Nastala chyba při přehrávání videa.
  • EvilPhoEniX
    *****

    Number uno letos. Pokračování Mission Impossible dodává divákovi přesně to, co jest očekáváno. Zběsilo dynamické tempo,které lidem se slabým srdcem způsobí infarkt. Nejpromyšlenější story ze všech dílů, vynikající Cruis ve formě více než kdy jindy, překvapivé a neočekávané zvraty, solidní záporák se zajímavě sychravým hlasem a fantastická rozmanitá akce, především honička na motorkách patří mezi nejlepší ve svém druhu. Prostě pořádná dávka inteligentního vzrůša hmm Oxymóron ?? 100%(7.8.2015)

  • Jacinda
    ****

    Mám chuť říct. Najdi deset rozdílů mezi Skyfallem a Mission. Máme zde zlého agenta co se postavil nadvládě. Máme zde vzepření proti šéfovi (i když toje spíš předposlední bondovka..tam je totiž taky opera). Máme zde Londýn a MI6. Máme zde superšifrovaná data. Máme zde skleněnou klec. Já osobně jsem se i přesto bavila a podobnost mi nijak zvlášt nevadí. Co mi vadí je strašné klišé u něktrých scén. Vývoj podvodní scény jsem věděla ještě předtím, než do toho kanálu skočil. Musím říct, že mi to značně evokovalo Aquapark v čestlicích. Za mě dobrý. Kdybych uměla aspon z poloviny to co ta agentka, byla bych spokojená(27.8.2015)

  • Shakers
    ****

    Mission Imbossible je už tak trochu ohrana a zošúchana páska, ale to platí len o dejovej kostre, pretože odkedy J.J. Abmras prišiel s tretím (a najlepším) dielom, sa tu predáva štafeta celkom solídnym chlapíkom. Tento raz si Ethan Hunt dohodil na post režiséra kamoša, ktorý mu písal scenáre (Valkyra, Edge of Tomorrow) alebo s ním rovno niečo Imposiblovské, zbesilé a akčné natočil (Jack Reacher). Christopher McQuarrie je skvelá volba a je to cítiť, vidieť a počuť hlavne v akciách. Nechýbajú im nápady, tempo, údernosť, výborná kamera a pred kamerou tradične dobrý Američan Cruise, vtipný Brit Simon Pegg a sexi akčná Švédska dračica Rebecca Ferguson (ktorú vlastne ani nepoznám). Škoda len, že Renner a Rhames nedostali viac priestoru v akcii, ale bavil som sa rovnako a tradične dobre ako u predchádzajúcich dieloch. Aj keď Tom Crusie nepatrí medzi mojich najobľúbenejších hercov, obdivujem ho za to, že v pokročilom veku a s malou výškou dokáže točiť veľké kaskadérske kúsky. 85% - 4*(4.8.2015)

  • Matty
    *****

    „Good luck!“ Postmoderně sebeuvědomělá vysokooktanová špionážní akce se široko daleko nejlepšími akčními scénami, vtahujícím vyprávěním, hodně nepříjemným záporákem, velmi příjemnou ženskou postavou (vzhledem i jednáním) a množstvím nostalgických aluzí na seriál (kde se poprvé objevil Syndikát) i předchozí filmy (Moskva, králičí packa, motorky, zmínka o infiltraci do centrály CIA). Spokojeni by tak teoreticky měli být diváci, kteří za nejlepší z dosavadních dílů série považovali libovolný z předchozích čtyř. ___ Přes víceméně epizodickou strukturu je film semknutý nejen na úrovni menších dějových bloků, ale i díky jejich provázání. McQuarrie pro větší přehlednost neustále opakuje a do nových kontextů zasazuje klíčové informace, neztrácí ze zřetele ústřední téma osudovosti a náhody, díky němuž jsou některá rozhodnutí Hunta a Loana ospravedlnitelná (je snazší odpustit množství náhod filmu, který nahodilost osudu tematizuje), a nezapomíná, že natáčí akci týmovou, nikoli sólovou. Vztahy mezi členy týmu, ztrácení a získávání důvěry mezi nimi, nahrazují běžnou romantickou vztahovou linii, které se film k mé velké radosti dokázal zcela vyvarovat. (Postavě neohrožené dvojité/trojité agentky by podlehnutí Huntovu živočišnému charismatu pouze ubralo na věrohodnosti.) Skoro všechny akční scény jsou dynamizovány prostříháváním mezi více postavami a Hunt se opakovaně ocitá v situacích, z nichž by bez cizí pomoci ve zdraví nevyváznul. Sjednocení týmu zhruba v polovině filmu, kdy všichni čtyři poprvé sedí u jednoho stolu, je přitom klíčovým bodem obratu. Dochází k žánrovému posunu od „exotického“ akčního dobrodružství směrem ke špionážnímu thrilleru, čemuž odpovídá i změna barevného tónu (teplé barvy jsou vystřídány chladnými). Nadále sice jde hlavně o získávání a vyhodnocování informací, jenom už ne tak adrenalinovými cestami. ___ Potěšující zpestření v záplavě hlučných a rychle stříhaných akčních scén je také McQuarrieho pojetí akce. Scény jsou relativně přehledné, díky natáčení „naživo“ velmi fyzické a silný pocit nebezpečí vyvolávající (ta potápěčská si svou intenzitou nezadá s některými momenty z Gravitace) a znamenitě pracují také se střídáním delších a kratších záběrů, hluku a ticha. Každá z akčních sekvencí má mimo to vlastní vývojový vzorec a zároveň posouvá hlavní vyprávění (pověst IMF, dopadení Loana). ___ Kromě rozehřívací funkce plní parádně vygradovaná předtitulková akce úlohu posledního hřebíku do rakve IMF. Následující dvě velké akce jsou nejprve po vzoru seriálových epizod samostatně uvedeny (klasická hudba u Benjiho hrajícího na Xboxu předjímá scénu v opeře, Ilsino potápění v bazénu pak Huntovu podvodní misi) a každá z nich je strhující díky odlišnému způsobu distribuce informací. V prvním případě víme stejně málo jako hrdinové, a následně jsme stejně tolik jako oni překvapeni. Ve druhém je nám naopak plán dopředu podrobně vyložen a napjatě čekáme, kdy a jak moc se zvrtne. Třetí výraznou ukázkou chytré práce s diváckým očekáváním a nespolehlivým (resp. vše důležité neříkajícím) vyprávěním je akce v Londýně, naznačující nám, že víme více než některé postavy (Brandtův telefonát), aby se vzápětí ukázalo, že jsme ve skutečnosti byli navedeni na falešnou stopu. K obezřetnosti vůči tomu, co vidíme, co slyšíme a co si z toho na základě znalosti klasických vyprávěcích norem vyvodíme, jsme přitom vedeni již od vtipné scény na Kubě, která je Kubou jen napůl. ___ Podstatnou část zápletky můžeme vnímat jako jeden velký MacGuffin, jenž postavy akorát svádí z cesty vedoucí rovnou k cíli. Ale podobně jako třetí díl, i Rogue Nation je akčním filmem o akčních filmech, který na konstrukci nesoucí jeho akční scény sám upozorňuje. Ví, že my víme. Zná pravidla hry stejně dobře jako diváci a proto je uzpůsobuje vlastním potřebám a nebojí se od nich ani výrazně odklonit (zklidnění tempa a „multiplikace“ padouchů ve druhé polovině). Pro nás je ovšem podstatné, stejně jako u Hitchcockových filmů (se srovnatelně nepravděpodobným zápletkami), nakolik je tato hra s pravidly zábavná a napínavá. Za sebe mohu napsat, že maximálně. Apendix: Čtvrt hvězdičky k dobru za režisérův (kameramanův?) fetiš na dámské nohy a boty. 90%(30.7.2015)

  • JFL
    *****

    Předností filmové série "Mission Impossible" vždy byla kombinace jasných konstant a autorských odchylek mezi jednotlivými díly. Ikonické prvky ustanovil již původní televizní seriál (masky, zadávání úkolů zprávami, které se samy zničí, i hořící zápalná šňůra) a filmy tyto původní atrakce využívají jako identifikační prvky, které je možno variovat či prostě upozaďovat. O to větší důraz kladou jednotlivé filmy na osobitosti stylu a nápaditosti akčních sekvencí, což obojí zajišťuje pohyb režisérů. V tomto ohledu pátá část série představuje precizně vysoustružený, ale na první pohled zdánlivě nejméně výrazný příspěvek série. Christopher McQuarrie si, soudě podle jeho scenáristických angažmá, velmi dobře rozumí s Tomem Cruisem a precizně zvládá filmařské řemeslo, ale není to tvůrce s vyhraněným formálním rukopisem či jasnou koncepcí akčních scén. Jeho "Mission Impossible" spíše přebírá štafetu po Bradu Birdovi precizním prostorovým rozvržením akčních scén a jejich nápaditým provázáním s atraktivním prostředím. Osobitost "Rogue Nation" a tedy i přínos režírujícího scenáristy se ale projevuje v dialozích, interakci postav a jejich motivacích. Více než v předchozích dílech tentokrát záleží na týmové práci a tedy i loajalitě, přátelství a profesní etice, které zakládají klíčové zvraty vyprávění a dostávají zosobnění ve fascinující mnohoznačné postavě Ilsy Faust. Ta na sebe strhává pozornost nejen charismatem představitelky Rebeccy Ferguson, ale také coby prototyp nové akční hrdinky. Nejen že se vyrovná hlavnímu hrdinovi co do schopností a houževnatosti a spolu s ním tvoří dokonalý profesionální tým, ale navíc nespadá do žádných tradičních klišé a přebírá některá klíčová privilegia mužských kolegů (záchrana hrdiny, finální souboj). Vlastně právě ona, která skvěle balancuje mezi šarmem, úderností, nadsázkou i osudovostí, dokonale vystihuje celý film a jeho osobitost. ____ PS: Koho by napadlo, že z tvářičky bravíčkových centerfoldů a ambiciózního herce charakterních rolí se na stará kolena stane hollywoodský ekvivalent Jackieho Chana (z doby zlaté éry hongkongské kinematografie)? A to navíc v éře, kdy americká kinematografie nemá žádné akční hvězdy, alespoň ne takové, jejichž jméno by bylo synonymem či garancí určitého typu atrakcí. Počínaje čtvrtou "Mission: Impossible" rozhovory s Cruisem a making of videa vyloženě evokují étos Jackieho Chana. Stejně jako on Cruise zdůrazňuje, že krkolomné sekvence a permanentní vystavování sama sebe reálnému nebezpečí podstupuje kvůli divákům a jejich pocitu úžasu. Cruisův zápal, odhodlání a fanatická dřina od "Ghost Protocol" po "Národ grázlů" si zaslouží o to větší uznání, že nutí také konkurenci ustupovat od šálení diváků počítačovými sekvencemi a mácháním kamerou a staly se tak předvojem nové éry spektakulárních akčních filmů.(27.8.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace