Hibernatus

Úvodní sekvence ze Severního pólu jsou přesně takovým začátkem filmu, jaký vás okamžitě vtáhne a vzbudí očekávání. Samotnou originální zápletkou bych přivítal zpracovanou více s vážnější mysteriózní atmosférou, než v podobě čistokrevní crazy komedie. Svěžím překvapením v druhé polovině byl pro mě menší žánrový přechod ze sci-fi (vědecko-fantastická událost s nalezením zmrazeného člověka) do fantasy (imaginární cestování časem realizované před „hostem“ pouhou fatazií a sice stylizací domu a okolí v duchu doby 60 let nazpátek), navíc s pěknou výpravou v podobě kostýmů a jiných reálií z počátku minulého století. Rovněž oceňuji netradiční nápad zakomponovat do děje fiktivního vědecko-fantastického příběhu i aktuální reálnou vědeckou událost, jakou byl pouhé 2 měsíce před premiérou Hibernáta první let raketou na Měsíc. Humor mě sice chvílemi také dokázal upoutat s patřičným účinkem, některé vtipné situace či dialogy („Máte velkou hlavu a vrtěl jste s ní!“) se tu fakt povedly, jindy jsem však spíše kroutil hlavou nad tím množstvím hysterických situací, jakými tvůrci nacpali tento film. Louis de Funès mě obvykle svým energickým humorem spolehlivě baví, ale tady mi připadalo, že to se svými cholerickými výbuchy už místy přehání (sledoval jsem film v originálu) a že Molinaro nedokázal Funèse patřičně usměrnit. Bohužel se k podobně hysterickému výkonu občas snížila i Funésova sympatická partnerka Claude Gensac. Točit to jiný režisér, který by dokázal vhodně ukočírovat rozjetého komika v hlavní roli, rovněž vybudovat atmosféru pro podobné náměty nezbytnou (zde zdejména v první polovině) a neposunout to občas až do totální frašky, byla by to vážně pecka. Něco na tom asi bude, když sám Funés údajně během natáčení prohlásil, že odmítá víckrát „pracovat s režisérem, který se dívá každých pět minut na hodinky.“ Výsledek se totiž navzdory pěkné výtvarné stránce podobá spíše rutině s částečně promarněným potenciálem. Ač se na závěr dostavila i pěkná myšlenka a vcelku dokážu prohlásit, že se mi Hibernatus i přes výhrady dost líbil, dát víc než silné 3 hvězdičky mu už ve výsledku nedokážu. [65%] (09.08.2021)

Hibernatus - tenhle film s Louisem jednoduše zbožňuju, docela bych se chtěla podívat na to jeho "randevous za půl století". Krásné, až roztomile komické ("Edmé, Edmé, Edmé,..."), jedinečné hlášky, jedinečný příběh (i když nerealistický, to je snad ještě lepší než filmy klasicky až přespříliš realistické) a herci - hlavně Louis de Funés, nepřekonatelně můj nejoblíbenější komik, a jeho syn Olivier, Claude Gensac a i ten její dědeček, taková partička k popukání... (19.02.2009)

Mám pro Louise slabost a jeho neuvěřitelná živelnost mě dokáže pobavit a rozesmát. Zdá se, že tento ďáblík je stále plný energie. Dští oheň a síru, chrlí vodopád slov, poskakuje, rozhazuje rukama, v grimasách obličeje prožívá život. Dirigent, zarputilý bojovník, který vyskakuje po každém dalším nečekaném úderu do jeho spokojeného života, aby svou neutuchající energií zabránil zkáze. I když ho sám přivádí k rozpadu. Hubert de Tartas (skvělý Louis de Funès) má své plány pro život a budoucnost rodiny. Náhoda převrací všechny plány takovým způsobem, že je schopen provádět nejšílenější kousky. Roztáčí koncert, který nemá konce. Hubertova manželka Edmée (elegantní Claude Gensac) se trochu rozmařile staví do další mateřské role, čímž svého manžela přivádí k zuřivosti. Dědečkosyn Paul Fournier (zajímavý Bernard Alane) dostává druhou šanci na život a prostor stát se pánem všech ve svém okolí. Z dalších rolí: nešťastný Hubertův syn Didier (Olivier De Funès), původní Didierova snoubenka Evelyne Crépin-Jaujard (Eliette Demay), služka s velkou starostlivostí o Didiera Sophie (půvabná Martine Kelly), neústupný profesor Édouard Loriebat (Michael Lonsdale), a ustrašený profesor Bibolini (Pascal Mazzotti). Bavil jsem se příjemně a vyčistil si u toho ustaranou hlavu. (30.12.2014)

Celkem ze slabšího soudku. Funés jako obvykle skvělý a jeho partnerství s Claude Gensac nemůže zklamat. Samotný nápad s hibernací a probuzení v jiné době je vynikající a dá se na něm vystavět solidní drama nebo i komedie (třeba Sexmise). Jenže tady půlku filmu strávíme přenášením zmrzlého z místa na místo a druhou půlku nesmyslnou šaškárnou, kdy si všichni hrají na rok 1905 a mění si partnerky. Až samotné finále má trošku drajv. Jinak je to stadartní, neurážející Funésovka. Jen za ten lehoučký sci-fi nádech zaokrouhluji na 4 hvězdy. (01.09.2013)

Louis de Funés je brilantní, ostatně jako ve většině svých filmů. Gagy, grimasy a nezapomenutelné škleby, to vše najdete v této komedii. Vzhledem ke své stopáži není ve filmu příliš zbytečných záběrů a než se nadějete, je konec. Škoda, že tehdy nenatočili pokračování. Zajímalo by mne, co by bylo dál po rozmrazení Huberta de Tartas po padesáti letech. . (14.05.2010)