Zvrácený
-
Irréversible
-
Zvrátený
Krimi / Drama / Mysteriózní / Thriller
Francie, 2002, 95 min
Režie:
Gaspar NoéObsah
-
Mladá a krásná Alex je v opuštěném podchodu znásilněna a bezcitně zbita neznámým mužem. Její impulzivní a nezávislý manžel Marcus a jejich společný a zdrženlivý přítel Pierre se pak rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou... (oficiální text distributora)
Mladá a krásná Alex je v opuštěném podchodu znásilněna a bezcitně zbita neznámým mužem. Její impulzivní a nezávislý manžel Marcus a jejich společný a zdrženlivý přítel Pierre se pak rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou... Komentáře uživatelů k filmu (333)
-
POMO
Páčilo sa mi to. Ale čakal som niečo rafinovanejšie, "depalmovskejšie". Má to myšlienku, ale nie tak silnú, aby ju bolo treba vyslovovať tak extrémistickým obsahom. Silné momenty sú VEĽMI silné, no kecačky navôkol sú až tak "z normálneho života", že vo filme s tak vytriebreným vizuálom pôsobia nudne a silene. Vo výsledku je IRREVERSIBLE len štylisticky zaujímavá provokácia, ktorá má (mala) privolať do kina minimálne celé Francúzsko a vzhľadom k mikro rozpočtu zarobiť tučné $.(16.7.2004)
-
kleopatra
Jestli jsem to dobře pochopila, tak Zvrácený je o znásilnění a o špíně a o čištotě a jde pozpátku. A to mi právě nesedí. Ten hasičák tlukoucí do rozmašírované hlavy v úvodu je hodně působivý, ale pokud vám nějaká dobrá duše dopředu nevyprávěla, jak se věci mají, zamává s vámi akt sám, ale kdo, komu, za co netušíte a když to pak rozuzlíte, už jste s emocemi někde jinde. Znásilnění v podchodu je bez diskuze síla a je jen škoda, že naopak chvíle pohody a banálních hovorů působí vedle toho jako vata.(26.3.2007)
-
Houdini
Zlatá Palma - VÝBĚR(17.9.2006)
-
Galadriel
Film, který ze začátku působí divně a nestravitelně se s přibývajícími minutami začne rozjasňovat (jak obrazově tak dějově) a původně nepochopitelné úvodní scény dostanou smysl. Film, který si dal za cíl šokovat (a daří se mu to), který je ale také v jistém smyslu hodně opravdový a realistický. Z některých scén bolí hlava kvůli chaotické kameře, z některých mrazí kvůli jejich naturalistickému zobrazení. Syrový výsledek se nemusí líbit, ale chladnými vás nenechá.(21.9.2007)
-
Radyo
No, tak jsem absolvoval další film "pozpátku" a mé dojmy jsou poněkud, ehm, rozpolcené. Pár pozitivních věcí na Zvráceném je - snaha o syrovou reálnost (byť místy to působí až přehnaně), zajímavá hudba a uvěřitelné herecké výkony. Zápletka není sama o sobě nijak extra zajímavá, proto ji režisér ozvláštnil obrácením děje a hlavně v úvodu filmu (a na konci děje) opravdu zběsilou prací s kamerou. Ta rotující kamera ve mně zanechala bohužel hlubší dojem, než zmíněná syrovost i výborní herci. Ještě teď se mi z ní točí hlava...(4.11.2007)
-
Matty
Připravte si sáčky na zvracení, film začíná. A začíná koncem – závěrečnými titulky odvíjejícími se pozpátku, stejně jako zbytek Irréversible (nezvratitelný, což je pravý opak českého distribučního názvu). Nejdříve vidíme... co vlastně vidíme? Potemnělou ulici snímanou nalitým kameramanem, hledajícím ve všeobjímající temnotě nějaký světlý záchytný bod? Hmm, a pak postaršího, obézního nahého bělocha vedoucího dialog s mužem s amputovanou nohou. O jeden návrat do minulosti dále jsme svědky rozmašírování hlavy jednoho ze „zákazníků“ gay klubu Rectum, z něhož vám po zběžném kamerovém průletu zaručeně udělá šoufl. Kdo to byl a čím si tak brutální smrt zasloužil? Skutečně si ji zasloužil? Pro odpovědi bude potřeba podívat se ještě hloub do minulosti této nešťastné noci. Irréversible není kriminální hádankou á la Memento, není to ani samoúčelná provokace, je to film do jisté míry experimentální, ale nikoliv obsahem, jelikož banální historka slouží pouze hře s emocemi diváků. Gaspar Noé se nebojí ukázat nám možnosti filmového média až do těch nejextrémnějších mezí. Základem příběhu je kamera, zprvu zmatená, chaotická a vyhýbající se detailům tváří, postupně se uklidňující a více se soustřeďující na zachycení výrazů obličejů. Zvláštní kapitolou je pak osmiminutová scéna znásilnění, kdy se kamera nemá k jakémukoliv pohybu a jenom nečinně přihlíží onomu hrůznému výjevu. Rovněž zajímavá je několikerá rotace o 360 stupňů vnášející i do zdánlivě idylické scény z parku zvláštní nejistotu. