Les Bons Vivants
Per favore, chiudete le persiane
High Lifers
How to Keep the Red Lamp Burning
VOD (1)
Obsahy(2)
Šéf nevěstince, který musí zavřít, daruje svojí nejžádanější prostitutce slavnou červenou lucernu. Ta pak sehraje roli i v životních příbězích svých dalších majitelů. (Netflix)
Recenze (16)
Zatím jsem nepřišel na důvod, proč se tento skrytý klenot dosud neobjevil v české distribuci. Jediné vhodné vysvětlení by bylo, že Louis de Funes se ve filmu objevuje pouze v posledních zhruba čtyřiceti minutách a nikoli v celém filmu. První dvě povídky na sebe vlastně nepřímo navazují a postavy, které se nám představí v počátečním příběhu, uvidíme i v části druhé. Abych tu zbytečně neSPOILERoval, budu celkem stručný. V úvodním příběhu šéf nevěstince Bernard Blier, smyslu života zbavený, sundává červenou lucernu a předává ji jedné z pracovnic. Ve druhém příběhu jí je však tato lucerna odcizena. Za tento čin je poté Jean Lefebvre nespravedlivě souzen. Třetí příběh pak s prvními dvěma propojen pouze prostřednictvím červené lucerny. Funés ochrání prostitutku Mireille Darc před policií a vezme si ji domů. V tu chvíli se stává jeho dům čím dál častějším místem návštěv jeho přátel a i dámská společnost se rozroste. Co je na tomhle snímku nejkrásnější? Kromě hereckých výkonů je to výborná atmosféra snímku, podpořená jak černobílým obrazem, tak i zdařilým hudebním dopravodem. Když se na konci první části line z desky oblíbená píseň bordelmamá, začínám i já litovat, že čas červených luceren už dávno zapadl prachem. 100% ()
Trojice povídek, které spojuje předmět černé lucerny a v první dvojici i několik postav. Bohužel mě první povídka po nadšení, že vidím takovou osobnost jako Bertnarda Bliera brzo přestala bavit nekonečnými dialogy o zavření bordelu. Začátek druhé povídky s loupeží v podání ňoumy Lefebvra (ještě několik let před mým oblíbeným Krást se musí úmět) a Maurice z Blondýna Carmeta je ještě nadějnější. Bohužel pánové v této povídce ve výsledku dostanou titerný prostor stejně jako nezdárný advokát v podání Daryho Cowla, místo nich se to zase stáhlo k tématu první povídky a to už jsem měl občas pocit, že místo klasické francouzské komedie ze staré školy sleduju nějákou obhajobů, bordelů, pasáků a prostitutek (:D). Naštěstí to nejlepší dle očekávání přišlo nakonec a poslední povídka u mě tento film pozvedla možná až od lehkého podprůměru. Funésova jízda, ve které mě několikrát pobavil svými typickými posunky a vzal si pro sebe samozřejmě nejlepší moment filmu - oficiální projev neustále přerušovaný jeho nepozornými kolegy, kde mimochodem už použil hlášku ,,Sem´´ s legendárním posunkem k očím, jak to známe z Četnické série. Ke konci sice už byla i Funésova povídka trochu zdlouhává, navíc přerušovaná doslovným a pro mě trochu otravným komentářem a prostřihy, ale vše dobře zakončila pointou z Vánoc (jen ten sníh byl trošku úmělej, ne?:D) a nakonec jsem rád, že můžu dát i ty tři hvězdy. Jen poznámka: myslím si, že tohle určitě nemůže být z roku 1965. Jsem přesvědčen, že film vzniknul ještě před Četníkem. Mimochodem i jednoho z Četníků zde uvidíme a to Tricatela ve třetí povídce. ()
Průměrné dílo, průměrné povídky, průměrné všechno. A to hodně drží pan Funés v poslední povídce. V té první zase zaujal Bernard Blier. Ten se objevil i v druhém příběhu, který mne hodně nudil. Zpočátku to vypadalo na dobrou komedii, ale pak přichází právě ten soud a tady už je to takové na usnutí. Takže, jak zmiňuji, průměr. ()
Povídkový film o červené lucerně, která je pojítkem všech třech příběhů. Lákadlem je bezesporu role Louise de Funése, jenže toho uvidíte až v poslední třetině filmu. Ve filmu hrajé celá plejáda znamenitých francouzských herců té doby, včetně mladičké Mireille Darc, která je naprosto neodolatelná a jíž za její roli musíte zbožňovat. Film je černobílý, což mu dodává atmosféru, oplývá šarmem mnoha krásných francouzek a humorem své doby. Doporučuji shlédnout, je krásný. ()
1. Uzavření: Retro povídka z prostředí krachujícího podniku s nevěstincem má nejen sympatickou atmosféru jako z klasického filmu pro pamětníky, ale i svižnou režii s množstvím postav na malém prostoru, kde to opravdu žije. Líbily se mi mj. scény, v nichž sledujeme dialog a na pozadí něj ještě probíhá v záběru další děj. Byť jsem původně čekal větší prostor pro Bernarda Bliera, i malý prostor skvěle uhrál s velkým komickým gustem a ani ostatní herci nezaostávali a pomáhali úspěšně sehrát celý kolotoč posledního velkého dne. (4*) ---- 2. Proces: Tady nejdříve baví v groteskní dvojici zlodějů Lefebvre a Carmet během nepovedené loupežné akce, aby záhy přišlo překvapení v podobě důležitého předmetu z první povídky... a postupně se z ní objeví i celá řada postav, které se po 20ti letech sejdou u soudu v částečně odlišném žánrovém ladění. Bavilo mě sledovat nečekané tvůrčí navazování na předchozí povídku, stejně jako opět Blierův výkon, který tentokrát u soudu přešel až do dramatické polohy s rekapitulací života vlastní postavy... a Darry Cowl coby advokát? Vystoupil vždycky v pravou chvíli, aby celý proces ze všech nejvtipněji odlehčil a mě zase dokonale odrovnal! :) (4*) ---- 3. Velký pán: Ach, jo. Nějak nechápu, proč poslední povídku oproti dvěma předchozím musel dělat jiný režisér (který si přizval i jiného scénáristu) a že je ten rozdíl po stránce režie i vyprávění hodně znát. Zatímco Grangier úspěšně zvládl na malém prostoru poskytnout prostor celé řadě herců, Lautnerova povídka se stala klasickým improvizačním sólem Louise de Funèse. Ten mě sice opět víckrát pobavil a Mireille Darcová vedle něj je hodně fajn, ale zároveň jsem měl pocit, jakoby tu řádný scénář s dialogy v některých scénách neexistoval a Lautner se pak každou chvíli s natočeným materiálem uchyluje k voiceoverům, které mají v doprovodu fotografií dotvořit mezi tím zamýšlený, ale pořádně nenatočený příběh. Takhle to zní možná originálně, ale sledovat tento styl přes 40 dlouhých minut se mi stihlo brzy omrzet, rozjetý de Funès místy žel také a místo pořádného vyvrcholení tritptychu jsem se tak dočkal povídky, kde jsem už od poloviny vyčkával konce. Povedený závěr, tentokrát však s mnohem volnějším navázáním na předchozí povídky (i v tomto směru jsem čekal po druhé povídce víc), to zachránil jen částečně. (3*) ---- Takže, ačkoliv by mi celý film vyšel průměrem na 4*, po závěrečné povídce trvající téměř dvakrát tolik oproti předchozím inklinuji spíše k silným 3*: [70%] ()
Reklama