Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádka, sen nebo noční můra? Mladý romantik Max (Vincent Cassel) bydlí v Paříži a rád flirtuje, ale rozhodl se oženit. Jednoho dne zahlédne přes sklo telefonní budky Lisu (Monica Bellucci) - okouzlující dívku, s níž před dvěma lety prožil vášnivý vztah. V okamžiku zapomene na všechno, plánovanou cestu do Tokia i na svou snoubenku Muriel. Posedlý Max Lisu pronásleduje a ukryje se v jejím bytě. Je tam však přistižen dívkou jménem Alice, která je Lise podezřele podobná... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (79)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Skvěle zapletená zápletka. U tohoto filmu prostě jen tak sedíte, čumíte a čekáte. Nejvíce mě zaujaly nohy Monicy Bellucci, fakt sexy a z toho plyne, že Monica Bellucci zahrála dobře. Sandrine Kiberlain má taky hezký nohy, takže taky zahrála hezky a Vincent Cassel svoje nohy moc neukazoval a díky tomu hodnotím jeho herecký výkon jako velmi dobrý. Do tohoto bytu bych se klidně nastěhoval. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Byt zcela zřetelně vychází z Hitchcocka, stačí se podívat na movie connections na IMDb, a mimo to nabízí postmoderní romantiku, která uspokojí jak hledače bizarností, tak běžné diváky. Samozřejmě, díky tomu, že film cílí na dvojí publikum, stoprocentně neuspokojí ani jedno, neboť se musí podřizovat kompromisům. Stavba filmu je navýsost promyšlená, protože směřuje z prostorovosti Okna do dvora do časovosti Vertiga, jinými slovy, v první půli obklopuje Cassela prostor a on se v něm ztrácí, zatímco v půli druhé čelí psychoanalytickému-surreálnému bezčasí a honění se za přízraky (proto se druhá půle filmu může zdát dramaturgicky nezvládnutá) a stejně jako ve Vertigu podléhá „dvěma ženám“, představujícím ve skutečnosti ženu třetí (potvrzuje to neskutečné množství interpretací Vertiga a myslím si, že by si je zasloužil i tenhle film). Je otázkou, jestli Byt zesložiťuje banální příběh, nebo naopak zjednodušuje hitchcockovskou komplikovanost, a která z těchto cest je legitimní a která už eticky závadná. ____ Ještě, než přejdu na stylistickou analýzou, rád bych pochválil Vincenta Cassela. Dřív jsem si říkal, do jakýho trhana se to Monica zakoukala, ale poslední dobou to vidím obráceně. To on je ten dokonalý, který by mohl mít každou, na niž by ukázal. V roce 1999 se vzali a film tím chytře předjímá zapojování manželských etud do fikce, protože zatímco v Eyes Wide Shut jsme byli svědky začátku konce vztahu Toma a Nicole, zde pociťujeme konec začátku (konec flirtu a nástup vážného poměru) mezi Vincentem a Monicou Bellucci. ____ Celý film je vizuálně velice nápaditý, a tomu odpovídá dokonaná kamera. Často se z absolutně statické polohy nečekaně odpoutá a metaforickým přechodem z 35mm na 16mm „vyrazí" zkoumat území scény. Podobně komponuje filmy třeba Gaspar Noé. S tím úzce souvisí vyjadřování prostoru. Představme si, že se Vincent Cassel probudí na neznámém místě. S velikostí místnosti, ve které se probouzí, se můžeme seznámit několika způsoby. Můžeme ji obhlédnout jediným pohledem – záběr celku. Může ji ale prozkoumat podrobněji – panoráma po místnosti nebo montáž jednotlivých detailních a polodetailních záběrů. Tedy způsob deduktivní a induktivní; filmař – vědomě či bezděky – si klade otázku, zda směřovat od celku k detailu (analýza) či od detailu k celku (syntéza). Byt celky a detaily střídá zcela nahodile, živočišná kamera (současně však tak neviditelná a bez diskontinuit, protože na sebe neupozorňuje) motivuje svůj přístup tím, zda něco zásadního skrývá (pak používá celky), nebo rozkrývá a vášnivě zkoumá (detaily obou slečen), ale celkům se film víceméně vyhýbá. Jednak Francouzi přirozeně nebudou přebírat model klasického Hollywoodu, druhak stále splácejí (národní) dluh radikálním filmařům z nové vlny 60. let. ____ Stylistická poznámka ke střihu setřením (wipe-by cut): Platí, že když v záběru braným dlouhoohniskovým objektivem projede něco přes náš výhled (osoba, strom, dopravní prostředek), tak ve chvíli, kdy je náš pohled zakrytý, dochází nezřídka ke střihu. Jakmile překážka zmizí, vidíme detailnější záběr z bližší vzdálenosti. V Bytu funguje něco obdobného při procházení kamerou skrz zdi místností (ty suplují ony věci, které projdou přes náš výhled), ale neslouží to k setření, protože kamera zůstává stále stejná před i po, nastavená na stejné ohniskové vzdálenosti. () (méně) (více)

emma53 

všechny recenze uživatele

Režijní debut Gillese Mimouniho byl pro mě zajímavou filmovou lahůdkou. I když by se někomu mohlo zdát, že zápletka celého příběhu je moc složitá, než jak jsme běžně zvyklí u jiných filmů, tak právě i v tom je originální, jen to chce trochu víc pozornosti. Díky Lise, Maxovi, Alici a Lucienovi za to, že jsem s nimi mohla strávit chvilky plné rozbouřených citů, lásky, poznání, ale i zklamání. Téměř poetický film, kde se nenásilnou formou prolíná současnost s minulostí, mnoha náhodami, kterých bylo skutečně docela dost, byl přesto skvělý. A já se těším, že snad jednou v budoucnu uvidím nějaký další Mimouniho počin. Skvělé herecké obsazení od známého Vincenta a Monicu až po docela neznámou, ale taky výbornou Romane Bohringer. Příjemné překvapení a více takových vztahových filmů bych brala hned. ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Tak tohle byla fakt pecka, naprosto skvěle natočené drama, výborní herci, napínavé až do samotného konce a ten závěr u amerického remaku je možná snesitelnější a hezčí, ale o to syrovější a lepší je francouzská verze. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Nejdřív stalkující Max uvíznutý v tenatech z Hitchcockových vláken a poté Talentovaná paní Ripleyová s o něco lépe seřízeným morálním kompasem. Milostný šestiúhelník v rozbité a následně smysluplně složené linearitě, hudba připomínající Základní instinkty Bernarda Herrmanna a nádechy lásky střídající výdechy krutosti. S remakem od McGuigana srovnatelné ve většině aspektů vyjma Vincenta Cassela, který buldozerem značky Charisma zaváží Joshíka zeminou.. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Docela pěkně vymyšlený příběh, ovšem podávaný tak zašmodrchaným způsoem, že je téměř nestravitelný. Navíc se přes opakující se a vyprávění zadržující umělecké vsuvky skoro nedá dostat a člověk má tendenci pár minut posunout rychloposuvem, aby se proboha konečně dověděl, jak je to dál. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrý evropský film, který určitě stojí za vidění - už jen kvůli mimořádnému půvabu Moniky Bellucci, která je zde zachycena v 28 letech na vrcholu své tehdejší krásy (btw. spolu s o 4 roky mladší Malénou to jsou podle mě asi její 2 nejhezčí role). V tom nelineárním vyprávění jsem si sice místy trochu ztrácel, ale na konci mi to snad všechno docvaklo. Postava Maxe mi nebyla moc sympatická, mnohem bližší mi byl jeho přítel Lucien, kterého mi bylo upřímně líto za to, jak s ním ta bláznivá Alice zametala - její postava je ve filmu asi nejzajímavější a film kolem ní ponechává řadu otázek nezodpovězenou (kupříkladu byla nějak psychicky narušená, nebo jen prostě žárlila na krásnější přítelkyni?). Pokud jde o závěr snímku, ten mi nesedl a považuji ho za nešťastný; osobně bych uvítal jiné zakončení. Jinak ale Byt považuji za pozoruhodný filmový počin, u kterého mi přijde zvláštní, že jeho tvůrce už nikdy nic dalšího nenatočil (vyjma jakéhosi televizního filmu), a jehož samotný název považuji za poněkud zavádějící, protože tam o nějaký byt v podstatě vůbec nejde. UPDATE 13.11.2019 - Film mě strašně bavil i napodruhé po 4 letech (je samozřejmě nutno to vidět ve francouzském znění), ta Monica Bellucci je zde skutečně naprosto neuvěřitelná (obzvlášť když si člověk vybaví, jak vypadala naposledy v Mléčné dráze v 52 letech). Mladý Vincent Cassel mi zde přijde spíše herecky slabší, ale bohatě to vynahrazuje skvělé duo Romane Bohringer & Jean-Philippe Écoffey. Příběh je hodně dobrý, v některých momentech to má takovou tu správnou osudovou dramatičnost, kdy o dalším vývoji rozhodne naprostá náhoda, a celkově to na mě působí promyšleně (a typicky francouzsky; žádná z postav zde v podstatě vůbec neřeší svoji práci - např. Max nejede na služební cestu a nijak se tím netrápí - a takřka vše se zde točí jen kolem vztahů). Dnes už to je navíc i slušné retro, které dokáže vyvolat příjemnou nostalgii po starých dobrých devadesátkách - po časech, kdy se z Moniky Bellucci podlamovala kolena a mobil měli jen vyvolení. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Prachsprostý romantický film, který se snaží předstírat, že je něco víc. Není. Partička binga ve středu odpoledne v oblíbeném domově důchodců je nepochybně napínavější a více mystická. ()

