, stačí mu k tomu třeba jen to, že sedí u pultu na nějakém pytli a pije jeden panák za druhým, všechny samozřejmě na dluh..Bezcitná vdova Šustrová (Antonie Nedošínská) se svou rozmazlenou a sobeckou dcerou (Ela Poznerová) zahrály rovněž velice dobře..Nakonec ta stará vyhozená posluhovačka Randová (Ella Nollová) měla pravdu!(9.4.2008)

  • Terva
    **

    Jeden s těch Českých snímků, který mě moc neoslovil. Scénář: Václav Wasserman(12.11.2012)

  • gouryella
    ***

    Prumer, ktery prekvapi jen Burianem v pomerne zaporne roli - to jsem opravdu necekal.(25.7.2002)

  • Marthos
    *****

    Z rozsáhlého literárního odkazu spisovatele Ignáta Herrmanna je nejcennější román U snědeného krámu. Snad proto, že do něj vložil četné autobiografické prvky z období svých učednických let, jde o dílo neobyčejně realistické a vzdálené obvyklé poloze humoristicky zaměřených žánrových obrázků. Vypráví historii pražského kupce Martina Žemly, kterého zchudlá vdova po c. a k. úředníkovi vmanipuluje do sňatku se svou dcerou. Přivedou poctivého spořádaného hokynáře k bankrotu a sebevraždě. Fričova filmová adaptace patří k vrcholným dílům české kinematografie třicátých let. S obdivuhodnou důsledností zachovala všechny podstatné dějové motivy v návaznosti na původní názvy jednotlivých částí. Mimořádně šťastné herecké obsazení dalo postavám až nevídanou psychologickou hloubku. Vedle sugestivního Františka Smolíka a mimořádně negativní Antonie Nedošinské je to patrné zejména u Vlasty Buriana. Ten v roli penzionovaného rytmistra Kylliána ojediněle není ve středu příběhu a svými komickými výstupy pouze přispívá k odlehčení tragického tónu vyprávění. Burianův výkon v tomto filmu až palčivě poukázal na nevyužitý dramatický talent populárního pražského komika, dřímajícího v nikdy neobjevené Aladinově lampě. Pro českou kinematografii to v každém ohledu byla velká ztráta. Jeho výkon však naznačuje, jaký utajený dramatický talent v něm dřímal. Tehdy se však nenašel nikdo, kdo by tohoto faktu dokázal využít. Tuto žalostnou skutečnost tak ostřeji pociťuje především současný divák, nucený k nechtěné konfrontaci s jeho veseloherními kreacemi.(3.10.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace