Obsah
-
Starý skrblík Harpagon žije velmi střídmým životem, přestože se mu podařilo nahromadit značné bohatství. Aby ho nikdo neokradl, většinu svých zlatých mincí uschová do pevné truhly, kterou v noci zakope na zahradě. Jenže po čase začne mít Harpagon pocit, že by mohl být ještě bohatší. Rozhodne se proto, že svou dceru provdá za majetného nápadníka, který navíc nevyžaduje od nevěsty žádné věno. Sám se chce ve stejný den, aby co nejvíce ušetřil, oženit s bohatou dědičkou. Avšak jeho dokonalý plán má několik háčků. Dcera je až po uši zamilovaná do úplně jiného mladíka a dědička, kterou si chce vzít, se zamiluje do jeho vlastního syna... (oficiální text distributora)
Starý skrblík Harpagon žije velmi střídmým životem, přestože se mu podařilo nahromadit značné bohatství. Aby ho nikdo neokradl, většinu svých zlatých mincí uschová do pevné truhly, kterou v noci zakope na zahradě. Jenže po čase začne mít Harpagon pocit, že by mohl být ještě bohatší. Rozhodne se proto, že svou dceru provdá za majetného nápadníka, který navíc nevyžaduje od nevěsty žádné věno. Sám se chce ve stejný den, aby co nejvíce ušetřil, oženit s bohatou dědičkou. Avšak jeho dokonalý plán má několik háčků. Dcera je až po uši zamilovaná do úplně jiného mladíka a dědička, kterou si chce vzít, se zamiluje do jeho vlastního syna... Komentáře uživatelů k filmu (97)
-
Tosim
Přes všechny zajímavé nápady (texty hry na zdech, neviditelná nit, rozedraný kabát na zádech, dlouhá zásuvka od stolu, střih na divadelní jeviště či kreslené koně od Sempého) to bohužel není typický Louis de Funés. Je to totiž Moliére. Ten mi tak k srdci nepřirostl...(19.8.2002)
-
Renton
-
Malarkey
Mám Funése hodně rád, možná nejvíce rád ze všech těch komiků, které jsem měl možnost kdy vidět. Lakomec byl jeho sen, ztvárnění Harpagona v Moliérově hře a tak to také musím respektovat...(5.5.2008)
-
Enšpígl
O tomto zpracování Moliera snil Funes velmi dlouho a bylo mu dopřáno. Já bohužel snil o Funesovkách co mě sedli daleko lépe. Mnoho jiných komedií strčí do kapsy, ale až budu příště mít chuť na Funese dám přednost jiným jeho filmům .(6.11.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $6,600,000║(31.3.2010)
-
Oskar
Louis DeFunés hraje krále hamižných choleriků Harpagona, Michel Galabru jeho sluhu Jakuba a Claude Gensacová dohazovačku Frosinu. Zdánlivě všechno, jak má být, že? Jenže na posledních třech Louisových filmech je vážně znát, jak překračuje vlastní fyzické možnosti a zatímco v Zelňačcce to odpovídalo figuře a o Četníku a četnicích se nesluší mluvit, Lakomec by byl býval mnohem lepší, kdyby byl natočen o deset let dřív. Člověku se skoro chce zařvat: "Už ho nechte, ať si sedne!" a to není ta správná reakce, jakou by měl ten starý skrblík vzbuzovat. Myslím, že ani zachování fragmentů veršovaného textu a všechny ty výmysly kolem (Uderzovy kresby, text hry na stěnách atd.) nejsou dohromady k ničemu. Tak už ho vážně nechte sednout. 50%(26.1.2006)
-
B!shop
No nejvetsi problem filmu je, ze se nejedna o Funesovku, ale o Molierovku, Funes by tam totiz nejradsi furt pobihal a delal kravoviny, jenze jelikoz se drzeli toho, co Molier napsal, museli to prolozit spoustou zbytecnejch dialogu a podle toho to dopadlo. Kdyz je na scene Funes, je vsechno v poradku, porad nekde poskakuje a slinta po penezich, pripadne dela jiny uchylarny, treba pava. A tyhle sceny je starej dobrej Funes, role Harpagona mu skvele sedla a vtipy fungujou. Jenze jakmile neni Funes na place, ostatni postavy vzdycky dlouze neco resi a jen vyjimecne je ta rozmluva kratsi nez nejakejch pet minut. Proste obcas zabava a obcas nuda. Navic ma film docela premrstenou delku, je prilis divadelni a to rozmlouvani s divakem mi lezlo na nervy. Ale na to, ze to je prvni (a posledni) Funesuv rezijni pocin, to zas tak spatny neni. Slabsi 4*.(9.1.2007)
-
Jeanne
Louis de Funes si tímto projektem splnil sen a je vidět, že dělal, co se dá... Ale je docela těžké připustit si to spojení dvou velkých řemeslníků (Moliere a Funes), kteří brali komedii tak moc moc vážně. Ty geniální typicky molierovské dialogy, v podstatě složené z několika rozsáhlých monologů skrývajících celé úvahy... to je něco, co příliš podtrhává ten druhý extrém dnešní doby - rádoby dialogy o dvou holých větách z telenovel. Tento film je v první řadě poctou Molierovi. Už na začátku je scéna z místnosti, jejíž stěny pokrývá titulná strana z Lakomce. A což teprve závěr, kdy na diváka i na všechny postavy hry kouká Molierův portrét na stěnách. Jeden vedle druhého, ...aby na úplný závěr promluvil jeho hlas k Harpagonovi. Ne, tohle se nedá přiropvnávat k de Funesovým filmům, tohle je projekt vzniklý "ve spolupráci" Moliere (účastník za 17. století) a Louis de Funes (dodává tomu přeci jen styl komedie 20. století). A tohle de Funes, zdá se docela šikovně respektoval. Natočil inscenaci s naprosto nenápadnými až odfláknutými interiéry (místo živých koní, jen namalovaní na stěně apod.), aby v nich vynikala jen konverzační hra několika postav ve výstředních (nikoli dobových) kostýmech. Otázkou je, zda-li by nebyl ještě lepší, kdyby bral opravdově i tuto stránku (kdyby použil skutečné dekorace).(13.2.2004)
