poster

Královna Versailles z Las Vegas

  • Česko

    Versailleská královna

    (festivalový název)
  • USA

    Queen of Versailles, The

  • Velká Británie

    Queen of Versailles, The

Dokumentární

USA, 2012, 100 (56) min

Kamera:

Tom Hurwitz

Hudba:

Jeff Beal

Producenti:

Abigail Disney
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Autogram
    ***

    Ťažký je život miliardárov, keď pri stavbe megalomanského sídla najväčšieho v Amerike príde kríza a zistia, že na to nemajú. Že ich bohatstvo bolo len bublina založená na inej bubline a tak ďalej. Očakaval som od filmu niečo horšie, že to bude sledovanie nejakých nákupných maniačok a maniakov, ale jedinou mániou bola posadnutosť nedosiahnuteľnou nehnuteľnosťou. A samozrejme u paničky vylepšovanie telesnej schránky, ktorá po toľkých deťoch je zachovalá, len s extrémnym nadbytkom silikônu. Keď sa už pán domu začal zaoberať účtami za elektrinu a zhasínaním svetiel, začal som pochybovať, či sa to nezvrhlo na hraný film.(6.10.2014)

  • sinp
    ***

    OK, trpí tam lidé, ale najde se vůbec neškodolibý divák?... O krizi jinak, konec iluzí odrazem postižených strůjců těchto iluzí. Taková otevřená zpověď je dokumentaristy zlatý důl, ani není třeba dramatických prostřihů na padající indexy. David Siegel je legendární postava tzv. timesharingu. V rámci něho nabízel exkluzivní dovolené i pro zadlužující se střední třídu, plnil dočasně sny (iluze), aby se postupně život jeho rodiny stal permanentním timesharingem (nonstop iluzí). Šel vstříc megalomanským plánům, co čekaly na splasknutí (o čemsi svědčí úvaha pojmenovat největší soukromý dům v USA s poukazem na Ludvíka XIV.) Více než on ale vypráví početná rodinka (osm dětí!), přičemž mluvčí filmu je manželka. "Sitcomová" rodinka zabaví (silikonová máma, vychytralá depresivní dcera, blbá tlustá dcera...), místy zarazí nečekanou otevřeností, která působí všelijak. Mamina kupříkladu dává otevřeně najevo, že děti jsou "koťátka" na hraní, přičemž právě tyto děti vlastní mazlíčky běžně vyhladoví k smrti. Něco se otevřeností a vstupem do soukromí nepochybně sleduje, pravděpodobně dochází k novému způsobu natáčení po začátku krize, bohužel časové úseky nejsou z vyprávění dvakrát zjevné. Některé scénky jsou křečovitě hrané, krátký Siegelův monolog o možném ovlivňování prezidentských voleb zase zazní jako varování kamsi dál. Mám dojem, že Siegelovi (přes humor, který vyvolávají) tak trochu režírují sami sebe. Zajímal by mě vztah k tiché dokumentaristce, co si vystačí s klidnou hudbu a snaží se většinou nesoudit, natož osobně zasahovat. Kdybych chtěl vystupňovat paranoiu, tak se zeptám: "Je tenhle film Siegelovo PR, aby konečně prodal ten zatracenej barák, kterej nikdo nechce?" Těžko říct, faktem je, že závěr vyzněl poněkud do ztracena, potenciál sliboval o poznání víc. (MFFKV 2012)(1.7.2012)

  • gudaulin
    ****

    Na vzniku téhle dokumentární hříčky, jejíž scénář diktoval sám život, se podílela náhoda. Zazobaný manželský pár se rozhodl dát celém světu najevo sílu svého majetku a postavení a vybudovat nejdražší rodinný dům ve Spojených státech. Toto rozhodnutí přišlo jen krátce předtím, než došlo ke zhroucení ekonomiky, a tím i pádu do té doby neotřesitelného impéria realitního magnáta. Měl to být dokument o triumfálním úspěchu, o vzniku novodobého Versailles jako symbolu moci moderních zbohatlíků. Režisérka ale využila jedinečnou příležitost, kterou jí poskytla změna společenského postavení sledované rodiny, a v přímém přenosu zachytila nevyhnutelný ekonomický úpadek multimilionáře Siegla a jeho rodiny. Královna Versailles se dá vnímat také jako svérázná reality show o tom, jak se milionářská famílie náhle musí potýkat se situacemi, na které je nikdo nepřipravil. Konec konců, pozoruhodná otevřenost paní domu i jejího chotě souvisí nejspíš s touhou zviditelnit se a proniknout na televizní obrazovky. Pro mě je ale Královna Versailles především časosběrným dokumentem o neschopnosti přijímat realitu a přizpůsobovat se měnícímu se světu. Příznačné je, že podnikatel nakonec prodá firmu, která mu přináší určitý zisk, aby si udržel neproduktivní předimenzovanou stavbu coby symbol společenského statusu. To, co Woody Allen vyjádřil hraným snímkem Jasmíniny slzy, dokázala životní realita rodiny Sieglových mnohonásobně překonat. Celkový dojem: 75 %.(19.4.2015)

  • neoBlast
    ****

    Co si budeme nalhávat, jsme povětšinou chudí Češi (a Slováci) a navíc naším národním sportem je závist. Takže Versailleská královna uspokojuje jak potřebu nakouknout do kuchyně boháčům a úspěšným, tak ale i naše zlotřilé ego dostane svou porci "dobře jim tak". Nikdo snad nepochybuje, že spousta scén musí být nahraná (scéna v autopůjčovně, kde se, dříve chudá, Jackie podivuje, že ten vůz je opravdu dodáván bez řidiče), ale dokumentární tvorba je také o kvalitní volbě tématu a zachycení ho ve správnou dobu, což se zde jednoznačně podařílo (ehm... tedy předpokládám, že Lauren Greenfield neplánovala finanční krizi a bankrot celého Siegelova impéria). Doporučují čtyři spurlockovy kníry z pěti. 75 %(11.3.2013)

  • NinonL
    ****

    Dokument se mi líbil. Davidu Siegelovi jsem, myslím, rozuměla dobře. Byl mi sympatický a bylo mi ho dost líto, jak se mu situace vymkla z rukou. Krutý svět bank se podepsal i na něm a nepomohl mu ani George Bush jr., kterého dostal na místo prezidenta USA. Jak sám řekl, ne všechno bylo legální. Tudíž riskoval kvůli nevděčnému kreténovi, který ve světě působil jen zlo. Siegelových 7 dětí a osmé, hloupé botoxovo-silikonové blonďaté, komentovat nehodlám. O to víc ho ale lituji. Docela bych mu přála, aby získal zpět svoji jachtu, letadlo, dům a kdo ví, co ještě. Ne kvůli sobě, ale kvůli své afektované příšerce a taky aby mohl jednou v klidu zemřít.(9.10.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace