poster

Léto v únoru

  • Velká Británie

    Summer in February

Drama / Romantický / Životopisný

Velká Británie, 2013, 100 min

Scénář:

Jonathan Smith

Kamera:

Andrew Dunn

Producenti:

Pippa Cross

Střih:

Chris Gill

Scénografie:

Sophie Becher

Kostýmy:

Nic Ede
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Nethar
    **

    To jsem zcela nějak tedy jak bych to řekl nepochopil. Nijaké, žádný velký děj, ty špetky, co tam jsou, jsou předvídatelné hned od začátku.(3.10.2014)

  • opiumka
    ***

    Nejsem si jistá, jestli to bylo tím vínem, co jsem u toho pila, anebo jsem opravdu nebyla schopná se s protagonistkou ztotožnit. Nechápala jsem její myšlenkové pochody a vlastně mě i docela štvala. Myslím si, že téma je to zajímavé, ale bylo uchopeno špatně. Lokace nádherné, pobřeží Anglie má krásnou melancholii, ačkoliv film tolik ne, ač se o to snažil. Pakliže hledáte film typu Pýcha a předsudek s Keirou Knightley, nedoporučuji.(15.2.2015)

  • emma53
    ***

    Jejich obrazy jsou nádherné. Ale film o této umělecké komunitě už u mě vyvolávaly trochu rozpaky. Myslím, že trochu svižnější tempo by neuškodilo, ale je možné, že nám tvůrci chtěli dát prostor nad rozjímáním o tom, proč Florence jednala, tak jak jednala, ale nepomohlo to. Možná mládí a tolik opěvovaný AJ jí zastínilo rozum a šla do toho proti svému srdci, které bylo přece (alespoň pro nás) tak čitelné!. Abych pravdu řekla, tak mě místy opravdu iritovala a to nemluvím o AJ, kterého jsem také nedokázala pochopit. Věděl to a přesto jednal tak, že jsem v tom viděla jistou škodolibost, která se někdy sakra vymstí. V malířské, či jinak umělecky zaměřených komunitách je plno takových nepochopitelných, živelných rozhodnutí. Kdo ví, třeba právě proto nám pak zůstává tolik uměleckých perel, kde se jejich emoce vtisknou do pláten a ty zůstávají v našich domovech, galeriích a my se pak můžeme jen domýšlet, co v danou chvíli umělec prožíval......možná. Emily měla kouzelnou tvář a tu naivitu a rozpolcenost duše zahrála výborně, ale Dana jsem nemohla vymazat z mysli, ještě stále ho mám spojeného se seriálem Panství Downton. K tomu nádherné Cornwallské exteriéry s pobřežím, útesy a bouřlivými vlnami, stejně jako jejich bouřlivá srdce, vytvořilo tu pravou atmosféru pro tenhle příběh.(24.7.2015)

  • Axident
    ****

    Mladá Florence Carter Woods přijíždí na krásné cornwallské pobřeží do umělecké komunity, utíkajíc z vlivu autoritářského otce přiučit se malbě. Píše se rok 1913, nikdo nepracuje, všichni žijí v krásných vilách z rent svých movitých otců :o) Exteriéry jsou nádherné, útesy, staré britské, kamenné domy, pláže, koně a kdo nemaluje jakoby nebyl. Děj je klasickým milostným trojúhelníkem. Do Florence se rychle zakouká jak dosti živelný, buranský "ženy, víno, zpěv" A.J. Munnings, talentovaný malíř i jeho naprostý protiklad - jemný, distingovaný, něžný gentleman Gilbert Evans. Křehká Florence se briskně, pro diváka zcela nepochopitelně, provdá za AJ a oddaně zamilovaný Gilbert ostrouhá. Hloupost své volby pochopí záhy a o sebevraždu se neúspěšně pokusí už o líbánkách .o/ Manželství nefunguje (žádný div) a předtím, než Gilbert odjede povolán coby voják do Afriky, sblíží se a prožijí kratičkou, intenzivní lásku. Florence otěhotní, AJ ji nazve kurvou a následuje další, tentokrát už úspěšná sebevražda (kyanidem). Tečka. Tolik děj, nutno dodat, že zmiňované postavy jsou autentické, existující osobnosti a jde o "true story". Film je vizuálně poetický (prostředí Lamorny je skutečně působivé) a po většinu času se neděje lautr nic. Divák, očekávající spád nebo pořádné drama bude asi řádně znuděn. Přesto jsem si těch 100 minut užíval. Z Emily Browning vyrostla od Lemony Snicket dospělá slečna a do své role se opírá s veškerou vervou. (A.J. Munnings se skutečně nakonec stal slavným a dožil se požehnaného věku 71 let - narozdíl od Florence)... Za mě palec jasně nahoru, komorní, klasicky britské milostné drama, s dokonale autentickou dobovou atmosférou.(5.11.2013)

  • noriaki
    ***

    Axident tady bezelstně vykecal celý děj, ale naštěstí to na zážitek z filmu nemělo skoro žádný vliv. Příběh je tuctový, šablonovitý a lehce dopředu odhadnutelný. Taky ho psal sám život, a ten si na nějakou nápaditost a nebo výjimečnost nepotrpí. Summer in February to ani nepotřebuje, jeho síla leží v perfektním vykreslení doby a uvěřitelných hereckých výkonech. Od Dominica Coopera jsem to čekal, od ostatních a především od Emily Browning zase až tak ne. Škoda že tu hutnou atmosféru emocí čas od času narušuje prapodivné chování postav. Motivaci Florence jsem vůbec nechápal. Možná byly její volby opodstatněné, ale ve stominutovém zkratkovitém vyprávění to režisér nevyjádřil dost obratně.(16.1.2014)

  • - Původně byla do role Florence obsazena Ophelia Lovibond, ale kvůli přeplněnému diáři musela nakonec odstoupit. (Fevas)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace