poster

Konečně doma

  • USA

    Home

  • slovenský

    Konečne doma

  • USA

    Happy Smekday!

    (neoficiální název)

Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný / Fantasy / Sci-Fi

USA, 2015, 92 min

Režie:

Tim Johnson

Předloha:

Adam Rex (kniha)

Scénář:

Tom J. Astle, Matt Ember

Hudba:

Lorne Balfe
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dever
    ***

    // Distribútor: Fox // Počet premietajúcich kín v USA: 3,801 // Otvárací Víkend v USA: $52,107,731 //(25.8.2015)

  • Stanislaus
    ***

    K tomuto filmu jsem se dostal skrze kraťas Skoro doma, který, i když v průměrném obalu, podával předzvěst animáku, na který by se člověk mohl rád podívat. Na Konečně doma se mi nejvíc líbil celkem nápaditý námět a slušný soundtrack, který měl grády. Na druhou stranu jsem ale ve filmu postrádal nějaké vtipné scény, poněvadž jsem se od srdce nezasmál snad ani jednou, spíše jen tak pousmál (hlavně díky té kočce). Navíc na konci mi přišlo, že tvůrci tlačí už poněkud víc na city, což mi přišlo nevyvážené, když vezmu v potaz, že první část nebyla nijak výrazně humorná. Plusový bod možná snad za celkem překvapivý twist na úplném konci (s Gorgy). Zkrátka průměrně natočený animák, který neurazí, ani neohromí, a hodí se na volné odpoledne.(29.6.2016)

  • MartinezZ
    *

    Teď mě tak nějak z fleku nenapadá zbytečnější a generičtější animák s přiznaným rozpočtem 135 mega, než je Home. Neuvěřitelná nesmyslná nuda s ASStronomickým rozpočtem. Splácanina bezbřehých volovin, nudy, nezajímavosti, vyčpělosti a milionkrát viděných nehumorů. Od odpadu to drží jen to, že to alespoň nevypadalo odporně, jen nevkusně. Tady prostě jen DreamWorks potřebovali vyplnit prázdné místo v plánu na kinopremiéry "Březen 2015" a neměli nic pořádného po ruce, tak se vzalo za vděk čímkoli - a vznikl Home.(23.5.2015)

  • zipper111
    odpad!

    Nezvládl jsem to přes prvních 20 minut...(13.7.2015)

  • RedAK
    ***

    Všichni to jistě dobře znáte. Zatímco vy bezvládně poleháváte na gauči a zmoženi údělem dělnické třídy bezmyšlenkovitě přepínáte dálkovým ovladačem jednotlivé programy na televizi, tak vaše děti temperamentně pobíhají kolem vás, vydávají akustické pazvuky srovnatelné se středečními sirénami, staví si hrady z veškerého obsahu kredence a zkrátka mají víc energie, než průměrný narkoman po dvou lajnách kokainu. V tuto chvíli existují hned dva způsoby, jak je uklidnit; buďto jim dlouhodobě odepřít stravu, nebo je vzít do kina na animovanou pohádku. Kdybyste se z neznámých důvodů rozhodli pro druhou variantu, tak v kinech právě běží pohádka pod názvem Konečně doma. Já děti sice nemám a až najdu zrůdičku svolnou k jejich donošení, tak ji ve svém zatuchlém sklepení zavčas sterilizuji ostnatým drátem, abych zabránil další genetické katastrofě, které se tenkrát v jednadevadesátém nezodpovědně dopustili mí rodiče, když si řekli, že vysrat se na gumu bude fakt super nápad. Vysrat jakože si ji nevzít, ne že by měli nějaký zvrácený koníček spočívající v kálení na kondomy. Takže já vám děkuji, mami a tati, že jste se v jednotlivých patogenech tak krásně doplňovali a mně nyní díky nadměrné plynatosti při každém usrání vypadne i pár vlasů. Jedno speciální díky směřuje ještě otci, který mě v deseti naučil masturbovat. Sice bylo o něco lepší, když jsem si to směl pak vyzkoušet i na vlastním penisu, ale stejně. Co se týče samotného filmu, tak vlastně ani nevím, proč na to lezu. Kdybych byl třiadvacetiletý capart fixovaný na bradavkách své matky a obdivující rozkošné mluvící patvary, tak bych si to asi užil - ale počkat, já jsem! Takže jo, bylo to fajn. Příště by to mohlo být ještě víc fajn, kdybych na tom nebyl v kině sám... (všechna děvčata, která mě po tomto komentáři neuvěřitelně litují a mají nespoutané tendence mě utěšit, ať už za použití sladkých slov, jemných dotyků, nebo tělesných otvorů, nechť mě neprodleně kontaktují!!!)(13.4.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace