Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Dramatický snímek představuje mladého inženýra Víta, jenž je nucen vrátit se do svého domova, který před lety opustil. Po příjezdu je šokován stavem rodiny i povahou jejích členů, jež ztělesňuje cynická a trochu narušená sestra Bella, která má za sebou pokus o sebevraždu, zahořklá matka unavená životem, otec, jenž se živí nelegálním pálením alkoholu hlavně pro vlastní potřebu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

Bart 

všechny recenze uživatele

Zanussi a jeho další velké morální dilema. Hrdina pochází z rodiny vyvrhelů a stydí se za to. Sestra je trhlá excentrička, otec těžký alkoholik, matku má bůhvíkde a o rodinu se stará zahořklá tetka. Stará barabizna je plná skříní a v každé z nich je nějaký ten kostlivec. Rodina ho potřebuje... Po těžkopádné prvotině Struktura krystalu je tohle svěží a vyzrálé dílo, kterému dominuje především skvělý herecký výkon Maji Komorowské, se kterou Zanussi od té doby hodně často spolupracoval. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Dílo dějinného poločasu. I tak je možno charakterizovat tento pozoruhodný film, který z intimních detailů narušené rodiny staví mozaiku skutečného stavu polské společnosti. Zdánlivě protikladný a rozervaný celek rodiny spolu ve skutečnosti pevně souvisí. Skutečnost, že životy jejích příslušníků jsou rozervány, v mnoha ohledech nenapravitelně zkaženy a že příklad pozitivní alternativy synovského modelu je vším, až na to, že lze vyjádřit oprávněnou pochybnost jak nad tím, zda se vůbec jedná o alternativu, tak i proto, že je krajně obtížné pochopit pozitivnost panelákové existence všestranného a všeurčujícího státního dirigismu. Citová pouta nelze přervat, je však možné je deformovat do karikaturních podob lásky, úcty i vzájemnosti, bez nichž je funkční rodina nepředstavitelná. A je-li rodina základní buňkou společnosti, vypovídá to mnohé i o velkých problémech tohoto vyššího celku. Minimum exteriérů, maximum myšlenek a hlubokých postřehů. I po více než třiceti letech a ve skvostném polském pojetí. Zhlédnutí tu neznamená nic, zamyšlení a následný problém řešící pozitivní čin naopak vše. ()

3497299 

všechny recenze uživatele

Zanussi je polský Bergman. Jeho filmové eseje otázky pokládají, nikoliv zodpovídají. Naznačují možné směry významových struktur, nikoliv celou významovou infrastrukturu. Celkově se jedná o jednu z nejlepších forem filmové esejistiky. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Krásne do detailov rozobraté príčiny rozpadu jednej rozvrátenej rodiny. Mám rád takéto situačné drámy, postavené na jednotlivých prekvapeniach či odhaleniach, odcudzení členov rodiny a rodinných boľačkách. Tu ich síce bolo menej, no pointe nechýbala inteligencia a zaujímavý spôsob podania divákovi. Režisér odviedol skvelú prácu, aj herci samozrejme. Nadpriemer. 75/100 ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Päť osôb v rozpadajúcom sa dome odkrýva rozpadajúce sa vzťahy a postupne zisťujú, že sú nereparovateľné. Film som vnímal ak divadelnú hru a nejaké podobenstvá na poľskú realitu tej doby mi už boli dosť vzdialené.  Celým filmom presvitala bezvýchodnosť a jeho záver ukázal, že si spätosť so svojimi koreňmi protagonisti zreteľne uvedomujú. ()

