Iluminace
-
Iluminacja
-
Iluminácia
Drama
Polsko, 1973, 87 min
Režie:
Krzysztof ZanussiHudba:
Wojciech KilarObsah
-
Zanussiho charakterizuje v nejvýznamnějším období jeho tvorby věcně analytický přístup ke skutečnosti, poznamenaný skepsí a nedůvěrou k suverénním soudům. Intelektuální obezřetnost spojuje s respektem k základním mravním hodnotám, ústícím do obhajoby člověka jako individuality. Iluminace je filosofická esej o podstatě lidského bytí, obrazově složená ze série hraných, ostře stříhaných sekvencí, dokumentárních záběrů z laboratoří, továren, přírody, z diskusí studentů i z výroků autentických vědeckých osobností.
"Iluminace" - zážitek náhlého porozumění, osvícení pravdou, láká hrdinu, který neuspokojený studiem bez kontaktu se skutečnou vědou, jde vlastní cestou: přes fyzikální pracoviště a biologické kabinety, neobejde astrofyziku, zavadí o astrology, zúčastní se hypnotických seancí, hledá odpovědi na mučivé otázky v psychiatrických nemocnicích i v rozhovorech s mnichy - chce poznat přirozenost a podstatu člověka, aby si správně zvolil své místo. Stav milosti nenachází, jeho několikaleté hledání končí rezignací, vzbuzující smutek, ne však zoufalství. K smíření se životem dospívá až po mnohých vlastních rozhodnutích, uskutečněných s plnou odpovědností a s pocitem povinnosti vůči manželce a dítěti. (oficiální text distributora)
Zanussiho charakterizuje v nejvýznamnějším období jeho tvorby věcně analytický přístup ke skutečnosti, poznamenaný skepsí a nedůvěrou k suverénním soudům. Intelektuální obezřetnost spojuje s respektem k základním mravním hodnotám, ústícím do obhajoby člověka jako individuality. Iluminace je filosofická esej o podstatě lidského bytí, obrazově složená ze série hraných, ostře stříhaných sekvencí, dokumentárních záběrů z laboratoří, továren, přírody, z diskusí studentů i z výroků autentických vědeckých osobností.
Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
AngelAngie
Festival nad řekou, Písek, 2009 // Moje první setkání s režisérem Zanussim, jak co se díla týče, tak zároveň i osobního setkání, kdy sám film uvedl. Už když jsem si přečetla děj, tak jsem měla menší problém se rozhodnout, zda-li vůbec mám potřebu na takový film jít. Nechala jsem se přemluvit a šla. Chyba. Vydržela jsem pouze hodinu a posl. 20 minut oželela, film mě tolik nebavil, že ať těch posl. 20 minut bylo jakýkoli, já je vidět nechci. Obrovská nuda...(4.8.2009)
-
CheGuevara
Tak s tímhle filmem jsem měl opravdu velký problém. Nevím čím to, možná špatnou náladou či špatně stráveným obědem, ale toto dílko mě iritovalo od začátku až do konce. Do tohoto filmu jsem vnesl svoji veškerou averzi na pseudointelektuální snímky, a to jsem nestačil divit kolik jí vě mě bylo. Mladý doktor se mi tady svěřoval se svými nejniternějšími dilematy a problémy, ale mě to jednoduše nezajímalo. Ten člověk mě byl naprosto lhostejný už od začátku a čím víc škemral o moji pozornost tím víc mě iritoval. Detailní záběry operace mozku ve mě nadobro zhasly jakkoukoliv jiskřičku emaptie. Hlavní hrdina sice hledal smysl života, zato já jsem hledal smysl filmu, který mi doted uniká. Nikdy víc.(9.1.2007)
-
O*R*I*N
Mimořádná studie lidské duše a smyslu života. Jedná se IMHO o nesnadno uchopitelný, v mnoha ohledech ale výjimečný film. Zanussi téměř všechny své snímky směřoval do světa vědců či filozofů. Tedy do světa, se kterým byl velmi dobře obeznámen. Představitel hlavní role Stanislaw Latallo rok po uvedení snímku tragicky zahynul v Nepálu, a tak postava Franciszka Retmana zůstává jeho jedinou hereckou příležitostí ve filmu. Zejména o něm pak pojednává dokument Slad z roku 1996, který natočil jeho syn Marcin Latallo, zároveň i syn filmový.(8.1.2007)
