Reklama

Reklama

Nymfomanka, část II.

  • Dánsko Nymph()maniac: Volume II (více)
Trailer

Obsahy(1)

Nymfomanka Joe pokračuje v líčení svých životních osudů v bytě svého zachránce Seligmana. Pomůže jí vzpomínání na hledání orgasmu, vztah se sadistou, potrat či kriminální minulost najít konečně klid? A jak její otevřená zpověď ovlivní chování jejího posluchače, stárnoucího panice? Druhá část posledního příběhu z Trierovy „trilogie deprese“ opět mísí provokativní témata, explicitní záběry a odkazy na vysoké umění. (Aerofilms)

(více)

Recenze (559)

POMO 

všechny recenze uživatele

Druhá Nymfomanka sa prvé dve tretiny drží na silnej vlne jednotky a so sadistickým "pánom K" vystúpa v diváckej nepohodlnosti až do riskantných výšin. Ale posledná, "kriminálna" tretina vnáša podozrenie, že Lars už buď nevedel ako rozpracovanú látku adekvátne a zmysluplne uzatvoriť, alebo sa nechal zošrotovať produkciou, ktorá bažila po čo najväčšej návštevnosti (neúčasť Shia LaBeoufa v roli Jeromeho, pričom všetci ostatní herci vo svojich rolách ostali, dáva tušiť, že posledná tretina sa nakrúcala dodatočne, po vypršaní jeho zmluvy). Posledná scéna filmu je napokon zlý vtip, facka divákovi rukavicou plnou mincí, ktoré Nymfomanka aj rozdelením na dve časti zarobila. Trier v nej úplne (a úplne zbytočne) zničil Skarsgårdovu, pre príbeh veľmi dôležitú postavu. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem a komentuji pouze režisérské verze obou částí. Divácky neuspokojivé vyprávění o rozličných způsobem tělesného (sebe)uspokojování pět a půl hodiny konfrontuje dvě největší témata všech freudiánských režisérů – sex a smrt. K nejvýraznějšímu prolnutí obojího dochází během drastického autopotratu, na jehož konci se Joe zachvěje vzrušením, a v kapitole s umírajícím otcem, jejíž černobílý obraz a citově vyděračský tón působí tak (pseudo)artově, že jde nejspíš o jednu z mnoha Trierových taktik, jak divákovi upřít to, co by si přál. V průběhu obou filmů k navození pocitu nepohody, která znemožňuje nerušeně konstruovat fabuli, používá rušivě mnoho odboček, pomyslných závorek, skoků v čase nebo změn ve stylu vyprávění. Hypermediální encyklopedické vrstvení informací může připomenout Zanussiho, tematizace fetišů a nestálé identity Buñuela, komorní partnerská soda Bergmana a spirituální vzruchy zas Tarkovského (včetně přímé citace Zrcadla). Tato eklektická a intermediální kompilace stylů je sice semknutá rámcovým vyprávěním, ale koherentním tvarem bych ji nenazýval. Jak by taky mohl být koherentní film, který je vystavěný jako dialog dvou zdánlivě neslučitelných světonázorů (asexuál a nymfomanka), do něhož se Trier navíc neustále snaží zapojit i diváka. Ať prolomováním vizuálních tabu (názornější potrat jsem zatím ve filmu neviděl) nebo bouráním čtvrté zdi mezi fikcí a realitou (záběr kamery v zrcadle, zřetelné paralely mezi provokativně svobodomyslnými názory Joe a samotného Triera). Přes všechnu sexuální explicitnost a do extrému dovedenou kalvárii protagonistky mi nakládání s ženským tělem přišlo méně vykořisťovatelské než třeba v Životě Adele. Ačkoli se žena zejména v první části několikrát mění v sexuální objekt a její štěstí je po většinu filmu závislé na výdrži, dostupnosti a schopnostech muže, její zobrazování častěji než příjemné pocity vyvolává bolest, soucit nebo znechucení. V tomto kontextu je možná nejpřínosnější scénou režisérské verze již zmíněný potrat, demonstrující s otevřeností, která bude, domnívám se, nepříjemná zejména mužům, jak vyhrocených podob může nabýt napříč oběma filmy hájené právo ženy nakládat s vlastním tělem dle uvážení. Ukazování toho, co nechceme vidět, je zde úzce spjato s úvahami nad tím, o čem nechceme přemýšlet. Taková provokace má podle mne smysl. Stejně jako celá Nymfomanka. 75% za I. část, 80% za II. část. Zajímavé komentáře: Radko, mcb, Mouzon, Madsbender, Artran, Othello, Aelita, elgreco ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Absolutní hodnocení to sice není, ale čert to vem. Zodpovědně tady prohlašuju, že Lars von Trier je zkurvenej parchant. Film si plynul, já se trošku nudil, některými myšlenkami byl osloven a pár obrazů mi vyloženě lahodilo. Když už to vypadalo na podivně bezpohlavní konec, přišel Seligmanův návrat a zvrat, který na mě zapůsobil, jako kdyby mi někdo dal důtkami všech těch čtyřicet ran naráz. No co, moje chyba, nemám ty filmy brát tak emotivně, teda vlastně nejdřív jo, ale pak bych o nich měl chladně analyticky přemýšlet, jenže i když jsem se to snažil dělat, závěr jsem nemohl dostat z hlavy a nemůžu až dosud, chápu, že možná nemístně ovlivnil můj názor na celou předchozí stopáž, ale prostě si nemůžu pomoct, jediné, co můžu udělat, je zodpovědně prohlásit, že... No jo, vždyť já vím. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Mé nadšení z první Nymfomanky by se dalo vyjádřit tím, že na druhý díl jsem do kina nevyrazil, nýbrž v klidu a bez většího zájmu jsem si na něj čtyři měsíce počkal. A podobně bez zájmu jsem s ním strávil dvě hodinky, při nichž jsem kontroloval hodinky častěji, než je zdrávo. Něco v tom samozřejmě je, protože Trier hloupé prázdnoty netočí, a závěr celkem tne do živého, ale mně prostě tentokrát pravidla jeho hry nevyhovovala. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Mám dojem, že Lars se soustředil především na co největší kontroverznost svého díla na úkor propracovanějšího scénaře a z toho pro mě vyplývá jediný - neupřimnost. Ty dlouhý záběry na dvě černošský péra, zbytečně dlouhé saditsické scény to všechno nemělo z hlediska sdělnosti příběhu žádný význam, ale Lars moc dobře věděl, čím vzbudí zájem medií. ženská sexualita ? Tohle byla fakt její studie ? V místech kde měl bejt dialog žádnej nebyl a tam kde stačilo pár vět, byla vykecávka. Hlavní hrdnka sice byla Charlotte zahraná docela dobře, ale její postava mě po chvíli začala se svou sexualitou těžce nudit a to se teda snad ještě žádný holce nepovedlo. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

(Část I.) ...což se ve druhé polovině lehce ustálí, kdy ubyde nucených přesahů, a režisér se vrátí ke svému oblíbenému tématu „žena jako ztělesněné zlo“, což filmu ubere na rozvláčnosti, ale pak přijde Bond, 3+5 a zlatý déšť a rozpačité dojmy se zlomí ještě víc, než v Melancholii; Director’s cut prosím smrsknout na dvě hodiny a bez toho asexuálního sexu, byť o ten tady vlastně ani (nečekaně, že ano?) nejde. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Druhý díl Nymfomanky je ze začátku nudnější, aby na konci udeřil. Shia zde předvádí absolutní herecký výkon a Stellan si jede stále svůj klasický poctivý výkon. Vlastně v rámci herců se nedá vytknout vůbec nic. Dokonce i Charlotte zde začíná hrát více než její mladší já v podobě Stacy Martin. Charlotte také způsobí patřičný dojem svými bradavkami, které pravděpodobně už nikdy nezapomenu. Tak vystouplé bradavky totiž neuvidíte každý den ve filmu, jestli vůbec. Horší už bylo jen to, že Lars von Trier pokračoval ve svém epizodickém, nic neříkajícím, vyprávění, který je jednou nudný, po druhý zajímavější no a po třetí zbytečně filozofický. A tohle všechno se opakuje do té doby, dokud Vás Stellan nepřesvědčí o něčem, o čem byste snad radši ani nevěděli. Závěr je totiž po těch čtyř hodinách ránou do duše snad každého diváka. Jednu hvězdičku filmu dávám jenom proto, že to Lars natočil hodně dobře. Režisérský výkon se mu upřít nedá, to všechno ostatní ale už jo. ()

gouryella 

všechny recenze uživatele

Oproti prvnímu dílu jednoznačně slabší. Sice více explicitně zaměrené na popis erotických dobrodružstvích hlavní hrdinky, ale čím dále víc se Trier v tomto popisu utápí a film upadá do nudy. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Oproti "jedničce" je NYMFOMANKA, ČÁST II. o poznání klasičtější. Stále sice shazuje sebe sama peskováním za slabou odbočku či se zastavuje kvůli uspěchanosti přeskakováním dopředu při užití flashforwardu, ale nezpochybňuje svou spolehlivost. Vyprávění je opětovně členěno do kapitol, kdy každá ze tří má vlastní vývoj odvislý od proměny protagonistky Joe, přičemž jsou ponechány volné motivy, které jsou zužitkovány na konci. „Dvojka“ je díky tomu mnohem soudržnější jako celek a jednotnější co do nálady i žánru, když navazuje na pochmurnost čtvrté a páté kapitoly a je psychologickým rodinným dramatem, do kterého jsou zakomponovány prvky bondovského thrilleru, jež v závěru začnou dominovat. Formální přístupnost je ale „vykoupena“ diváckou nevstřícností._____ Pokud Trier kdysi prohlásil, že film má být jako kamínek v botě, jeho završení trilogie Deprese je takovým menhirem (pro Joe mezi čtenáři: narážka na vážně, vážně velký šutrák z komiksů s Asterixem a Obelixem). Ne proto, že se zabývá tabuizovanějšími oblastmi sexuality (sado-masochismus, pedofilie, homosexualita, ačkoliv poslední dva jmenované provokativně propojuje utvořením „nezdravě parentálního páru“), ale proto, že je o nevymanitelnosti z předurčených (genderových, biologických, sociálních…) rolí. Zbavit se jich, znamená ztratit své lidství, nepřímo říká v druhém epilogu. Dochází tak k mizantropickému závěru, že lidé jsou nepoučitelní pokrytci a tento cyklus se opakuje a přechází z jednoho na druhého, ať je model rodiny sebevíc alternativní._____ Bezpochyby Trierův opus magnum. Nejenom díky své délce a různým verzím (už DOGVILLE měl dva různé sestřihy s ohledem na potřeby distribuce), ale z toho důvodu, že dánský provocauteur tematizuje vlastní tvorbu (např. ČÁST II. odkazuje k jedné scéně z ANTIKRISTA a přebírá výchozí bod zápletky PROLOMIT VLNY) a mediální image (Seligman je rodinné příjmení, zmínky o „antisemitismu“ ad.). Pokud jde o terapii, nabízí se otázka, kdo je pacientem a kdo terapeutem. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,POCHOPILA JSEM, ŽE SPOLEČNOST PRO MĚ NEMÁ MÍSTO A JÁ NEMÁM MÍSTO PRO SPOLEČNOST A NIKDY JSEM NEMĚLA.“… /// Rouhačský vyprávění o otupělý kundě pokračuje. Máme tady problémy v rodinným životě, v práci…, ale hlavně šukání bez lásky nahrazuje … zvrhlost! Paráda! - zařvala by nezúčastněná vosoba, já bohužel zjišťuju, že je to nuda. A to přesto, že patřím k příznivcům ,,mistrových“ filmových (příběhových) anomálií. To vyprávění se dostalo někam, čemu moc nerozumím a navíc mě nějakejch pětadvacet na prdel moc nebere. Možná je to tím, že tohle je víc skutečnost než fikce. Mohl bych chápat tu vosamělost, touhu se vykecat, ale to je asi tak všechno. Příběh je marnej. Nebudu tady cákat vodbornejma termínama, co všechno jako uvnitř mělo bejt viděno, rozpoznáno a podobenstvím znázorněno. Já to totiž nevím… Nebyl jsem pohoršen, jen mě to nebavilo. A nic na tom nezmění ani ten ,,vtipnej“ konec. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zvlhnu jen při vočekávání bolesti. 2.) Baví mě pozorovat černý klobásy. 3.) Thx za titule ,,Karpi“ a ,,Kalinator“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

tron 

všechny recenze uživatele

Mal to zostrihať ako dvojhodinový jeden film a potom by som pre vysoký počet porno-scén išiel s hodnotením asi na 80%. Takto sú z toho dva veľmi dlhé filmy, v ktorých sú "zakázané" scény roztrúsené len nečasto a to samozrejme hodnotím brutálne negatívne. Postavy, príbeh ani dialógy ma vôbec nezaujímali, čakal som len na "tie" scény a pravdupovediac som si na nič moc neprišiel. Dokonca aj scéna, od ktorej sme strašne veľa čakali (trojka s černochmi) je drasticky prestrihaná a tak po "poriadnej" verzii zapátrajte radšej niekde na nete. ()

pan Hnědý 

všechny recenze uživatele

124 min. verze 4****, Director's cut: 180 min verze 5***** - naprosté peklo. Mnohem drsnější forma, než v prvním díle i v původní kino distribuci. Lars von Trier zobrazuje ztělesněné zlo podobně jako v Antikristu, nebo Dogville. Film, o kterém se mi velmi těžko píše díky bolestným vzpomínkám. Neuvěřitelně naturalistický obraz, psychická a fyzická destrukce. Vlastní potrat považuji za vrchol Trierova démonismu. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

(I. část) Intelektuální a přitom přirozeně lidská debata neposkvrněného analytika a nymfomanky zpytující své svědomí pokračuje. Druhá část Trierova chytlavého a poutavého díla nabourává hranice možná ještě více než ta první. Místo aby Joe s věkem zrála a nabývala společensky korektní formy rozumu, ona právě naopak vyzrála do stavu, kdy společnost opouští. Její choutky se stávají perverznejšími, uspokojení však zeslabuje. Joe je chladná, ale ne bezcitná, nejspíš ani ona sama úplně nechápe své pocity. Zajímavé je, že ač od Seligmana nečekáme nic jiného, než chápavou a smysluplnou analýzu, i s ním se nakonec stane něco... Vlastně černohumorného. I když druhá část Nymfomanky už není tolik úderná, je stále zajímavé zamýšlet se nad charakterem Joe a analyzovat její dialog se Seligmanem. Čtení mezi řádky není tak složité, nemyslím si, že by Trier ochcával publikum jen proto, že může, naopak jeho Nymfomanka je poměrně přístupné a zároveň vůbec ne povrchní dílo. Hodnocení celku: 8/10 ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Líbilo se mi to možná i o kousek víc než "jednička", když tedy přistoupím na oddělené vnímání. Leckde jsem slyšel, že nevýhoda je absence rozehřívacího kola, způsobující jistou monotónnost. Já byl naopak s konzistencí té nekonzistentní jízdy velmi spokojený. Později napíšu něco víc, ale na to se musím asi vyspat. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

...se chovala jako idiot snažíce se prolomit vlny, aby se stala Antikristem. P.S. Celé mi to přišlo jako V kůži Larse von Triera. Podrobnější komentář snad někdy později, až dozraje čas. Měl bych to, věřím, poznat. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Myslím, že to byla jedna z vašich nejslabších odboček.“ Dvojka se od jedničky, tak jak jsem ji „definoval“ v předchozím komentáři, příliš neodlišuje, přesto mě bavila o něco méně. Možná to bylo tím, že jsem viděl opět necenzurovanou/režisérskou verzi, která měla v případě druhého dílu skoro celé 3 hodiny, nicméně tempo místy přece jenom trochu polevovalo a filmu tak docházela šťáva. Jinak jsem měl problém snad jenom s poněkud drastickou přeměnou hlavní hrdinky z její mladší na starší verzi (opravdu to musely být jen 3 roky?). Z (něčím) nezapomenutelných scén je jistě třeba jmenovat pasáž z hotelového pokoje (po celé její trvání jsem se musel upřímně smát) a samozřejmě potrat (který možná bude pro někoho lehce nestravitelný). Jinak mě pobavilo Trierovo odkazování na sebe (+ svoji přítomnost), na druhé, no a pak je tu divákově sentimentu vysmívající se závěr, který asi ani nemohl být lepší (a i přes míru přehnanosti pravdivější). Znovu to bude za 4*, ale jak už jsem naznačil výše, už ne tak jistě. „Nevím, čím to bylo, ale nedával tvrdé rány a žertoval, že mě seznámí s metodou němé kachny.“ – „Ani si netroufám představit kvákající kachnu.“ ()

