Titus Andronicus (TV film)

bogu

Marná sláva, Shakespearův Titus Andronicus je prostě špatná hra, byť rozhodně kuriózní v tom, jakou koncentraci nechutností a groteskních výjevů nabízí krve-lačnému divákovi, a v některých ohledech velice vděčná jako téma hovoru v intelektuálních kruzích. Tohle televizní (studiové) zpracování se sice může pochlubit několika dílčími úspěchy, ale jako celek mě o netušených kvalitách téhle první Shakespearovy tragedie nepřesvědčila. Ty úspěchy: Trevor Peacock je víc než dobrý Titus a jeho hrdelní chrapot, hranatá, podsaditá figura a ke konci téměř zombie vizáž pasuje dokonale (vítám i minimalizaci patosu). Na extrémně ponurých, žalářnických kulisách, neustále se vracejících k modelu amfiteátru, jsem mohl – obzvlášť na začátku – oči nechat. Hudba, ač velice sporá, dokáže taktéž nahnat husí kůži. Edward Hardwicke je téměř za všech okolností přesvědčivý Marcus (ano, tou výjimkou je samozřejmě jeho setkání se zmrzačenou Lavinií; až uvidím herce, který ten monolog zvládne přesvědčivě, uvěřím, že lidské možnosti neznají mezí), leč musím připustit, že postava Marca není ten důvod, proč se lidé zajímají o tuhle hru. Vypodobnění všech těch násilností a nechutností je tak na půli cesty: přílišných obscénností se nedočkáme, ale to co Jane Howell nabízí, možná stačí; kamera sice uhne před ranami, kterými Aaron odděluje Titovu ruku od těla, ale slyšíme ošklivé řeznické zvuky a vidíme Titův na okamžik téměř zvířecí výraz a fakt, že Aaron potřebuje tři údery (ne, že by se nějak snažil to vyřídit na poprvé) tu hrůzu sugeruje úspěšně. Tahle adaptace má ale i své mouchy a nemyslím teď ty, které Marcus a Titus zabíjejí během večeře. Saturninus Briana Protheroea je obzvlášť v první půlce naprosto nezajímavý; Eileen Atkins v roli Tamory vypadá jako ukázková čarodějnice, ale její projev měl blíž k ješitné hausfrau než k démonické manipulátorce. Něco podobného platí bohužel i o Aaronovi (Hugh Quarshie), který je tu možná zlotřilý, ale strach nenahání. Nápad použít mladého Lucia jako svědka celé tragedie asi není špatný, ale vyzněl by lépe, kdyby ho nehrála leklá ryba – s brýlemi! Přes všechny nedostatky ale zřejmě tahle adaptace zapůsobila na Julii Taymor natolik, že se jí nechala v lecčems inspirovat (nechci říct, že vykrádala, ale je to tak) ve své vlastní adaptaci Tita s Anthony Hopkinsem v hlavní roli, adaptaci, které dávám díky její odvážné, snad až vizionářské perspektivě jednoznačně přednost. // LEPŠÍ VERZE: Ano, Titus Julie Taymor – je to experiment, ale bez diskuze přínosnější.(22.5.2010)