Prohnilí proti prohnilým

Skvělý film (oprostím se prosím určování žánrů), který v mých očí sráží skoro nulová návaznost na první díl a pak taky zápletka(y), kdy pořád někdo s někým "vyjebává". Né, že by člověk snad nerad viděl, jak naši malí zkorumpovaní policajti zase všechno přežijí a ještě si přitom nakapsují...ale méně je prostě někdy více. Nelekejte se prosím, nejsou to výtky, které by snad film činily nekoukatelným. To hodnocení je snad výmluvné ... (08.02.2010)

Starý policejní pardál libující si ve vybudovaném korupčním prostředí pro klid svůj i zločinců René a jeho nový mladý parťák Francois původně chtící být poctivým poldou, ale nechal se do korupčního prostředí stáhnout, se vrátili v celé své slávě a jak je patrné hned na začátku příběhu, je jim utípnut tipec, dříve, než se stačí divák rozkoukat, co je vlastně kde nového. Vpodstatě až na jeden detail vůbec nic. Byly suspendováni, nahradila je jiná policejní dvojka a pokud by si někdo myslel, že už konečně všechno běží tak jak má, bude vyveden z omylu dříve, než se naděje. Volné pokračování kultovní komedie ´Prohnilí´ (1984) se věrně drží nastavené dějové linky a jen zdvojnásobuje použitou amorální myšlenku zásady, že pouze naivní člověk stále věří, že lidská bytost může být dokonalá. Také by se dalo říct, že úřad pro vnitřní záležitosti svým zásahem do dané situace fakticky pouze přeposlal problém z deště pod okap. Atmosféra, energičnost a pevná nálada zábavného charakteru byla zachována, takže pokud zaujal snímek první, musí zaujmout i toto pokračování. Nakonec aby ne, když na režijní stoličku opět zasedl Claude Zidi, který na celé koncepci snímku nic nezměnil. Může se to zdát stereotypní a bez jediného krůčku do předu v nějakém vývoji, ale nadruhou stranu zase fanoušci Philippa Noireta, který to opět celé s plnou vervou táhne, samozřejmě majícího v patách Thierryho Lhermitta, dostanou to, co od toho všeho očekávají. Snímek tedy ve své kvalitě neklesl, ani nepovýšil. A v tomto případě je to jedině dobře. (28.09.2020)

No uz to neni takova sranda, jako prvni dil, ale on beztak ani ten prvni dil nebyla nejaka ultra komedie, kde by se clovek neustale chytal za bricho. Ale tentokrat je to tak pul na pul s vaznejma az dojemnejma momentama, na cemz ma velkej podil hlavne Noiret, kterej se z toho vychcanyho poldy, kterej vi, jak to chodi a kazdyho stahne o prachy trochu zmenil v starnouciho poldu, kterej uz vi, ze ho nic moc neceka a ze jeho zivot za moc nestoji. Ale neznamena to, ze by se konal nejakej velkej dojak, opet dojde na spoustu vtipnejch momentu a par prijemnejch vychcavek, ale precejen nektery fory uz jsou vyvarezny z prvniho dilu, takze tentokrat jen 4*. (01.01.2010)

...jízda po Montmartru pokračuje. Francois už má taky za lubem a René si spokojeně brouká pod fousy jak mu běhaj koníčci. Kdo ale chodí v kanálech potkává krysy. A to nemluvím o tom jak se odplácej starý šrámy! Už podruhé cítím tu krásnou a divnou směsici vůní barev a možná pro někoho i smradů co jdou z ulic Paříže. Už podruhé se prohlubuje láska těm dobráckým i šibalským pohledům Reného a Francoise. Děkuju pane Zidi, děkuju pane Noiret, děkuju pane Lhermitte. 100% (27.10.2009)

Kdyby Prohnilí neskončili ukradeným balíkem peněz, uvězněním Reného a Francoisovým odchodem od policie, tak by jejich současná služba nebyla zcela nelogická. Jak to, že tedy slouží, když sloužit nemají? Já jsem smysl našel v tom, že se jedná o alternativní konec prvního dílu. Po první hodině mohl René Francoise svést z cesty spravedlnosti, jak tomu bylo v Prohnilých, ale také mohl bojovat s jeho čestností až do konce, jak to ukázali Prohnilí proti prohnilým. Ať je to jakkoli, tak musím smutně konstatovat, že René ztratil něco ze své pohodovosti a Francois je se svou čestností skoro až otravný. Na druhou stranu duo extra prohnilých poldů je naprosto vynikající, scéna zatčení náhodného člověka je skoro až geniální a ten nadopovaný kůň mi způsobil docela solidní záchvat smíchu. (18.04.2013)