poster

Byt

  • Česko

    Apartmán

  • Francie

    Appartement, L'

  • Francie

    L'Appartement

  • Španělsko

    Flash-back (El apartamento)

Drama / Mysteriózní / Romantický

Francie / Španělsko / Itálie, 1996, 116 min

  • Shadwell
    ****

    Byt zcela zřetelně vychází z Hitchcocka, stačí se podívat na movie connections na IMDb, a mimo to nabízí postmoderní romantiku, která uspokojí jak hledače bizarností, tak běžné diváky. Samozřejmě, díky tomu, že film cílí na dvojí publikum, stoprocentně neuspokojí ani jedno, neboť se musí podřizovat kompromisům. Stavba filmu je navýsost promyšlená, protože směřuje z prostorovosti Okna do dvora do časovosti Vertiga, jinými slovy, v první půli obklopuje Cassela prostor a on se v něm ztrácí, zatímco v půli druhé čelí psychoanalytickému-surreálnému bezčasí a honění se za přízraky (proto se druhá půle filmu může zdát dramaturgicky nezvládnutá) a stejně jako ve Vertigu podléhá „dvěma ženám“, představujícím ve skutečnosti ženu třetí (potvrzuje to neskutečné množství interpretací Vertiga a myslím si, že by si je zasloužil i tenhle film). Je otázkou, jestli Byt zesložiťuje banální příběh, nebo naopak zjednodušuje hitchcockovskou komplikovanost, a která z těchto cest je legitimní a která už eticky závadná. ____ Ještě, než přejdu na stylistickou analýzou, rád bych pochválil Vincenta Cassela. Dřív jsem si říkal, do jakýho trhana se to Monica zakoukala, ale poslední dobou to vidím obráceně. To on je ten dokonalý, který by mohl mít každou, na niž by ukázal. V roce 1999 se vzali a film tím chytře předjímá zapojování manželských etud do fikce, protože zatímco v Eyes Wide Shut jsme byli svědky začátku konce vztahu Toma a Nicole, zde pociťujeme konec začátku (konec flirtu a nástup vážného poměru) mezi Vincentem a Monicou Bellucci. ____ Celý film je vizuálně velice nápaditý, a tomu odpovídá dokonaná kamera. Často se z absolutně statické polohy nečekaně odpoutá a metaforickým přechodem z 35mm na 16mm „vyrazí" zkoumat území scény. Podobně komponuje filmy třeba Gaspar Noé. S tím úzce souvisí vyjadřování prostoru. Představme si, že se Vincent Cassel probudí na neznámém místě. S velikostí místnosti, ve které se probouzí, se můžeme seznámit několika způsoby. Můžeme ji obhlédnout jediným pohledem – záběr celku. Může ji ale prozkoumat podrobněji – panoráma po místnosti nebo montáž jednotlivých detailních a polodetailních záběrů. Tedy způsob deduktivní a induktivní; filmař – vědomě či bezděky – si klade otázku, zda směřovat od celku k detailu (analýza) či od detailu k celku (syntéza). Byt celky a detaily střídá zcela nahodile, živočišná kamera (současně však tak neviditelná a bez diskontinuit, protože na sebe neupozorňuje) motivuje svůj přístup tím, zda něco zásadního skrývá (pak používá celky), nebo rozkrývá a vášnivě zkoumá (detaily obou slečen), ale celkům se film víceméně vyhýbá. Jednak Francouzi přirozeně nebudou přebírat model klasického Hollywoodu, druhak stále splácejí (národní) dluh radikálním filmařům z nové vlny 60. let. ____ Stylistická poznámka ke střihu setřením (wipe-by cut): Platí, že když v záběru braným dlouhoohniskovým objektivem projede něco přes náš výhled (osoba, strom, dopravní prostředek), tak ve chvíli, kdy je náš pohled zakrytý, dochází nezřídka ke střihu. Jakmile překážka zmizí, vidíme detailnější záběr z bližší vzdálenosti. V Bytu funguje něco obdobného při procházení kamerou skrz zdi místností (ty suplují ony věci, které projdou přes náš výhled), ale neslouží to k setření, protože kamera zůstává stále stejná před i po, nastavená na stejné ohniskové vzdálenosti.(2.12.2008)

  • emma53
    ****

    Režijní debut Gillese Mimouniho byl pro mě zajímavou filmovou lahůdkou. I když by se někomu mohlo zdát, že zápletka celého příběhu je moc složitá, než jak jsme běžně zvyklí u jiných filmů, tak právě i v tom je originální, jen to chce trochu víc pozornosti. Díky Lise, Maxovi, Alici a Lucienovi za to, že jsem s nimi mohla strávit chvilky plné rozbouřených citů, lásky, poznání, ale i zklamání. Téměř poetický film, kde se nenásilnou formou prolíná současnost s minulostí, mnoha náhodami, kterých bylo skutečně docela dost, byl přesto skvělý. A já se těším, že snad jednou v budoucnu uvidím nějaký další Mimouniho počin. Skvělé herecké obsazení od známého Vincenta a Monicu až po docela neznámou, ale taky výbornou Romane Bohringer. Příjemné překvapení a více takových vztahových filmů bych brala hned.(17.10.2012)

  • ivishka
    **

    Čím to asi tak bude...Netřeba říkat, že nemám dávat na hodnocení filmů na této stránce - i když jsem si na to zvykla - vždycky dám přednost lépe nebo méně hodnoceným filmům(čistě ze zvědavosti). Asi jsem ale myšlením na úplně jiné vlně než zdejší smetánka, a tak jsem nadšena nebyla. Nabídlo se mi konverzační drama bez potřebného poutavého kouzla a ještě k tomu z pera nějakého Francouze. Proti Francouzům jako národu nic nemám, ale málokdy pochopím jejich filmy a tento nebyl výjimkou. O herecké stránce moc mluvit také nemůžeme, protože kdykoliv jsem chtěla pochválit nějakého herce, musela jsem se hodně snažit, aby mě nenaštval hudební šanzoniérský podklad.(26.6.2013)

  • Sofia
    ***

    Trochu překombinované vztahové puzzle. Některé zvraty mi přišly opravdu přitažené za vlasy. Pozitivně hodnotím herecké výkony a hudbu + zpracování laděné do červeno-černa, ale jako celek trošku zklamání.(25.9.2006)

  • Tony.cs
    *****

    silný příběh, výborná zápletka, skvělé herecké výkony(30.8.2008)

  • - Herečka Monica Bellucci se při natáčení dala dohromady s hercem Vincentem Casselem, po třech letech se vzali a mají spolu dcery Devu a Léonii. (Roman.Ticka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace