Ochranné zbarvení
-
Barwy ochronne
-
Camouflage
Komedie / Drama
Polsko, 1977, 106 min
Režie:
Krzysztof ZanussiHudba:
Wojciech KilarObsah
-
Morální a etické konflikty tu Zanussi analyzuje v úzce uzavřené společenské skupině na letním soustředění studentů lingvistiky. Diskuse na téma volby životního modelu se koncentruje v opozici dvou etických koncepcí, zosobněných mladým idealistickým docentem Jaroslavem, a uštěpačným cynikem, docentem Jakubem, prosazujícím teorii svérázného etického naturalismu - přizpůsobování vlastní morálky měnícím se situacím podle vzoru zvířat, která si chrání vlastní existenci ochranným zbarvením. Jaroslav, vedoucí soustředění, posuzuje všechny jako rovnoprávné partnery. I konkurs jejich vědeckých prací se snaží vést podle regulí absolutní spravedlnosti. Jakub jako vědecký garant akce jeho počínání zpochybňuje a jejich spory vyústí do ostrého střetu. Jaroslav je zmítán pochybami, zda jeho názory nepramení jen ze snahy být "lepší" než ostatní. Jakub zjistí, že cynismus není dostatečným zbarvením na skrytí jeho vnitřní prázdnoty a vědomí morální prohry. Když kalich nenávisti přeteče, zůstávají sokové osamoceni, vytrženi z okolí, s pocitem určité vzájemné spolupatřičnosti. (oficiální text distributora)
Morální a etické konflikty tu Zanussi analyzuje v úzce uzavřené společenské skupině na letním soustředění studentů lingvistiky. Diskuse na téma volby životního modelu se koncentruje v opozici dvou etických koncepcí, zosobněných mladým idealistickým docentem Jaroslavem, a uštěpačným cynikem, docentem Jakubem, prosazujícím teorii svérázného etického naturalismu - přizpůsobování vlastní morálky měnícím se situacím podle vzoru zvířat, která si chrání vlastní existenci ochranným zbarvením. Jaroslav, vedoucí soustředění, posuzuje všechny jako rovnoprávné partnery. I konkurs jejich vědeckých prací se snaží vést podle regulí absolutní spravedlnosti. Jakub jako vědecký garant akce jeho počínání zpochybňuje a jejich spory vyústí do ostrého střetu. Jaroslav je zmítán pochybami, zda jeho názory nepramení jen ze snahy být "lepší" než ostatní. Jakub zjistí, že cynismus není dostatečným zbarvením na skrytí jeho vnitřní prázdnoty a vědomí morální prohry. Když kalich nenávisti přeteče, zůstávají sokové osamoceni, vytrženi z okolí, s pocitem určité vzájemné spolupatřičnosti. Komentáře uživatelů k filmu (29)
-
Pohrobek
Dlouho doznívající facka jednoduchému vnímání morálky, konformismu, cynismu a oportunismu. Sledujeme, kterak spolu zápasí naivní idealismus, přesvědčený o tom, že ví, že koná tak, jak je to správné, a poněkud unavený pragmatismus, který se řídí tím, co mu přinese užitek, a který si už pomalu začíná uvědomovat, že z využívání druhých se taky nejde těšit donekonečna. Mistrně napsané a geniálně pointované - výsledek "sexuálních" snažení obou hlavních postav. Tento snímek přináší především nesmírnou porci nejistoty, neradí, neléčí, nenabádá, nemoralizuje.(8.7.2008)
-
O*R*I*N
Morální střet dvou postojů. Na jedné straně mladý magistr Jaroslav plný ideálů. Na druhé docent Jakub, cynik přizpůsobující se okolnostem. Soupeři se setkávají na letním táboře jedné z polských univerzit. Spor se pomalu začíná vyhrocovat a vede k nevyhnutelnému konci. Film spolu s Wajdovým Člověkem z mramoru vyvolal v Polsku obrovskou senzaci. Jeden ze základních kamenů kinematografie morálního neklidu.(9.1.2007)