-
TheRaven
Ani tentokrát mě Zanussi nezklamal a v Iluminaci mi naservíroval další vynikající snímek a nymyslím, že to bylo jen tím, že se týkat obrů mně blízkých, ale svou celkovou ladností a přitom nelehce uchopitelnou myšlenkou. (FNR Písek 2009)(9.8.2009)
-
sportovec
Otázka vztahu a vyváženosti zodpovědnosti a seberealizace je palčivá pro každého z nás. Režisér Zanussi, původní profesí vědec, ze své autobiografie vytěžil maximum. Zdánlivá rozkolísanost filmu zrcadlí ve skutečnosti hodnotové rozkolísání hrdiny samého. Psychologická hloubka, které při tom Zanussi dosahuje, je mimořádná. Polská kinematografie v poučeném českém divákovi vzbuzuje náležitou úctu. OSVÍCENÍ, jak lze název filmu také "osvětlit", to - jako mnoho jiných příkladů - jen dále dokazuje. Hloubka a zodpovědnost nejen scénáře, ale i režisérova výkladu samotného, strhává i dnes. Ale jen ty, kteří strženi opravdu chtějí být.(2.12.2007)
-
hippyman
velmi složitý film mistra filosofických obrazů a zamyšlení nad tematikou a smyslem medicíny, biologie a fyziky ve spojení s problémy mladé rodiny... ačkoliv nepatřím mezi milovníky těžkých snímků, tenhle mi celkem dobře sedl. nicméně vyučujícím středních škol jako učební pomůcku nedoporučuji :-) 80% [Festival nad řekou, 2009](7.8.2009)
-
NinadeL
Otázky o smyslu života prokládané nejbanálnějšími událostmi ze života vysokoškoláka, který si svá studia prodlouží založením rodiny. Opět se setkávám s filmem, který jde zcela opačným směrem výkladu smyslu kinematografie, jak ji vnímám. Život vkládaný do filmu je marností, zatímco marnotratný život zpestřený filmem může získat smysl.(16.1.2012)
-
Radko
Zvuk rýchlej, nepokojnej klavírno-cimbalovej znelky v úvode naznačuje nervnosť a rozutekanosť filmu. Hľadanie zmysluplného života mladého muža je chronologicky rámované od maturity po pracovné začiatky a rodinný život. Jednotlivé úseky života, zložené z rôznych záberov ukazujúcich ako vedecký život, tak aj život rodinný, sú popredeľované fotkou aktuálneho formulára, žiadosti, či inzerátu. Uvedomujúc si riziko zakuklenia v príliš úzkej profesnej špecializácii, sa snaží mladý absolvent prejsť čo najviac prostredí, situácií. Hľadačstvo umocňuje mozaikovitá forma filmu, kde sú navzájom pomiešané napr. citáty z náučných fyzikálnych, či biologických filmov s "banálnym" rozhovorom mladomanželov v existenčnej kríze. Nesleduje sa to najľahšie, výsledný dojem po záverečnej scéne je však po celom tom dušespytovaní a hľadaní príjemný a povzbudzuje k ďalšiemu premýšľaniu, či diskusii. Iluminácia sa tak zaraďuje k otvoreným filmom, ponúkajúcim rôzne možné výklady a odpovede na položené otázky. Zaujímavosť: Vo filme odznejú i úryvky slovenských ľudových piesní Rozsutec, rozsutec, ty vysoká skala, alebo Tota Heľpa, tota Heľpa to je pekné mesto v svojráznej poľskej textovej úprave - napr. o Heľpe som sa dozvedel, že tam žije presne 200 švárnych chlapcov.(1.6.2005)
-
Vitex
Film o mladíkovi, který hledá smysl života. Zkratkovitou, úspornou a elegantní formou vyprávění, plnou nejrůznějších zcizujících efektů, se Zanussimu podařilo do necelých devadesáti minut dostat takové množství podnětů a myšlenek, že po skončení filmu divák neví, jak to všechno má vůbec uchopit. Myšlenky vyvstávají a v zápětí jsou negovány (nebo nechávány nedořešené). Závěr filmu diváka nechává už zcela samotného ve svých vlastních interpretacích. Podle mě je to především o tom, že smyslem života a zároveň nejdůležitější věcí v něm je láska a rodina.(7.1.2007)
-
asLoeReed
Zběsilé tempo, jímž Zanussi opět sbližuje podobu filmu se zrychleným myšlením hlavního hrdiny, jemuž hlavou probleskávají vzpomínky, zkušenosti a fakta (začlenění odborného a dokumentárního materiálu), diváka pohlcuje – za pomoci nervózních mechanických tónů Killarovy hudby - silným dojmem, ale teprve po skončení nabízí prostor nad obsaženými tématy a otázkami přemítat a pokusit se celý příběh vlastním způsobem uchopit. Franziszek je talentovaný vědec, který si za svůj obor vybírá fyziku, ale spíše než jasné cíle ho ve výzkumu i životě vedou nerozhodnost a touha odhalit tajemství, která se již zdají být za racionálním zkoumáním, tedy meta-fyzické. Franzkova kariéra se nenápadně rozpadá a je velmi těžké rozpoznat, stejně jako v životě, kdy k tomu začalo docházet. Smíření s klidnou pozicí v rodinném kruhu, idyla při koupání u jezera, za nímž se rýsuje obraz šedivého města, se jako závěr jeví víceznačně. Snímek Iluminace měl dohru i mimo filmové plátno, neboť představitel hlavní role Stanislaw Latallo, pro nějž to byla jediná herecká příležitost, tragicky zahynul jen o rok později při slézání hor v Nepálu.(13.1.2012)
-
Bajda
Iluminace Krzystofa Zanussiho je o životě mladého Poláka Franciszeka Retmana, který je zosobněním postmoderní existenciální krize člověka. Ten se ptá po tom, jak může být člověk nejvíc užitečný, zpochybňuje některé oblasti lidského poznání a snaží se dobrat smyslu života. Při tomto hledání se přesouvá od fyziky, přes biologii až k náboženství, aby zjistil, že správná odpověď stejně neexistuje. Zanussi používá celou řadu zcizovacích prvků. Vypráví zkratkovitě a vypomáhá si například dokumentárními záběry, záznamy úředních dokumentů nebo animovanými sekvencemi. Film je tak strukturován jako jakási mozaika Retmanova života. Nadbytečně explicitní mi přišla scéna, ve které sledujeme operaci mozku člověka a pokusy s ním. Chápu, že na nás měla způsobit stejně silně, jako na hlavního hrdinu, ale pro mě tohle bylo už překročení hranice toho, co jsem ochotný v kině sledovat.(20.2.2012)
-
giblma
Sledujeme kariérní postup mladého nadějného fyzika, skrze se Zanussi zamýšlí nad otázkami vědy a morálky, nad tím, kde končí právo člověka být člověkem. Zároveň je ukázán hrdinův rozpor mezi rodinnými povinnostmi a vědeckým výzkumem, nad životem světským a krátkým odpočinkem mezi mnichy ve zdech kláštera. Vše je podáno ve zhuštěném čase formou s častými prostřihy na vědecké dokumenty, přítomna jsou intermezza diskuzí skutečných vědců či studentů(9.1.2012)
-
c.tucker
Festival Nad Řekou 2009(4.8.2009)
-
fuckme
Trochu jsem se bál, že se nenaladím na Zanussiho vědecky podložený intelektualismus, ale musím říct, že film mě pohltil od prvních minut (představení hrdiny zkrze měřitelné hodnoty). Kolážovitá forma různorodých krátkých útržků a vpádu statických "milníků" mu dala slušné tempo zaplněné jednou zajímavou myšlenkou za druhou a navíc zajímavé vizuální variace rovněž zahnaly jediný náznak nudy. Navíc ze snímku vůbec nečiší chlad, vlastně od počátku směřuje k člověku a jeho konkrétním potřebám, které teprve musí pochopit a naplnit - v tom tkví hlavní iluminace i emotivní náplň řady scén. Určitě si udělám čas na některý z dalších Zanussiho snímků, protože jeho velmi osobitý styl je neopakovatelný, zneklidňující a plný empatie - není už jen tohle známka mistrovství?(9.3.2011)
-
zette
