poster

Nymfomanka, část I.

  • německý

    Nymph()maniac 1

  • Dánsko

    Nymph()maniac

  • slovenský

    Nymfomanka I.

  • anglický

    Nymph()maniac: Volume 1

Drama / Mysteriózní / Komedie / Erotický / Povídkový

Dánsko / Německo / Francie / Belgie / Velká Británie, 2013, 117 min (Director's cut: 145 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Brygmi
    **

    Nymfomanka nepůsobí dramaticky ani eroticky a spíše dává vzpomenout na (pseudo)umění, kterému ukazuje vztyčený prostředník Velká nádhera. Je to v podstatě hrozně nepřekvapivý film a recyklace zcizujících prvků, metafor, podivného střihu a odkazů na všechno možné (Bach celkem vtipně připomene Mortal Instruments: Město z kostí). Provokaci z hlediska sexuality nepotřebuji (a ani ji nedostanu), každopádně provokace z hlediska filmařských ambicí by se hodila. K uspání poslouží zdlouhavé pseudopsychologické dialogy (parafráze : „Já jsem TAK špatná!“ „Ale nejsi.“ „Ale né, jsem,.“ „Ale nejsi, mně se to nezdá tak hrozný.“ „Však počkej, jsem strašně špatná.“). Každopádně za reklamní kampaň palec nahoru, takhle se dělá film-událost.(29.12.2013)

  • viperblade
    *****

    Zhlédnuta DC (145minutová) verze. Tenhle film není o sexu a kdo si to myslí, nepochopil jej. Tenhle film je o lidské duši, kterou ovládá a do jisté míry definuje sex. Lars to udělal chytře, opět vzal jednu věc, kterou brutálně zakomponuje do života jedné osoby a my, diváci, pak sledujeme její totální odhalení (nejen fyzické) a zároveň proces toho, jak ta věc (v tomto případě nymfomanie) ovlivňuje nejen tu osobu, která je tou věcí "postižena", ale zároveň její okolí. V tomto filmu to je ještě více zřetelné, když sledujeme Joe už od maličké holčičky až po její střední věk. Tenhle film je (a nebojím se to napsat) momentálně nepochopené mistrovské dílo, které jednoho dne bude mít své místo ve filmové historii. A nebude to kvůli sexu. Lars se mi jako tvůrce líbí čím dál tím víc, protože se nebojí posunovat hranice a zároveň tvoří něco, co sice může působit jako póza, ale není. Nymphomaniac je ten typ filmu, u kterého chápu, že se někomu nelíbí. 100 %.(21.2.2015)

  • Silas
    ****

    Jako kdyby Trier natáhl na 2 hodiny tento klip kapely, která se už bohužel rozpadla.(5.1.2014)

  • Tom_Lachtan
    ****

    Hail Trier! Ačkoliv tu není žádný natolik pamětihodný polo-psychedelicý záběr, jakým je chaos vyznávající liška z Antikrista, pořád je výsledek skvělou kombinací mezi dramatickým příběhem o zlomeném člověku a extrémně absurdním, podvratným a černočerným humorem (upřímně, tahle dobře jsem se už dlouho u filmu nezasmál), dokonce si myslím, že dramatická a depresivní poloha (ha, humor!) jde Nymfomance o něco hůře. Co ji ovšem sluší je nejen Stacy Martin, ale i povídkové vyprávění, zasazené do celkem přijatelného rámce. Upřímně, nevím, jestli si von Trier dělá u věcí jako je fibonacciho posloupnost z diváků prdel, nebo to myslí vážně, ale je mi to jedno, neb jsem se bavil. Kór když u toho hraje J.S. Bach, nebo Ramsteini, kteří dokáží udělat ze záběru Stellana Skarsgarda jdoucího koupit mlíko zážitek o síle dobře vzrostlého dubu. Viděn a hodnocen režisérský sestřih(3.12.2014)

  • H34D
    ****

    S překvapením musím říct, že Trier natočil docela inteligentní a chytrý film, který nemusí nutně vypovídat o nitru ženy ani sloužit jako definice nymfomanie a přesto má hodně, co říct. V centru sice je žena-nymfomanka, jejíž nitro je detailně analyzováno, ale nemyslím si, že by se film na základě jejího charakteru snažil generalizovat. Joe je nešťastné individuum, není vyloženě živočišná, ani impulzivní, umí se nad věcmi zamyslet a sebereflexe jí také není cizí. Klíčem k rozluštění jejího subjektivního prožívání i z objektivního hlediska, "oč vlastně kráčí" je samozřejmě dialog mezi ní a Seligmanem. Ona jako sklíčená hříšnice, srozuměná a smířená se svým hříchem, on jako neposkvrněný analytik, morálně hodnotící samotnou morálku a paradoxně očišťující její svědomí... Matematická a další přirovnání symbolizují podrobení zdánlivě nerozluštitelnných věcí jako jsou pudy, city a chtíč vědecké analýze. Seligman ukazuje, že i ve zdánlivě iracionálních věcech mohou být vzorce, pravidla a je možné v nich nalézt opodstatnění a snad i ospravedlnění, aneb proč nelétat, když nám bůh nadělil křídla? Nebo, že by ne? Pro boha zde přeci není místo, Seligman iracionalitu vyhlazuje, jeví se mu zajímavý akorát její "koncept", a nejen proto je tak nějak zajímavý i celý tento film. II. část.(28.5.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace