Blízko od sebe

Príznačný distribučný názov rozpráva veľmi komplikovaným sposobom o rodine, kde cynizmus a chladnosť hrajú hlavné úlohy. Ženské osadenstvo ( matka a tri dcéry ) sa stretnú na pohrebe svojho manžela a otca a snažia sa nájsť cestu k sebe. Nechcel by som žiť v podobnej rodine, Tracy Letts napísal svoju hru a scenár s prapodivnou nenávisťou k ženám a ich vzťahom. Oceňujem však herecké výkony dua Streep - Roberts, obe išli nadoraz a povyšujú tento snímok o level vyššie. 3+ (21.01.2014)

Herecký koncert v duchu divadelních adaptací Tennesseho Williamse nebo Edwarda Albeeho - ne nadarmo August: Osage County místy připomíná vyhrocené situace a emocionální kolotoč z Kdo se bojí Virginie Woolfové? Rozhádané manžely však nahrazuje matka s třemi typově odlišnými dcerami, kteří se v odlišných, divadelně komponovaných kulisách venkovského domku uprostřed "indiánské" planiny shledávají při tragickém rodinném setkání, z něhož nikdo neodejde nedotčený. Filmu samozřejmě vévodí veškeré scény s Meryl Streep, případně Julií Roberts, které předvádějí (občas teatrálně přepálené) výkony na hraně možností - vrcholem filmu je tak asi dvacetiminutová scéna, kde se tyto protikladné, ale přitom stejné kruté charaktery střetnou v rámci jednoho oběda. Blízko od sebe je tedy hlavně hereckým filmem, kde by relativně slibně zamotaný příběh s dobře napsanými postavami byl jen doslovnou adaptací předlohy, nebýt perfektního obsazení. (11.01.2014)

Nějak mně nezapaluje, z jakých důvodů šlo toto otřepané zrcadlení každé druhé rodiny na velké plátno, když si v klidu sednu a zavzpomínám na perly vylovené z nedávné historie našeho rodu - nechci se chlubit, ale máme všechno, co oni a ještě pár pikantností navíc, a zajímá to někoho? Nezajímá. A to mám ještě v rukávu opodstatněný důvod věřit v bohaté uplatnění žánru komedie, který se zde zřejmě ztratil v překladu... Pravda, Meryl Streep nám chybí, ale otázka zní, jestli je až takovou výhrou, osobně si myslím, že její velebení dosáhlo až nesoudného stupně obdivu, navzdory všem průměrnostem, do kterých se v posledních letech navezla a stala se de facto zvláštním způsobem kauce. Jestli musím mermomocí někoho pochválit, pak to bude Julia Roberts, která strhla veškerou mou pozornost díky nezvyklé přirozenosti projevu - možná právě pro hru ve stínu ikony rezignovala na šanci se projevit a tak došlo ke vzácné možnosti vidět jen ryzí talent bez póz a naučených manýr. (01.02.2014)

"Herecký koncert", ve kterém "hudebníci" závodí, kdo zahraje nejvíc not. Meryl Streep a Julia Roberts si nakonec vykřičely první dvě místa. A těch temných rodinných tajemství, co vyjde na povrch! To si prostě nelze nevzpomenout na Cimrmany a jejich "Vichr z hor". Tam ovšem, na rozdíl od hereček ve filmu, herci tolik divadelně nepřehrávali, přestože se jim dostalo mnohem krutějších odhalení : Tomáš: "Ty nejsi má teta, tetičko?" Teta: "Ne. Jsem tvoje vzdálená snacha.” Tomáš: "Ale v tom případě jsem tě obelhal, tatínku.” Otec: "Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn.” Tomáš: "A maminka?" Otec: "To je babička z otcovy strany.” Tomáš: "To je hrozné. Jsem tedy úplný sirotek. Ale nevadí. Hlavně, že jsem konečně poznal pravdu!” (24.02.2014)

Mám hodně ráda Meryl Streepovou, ale přestávám mít ráda filmy, ve kterých hraje. Tu ordinérní Druhou šanci jsem jí už pomalu začala odpouštět a ona na mě tímto! Vrcholně nudnou podívanou, ve které je sice jedna mrtvola, ale hemží se to připomínáním její smrti příliš často, takže se zdá, že je zde nezvykle mnoho mrtvých. A k tomu Violet pomalu a jistě za mohutného pálení úst umírá také. Ono z toho šlo natočit drama, ona šla natočit komedie, ona z toho mohla být kombinace obého. Takhle jsou to dvě hodiny tlachání o ničem v podání nejlepší americké herečky. Bezzubé, bezduché, bez nápadu, a tak bez zájmu vypínám. (17.02.2014)