Láska je láska

Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. (30.08.2004)

Možná to není na pět a možná to je skoro obyčejná teen komedie, která stejně jako ostatní teen komedie zachycuje problémy, které teenageři mají. Ale stejně mám pocit, že Moodysson staví tenhle žánr trochu na hlavu a odprošťuje ho od patosu, skate punku a dalších amerických obyčejů. Celý tenhle jednoduchý příběh potom zachycuje skoro cassavetovskou kamerou, přičemž nás nezatěžuje zbytečnou psychologizací. Fucking Åmål totiž spěje k epickému konci na holčičích záchodech... (28.07.2014)

Maloměsto a dvě dívky z nichž každá je naprosto jiná. Jedna se uzavírá do sebe, ve škole se drží stranou, hodně přemýšlí. Možná zoufalý nedostatek kamarádů ji vede k tomu, že si píše deník a právě jemu se svěřuje se svou láskou, která nemá naději dojít naplnění. Každá věta v něm je plná touhy a obdivu.... k NÍ. Na druhé straně dívka, unuděná společností ve které žije, zoufale zabíjející dlouhé večery na večírcích a s klukem ke kterému nic necítí, jen prostě ví, že na rande se chodí a je to cool. Je jedno jestli tu touží dívka po chlapci nebo po dívce. Homosexualita je tu podána bez podbízivosti a lacinosti zvýšit sledovanost filmu. A tak onu obdivovanou, temperamentní a kluky obletovanou holku nešokuje, že se zamilovala do dívky, ale to, že touží být s šedivou myškou, kterou nikdo nepozve na večírek a která nikoho nezajímá. (22.03.2006)

Poněkud nudné a ospalé švédské městečko, rozhodně ne nudný film, fucking je příznačné. No na to, že je to o mladých holkách, které svrbí, je to úplně pecka, obrovské překvápko. Zajímavé, ze života, holky sympaťačky. Má to všechno, co má film mít. Jak minuta nezáživného filmu někdy trvá věčnost, Fucking Amal utíká příliš rychle :-( 100% (20.02.2012)

To je tak když čekám něco hodně dobrého. Objevování sexuality je asi to nejpestřejší téma na film, které se dá udělat nejméně na milion způsobů a pořád to bude lidi zajímat. U tohoto filmu se opravdu divím hodnocení. Nudné a ospalé není jen švédské městečko ale taky tenhle snímek. Bylo to takové naivně zobrazené skoro jako by se režisér bál něčeho většího a držel pořád něco na uzdě ...čekala jsem až do konce kdy se z toho vyvine něco hodně dobrého ale žádná velká akce se nekonala a laťka opět zůstala hodně nízko. Proto ode mě dostane průměrné hodnocení. (07.11.2012)