lena60 

všechny recenze uživatele

Silné téma filmu, kdy se jedinec touží zcela odpoutat od svých rodinných kořenů a žít vlastní život daleko od rozpadající se barabizny a od všech podivných členů v ní žijících, a přece ve mně Rodinný život bohužel nevyvolal takové nadšení jako pozdější Zanussiho snímky. ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Zanussi opět ostrý jako břitva...nebo spíše jako střep - ne náhodou se ve filmu tak často mluví o skle. Výkon Maji Komorowské (v jejím prvním celovečerním filmu!), je tak fantastický, že nenacházím slov. Slova obdivu ale nacházím pro režiséra, jehož tvůrčí metoda je s mým vkusem dokonale kompatibilní. Krzysztof Zanussi dokáže nekompromisně řešit závažná morální dilemata a přitom pateticky nemoralizovat a neupozorňovat na sebe jako na egoistického auteura, zjednodušeně něco ve smyslu "jenom já jsem ten, kdo vám ukáže, jak to je" (což někdy cítím třeba u Bergmana). Jednoduše dát nitkami scénáře dohromady určitou hypotézu, převést ji na plátno a předat ji divákovi tak, aby přes svou dokonalou přesnost, věcnost a sevřenost nepůsobila směrem k příjemci uzavřeně, ale do určité míry otevřeně, nejednoznačně, s velkým prostorem k manévrování. A manévrovat vně i uvnitř filmu se dá opravdu jakkoliv, což nejvíce vyzní v závěrečné scéně, kdy se Marek vyspí s Witovou sestrou. Není to Wit, kdo mstí sestřinu čest, ale naopak Marek znechuceně odvrhne "marnotratného syna" Wita, jelikož stále nachází k tomuto kroku morální právo. _______ "Viděl jsi někdy lidskou kůži pod mikroskopem? Póry jsou jako krátery. Odporné." ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Vlastně jen nástroj uvědomění pro lidi vzpírající se vlastním nepříjemným kořenům. Inženýr Vít přijde po letech do zatuchlého domova jen s vědomím poslední rozlučky s otcem, ale pomyslnou závěrečnou modlitbu mu překazí cosi, před čím nemůže utéct. Neakční psycholog Zanussi, co své postavy nechává pracovat v depresivních laboratořích (jeho původní povolání) opět postavám zadarmo nic nedá. Jeho částečná autobiografie není žádnou obžalobou režimu, ale rozvrácených společenských vztahů. Tep města velí vesnici s kořeny poslat sbohem a ohlížet se na sebe. Ovšem není to morální a hříšníká si to najde, nikdo sám sobě neuteče, hřímá Zanussi. Je přesvědčivý a chytrý jako vždy, ale přehnaně didaktickou postavou Marka jako by dokazoval vlastní nejistotu při dokazování argumentů. ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

... aneb Cesta dlouhou nocí do dne - mohl by znít podtitul Rodinného života. Nejen O'Neilla však připomene toto rodinné psychologické drama o vzájemných výčitkách, promarněných nadějích a neschopnosti porozumět si či cokoli sebeméně změnit. Obsahuje typické rysy podobně laděných komorních inscenací, nesoucích se v duchu ibsenovských tradic: I zde se teprve postupně a jakoby mimochodem vykreslují komplikované historie jednotlivých postav, i zde se tyto postavy vyžívají v hraní podivných psychoher... Ze snímků posledních let Rodinný život může připomenout kupříkladu Rodinnou oslavu Thomase Vinterberga - bez její severské drsnosti a drásavosti. Rodinný život totiž není drsný. Je hořký. Jako sud fernetu. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Celý film mi připadal jako neumělá filmová variace na komorní divadelní hru… Očekávatelné protiklady se střetly, analogie se vychýlily a nakonec zbylo jen to, co bylo na začátku… Mlčení. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další pozoruhodný film o útěcích před realitou, jako jediné spásy a neschopnost pozitivně reagovat na změny tak, aby hlavní protagonisté žili tak, jak chtějí a ne tak, jak si myslí, že chtějí. Pozorujeme bývalou továrnickou rodinu v komunistické době, kdy jejich sláva se už drolí se vším, s čím byla spjata. Hlavní hrdina Wit (dobrý Daniel Olbrychski) se pokusil o zpřetrhání všech rodinných pout. Útěk z rodinného schyzmatu mu přišel jako jedinný správný. Ale přitom je jeho životní osud navždy poznamenán jeho výchovou a původem a jeho definitivní rozhodnutí o útěku je jen jednoduchým vysvobozením ze zklamání, nebo prospěchářstvím. Jeho otec (skvělý Jan Kreczmar) nachází vysvobození útěkem k popíjení alkoholu a jeho nelegální výrobou. Snaží se přivěst svého syna zpět do rodiny, ale je to jen z jeho sobeckých pohnutek a nechuti dopadnout na samé dno komunistické reality. Jeho manželka zvolila svobodu útěkem do zahraničí a její sestra (Halina Mikolajska) se tak stává jedinou osobou, která se snaží rodinné sídlo a potažmu celou rodinu udržovat při životě. Ale vše je nad její síly. Witova sestra Bella (živočišná Maja Komorowska) nachází vysvobození útěkem do sexuální svobody a promiskuity. V momentě, kdy má ale šanci změnit svůj život, tak tuto změnu rázně odmítá. Nestranným pozorovatelem je Witův kolega z práce Marek (Jan Nowicki), který je nejdříve okouzlen rodinou, ale nakonec znechucen jejich určitou vznešeností. A protože pochází z jiných poměrů, má jiné hodnoty, odjíždí znechucen pryč. Život je velice zvláštní a lidé rádi rezignují před krutou životní realitou. Nalézt štestí a spokojenost není jednoduché, navíc pokud si nedokážeme uvědomit své životní priority a honíme se spíše jen za přeludy a za tím, co je v dané chvíli zrovna v módě. Útěk je nejjednoduší, ale také nejzbabělejší řešení. I když v mnoha případech není jiné východisko. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Socialistická verze bergmanovské analýzy nefunkčních lidských vztahů. Zanussi potvrzuje jak filmařskou, tak scénáristickou vyspělost, ale přesto se z pohledu dneška nemohu ubránit pocitu, že v podstatě jde jen o další pohled na rozklad kapitalistického myšlení obohacený o existenciální rozměr. I když z hlediska počátku sedmdesátých let jde o význačný posun, protože se začíná reflektovat fakt, že přechod k socialismu nebyl jen filosoficko-ekonomickou otázkou dvou tříd (proletariát a kapitalisté), ale že rozdělil nenávratně i mnohé rodiny ve dví. Po budovatelských padesátých letech, krizi socialismu v šedesátých, jež byla zakončena vpádem vojsk do ČSSR, socialismus konečně počíná vnímat rodinu i s jejím rodokmenem (a ten byl často vykreslován pomocí stromu s kořeny). Zajímavé je, že TGM se ve svých úvahách vymezoval proti marxismu právě z tohoto důvodu (zanedbávání vlivu rodiny na jedince). ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Rodina je jako ženská. Nejde to s ní, nejde to bez ní. Člověk si ji nevybírá. Psycholog Zanussi tentokrát šmíruje v dusnu, které v jisté míře známe všichni. Otcovský dům hlavního hrdiny vyplňuje hmatatelná atmosféra manipulace, nátlaku, vydírání, viny (známá též jako teplo domova) a Vít svádí poslední souboj s pokušením odvolat svůj útěk a na všechny blízké se kardinálně nevysrat. Nenápadné odkazy na společenskou bídu socialistického Polska okolo jsou dokonale vedlejší - není zřejmé, jestli má dekadence vnější na tu vnitřní významnější vliv. Nejbližnější z bližních ale neprodávají svou krkovičku lacino. Vědí, že mají z povahy situace nad Vítem jistou moc a prostě to zkouší. Zanussi, který často konstruuje filmy okolo střetu dvou individualit staví proti jednotlivci tentokrát vypečenou partu a servíruje hodinu a půl čisté tortury. Hrdinovi nezbývá, než přijmout následky - ať tak, či onak. Film, který nepřekvapí absencí odpovědí. ()

horovska 

všechny recenze uživatele

Tento film nechává mnoho prostoru pro fantazii i pro přemýšlení. Podivná rodina postupně rozkrývá část svých tajemství, ale větší díl zůstává divákovi skryt. Labyrint vztahů a napětí mezi postavami je hmatatelné, ale pozadí událostí se můžeme jen dohadovat. Zámožná rodina, která znárodněním přišla postupně o možnosti uplatnění i o většínu svého majetku se ocitá v jakési odevzdanosti a depresi. Rodina nechává postupně svůj dům zchátrat, nemá sílu ani vůli se ze své situace nijak dostat. Otec propadá alkoholu, dcera ztrácí morální zábrany i vlastní důstojnost, stará udřená teta - jejíž role v rodině je jen naznačována - se o všechny mlčky stará. A do tohoto rostředí je přilákán pod falešnou záminkou syn, který z tohoto prostředí - nejspíš po vzoru své matky - před několika lety utekl. Stojí teď před volbou, zachovat se jako egoista a odjet, nebo zůstat a pomáhat upadající rodině z její bídy... Postavy jsou nejednoznačné, žádný černobílý pohled se nekoná. I projevy lásky a lítosti i nenávisti jsou silné a často nečekané. Silné drama, vezmeme-li v úvahu i společenský kontext. ()

sanikope 

všechny recenze uživatele

Po kryštálovo štrukturálnej prvotine prichádza Krištofko s rodinnou drámou pri ktorej som sa často cítil ako Wit- hlavný hrdina. Tiež sa vždy obávam návštevy domova a čo to so sebou prinesie. Čo má však najmä iritovalo bol kolega Marek či ako sa len volal. Z osobnej skúsenosti môžem povedať že by som ho domov neťahal- veď už i tak mám dosť sa vyrovnať s večnymi traumami. Osobné mi bol ukradnutý a zbytočný pre vývoj deja nie až tak dôležitý. Oveľa viac by som si užil navrstvenie rodinných vzťahov bez jeho i tak veľmi malého vplyvu. Záver vo vlaku stotožnenie sa s vedomím že sa silou mocou snaží uniknúť rodinnému prekliatiu no i tak otcov podpis je v ňom hlboko vrytý. Následný úsmevný posmech nad bezvychodiskovým patom pre mňa prišiel príliš skoro. Som v očakávaní kedy Krištúfek vytasí poradný dramat. ()

Reklama

Reklama