Reklama

Reklama

Dva nula

  • angličtina Two Nil (více)
všechny plakáty
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Na fotbalovém stadionu v centru Prahy se chystá největší fotbalový zápas roku, Sparta dnes večer hraje se Slavií. Začíná přímý přenos. Dvacet dva filmových kamer ale tentokrát nemíří na hřiště, nýbrž do hlediště. V něm se totiž nachází velmi různorodá a vtipná společnost, která stojí za pozornost víc než samotný fotbal: jsou tu upovídaní pořadatelé, pečlivě oblečené dámy z VIP, rozjívení žáčci fotbalové přípravky, distingovaní intelektuálové, fanatičtí sázkaři, dezorientovaní italští turisté, chlapáčtí členové ochranky nebo třeba známí komentátoři jedné televizní stanice. Ti všichni sem přišli sledovat stejný zápas, každý z nich jej ale prožívá po svém. A každý se přitom projevuje takový, jaký doopravdy je. Jeden se ptá, jestli se smí fackovat tchýně, druhý pátrá, kam se v Chile podělo prezidentské pero, třetí se třese, zda dostane trest za použití slova gorila. Před očima nám tak postupně ožívají různá patra tribuny i různá patra dnešní společnosti. A humor a autentičnost tu nakonec vítězí 2:0. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Je fajn, že ona počáteční strojenost a s ní spojená topornost většiny zúčastněných zmizí s prvním pivkem, cígem nebo double čízem. Pak už to jede na dřeň, to ti povidám. Člověk se u tohohle bijáku prakticky nemůže vyhnout floskulím, proto nezbývá nic jiného, než nastavit zrcadla, zasmát se u mrazivých okamžiků a na konci si s pocitem duševní očisty uprdnout, že Češi jsou hovada, ale umí to, alespoň někdy, reflektovat. A pak to spláchnout pěti dvanáctkami. Jo a Pavel Čapek je bůh. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tenhle dokument mě zaujal hnedka u ukázky. Ale je tu hned několik proti, který bych rád vysvětlil. Z nich i pramení důvod, proč má dokument u mě jenom tři hvězdičky. Tak za prvý. Mám rád fotbal a jsem Slávista. V tu chvíli dochází k problému, protože u tohoto derby Slávie prohraje. Další, i když trošku sympatičtější, věc je, že v dokumentu jsou hlavně Sparťani než Slávisti. Je ale fajn, že tu jsou víc Sparťani. Ukazuje se totiž jejich inteligence v některých pasážích. Hm, no dobře, tak nebudu úplně přehánět. Vím, že bych řval úplně stejně. Teda skoro stejně, žejo. Co se týče technického hlediska, některé scény jsou dost zbytečný. Na druhou stranu jsou tady ale hlášky, který se snad nikdy neztratí. No a kdo má rád dcery známých fotbalistů, tak si taky určitě přijde na svý, protože se tu objeví i dcera Tomáše Řepky. Nerad bych ale u něj skončil a tak tu radši na závěr dodám, že to nejlepší, co tvůrce napadlo, jsou ti vožralí Italové. V nich se totiž nádherně odráží jejich a naše vášeň k fotbalu. U nás nulová, u nich maximální. Že je Dva nula dokument o nejslavnějším fotbalovém zápasu v Česku by kromě Čecha nedošlo snad k nikomu. Ještě že umíme blbě kecat… ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Dva nula pro koncept, který Abrahám dodržuje naprosto důsledně, i když hrozí nuda a vlastně se nic neděje. Jenže i to nic má výpovědní hodnotu větší, než křečovitě hláškující taliáni a nesnesitelně duchaplné blábolení "inťoušů" ve skyboxu. Kdyby se film držel jenom "domorodců", kteří po chvíli naprosto propadají fotbalovému koloritu a zjevně zapomínají, že mluví do mikrofonů, šlo by o sice poměrně odtažitý, ale zato dotažený dokument. Jenže tyhle pokusy o nadhled to leda celé srážejí o stupeň dolů. Navzdory nim ale jde o dost svérázný a vyhraněný pohled na ligový "dav" a jakousi českou odpověď na sociologické experimenty Rubena Östlunda. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

