Io e te
Ja a ty
Me and You
Režie:
Bernardo BertolucciKamera:
Fabio CianchettiHudba:
Franco PiersantiHrají:
Tea Falco, Jacopo Olmo Antinori, Sonia Bergamasco, Pippo Delbono, Rodolfo Corsato, Veronica Lazar, Tommaso Ragno, Cristina OnoriObsahy(1)
Mladý čtrnáctiletý Lorenzo se zdá být normální kluk, ale záhy se dozvídáme, že se jedná o introvertního a trochu neurotického chlapce, pro něhož jsou běžný život a zejména kontakty s okolím zcela traumatizující. Proto se uchyluje k tzv. mimetické taktice, neboli taktice jak splynout s davem. Začíná se ve svém okolí velmi přetvařovat; ve škole si hraje na "drsňáka" aby měl od spolužáků klid a před rodiči se zase chová tak, aby si mysleli, že je normální oblíbený kluk se spoustou kamarádů. Život pro něj tak znamená nutnost neustálého přetvařování a maskování. (Teen.AGE.r)
(více)Recenze (33)
Když Vám nesedne hlavní postava toho kluka, je zaděláno na průser. Nicméně na konci mě režisér přesvědčil, že všechno mělo svůj smysl a já nakonec prozřel. Stejně jako ten kluk. ()
Neodradilo ani neuchvátilo. ()
Nesympatický a drbnutý taliansky Jirka Mádl v hlavnej úlohe. ()
S niektorými staršími režisérskymi velikánmi je to ako s Rolling stones alebo Black Sabath. Občas sa pripomenú, ale všetkých aj tak zaujímajú staré zlaté časy. No a nie je to iba tým, že ich fanúšikovia nie sú tak nažhavení, ale aj tvorivou lenivosťou a stratou formy. Akoby Bertolucci mal napísaných zopár námetov od tých lepších po tie horšie, tie lepšie niekam zapatrošil a vylovil niečo z tej slabšej polovice, aby niečo proste natočil. Ak by aspoň jedna postava vo filme bola sympatická, možno by som sa viac dokázal vcítiť do postáv. Feťáčka prednáša múdra o živote a my sa máme nad tým zamýšľať. Môže byť, ale napadlo by to niekoho aj v reálnom živote? ()
Komorní příběh čtrnáctiletého asociála a jeho starší nevlastní sestry právě procházející drogovým absťákem má velmi dlouhou a pomalou expozici. Ale čím déle vydržíte, tím více to začne všechno dávat smysl (včetně toho, že vám nejspíš byl hlavní hrdina od první chvíle nesympatický). Zmínku zaslouží i výborná použitá hudba (David Bowie, The Cure, Red Hot Chili Peppers, Arcade Fire, Muse). ()
Čtrnáctiletý asociál, jeho starší nevlastní sestra, která jede v drogách a jeden promyšlenej plán, jak se alespoň na chvíli ztratit z dohledu starostlivých rodičů. Nonkonformní film Bernarda Bertolucciho, který se odehrává výhradně v suterénním prostoru mezi čtyřmi stěnami, na dvou ošuntělých gaučích a za zamřížovaným sklepním okénkem, je obnaženou reflexí světa dospívajících, akcentující jak odlišné postavení obou hlavních protagonistů, tak jejich sociální i společenskou vyloučenost. Zároveň je to film, který tvrdě a bez obalu ukazuje, jak vypadá absťák. ()
Nie je to zlé, ale necítiť v tom toho Bertolucciho, ktorého som tak zbožňoval za jeho Malého Budhu, Posledného cisára a Snílkov. Ja a ty sa odohráva prevažne v jednej miestnosti, kde prebiehajú zdanlivo nedôležité dialógy medzi nevlastnými súradencami. Ona je feťáčka a on má radšej samotu a je čudák. Ich spoznávanie nie je podmienené výraznejšou scénou. Vo filme sa toho nedeje až tak veľa a čo sa týka nejakého dramatického zvratu, tiež by sme ho tam hľadali márne. Ale tých pár vecí, ktoré fungujú sú znamenité. Či už hra s kamerou, oblbovanie diváka, ktorý sa v priestore častokrát stratí, rovnako aj v čase - v miestnosti ako keby neplynul. A aj posledný prísľub a sila osudu tvoria peknú filmovú bodku. Ale stotožniť sa s postavami nestotožníme. Hudobná zložka je výborná - aj vďaka The Cure, alebo Arcade Fire a krásne predostiera chlapcov charakter. Ale aj keď sú všetky veci filmársky precízne vysvetlené aj natočené, chýba im emotívnejší presah. Niečo čo by sa diváka dotklo. Sklamanie na ktoré sa čakalo až príliš dlho. ()
"Nikdo ti nemůže ublížit, když bereš drogy.." ()
Scenár a herecké výkony sú bezchybné, ale vedľa Bertolucciho slávnych rokov to všetko pôsobí trochu mierne. 6/10 ()
Město vstává, město spí. My dva, na týden nepřítomni, ukryli své životy do sklepení. ()
Pre mňa veľmi milé filmové prekvapenie. Komorné, minimalistické, na malom priestore mnohé ukázané a to i napriek tomu že nič zložité sa nerieši a príbeh plynie akoby na malom rozhraní času a priestore bez viditeľných rozdielov a diania. Napriek tomu je to podmanivé a citovo krehké. Záver samotný je ako život: sľuby sa sľubujú.... ()