-
viperblade
Knížku jsem tentokrát četl (povinná četba) a docela se mi líbila. A toto ztvárnění překvapivě taky. Některé nápady, jak setřít rozdíl mezi divadlem a filmem (herci často mluví do kamery, jako by na diváka v hledišti, scény občas přejdou do úplně jiné během vteřiny /při vyšetřování, kdy jsme v kuchyni, jsme najednou u soudu/) mi přišly bezchybné. Bohužel ale není to úplně věrné knižní předloze, pár postav si režisér přidal (kuchař/kočí v jedné osobě či dohazovačka v divadelní hře, pokud si dobře vzpomínám, nebyli) a první cca hodinu lze obdivovat pouze výkon ďábelského Funèse. Prakticky až od chvíle, co mu ukradnou truhlici plnou zlaťáků, začíná být i film excelentní. Ale to je poslední půlhodina, což je z dvou hodin přeci jen málo. Lakomec sice stojí za vidění, ale pozor, není to přesně podle knihy, takže si raději nejdříve přečtěte knihu a až pak zhlédněte tuto (povedenou, místy až parodickou) taškařici. 80 %.(24.5.2011)
-
sepp
Funes v netypicke roli, se kterou si ale poradil obstojne. Bohuzel nedosahuje takovych kvalit jako jine jeho snimky. Presto vytecna adaptace Molierova veledila.(7.9.2003)
-
MM_Ramone
Louis de Funés je v tomto filme úplne dokonalý "Lakomec". Nezabudnuteľným spôsobom tu stvárnil známu komickú, klasicistickú postavu. Starý, vypočítavý, majetkom posadnutý Harpagon je v jeho podaní perfektný. Román, ktorý poslúžil ako predloha pre tento snímok, napísal v roku 1668 slávny, francúzsky spisovateľ, jeden z najvýznamnejších predstaviteľov svetového, literárneho klasicizmu, Moliére (vlastným menom Jean Babtiste Poquelin). Od tej doby sa toto dielo dočkalo mnohých divadelných a aj filmových spracovaní. Z tých filmových je toto, z roku 1980, asi to najlepšie. "L´Avare" ***(26.1.2012)
-
ClintEastwood
Adaptace slavné Molierovi divadelní hry. Jedna z těch slabších de Funésových komedií, co se zábavy týče. Není zde tolik humoru, který máme rádi a jsme na něj od francouzského mistra zvyklí. Ale pokud jde o děj a příběh, je to naopak jeden z nejlepších snímků s legendárním komikem Louisem. Takže takový lepší průměr, ale určitě povedený film. Na dabing Jiřího Krampola si zde po pár minutách zvyknete a ani vám nepřijde zvláštní.(18.11.2009)
-
Stegr
60% - Louise de Funése jsem nikdy moc nemusel, ale je pravda, že i on dokáže mezi nesmyslnými škleby vykouzlit vážně zábavný výraz. Film samotný byl často velmi nápaditý, ale dvě hodiny byly přeci jen trochu moc...(21.5.2008)
-
LiVentura
...no nádhera pohledět.... Až ten dabing, dnes by mohl dabovat klidně pan Faltus, zdařilý imitátor hlasů.! :-)(1.8.2007)
-
Xeelee
Pane bože, to byla slátanina! Opravdu byly nutné proslovy herců na kameru?(23.4.2008)
-
ork
For ME 73%(2.8.2007)
-
bloom
Louis si splnil životní sen a zahrál si Harpagona. Do vedlejších rolí obsadil své staré přátele (Grosso a Modo jako lokajové) a celkem to vyšlo, kvůli několika geniálním nápadům (viz Tosimův příspěvek). U Jákoba a právě u Lakomce mi nejvíce chybí dabing Františka Filipovského. U Jákoba proto, že to je komedie plná Louisových gest, která uměl Filipovský vždy dobře "ozvučit". U Lakomce mě to mrzí z toho důvodu, že Jiří Krampol pro mě není charakterní herec a tak Harpagona nezvládá a navíc u klasiky se vážně vykrádání Filipovského nehodí. Originál FF měl totiž tu hru nastudovanou téměř stejně detailně jako Louis a slavil s ní úspěchy, jak v ND, tak i v televizní inscenaci. Vznikl by tak možná nejlepší Filipovského dabing, kde by spojil svou funésovskou dikci a svůj normální herecký projev. Z porevolučních dabérů by se na to asi nejvíc hodil Jiří Lábus.(23.1.2007)
-
Shr1nK
R.I.P Filipovský. Na krampola jsem si zvykl až po půlce filmu. Jinak parádní film, Funése mám jako herca moc rád... 80%(30.4.2011)
-
Frenegonda
Předlohou Louisova lakomce byla jeho matka. Ta prej dělala némlich to samý. Skákala do vzduchu, křičela, nadávala... no takže tak nějak...(15.10.2007)
-
YURAyura
110 Klasika s klasikem v hlavni roli - myslite, ze to je zaruka uspechu? Omyl. Jelikoz se to pres drobne vychytavky drzi starsiho klasika je to opruz k nedodivani v divadelnim havu. Ruce pryc, ale toto vam vsechny vase stare zname pekne zhnusi a nemuze za to jenom Krampoluv dabing... ale Moliere(20.12.2006)