Mertax 

všechny recenze uživatele

Bublina splaskla, nadšené očekávání zplihlo jak pyj po orgasmu. Druhá část je o poznání slabší, banálnější a méně vtipná (recyklace prupovídek z jedničky). Formálních hrátek ubylo, Seligmanovy odbočky zmiňující x slavných persón nabobtnávají až do groteskních rozměrů, ale naštěstí už nás Trier neoblažuje tolika názornými metaforami./// Nehraje už jen Bach a Rammstein, ale i Wagner, Mozart, Händel… A zase se dozvíme moudra o hudbě, církvi nebo deviacích. Žádné geniální propojení části první a jejich motivů (hudebních i těch ostatní) s částí druhou se nekoná. Rozdělení na pouhé tři kapitoly film zpomaluje. První část (sado-maso) sama sebe opakuje a kýžený průnik do (duše) Joe se nedostavuje. Celkový rytmus snímku je poněkud rozvláčný a bez uspokojivého gradování, což může při sledování vyvolat podobné pocity frustrace, jaké zakouší hlavní postava, která se marně snaží vyvrcholit. Finále je podivné (rozhodně nečekané, to ano) a v paměti utkví snad jen scéna odkazující na Antikrista nebo obří bradavky Gainsbourgové. A kromě krátkého záběru na felaci, ochlupená rodidla a pár ztopořených černošských údů zas nic! Trier se smíchy ohýbá v pase, jak nás napálil – a nemám na mysli relativní cudnost filmu, (v kinech běží jen sestřihané kopie), ale celou část II. a její obsah a vyznění. Každopádně teoretici mají co rozebírat a ti ostatní můžou s nadějí čekat na rozšířené verze. Studie ženské sexuality? Ale kdeže. Mimochodem character posters jsou totální podfuk, většina zobrazených postav si ve filmu nesvlékne ani šálu, natož cokoli dalšího. [Kino] ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to celkom dobrá eroticky ladená umelecká dráma od Larsa von Triera, ktorý je priamym pokračovaním vydarenej jednotky. Má dobrý príbeh o Joe, ktorá stále rozpráva svoj životný príbeh plný divokých zážitkov, pričom tentoraz sa venuje svojej dospelosti. Spracovanie nie je najhoršie, ale nie som s ním ani až tak moc spokojný. Film síce pokračuje tam, kde prvý diel skončil a na prvý pohľad pôsobí všetko tak, ako aj predtým, ale inak som z toho nemal moc dobré pocity. Hlavne mi to už ani tak neprišlo, ako plnohodnotný film, v ktorom je najdôležitejší scenár, ale skôr ako taká ukážka rozmanitých úchyliek, ktoré sa len prestriedajú. Síce tomu nemôžem uprieť kvalitné prevedenie a minimálne fáza u sadistu mala niečo do seba, ale trvá to až príliš dlho a tak nad priemer sa to nedostane. Ale našťastie v tej druhej polovici sa to už pomaly začne vylepšovať a zase som mal z toho viac, než dobré pocity, či už terapia, ale hlavne nelegálna práca a získavanie si nasledovníčky, kedy to už konečne má ten pravý dej a kvalitu, takže celkový dojem to predsa len zachraňuje. Ale zvláštne na mňa pôsobí úplný záver, síce je asi dobré, že sa takýto kontroverný film ukončí rovnako kontroverzným záverom, ale neviem si k tomu urobiť plnohodnotný postoj. Po erotickej stránke už tentoraz nie som ani trochu spokojný, stále je to úplne odvážne, no pôsobí to skôr odpudivo a miestami aj zbytočne drsne, hlavne ten potrat si určite mohli aj odpustiť. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, Charlotte Gainsbourg má už tentoraz omnoho viac priestoru, keďže aj minulá línia patrí hlavne jej a zahrala to veľmi dobre, stále nesklame ani Stellan Skarsgård, Stacy Martin a Shia LaBeouf už majú minimálny priestor, ale zase potešia nové postavy, ktoré stvárnili Jamie Bell, Willem Dafoe a Mia Goth. S réžiou a technickou stránkou som stále dosť spokojný, síce to už tentoraz Trier trochu prehnal, ale kvalitu mu aj tak uprieť nemôžem. Takže na predchádzajúci diel to kvôli prvej polovici nemá, ale tá druhá ma opäť dosť bavila a keby bol taký celý film, určite by som hodnotil lepšie. Takto je to len lepší priemer, ktorý si už znovu asi nepozriem. 65% ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Kult, ktorý sa vytvoril okolo Nymfomanky von Triera je podľa mňa dosť zvrátený. Po prvé, ak chcete vidieť film, ktorý zobrazuje sexuálny nátlak úchvatným a presvedčivým spôsobom, pozrite si Shame. Tento film nie je porno, nie je ani nijak obzvlášť šialený, a nie ani najmenej sexy, či šokujúci. To, čo je, je únavný, nesúrodý a totálne pedantský kúsok umenia, mnou však nepochopiteľný a nepochopený. Dialógom nepomohli ani filozofické pontifikálie a vo filme ma veľakrát psychicky ubíjali. Je to akýsi druh predstavenia, ktoré nepripadá na úroveň náročnejšieho umenia, ale na úroveň amatérskych, vysokoškolských filmov. Prečo je tento film dlhý 4 hodiny? Pretože Von Trier bol príliš lenivý, aby to zostrihal na znesiteľnú stopáž? Je to ako keď váš priateľ uverejní na svojej webovej stránke 300 fotiek svojho umeleckého projektu a očakáva, že vyberiete svojich obľúbených 10, pretože sa mu jednoducho nechce spraviť vlastnú editáciu. Mohol to byť zaujímavý, intelektuálny príbeh o podstate sexu, lásky, závislostí a morálky. Je škoda, že Von Trier chcel akoby nasilu včleniť explicitný sex do svojej práce, pretože ten poväčšine docielil odcudzenie diváka, a tým aj celý odkaz tohto diela vyšiel nazmar. Ako odpoveď pre tých, ktorí ho nazývajú pornografom, nemôžem nesúhlasiť viac. Za snahu a námet dávam palec hore, za herecké odhodlanie druhý. Byť toto v réžii kohosi menej artovo miereného a produkčne rozpolteného, mohlo to dopadnúť lepšie. 60%. ()

Reklama

Reklama