Dark Touch

Velká očekávání se nenaplnila....Film měl velice slušnou atmosféru a několik povedených destruktivních scén ale to je tak všechno. Vygradovalo to úplně jinak a jinam než jsem očekávala a než by mě "uspokojilo". Mělo to výborně našlápnuto ale konec totálně pohřbil celý potenciál filmu. Do teď nevím zda je to plus či mínus, že jsem celý film, hlavně v druhé půli měla chuť tomu malýmu narušeným parchantovi omlátit úsměv o zeď... (03.10.2013)

Možná znáte ten pocit, když vám někdo dá tutové echo, že rostou, a vy pak lítáte hodinu a půl po lese jak čurák, aniž byste zakopli byť o prašivku. Pak totálně zchvácený a nasraný narazíte na rodinku zkurvených pražáků alá Homolkovi, kompletní těžká jízda včetně dědka, babky, tří fakanů a psa a slyšíte je ječet jako na lesy: „Ježííííš, Pepóóó, to je macééék! No to mě teda vomej, tady další. No to snad není ani možnýýý, to jsou žně, to snad ani nebudeme mít kde sušit! Týýýý vole, to je pravák jako kráááva……“. Zoufale si pomyslíte jen něco o prdeli a otráveně zamíříte k autu. Tak přesně takový pocit mám poté, co jsem zhlédl tuhle pomatenou, nudnou a vleklou sračku o otravném fakanovi, jemuž jsem měl celý film akorát tak chuť jednu fláknout malíkovou hranou, s naprosto debilní pointou, a teď si tady čtu ty komentáře „erudovaných kritiků“, jak to bylo úžasné a žužu. (05.10.2013)

Přestože má režisérka Marina de Van na svém kontě již několik snímků a v hororových vodách není žádnou začátečnicí, tak mé pozornosti jaksi doteď unikala. Proto jsem byl hodně zvědavý na naši společnou „premiéru“ a nějak jsem nebral na zřetel varovné komentáře a „nadávky“ na tento film. Přiznám se, že až do poslední čtvrthodinky jsem je ani nechápal, ale potom se mi konečně rozsvítilo. Tohle je totiž další zdárný příklad, jak totálně zpackaný závěr může pokazit celkový dojem. Pravda, jakmile naskočily závěrečné titulky, nestačil jsem zírat a musel prostě říct „A tohle má být kurva jako co? To už jako skončilo?“ Přitom začátek mne příjemně navnadil, krvavé „polojatka“ mám rád a atmosféra měla taky celkem grády. Potom se sice napětí začalo vytrácet, protože hlavní hrdinka Missy Keating (jo je to dcera zpěváka Ronana Keatinga) byla pořád taková tichá, zamlklá, ale tak kdo by nebyl, když byla od mala týraná a zneužívaná (samozřejmě ve filmu). Pak se není čemu divit, že se jeden pěkně nasere a začne všechno lítat… (20.12.2013)

Některé děti jsou spratci potřebující vojenskou výchovu. Pokud však rodiče své děti zneužívají, pak zaslouží být vykucháni zaživa.... Podařený klon Carrie, ve kterém zneužívaná dívka začne účtovat nejen se světem dospělých, ale i dětí. Tomu říkám příkladná rodičovská výchova! Ano, děti kopírují model chování svých rodičů. Zpočátku sice není jasné, zda nemá děsivé události na svědomí poltergeist či jiná ďábelská síla, postupně je ale vše vysvětleno. Malá Carrie jen vypustila vlastního démona. Drama s mysteriozními prvky disponuje pěknými efekty, ponurou atmosférou (hned na začátku je divoká bouře), šerosvitnou kamerou i vydařeným (byť umírněným) gore. Jeden z nejlepších momentů - zmasakrování tlusté svině, co vychovávala dcerku se synem pěstmi. A hvězdu navrch za vřelý konec! Na rozdíl od jiných mi přišel logický. p.s. hlavní hrdinka je možná magor i ve skutečnosti. (04.10.2013)

Ešte pár takýchto hororov a Marinu si s čistým svedomím umiestnim do TOPky režisérov. Zvláštne, že ženská s takým talentom nakrútila toho tak málo. Po takmer dokonalej, krvavej psychologickej pecke Dans ma peau, na ktorú si aj po 3 rokoch spomínam relatívne dobre (veď aj mám prečo, masakrálne sebapoškodzovanie vždy poteší), prišlo konečne toto - ďalšia psychologická pecka, síce nie až tak krvavá, ale stále veľmi pôsobivá, s mnohými rodinno dramatickými prvkami, ktoré mne v hororoch celkom sedia, solídnou atmosférou, a podobne ako predchádzajúci snímok s celkom originálnym námetom a zvláštnym, no pôsobivým záverom, ktorý mi sadol omnoho viac ako som čakal. Zaslúžený potlesk, proste hororík o vraždiacom spratkovi z úplne iného pohľadu, na aký som bol doteraz zvyknutý. (29.09.2013)