Dům v Bretani

Retrospektiva samotářského života bojovnice, která se úspěšně vykonává s nepřízní osudu v dětství a rozhodně ještě nedobojovala. Nádech trochu jalového tajemství, které nepřekračuje hranici duchařiny a zůstává stále tady a teď. Kontakt s realitou a sebezpytování udržuje tento film v přitažlivé rovině. Výjimečný Intelektuální prožitek ani hluboké emoce se nekonají, ale film dokáže vtáhnout do děje, nabízí psychologickou zápletku, vhled do nefunkčních citových vztahů, a je rozhodně stravitelnější než 85 % současné světové produkce. Vanessa Paradis znovu potvrzuje svůj mimořádný herecký talent. Tato sympatická, ale přece jen poněkud nezajímavá a nemastná–neslaná popstar francouzského Ein Kessel Buntes lety profesně překvapivě vyspěla, jako zralá herečka má rozhodně co nabídnout. Její postavy jsou detailní, hodnověrné a přirozené. (17.11.2014)

Ani neviem, čo o tomto počine povedať, ale keďže je tu Enšpíglov komentár zatiaľ jediný a osamotený, tak pridávam ten svoj. Nemôžem inak len súhlasiť s tým, čo napísal. Bohužiaľ to bolo jedno veľké sklamanie. Nemalo to ani hlavu ani pätu a keby tam nehrala Vanessa Paradis, tak to snáď ani nedopozerám. Mám rada francúzske filmy, ale toto bola strata času. Jedna hviezdička iba za Vanessu, krásnu prírodu a hudbu. (18.05.2013)

Moc jsem si přála napsat, že se Enšpígl mýlí, a že jde o první spršku z nové vlny francouzské filmařiny, ale musím mu dát za pravdu a doufat, že tsunami zchladí hlavy všem, kdo by měli v budoucnu chuť a prachy na podobnou „tvorbu“. Zpočátku se vše vyvíjí slibně, krásné bretaňské exteriéry, příjemná hudba, hrdinka je sice trochu ducha mdlého a její milý vypadá jako použitý smeták, ale kdo je bez chyby, že jo. Pravá dekadence začne ve chvíli, kdy Odile začnou balit živí-mrtví, scénář uvolní stavidla filmařských ambicí a před zděšeným zrakem diváka se začne odvíjet nefalšovaná duchařsko-filozofická hovadina. Pejsek s kočičkou se asi definitivně pomátli, když se rozhodli do dortu zamíchat magii, přemoudřelé dospívající emo, romantickou chvilku, kdy dva milenci čekají na potrat (!!!) a repliky à la „musíš se naučit žít s mrtvými“. Zlatým hřebem je pak závěr, kdy vyjde najevo, že tvůrci řešení svých urputně vykonstruovaných hádanek neznají, a tak nechají příběh Odile i její šestý smysl vyšumět do ztracena. Nebýt Vanessy Paradis a pobřežních kulis, dám s potěšením odpad!. (20.05.2013)

Tenhle film nemohl mít lepší startovací pozici. Francouzský film jsem neviděl na můj vkus strašně dlouho, Vanessku zbožňuju a vůbec jsem velebil HBO, že si taky konečně vzpomělo dát něco ze současné francouzské kinematografie, ale všechno nakonec dopadlo úplně jinak. Až do příjezdu Vanessky do Bretaňě je všechno OK. Odile zaujala, já napjatě očekávám události minut příštích, jenže najednou se do toho začnou srát sny a představy hlavní hrdinky, který jakoukoli atsmoféru totálně rozmrdávaj. Chvílema to vypadá jako comedy, pak je tam zase poměrně dramatické vložka, které se ještě před chvílema jevila jako vložka romantická, a mě hrozně mrzelo, že se všechno nenechalo na Vanessce a jejím hereckým talentu a překrásných exteriérech Bretaňě, jenže to by prostě scénarista musel bejt člověk a ne Hurvínek . Tohle hodnocení mě fakt mrzí, a doufám, že sem napíše koment ještě někdo z té normální uživatelské části csfd s opačným hodnocením než já, protože je dost možný, že mě něco podstatnýho uteklo. Nevěřím totiž tomu, že by Vanesska, vzala blbej scénař. (17.05.2013)

Dal bych i více, ale hláška (pozor něco prozradím) "Je to zvláštní, po 10 letech jsme první noc spolu a čekáme na potrat" " a on odvětí "Jak romantické". No a před tím záběr na ni jak s úsmevem a s pohodičkou bere druhou pilulku....Mám podezření, že se jedná o propagaci "dvou pilulkových" potratů a s tím já nesouhlasím a toto je podprahová propagace hnusné věci. Pro mě hnusné. (06.08.2013)