Tak kriticky jako CheGuevara bych zase nebyl, je ale fakt, ze se mi film moc nelibil. Ve Strukture krystalu byla veda spojena s dejem velice dobre. V Iluminaci to uz ale nefunguje. Pokud clovek skutecne neni intelektual ( nebo si na nej alespon nehraje ), tak neverim, ze film muze s vyjimkou kamery nejak zaujmout.(5.4.2008)
-
Endyis
Zatím nejpůsobivější snímek, co jsem od Zanussiho viděl. Spojení životního dramatu s dokumentráními prvkyn bylo zajímavé. Životní dráha, v jejíž určitých částech, se myslím může najít každý.(3.10.2008)
-
mortak
Seminární práce studenta třetího ročníku filosofie na téma věda versus filosofie. Bohužel velmi špatná, protože Zanussi se snažil nacpat do filmu co nejvíce filosofického tázání, co nejvíce ilustrací řešeného problému a výsledkem je intelektuálský nervní videoklip. Když chcete v hodině a půl obsáhnout celý rozsah položené teze a ještě ho doslovně konkretizovat, nakonec neřeknete vlastně vůbec nic. A tak nám na začátku profesor připomene Augustina, neboť v memoria, hluboké síni duše, nacházíme věčné pravdy osvětlované světlem vycházejícím z jednoho zřídla, z věčnosti. A Zanussi ihned polopatisticky demonstruje, že tělo navenek zkoumají všechny možné přístroje, ale uvnitř duše stojíte nazí před zrakem Boha. Zbytek filmu vychází z Husserla (Krize evropských věd) a Heideggera (začátek Bytí a času a poválečná křížová výprava proti kybernetice). Vhodné pro studenty ZSV jako úvod do problému. Dávám tři hvězdičky jen proto, že proti Brownovým Andělům a démonům, zneužívajícím rozpor vědy a víry pro efektní vraždění, jde pořád o slušný počin.(19.5.2009)
-
d-fens
Odpovede nečakajte.... iba viac a viac znepokojujúcich otázok. Pravda o človeku sa nedá poznať.... a redukcia človeka iba na hmotu trasúcu sa v nervových kŕčoch je až príliš frustrujúca na to, aby takúto predstavu o sebe samom akceptoval ako absolútnu pravdu.... našťastie!! (?)(27.2.2008)
-
hygienik
Ak si Zanussi. vyberie jednu konkrétnu oblasť života, vie ju príťažlivo,(týka sa to scenára) spracovať. Ak daná otázka diváka osloví, film ho pohltí. Mozaika stovky drobných aj dôležitých životných momentov prekladaná umeleckými zábermi však pohltí len filmových fajnšmekrov a zvyšok divákov asi znervózni. Pre mňa je šťastím, že Zanussi má dnesobdobie tvorivého experimentu už za sebou.(31.12.2008)
-
Charlizee
"Co to je iluminace? Iluminace je termín a idea svatého Augustina. Termín a idea se udržely dlouho, po celý středověk, v celé středověké filozofii. Podle této teorie dosahujeme poznání pomocí osvícení rozumu. V tomto momentu osvícení rozum přímo vidí pravdu. Tak, jak oči vidí reálný svět, vidí pravdu prostě, bez přemýšlení. Takže iluminace není působení extáze, není to taková ta bezmyšlenkovitá extáze a vytržení. Znamená koncentraci myšlenek. A pro dosažení tohoto stavu stačí jen čistota srdce, která je důležitější než činnost rozumu." "Nejdůležitější rozdíly mezi rozměry prostoru a času spočívají v tom, že v prostoru se můžeme pohybovat různými směry vědomě a cíleně, ubíhání času v naší mysli je poněkud automatické a nemůžeme ho ovládat. Běh času v naší mysli bychom mohli přirovnat k mihotavému osvětlení. Přítomnost i minulost, které existují v naší paměti, jsou osvětlené, zatímco budoucnost se utápí v temnotách. Možná že exisuje metoda, jak osvětlit budoucnost, jak rozšířit ono osvětlení. A možná jsou takoví, co i v temnotách dokáží uvidět nejasné kontury, obrysy toho, co bude zítra. Současná věda nevylučuje, že budoucnost existuje v přítomnosti, podobně jako minulost existuje v naší paměti."(17.11.2008)