-
genetique
Inteligentný film o inteligentných neinteligentoch, nie len pre inteligentných. Krásne dialógy vyplnené výmenami názorov, ale chýbalo tomu viac šťavy a podnietenejšia zápletka. 75%.(15.3.2010)
-
sportovec
"Morální neklid!" je jev typický pro pozdní stalinismus a postupné vyhnívání někdejších ideálů. Jakoby bezrozporný povrch usazující se společnosti s jasnými východisky a zaběhanými rituály přerůstá postupně a velmi poznenáhlu do mravního rozkladu. Zhruba tak lze rozumět kontextu konfrontace dvou mravních konceptů, které jsou navenek vzdálené až protikladně, ale u nichž zejména v závěru filmu tušíme jejich budoucí splývání. Film je ozvláštněn pohledem do "vnitřností" studentské odborné činnosti a za pozlátka akademických titulů. Koroze rezignace, prostupující závěrečnými scénámi, je v tomto ohledu zvláště výmluvná. A naši současnost předjímající.(18.1.2009)
-
Altamir
Výborné psychologické drama na téma střetu morálky a pragmatičnosti. Vynikající herecký výkon podává Zbygniew Zapasziewicz v záporné (z morálního hlediska) roli. Jako ve většině Zanussiho filmů ani tady nevyznívá závěr jednoznačně.(17.3.2003)
-
liborek_
Zanussiho filmy mě vždycky spolehlivě dostanou do stavu apatické sklíčenosti, ze které se musím pokaždé pořádně vyspat (abych se však probudil opět do stejného světa, který Zanussi tak bravurně ve svých filmech analyzuje). Idealistické vědecké embryo Jaroslav se na soustředění studentů lingvistiky dostává do sporu se svým kolegou - cynikem a těžkým pragmatikem doc. Szelestowskim. Lze v životě uplatnit myšlenku rovnosti šancí, nebo je spravedlnost jenom kost hozená idealistům, aby si na ní časem vylámali zuby? Jaroslav je na začátku své akademické dráhy. Zatím nenesl tíhu větší odpovědnosti a myslí si, že spravdelnost patří mezi nejvyšší imperativy - což však kolega Szelestowski sarkasticky zpochybňuje. Svět je takový, že je úplně putna, když máte nejlepší práci, ale jste přitom z instituce, kterou váš šéf nesnáší... Je úplně jedno, co si myslíte - říct musíte jen to, co se od vás slyšet chce... A nemusí jít jen o akademické prostředí, problém je univerzální. Aby člověk přežil (obrazně i doslova), musí být neustále ve střehu, musí se naučit mazat med kolem pusy, musí se naučit politikařit... Vytvářet iluzi, přetvařovat se, probíhat životem jako chameleon - tu zeleně, támhle žlutě či oranžově, před panem rektorem fialově, úředníkem na magistrátu modře, u tchýně hnědě... A Zanussi tento věčený problém ve svém filmu zobrazuje dokonale - věcně, na celkem typickém (a sobě blízkém) příkladu akademické komunity, s nejednoznačným, ale velmi podnětným vyústěním. Ochranné zbarvení je pro mě spolu s Konstantou zatím nejlepší jeho film.(28.12.2008)
-
jonyyy
60%(18.11.2009)
-
Exkvizitor