swamp 

všechny recenze uživatele

O tom, že Wicker park je remakem francouzského L'Appartement jsem se dozvěděl až dlouho po tom, co jsem jej několikrát viděl. Není proto divu, že jakmile jsem se tuto (pro mě) novinku dozvěděl, ihned jsem si původní film sehnal a zkoukl. DÁLE SE MOHOU VYSKYTOVAT SPOILERY! Film je rozhodně pomalejší (řekl bych evropštější) a možná to je tím, jak moc mám rád Wicker park, ale zkrátka ten "americký drive" se mi asi zamlouval více (většinou tomu tak u mě bývá naopak) - toto ale není veliká výtka, spíše takový fakt. Ústřední trojúhelník Cassel - Bellucci - Bohringer je obsazen skvěle (Cassel je vážně charismatický a Bellucci je prostě kráska s nohami až na zem - Bohringer jsem dosud neznal, ale do role padla dokonale). V průběhu filmu jsem byl "díky" znalosti děje připraven o momenty největších překvapení - což ale vedlo k šokujícímu závěru, který jsem tedy opravdu nečekal (říkal jsem si "počkat, počkat.. proč jede za ní?"). Asi lepší uchopení lidské duše, přesto musím říct (a už cítím tvrdost těch kamenů, které se na mě sesypou), že Wicker park si mě získal víc (jen o drobný stupínek). Možná to je tím, že jsem si ho tak oblíbil a L'Appartement prostě přišel až po něm - možná ne.. ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Americký remake nebyl k zulíbání a tuto verzi bych rovnou nakopal do konečníku. Neshledal jsem zde nic, než jen famózní přehlídku nádherných žen. Nuda na entou. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Po stopách Moniky Belucci, tentokrát nevědomky na originál, ze kterého vyšel Wicker Park. Vincent Cassel je dobrej, ale to samé si o sobě zaslouží říct Josh Hartnett, ženy jsou v obou případech stejně tajemné a půvabné, jen ten Matthew Lillard je o poznání výraznější typ než Jean-Philippe Écoffey. Nemám rád remaky, ale nepoměr v počtu hlasů u originálů a americké kopie je zarážející. ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Bohoužel mám období, kdy stále nemohu dostat z hlavy japonské "Pod vlivem lásky" (jinak neporovnatelný film). Takže "jen" 4*. Možná dám v budoucnu víc (pokud to mohu vnímat jako takové "softové psycho" a méně jako "love story", pak se jedná o vynikající film). ()

