Reklama

Reklama

Recenze (1)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Velkou devizi nabízí Král Paříže určitě v silné atmosféře meziválečné Paříže. Dobové amosféry se zde po stránce reálií dosahuje často komornějším způsobem, než bohatší výpravou, ale ve spojení s hudbou a vizuální stránkou dokáže film nenuceně dýchat jedinečným závanem starých časů a dobové kultury, kterou vedle divadelního prostředí zastupují klasické malované obrazy či nově filmové plakáty. Režisérka zvolila trochu netradiční přístup: z velkých témat slávy národního divadla i jeho začínajících existenčních problémů v důsledku nástupu zvukové kinematografie vytvořila příběhově skromný, „malý“ film. V doprovodu motivu vztahu herce k divadlu vs. k filmu rozehrává milostnou zápletku jedné ženy ve vztahu ke dvěma mužům – onomu herci vs. jeho synovi. Možná není překvapením, že v obou dilematických „trojúhelnících“ musí pak dříve či později dojít k vítězství jednoho nad druhým s ne úplně šťastným koncem osudu poraženého. Místy se mi zdálo, že platonická romance fanynky ctěného herce převyšuje vše ostatní, nicméně vzájemné propojení osobního a kulturního, spějící k prostému, ale současně dojemnému finále mě uzemnilo, líbilo se mi mj. opakované symbolické využití opony ve více scénách mimo konec klasického představení. A byl jsem výrazně spokojen zdaleka nejen díky standardně výbornému a poutavému výkonu Philippa Noireta. [85%] ()

Reklama

Reklama