No, ty voe... Coto jako mnělo bejd? Sem bejval na Spartičce pečenej smaženej, ale voe, vod tý doby co chčijou do kelimků jen ten nealkáč, tak jim na to hážu hroudu, když z toho bitka nesmrdí až k nonstopáči, ale voe, to ti stejnak povidam jakože to ti fuck povidam voe, takhnlenc to na tý naší krásný Letný nevypadá. To nejni REALITA voe! Tomu vošoustovi co tuhle nactivotrhačnou chujovinu spískal, no voe, tomu hubu nadrtit a pak ho předhodit těm slávistickejm vopyčákům je málo, voe. Jak jako že mně tenhle vejbletek nastavuje zrdcadlo? Jaký zvrzaný zdrcadlo zase? Mám snad ňáky zrcadlo voe? No mám? No nemám! Ukaž mi ho voe a já ti ho rozflákám vo tu tvojí dršku vyblitou a střepem z něj tě podříznu jak podsvinče, ty nesparťanská lůzo špinavá! Hej počkej, kam zdrháš voe? Stůj! Ehm, může to být jak chce strojené (speciálně duo Kafka a Peňás i Italové), tendenčně sestříhané (mohli to sestříhat do libovolné podoby; klidně dvouhodinový záznam spánku několika desítek diváků, tak nudné utkání to tenkrát bylo) i naaranžované (autenticky působí pouze pohled do zákulisí veřejnoprávního studia a spontánní reakce na branky), ale ve výsledku je to zcela jedno, jelikož toto panoptikum buranských mudrců z podnapilého davu je odraz smutné reality (a to je idnesovská REALITA; kupříkladu VIPinu jsem si v doslechové vzdálenosti jednou protrpěl i naživo) jak to (nejen) na sparťanských tribunách chodívá. Bohužel. Zajímavé, že na hokeji se s tím člověk nesetká, jak je sezóna dlouhá, ale na fotbale s železnou (a tedy sparťanskou) pravidelností pokaždé. Je to umělé a nepřirozené, ale No, ale stejně… Sparta Praha Forever, voe! PS: Není pravda, že příroda je v tom tříminutovém záběru k dění na hřišti netečná; ty topoly se při druhém gólu zřetelně tetelí blahem! ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Film krásně ukazuje, že fotbal je sport s největší koncentrací buranů mezi fanoušky. S výjimkou dvou intelektuálů ve VIP lóži, kteří na zápas přišli zřejmě omylem, jsou totiž v tomto filmu burani úplně všichni (včetně šestiletých dětí nebo Čapouna a dalších hostů v TV studiu). I když je zde spousta krásného absurdního humoru a kouzel nechtěného, délka filmu je asi 2x delší, než by bylo vhodné (dokonce delší než fotbalový zápas!) a obsahuje i takové chuťovky jako tříminutový záběr na letenské stromy nebo tříminutový záběr na rohový praporek. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Jednou z odposlouchávaných osob byl též Ondřej Vetchý, ale ve snaze být zajímavý se neustále snažil trousit hlášky, takže se do finálního sestřihu nedostal (v traileru byl). To vypovídá o tom celém, je to zkrátka nahrané. Nejméně uměle působí vhled do zákulisí studia Čé Té, kde to Horníkovými slovy jistí Čápa. Nakolik jde o reprezentativní průřez si za sebe odhadnout nedovolím (na fotbal nechodím), ale protože můj kolega v práci je bratrancem jednoho z dvojice tvůrců, tak dám na něj a budu to považovat za reprezentativní sbírku individualit. Nicméně slávistický vůdce povzbuzování stejně jako sparťanský chlápek od mikrofonu jsou prý v civilu docela normální lidi. Každopádně radši zůstanu v publiku Sparty hokejové :) Tak jak to brát? Jako zajímavý nápad, u kterého jsem se pobavil, kterému však škodí zejména sekvence s oběma Kweukeho góly, která se opakuje asi šestkrát z různých úhlů. Za nápad tři. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Výchozí premisa filmu jako sociologického experimentu velmi dobrá, bohužel centrální část, která dává celému filmu tvar, je svou repetetivností ubíjející. Chápu, že se chtěli tvůrci na nejdůležitější pasáž zápasu (dva góly Lea Kweukeho mezi 10. a 12. minutou zápasu) zaměřit a prezentovat reakce na tu samou událost z více stran, ale nechápu, proč v podstatě ode všech a vždy úplně celou. Tu deklarovanou autentičnost bych se taky nebál rozporovat - i když zazní ve filmu nemálo jadrných výrazů a "nenávist" mezi oběma tábory je cítit z mnoha záběrů, tak nejedna reakce mi přišla hraná včetně častých pohledů do kamery atd. Takže nápad za 4*, výsledný sestřih mnohahodinového materiálu tak za 2,5*. Jo a Čapoun na Hrad. Jo, ne, hovno, vlastně do Senátu, to je až v druhym punktu. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Z části dost možná pravdivý dokument, na fotbal sice nechodím, ale na podobné (i když ne tak „kvalitní“) typy fanoušků se mi poštěstilo narazit i na hokeji. Ale některé jejich rozhovory či reakce nejsou tak úplně věrohodné (spíš přehnané), přece jenom přítomnost kamery byla jaksi nepřehlédnutelná. K tomu nutno přičíst některá nudnější místa, ať už měla vypovídat o čemkoliv, a moje hodnocení se tak zastavilo na 3*. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Príliš som nerozumel huhňavým hlasom a ani tomu, o čom sa vedie reč. Nebolo to ani podstatné. Podstatou filmu bolo obsiahnuť nezaujatým pozorovaním oka kamery základné typy fanúšikov a obslužného personálu na zábavnom podujatí. Tentoraz šlo o akúsi športovú šou s loptou. Na základe videného je zrejmé, že rovnaký film by sa modelovo dal použiť na ktorúkoľvek oblasť masovej zábavy založenú na súperení dvoch alebo viacerých subjektov. Fanúšikovia svojich Vyvolených z oboch strán, seriózni postarší ctitelia, stávkari, deti fanúšikov, napodobňujúce držanie palcov, všetkého schopné fanynky, diváci s odstupom (zahraniční aj intelektuálsky povznesení) a pomocný personál sugerujúc si dokonalú znalosť celého systému šoubiznisu zvnútra. Ako vše-platná sociologická sonda fajn. Až na dve výhrady: nie je nutné dve hodiny pozerať na niečo všeobecne známe či živo predstaviteľné. Druhá výhrada smeruje k záberom vracajúcim sa k tým istým ľuďom. S každým ďalším návratom rástla divácka otupenosť. Potenciál zobrazených osôb sa totiž vyčerpal už v prvom kole. 52% ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Je fajn, že člověk nemusí chodit na fotbalové utkání, aby si potvrdil svoji teorii, že okolo fotbalu se motají jen primitivové. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Začalo to „zcela bezelstným“ dotazem sympatické uvaděčky (Bio Oko) „Sparta nebo Slávie?“, abych při pohledu na „ruce“ skandující sparťanský „kotel“ v sále a „tísnících“ se 6 „sešívek“ na balkóně pochopil, pokračovalo to 5-ti min upoutávkou (pozvánkou) na koncert vážné hudby (zřejmě snaha o zkulturnění popř. převýchovu fotbalového fanouška) a skončilo to „afterparty“ Na kovárně. Mezitím 108 minut „o fotbalu bez fotbalu“ aneb pohled na fotbalový zápas kamerami nenasměrovanými na hřiště (nepočítáme-li rohový praporek a jeho nejbližší okolí), ale opačným směrem mezi samotné fotbalové fanoušky, z pohledu obou znesvářených stran. Přiznávám, měl jsem velké obavy ze samotné autenticity (vzhledem k faktu, že dotyční věděli (předem souhlasili) s mikrofony a nakonec musím konstatovat, že se to, čistě podle mého (subjektivního) názoru, povedlo tak z 50-ti procent. Na jednu stranu to svádí k „předvádění se“ (známe český národ), na druhou stranu i k jistému „umírnění“ (viz „Strašák“) a tak nakonec nejpřirozenější (jak už to tak bývá) je bezelstné dětství (viz dva 6-ti letí klučinové dopřávající si hranolky). Na druhou stranu „přirozenost, nepřirozenost“, nic to nemění na samotném faktu, že takhle nějak obdobně to skutečně v zákulisí chodí, což si myslím (jako člověk dobrovolně (opakovaně) usedající na letenskou tribunu, připraven 90min „trpět jako zvíře“) dokážu objektivně posoudit. S dovětkem, že je to taková „light“ verze. Snímek Dva nula bych sice za podrobnou sociologickou studii (na to je (díkybohu za to) příliš odlehčována a brána s nadhledem (viz Pavel Čapek, novinářská VIPKA..) nebral, nicméně jako určitá sonda vypovídající mnohé o povaze (českého) fotbalového fandy potažmo (české) společnosti je to zcela dostačující. P.s. Léo Kweuke dává na 1-0 resp. 2-0 a topolům na letenské pláni je to absolutně šumák :-) Zřejmě nejvýstižnější (objektivní s nadhledem) pohled na samotnou důležitost klání. Já to všechno moc dobře vím, jenomže…..příští derby chci mít mikrofon (i) já, protože….“fandí celá Letná..... SPARTA……….PRAHA“! p.p.s. Něco mi říká, že „sešívaní“ nebudou mít režiséra P. Abraháma „jemně řečeno“ příliš v oblibě, neboť mikrofony nechal umístit mezi příznivce (nás)„rudých“ a za „červenobílé“ je tu pouze „Strašák“. Na vině je však vynucený fakt v podobě domácího prostředí. Kdoví, třeba se jednou „červenobílí“ dočkají „satisfakce“ v podobě pokračování z Edenu. Název už bych měl. Nula dva :-) ()

swamp 

všechny recenze uživatele

Česká RAPublika mi sedla skvěle, i když nejsem zrovna fanda do rapu. Čekal jsem proto, že nový dokument od Abraháma mi sedne, i když nejsem zrovna fanda do fotbalu (občas v TV ano, i na stadionu už jsem se byl podívat na zápas.. a to dokonce i na tom sparťanském). Jenže.. byl to vůbec dokument? Když někomu dáte porty a řeknete mu "chovejte se přirozeně, natáčíme dokument týkající se tohoto derby", tak to bude neskutečně chromé - což se mi i potvrdilo. Navíc má film téměř dvě nesnesitelné hodiny, které rozhodně nešetří na zdlouhavých záběrech ničeho (ano, chápu, koncept.. and so what?!). Slovy klasika.. "V neděli po fotbale / Kdo umí ten umí / Hej vrchní jste pomalej! / Šest nula na rumy!" ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Jsem fanoušek Sparty i Slavie, aktivní fotbalista a od fotbalových diváků si udržuji distanc s nadhledem. U dokumentu jsem se ale výborně bavil. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Tvůrci navštívili pražské derby a otočili kamery místo na pažit směrem do hlediště. Zaměstnanci stadionu, zlatokopecké přítelkyně fotbalistů, nejmladší fanoušci, teenagerky s falešnými louis-vuittonkami, pozérští "intelektuálové" v lóži, slávistický stádovitý kotel se světlicemi, i ti Italové v závěru přiznávají, že na místě vítězného týmu by demolovali. Díky bohu za rohový praporek. Dvacet dva kamer sleduje počínání lidí, ze kterých euforie fotbalového zápasu vytahuje snad to nejhorší. Jejich hloupé komentáře a excesy jsou sice vtipné, ale výsledný dojem je pořádně nahořklý. Člověk se cítí provinile jako u Formanových českých filmů. O to víc potěší formální stránka, statické výseky a hlavně série tříminutových záběrů zachycují dva po sobě jdoucí góly Sparty. Stromy jsou prostě stromy. (MFDF Jihlava 2012) ()

HenryS. 

všechny recenze uživatele

no dobré, i když to opakované mi začalo po chvíli vadit. Ale aspoň mám pořád v paměti to jméno prvního českýho fotbalisty, který jsem kdy zaregistroval. jinak pro mě za mě, klidně i osm. osm atmosfér. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Jestliže má být tohle reálný pohled do útrob stadionu při pražském derby, pak je naše republika plná dementů a vulgárních hovad. A tomu já věřit nechci. Stejně jako tomu, že tohle je dokument. 1/10 ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Materiál, co si o to přímo říká... Jeden s pověstných nápadů, stojící výhradně na jednoduchosti a mizivém tvůrčím zásahu filmaře (míněna vizuální/zvuková prezentace autora). Derby dvou týmů sledujeme prostřednictvím několika skupin fanoušků, televize a pořadatelů. Díky nim (ne)známe dění zápasu, protože nás ani jeden záběr nevtáhne na celý povrch hřiště a komentáře fandů mají jiný účel → nakonec zjišťujeme, že o fotbal vůbec nejde, a co hůř, nejde ani o komunikaci. Většina z dvojic/trojic atd. se baví navzájem s druhou polovičkou jako s hadrem, nenaslouchá a jen nadává. Ne snad, že by z takového úpadku padl na diváka smutek; sledovat uřvaného rasistu, na výsledek a rohové kopy sázející zlatou mládež, nechápající intelektuály či unavené teenagerky, je většinou vtipné a obratně sestříhané. Překvapí kvalita zvukového záznamu (až příliš velká, pochybnosti jsou logické), moc rád bych poznal metodu tvůrců. Místy se jde na mez kruté srandy („kdo neskáče není Čech“ zpívají i vozíčkáři) a být na místě zobrazených, asi půjdu Abrahámovi vymlátit auto a kameru hned poté. Jde totiž o ryzí zákulisí: televizní studio mimo pauzy, načež je použit tentýž přístup u fanoušků → uvidíme je, když nejsou ve společenské roli. Tahle zábava je x-tou variací Formana za časů nové vlny a nedokážu pochopit, proč je tak složitě a většinou neobratně ztvárněna v hrané produkci. Materiál vyloženě leží na zemi, vemte ho. (MFF KV 2012) ()

Mgb21 

všechny recenze uživatele

Tohle je mi tak líto. Skvělý nápad a spousty zajímavých postav. Jen někdo zapomněl v rozpočtu nechat pár korun pro střihače. Místy to byla fakt nuda a všechno jen díky dlouhým záběrům jedné kamery. V pasážích, kdy se rychleji stříhá, začne mít dokument tempo a zas je na co koukat. Je mi opravdu líto promarněné příležitosti. ()

Související novinky

47. MFF Karlovy Vary se blíží!

47. MFF Karlovy Vary se blíží!

17.06.2012

Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (více)

Reklama

Reklama