bassator 

všechny recenze uživatele

Docela originálně zamotaný čtyřúhelník. Na prvním vrcholu je bláznivě zakoukaný Max, na druhém krásná Lisa, na třetím naivní (a nevýrazný) Jean-Philippe a na posledním až skoro psychopatická rozvracečka Alice - 17. 5. 2011 - 50% ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Původní verze americké romance Miluj mě prosím, která mi překvapivě přišla poutavější a zábavnější než tento francouzský originál, ve kterém jsem se občas dost ztrácel. Příběh je ale výtečný a divák po celou dobu netuší, jak vše dopadne. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Prvú polhodinu som zažíval naozaj mysteriózne nebo. Sledovačka, záhadná žena, výmena postáv. Potom sa film nejak ustálil a dostal do prešpekulovanej roviny. Postavy pribudli a nakoniec mal každý niečo s každým, dej sa stal zložitý. Pochváliť musím výbornú hudbu, ktorá priniesla v určitých momentoch perfektnú atmosféru. Film bol prerobený Američanmi s Diane Kruger Miluj ma! Prosím... Diane je super, ale Monica je Monica... Hoci len vo vedľajšej role. Vzhľadom na to, že film je lepší než jeho prerábka, tak jednu hviezdu prihodím. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Pokud mají Francouzi mindrák se Shakespeara, tak tenhle snímek jim ho nevyléčí, protože je to dost nepovedená odpověď na Večer tříkrálový. Prohazování citů mezi dvěma dvojicemi zamilovaných funguje v divadelní hře, kde se o to postarají kouzla, ale v současném světě neustálé nepravděpodobné emocionální zvraty vyvolávají leda smích. ____ Počáteční hledání ztracené lásky nejprve vzbuzuje napětí, ale po čtvrt hodině začíná nudit a dá se brát jako reklama realitní kanceláře na netradiční byty v Paříži.________ Druhá polovina snímku má téma "miluje mne, nemiluje mne - miluji ho, nemiluji ho" přičemž se tyto city střídají tak často, až to otráví a já se musela čím dál naštvaněji ptát: Proč si, sakra, nezvavolají a nevysvětlí si to?!!_____ KOUSEK DĚJE - Když se Max v závěru rozhodne pro dívku mimo předtím neustále obehrávaný čtyřúhelník, pochopila jsem to tak, že už toho má taky dost a chce pryč z těch nesmyslných motanic. /3. 5. 11./ ()

Sofia 

všechny recenze uživatele

Trochu překombinované vztahové puzzle. Některé zvraty mi přišly opravdu přitažené za vlasy. Pozitivně hodnotím herecké výkony a hudbu + zpracování laděné do červeno-černa, ale jako celek trošku zklamání. ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

To bolo teda rozhodnutie. Pozrieť si BYT týždeň po WICKER PARKu. Boli chvíle, kedy som to maximálne oľutoval, pretože som sa (časovo) obral o momenty prekvapenia, ale zase som si pri sledovaní povodnej verzie s týždňovým, t.j. krátkym odstupom doprial toľko úsmevu, že až. Francúzska verzia je totiž fakt európskejšia, je to dokaz rozdielu medzi "terminus techniKUS" EURÓPSKY a AMERICKÝ prístup (a nejde len o záver). Posobí banálnejšie (je o 8rokov mladšia), nevinnejšie a menej efektnejšie (rovnaký text v zátvorke), psychologicky ale /tým pádom/ prepracovanejšie (bez textu do zátvorky) a istým sposobom fatálnejšie (čím pochopiteľnejšie). Najmä postava Alice tu dostáva väčší priestor, takže vďaka FRA verzii som dostal presvedčivejší dokaz o tom, PREČO !!! DOPORUČUJEM ! Po druhýkrát tento týždeň musím napísať, že oficálny text distribútora je totálne mimo ! ()

ivishka 

všechny recenze uživatele

Čím to asi tak bude...Netřeba říkat, že nemám dávat na hodnocení filmů na této stránce - i když jsem si na to zvykla - vždycky dám přednost lépe nebo méně hodnoceným filmům(čistě ze zvědavosti). Asi jsem ale myšlením na úplně jiné vlně než zdejší smetánka, a tak jsem nadšena nebyla. Nabídlo se mi konverzační drama bez potřebného poutavého kouzla a ještě k tomu z pera nějakého Francouze. Proti Francouzům jako národu nic nemám, ale málokdy pochopím jejich filmy a tento nebyl výjimkou. O herecké stránce moc mluvit také nemůžeme, protože kdykoliv jsem chtěla pochválit nějakého herce, musela jsem se hodně snažit, aby mě nenaštval hudební šanzoniérský podklad. ()

Reklama

Reklama