Je lehké být zásadovým idealistou, zavírame-li oči před nepříjemnými fakty nebo nemáme-li žádnou reálnou odpovědnost. Líbí se mi, jak všechny velké Zanussiho filmy - v čele se Strukturou krystalu a Ochranným zbarvením - vyznívají nejednoznačně. To je kvalita všech nadčasových uměleckých děl, a ostatně i lidského života. Nedávno jsem slyšel pozoruhodné doznání jiného režiséra "morálně neklidných" filmů Istvána Szabóa: Přiznal, že v šestapadesátém, po příjezdu sovětů do Maďarska, začal spolupracovat s tamní StB - a nelituje toho. Kdyby to neudělal, zemřel by jeho přítel. - Myslím, že velké Zanussiho filmy k tomu poskytují komentář: Žijeme ve světě, kde neexistuje konflikt mezi dobrým a špatným, ale mezi špatným a ještě horším, a kde se současně "člověk občas musí přiklonit na jednu stranu, chce-li zůstat člověkem". (jak píše Graham Green) Zvířatům mezi námi ovšem stačí ochranné zbarvení.(17.5.2008)
-
ork
For Me 84%(13.6.2011)
-
Pepinec
Jeden z mála polských filmů bez válečné tématiky, které jsem měl možnost vidět. Ač je natočen v sedmdesátých letech, působí nadčasově a i v současné době stále aktuálně. Svým zpracováním zapadá do repertoáru filmových klubů, kde by jistě vyzněl velice působivě. Docent Jakub (jak nevinné jméno) je ve své roli přesvědčivý, až jsem nabýval pocitu, že v osobním životě musí být stejný podvraťák. Hold svět akademických titulů je krutý. Někdo má právo větší, někdo menší. Proto jsem moc rád, že studuji vysokou školu… :-D(29.1.2011)
-
giblma
Monochromatičnost, jasně strukturovaně definovaná pyramida moci a hlavní hrdina Jarek, který opatrně zkouší, nakolik ji může využít pro své vlastní chápání spravedlnosti. Jarek je prostřednictvím svého znuděného kolegy Jakuba konfrontován s otázkami svědomí a etiky. Jakub obhajuje názor práva na existenci - kdo existuje, vítězí. Podle něj v sobě máme jako lidské bytosti vypěstované svědomí, které naštěstí zeslabuje sebevědomí. S Jarkem vede dlouhé debaty a manipuluje ho do situací, ve kterých zkoumá sílu Jarkových možná sice alibistických, ale přesto morálních zásad. Vše ve vygradovaném finále končí remízou přizpůsobivosti cynismu a naivního idealissmu.(8.1.2012)
-
ad
Jste idealisté? Nebojte se a dejte tomu čas....(20.5.2008)
-
Cedr
Námět filmu jako takový není vůbec špatný. Lépe by to však fungovalo jako divadelní hra, na film je to příliš nudné a nezáživné. Solidní vypovídající hodnota to bohužel sama neutáhne.(5.12.2009)
-
hygienik
Zanussiho tvorba sa ťažko hodnotí, pretože viac ako od objektívnych kritérií filmu, závisí pohľad na ňu od konkrétneho diváka, ktorý pozerá dané filmy. Vo svojej tvorbe " morálneho nepokoja" pranieruje ľudské nedostatky a chyby. V Živote ako smrteľná choroba je to postoj k smrti iných, či tej osobnej v Dodatku hľadanie zmyslu života, v Persone non grata je to oportunizmus v politike, V Kontrakte zmysel a hodnota sviatosti manželstva, v tomto filme a Strukture krystalu zas "relativizmus v zamestnaní". Ak diváka téma osloví a je navyše kresťan - teda, ak sa stotožní s autorovým vnímaním sveta - filmy sa mu zapáčia. Ak však morálne dilemy nie sú pre diváka podstatné, akokoľvek dobre napísané dialógy a psychológia postáv ho neoslovia. U mňa je to striedavé. Mal som šťastie, že som videl ako prvý film Život ako.., lebo ma tá téma zaujíma a dialógy mi odpovedali na mnohé moje otázky, podobne ako aj v Ochrannom sfarbení. Lenže v každom ďalšom filme ma problémy postáv zaujali menej a napríklad v politike som ochotný akceptovať "kompromisy." Nemyslím, že človek musí v každej situácii byť morálne dokonalý - to sa ani nedá - inak skončí na okraji "morálne benevolentnejšej " spoločnosti. A v tom je problém. ZANUSSIHO POSTAVY SÚ NEKOMPROMISNÉ VO FATÁLNOM ZMYSLE SLOVA a ak má divák tendenciu nekonať nekompromisne, oprávnene sa mu zdá, že postavy si svoje problémy spôsobili sami prehnanou tvrdohlavosťou, alebo sú to podivíni, či dokonca hlupáci. Tých 5 hviezd je hodnotením Ochranného sfarbenia.(7.10.2008)