Úžasně jemná překvapivost. ()
Přiznávám rovnou, že jsem na tento film koukal jenom kvůli písni Space Oddity od Davida Bowieho nahrané v italštině. Zazní až v úplném závěru a čekat na ni 100 minut byl téměř nepřekonatelný úkol (pro tip - hledejte na youtube "Ragazzo solo, Ragazza sola"). Tea Falco je možná hot, ale interakce s druhým hlavním hrdinou filmu je hrozivě špatná, scénář jde od nikud nikam, na druhou stranu uzavřený prostor smrdí socialismem a myslím si, že západní kinematografie nikdy nebyla ponurou atmosférou nikdy blíže k našim Pelíškům... Nevím jestli to ale může být pochvala a Bertolucci mě asi na obalu DVD citovat nebude. 45 % ()
´Ja a ty´ je adaptáciou rovnomenného románu Niccolò Ammanitiho. Je to jeden týždeň v živote tínedžera, kedy sa schová pred svetom, ale zoznámi sa so svojou sestrou, ktorá bude potrebovať jeho pomoc, ale nakoniec pomôže ona jemu. Príbeh je zaujímavý tým, že v ňom nefunguje typická talianska rodina, ale zafungujú tam vzťahy modernej, rozpadnutej rodiny. Tiež komunikácia medzi synom a matkou alebo vnukom a babičkou stojí za povšimnutie. Film má pekný soundtrack. David Bowie spieva svoj prvý hit ´Space Oddity´ po taliansky ako ´Ragazzo solo, ragazza sola´, slová mu napísal Mogol. ()
Tady šlo o začátek příběhu a o konec a tím prostředkem se k tomu nějak muselo dojít.Konec byl zásadní a mnohé, co se během filmu tajilo, se rozuzlí.Jinak si ale neumím představit že by někdo ten absťák Olivie nezaznamenal.....Ale film sám o sobě ani nijak diváka nenutí nad něčím hloubat ,vše je podáno jasně a srozumitelně ()
Náš týden na horách. Má setkání s Bernardem Bertoluccim bývají rozpačitá. Očekávání od banálně znějícího titulu Io e te byla velmi vlažná. Odhodlání dvaasedmdesátiletého filmaře hovořit o pre-mileniálech působí zpočátku rozpačitě i roztomile zároveň, zvláště ve scénách, které jakoby vypadly z filmu o padesát let staršího. Dojem, že ať tak či onak to má starý mistr "v paži" ale pomalu překonává rozpor anachronismů, jak bezútěšná psychosociální zápletka o synovi Jiřího Mádla a Malcolma McDowella schovávaném ve sklepě, kam jakoby nacouval dvorkem betonové zahrady, pomalu vykvete ve filmový pugét, který v době vzniku vidělo trestuhodně málo diváků. Jisté filmy dělá jediná scéna a napadá mě hned několik, jež za nanebevstoupení vděčí jediné písničce. Rozháraný výběr hitů, které Bertolucci nejspíš nastudoval jako relevantní (The Cure - Boys Don't Cry; Muse - Sing For Absolution, RHCP - Power Of Equality, Arcade Fire - Rebellion (Lies), exploduje v tanečku ústředního páru na italskou (!) verzi Space Oddity titulem Ragazzo solo, Ragazza sola, nazpívanou samotným (!!) Davidem Bowie (který byl ostatně známý ochotou překvapovat jazykovými verzemi svých písní). Když Tea Falco přidává svému bratrovi třetí hlas, z plátna kane elixír lásky hutnější burákového másla. Nachytal jsem se při otázce, jestli děkovat spíš Bowiemu či Bertoluccimu, ale potom jsem se zastyděl, že bych se ptal stejně na podíl zásluh Mahlera a Viscontiho. S ženskou v místnosti se nedá číst. ()
Vcelku příjemná adaptace slabšího Ammanitiho románu. V knize mi kluk připadal mladší a ne tak nesnesitelnej. ()
Převaha tří a dvou hvězdiček mezi hodnotiteli. Taky jsem váhal mezi těmito dvěma možnostmi, ale pak jsem se přiklonil ke třem hvězdičkám, protože příběh hlavu a patu měl. Co bylo nepravděpodobné a nedotažené, byl závěr, kde nebylo zřejmé, zda se matka o synovi dozví, že nebyl na lyžařském zájezdu, jak dalece mu uvěří... Nějak se mi nezdá věřit tomu, že by se neptala na podrobnosti z celého týdne. A že by nevlastním sourozencům ten týden strávený ve sklepě zasáhl do života, dokonce fatálně? To nebylo vůbec patrné. ()
Zcela fádní a již dle prvních minut zcela podprůměrné rádoby dílo, které je dle mého názoru zbytečností. - 3/10 - ()
Film vytiahol z útlej knihy od Ammanitiho všetko hlavné a čo je dôležité, dôkladne predostrel divákovi tie dobré myšlienky, na ktorých kniha stála. To, že sa dvaja nevlastní súrodenci dokázali podržať v ťažkých chvíľach života, že s drogami sa ľahšie znášajú prúsery, ale súčasne si ľahostajný, bez citov a že radšej potom padať na kolená a mať modriny ako zažívať stavy ľahostajnosti voči všetkému.... A že pár dní niekedy znamená veľmi veľa. Záver nechal režisér otvorený, čo ma potešilo, lebo knižný záver bol iný. Za mňa perfektne spracovaná knižná predloha obľúbeného spisovateľa. ()