Rabaka

„Za každým plotom.. dáme si rabaka“. I kdyby jste byli vyhozeni z loďky uprostřed moře, bez záchranného kruhu a jakýchkoliv informací, toho kluka Rapošovic poznáte i když budete polykat andělíčky. Rádoby dramatické story amatérského scénáře se snad ještě horší režií…..jo a taky musí být nějaká postava muzikant….když jsme komentoval další z „veleděl“ Muzzikanti, tak jsem se otřel o rockové mokré sny Petra „TV Sľágr“ Šišky, ale když si projedu celou Rapošovu filmografii, tak i u něj bude nějaký nesplněný dětský sen. Jediným, co vyloženě stojí za zmínku, jsou samozřejmě nesmrtelné songy z bezPatejdlovského období skupiny Elán (Rabaka, Od Tatier k Dunaju, Čaba neblázni, Van Goghovo ucho, Pretláčanie so životom a další) a překvapivě (tedy pro mne) uvěřitelný herecký projev Jožo Ráže. Jinak klasický Rapoš….a klasický Rapoš, to nechceš. (15.11.2019)

Elán mám rád. Vůbec od doby, kdy jsem poslouchal noční show s kapitánem Otou (což byl pořád, který chodil minimálně zhruba deset let zpátky na nějakém českém rádiu (Impuls nebo Frekvence 1?)) mám slabost pro písničky slovenských kapel jako třeba Elán, Team, Modus, No Name a slovenských zpěváků, jako třeba Miro Žbirka a Peter Nagy. Proč tomu tak je se mě neptejte, to dokážu pochopit snad jen já sám. Každopádně až nedávno jsem se dověděl, že Elán má svůj vlastní film, ale trochu jsem jeho zhlédnutí odkládal, protože ho natočil Rapoš - a Rapoš je debil. Neumětel a debil. A i tenhle film grandiózně zkonil. Celé to je hlavně o písničkách, které jsou dobré, bohužel to celé kazí Rapošův um mě naprosto znudit a zbavit jakéhokoli zájmu o sledování příběhu během 15 minut. To se mu povedlo i u Muzzikantů, ale u Rabaky jsem to nečekal. On teda ten děj nebyl moc zajímavý i tak, ale Rapoš to dokázal zkazit ještě víc. Takže jediné pozitivní je tu kamera a písničky, díky kterým mi to hodnocení jen tak tak vychází na slabé 2*. Jinak bych šel o dost níž. (21.10.2020)

Určite si tento počin nezaslúži plnohodnotné štyri hviezdy, ale pre mňa je to klasika. Dobrá muzika z čias, kedy sa Elán ešte dal počúvať, celkom vtipný aj keď nie bohvieako originálny príbeh a svojská poetika špiny a smradu a výnimočnej obyčajnosti. A tak trochu aj o tom, že občas treba ísť s hlavou proti múru. RO - ZU - MÍŠ!!! (16.01.2009)

Pri tomto filme nemôžem hodnotiť iba kvalitu. V 89-tom to bol závan rebélie a poetickej romantiky pubertálnej mládeže. Dialógy sú v nefalšovanom blaváckom slangu, ruky sú v smetiakoch, pľuvance v káve a csabovci celkom ako skutoční. Jednoduchá /až príliš/ výpoveď, neobjavná zapletka, ale na fakte „dávno som to zistil – všade sú tí istí“ sa ani za tie roky nič nezmenilo. A hudba – výborná. Dnes by som za takých Elánov a Joža Ráža dala kľudne aj posledné tri Pedro žuvačky! (15.09.2005)

"Na to je strašne veĺa ĺudí, ktorý si betálne žijú. Ktorý strašne dobre vedia vysvetliť, prečo sa to nedá. Ale my musíme zistiť, ako sa to dá. Aj keď sa to nedá." Byl jsem připravenej na to, že uvidím příšernej film s písničkami z jednoho ze slabších alb tehdy megapopulárního Elánu. Očekávanej průšvih se však nekonal. Samozřejmě, že se jedná o pokus vytěžit další mrzkej peníz z popularity skupiny. Zcela se to nepovedlo, snímek je pojatej spíš jako lehkej náznak dobovejch problémů, jako je třeba svatba kvůli dovozu mixážního pultu ze zahraničí. Navíc hudebníci byli identifikováni jako herecký dřeva, ale vše zachraňujou s nástroji v ruce a já jsem si s nimi u obrazovky docela slušně zaskřehotal. (10.03.2022)