-
mortak
Povinný film pro všechny uchazeče o doktorské studium. Jak to asi vypadá dnes s filosofickými fakultami? Změnilo se něco?(30.3.2009)
-
Mytologie
Film "univerzitní román" umožňuje sledovat zákulisí vztahů kolektivu lingvistů na letním soustředění. Ideály a představy o morálce jednoho mladého doktoranda zde dostávají na frak od studentů a především od kolegy, realistického cynika, myslícího jen na svůj prospěch.. Politika: "(...)říct musíte jen to, co se od vás slyšet chce...", spory, vnitřní souboje a problémy, všechna řešení jsou asi obecně platná v osobním životě a překračují tak svým vyzněním akademickou ulitu jedné instituce.(7.3.2009)
-
jitrnic
Můj trochu rozpačitý dojem z příběhu, do kterého jsem se dostával poněkud ztuha hlavně kvůli mě ne vždy úplně srozumitelným dialogům, hodně vylepšil vynikající závěr, kdy triumfuje cynický pragmatik Jakub a strhává k sobě na jednu loď mladého idealistu Jaroslava. Znovu stoupl můj obdiv (a závist) k polské kinematografii.(30.8.2009)
-
ra1n
Máte rádi Dostojevského?(5.9.2011)
-
Milodar
Atmosféra školy v přírodě je depresivně-realistická, diskuze o (ne)potřebnosti morálky výživná. Idealisté dostávají pořádnou nakládačku od životem protřelých, ale je možné, že někdo to uvidí jinak - třeba jako věčný, nerozhodný zápas. Divácky dost náročné, tak se na to připravte. A nečekejte žádnou zábavu.(17.1.2010)
-
tomtomtoma
Velmi zajímavý film o dvou životních postojích, které se vzájemně střetávají. Ani jeden z těch postojů není ideální, ani jeden z nich není bez poskvrny a vez nevinných obětí. První životní postoj je v postavě vedoucího letního univerzitního soustředění Jaroslawa Kruszynskiho (Piotr Garlicki), kterému jde především o absolutní spravedlnost a jakousi lidskost. Dochází u něj k jakési porážce spravedlnosti, kterou není možno protlačit přes společnenské a politické možnosti dané doby. Jeho veškeré dobře míněné pokusy jsou přeměněny v nepspěch strachem druhých z netaktického jednání, popřípadě samotnými aktéry, kterým jde v určitém stadiu už jen o výraz protestu. Navíc se jeho postoj jeví zčásti neupřímně, neboť je rektorovým oblíbencem. Ke konci ale nejen, že přichází o přízeň, ale je také odmítnut na poli sexuálním. Druhý postoj je v postavě garanta letní akce Jakuba Szelestowskiho (dobrý Zbigniew Zapasiewicz), který zastává především nutnost přizpůsobení se daným podmínkám nastavenýmy společenským a politickým zřízením. Osobní hrdinství v podobě odporu zavrhuje, mistrné manévrování při vytěžování maxima vyzdvihuje. I přes jeho zdánlivý cynismus zůstává ale velmi lidským. Nebo jde u něj zčásti o zvrácenou hru, vyvolanou nutností pobavení v šedi bezútěšnosti dané situace? Střety, výměny, názory, polopravdy, skorovítězství, ale především porážky na poli lidství. Z dalších postav: Jaroslavův objev Nelly (Christine Paul-Podlasky) a rektor (Mariusz Dmochowski). Vynikající ve svém odhalování podstaty.(16.3.2011)
