poster

Ochranné zbarvení

  • Polsko

    Barwy ochronne

  • slovenský

    Ochranné sfarbenie

  • anglický

    Camouflage

Komedie / Drama

Polsko, 1977, 106 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • genetique
    ****

    Inteligentný film o inteligentných neinteligentoch, nie len pre inteligentných. Krásne dialógy vyplnené výmenami názorov, ale chýbalo tomu viac šťavy a podnietenejšia zápletka. 75%.(15.3.2010)

  • Exkvizitor
    ****

    Je lehké být zásadovým idealistou, zavírame-li oči před nepříjemnými fakty nebo nemáme-li žádnou reálnou odpovědnost. Líbí se mi, jak všechny velké Zanussiho filmy - v čele se Strukturou krystalu a Ochranným zbarvením - vyznívají nejednoznačně. To je kvalita všech nadčasových uměleckých děl, a ostatně i lidského života. Nedávno jsem slyšel pozoruhodné doznání jiného režiséra "morálně neklidných" filmů Istvána Szabóa: Přiznal, že v šestapadesátém, po příjezdu sovětů do Maďarska, začal spolupracovat s tamní StB - a nelituje toho. Kdyby to neudělal, zemřel by jeho přítel. - Myslím, že velké Zanussiho filmy k tomu poskytují komentář: Žijeme ve světě, kde neexistuje konflikt mezi dobrým a špatným, ale mezi špatným a ještě horším, a kde se současně "člověk občas musí přiklonit na jednu stranu, chce-li zůstat člověkem". (jak píše Graham Green) Zvířatům mezi námi ovšem stačí ochranné zbarvení.(17.5.2008)

  • anderson
    ****

    ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (s titulkami): ČT 2 = ?.?.199?+ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (s dabingom): ČT 2 = 1.10.2012, réžia českého znenia (ČT 2012) = JANOŠ VACULÍK - Ďakujem ČT, že pristúpila k nadabovaniu tohto skvelého filmu a že priblížila "Kino morálneho nepokoja" aj nám, intelektuálne vraj menejcenným divákom. :-) (2.10.2012)(2.10.2012)

  • ork
    ****

    For Me 84%(13.6.2011)

  • havLord
    ***

    Z formální stránky se mi na filmu Ochranné zbarvení líbil onen unifikovaný vzhled filmů tehdejšího sovětského bloku. Omšelost a nevýraznost v jakémkoliv směru byla jistě soudruhy vnímána jako účinná obrana režimu, jako bariéra vystavěná mezi divákem a uměleckou hodnotou filmu. Těžko říct, jak toto na diváka působilo tehdy, ale dnes, se znalostí toho, jak různorodá kinematografie je, je to vždy velmi zajímavá exkurze do tehdejší doby temna. Ale ten bezohledný režim nebyl ve filmu ztělesněn jen šedí a akademiky, kteří na vodítku vyvedli studenty na vycházku do přírody. Více se na tento konflikt Zanussi soustředil skrze vztah Jakuba a Jaroslawa. Mladý doktorand, plný nadějí a očekávání, se od staršího kolegy dozvídá krutou pravdu o životě, tedy o lidech. A tedy sám o sobě. Ale je to skutečně pravda, nebo je to další z řady lží, aby se tak nebezpečné tendence nastupující generace zadusily už v počátku? Postava Jakuba byla zvláště rozporuplná. Nepůsobil na mě přímo nesympatickým dojmem, i když se spoustou jeho názorů jsem se neztotožnil, tak z něj mluvila především (jeho) celoživotní zkušenost. Je právě otázka, nakolik jej v takové individuum uhnětlo okolí – pravděpodobná skutečnost, že byl ve svém mládí sám vystaven člověku, jakým je nyní on sám. Snad byl jednou také takovým idealistou, jako Jaroslaw. Ale těžko ho soudit, když jsme neměli příliš příležitostí ho doopravdy poznat. Své skutečné pohnutky před Jaroslawem nikdy neodhalil, diskuze s ním byly pro něj vždy hrou. I když se dá Jakubovi přiřknout pragmatismus, vskutku užitečná vlastnost, přesto však doufám, že ze mě se takový člověk nikdy nestane. Co se Jaroslawa týká. Fatální semínko pochybnosti je zaseto, když Jaroslawovi Jakub prozradí, že prorektor získal svůj doktorát podvodně. A opět se ptám: je to pravda, nebo lež? Ale na tom nesejde. To Jaroslawova reakce je důležitá – a zde jsme možná byli svědky zrození dalšího pragmatika. Frankensteinovo monstrum vytváří další svou repliku. Svět je začarovaný kruh. Dokud po něm budou kráčet lidé, jako je Jakub, bude to incentiva dalším a dalším lidem, aby se k cynismu a pragmatismu uchylovali. Protože bez něj se přežít nedá – alespoň to naznačuje Zanussi v tomto filmu, v tehdejší době. Jak vlastně já, jako člověk žijící již v demokracii, mohu takový film ocenit? Pochopit jej, rozumově, to dokážu. Historické souvislosti znám. Ale mohu kdy vůbec skutečně cítit tehdejší zeitgeist? Jednání opilého studenta se dá lehce odsoudit, jako absolutní slabomyslnost. Ale to se to káže, z mého pohodlného gauče, kde mám vše na dosah ruky. Vůbec filmy o vzpouře proti zažitým pořádkům, vzepření se mládí proti něčemu, co je mu cizí a odporné, takové filmy jsou potřeba. Protože dnes je ta nesvoboda mnohem skrytější. V tomhle ohledu snad lze jednoznačnost tehdejší situace i závidět.(7.10.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace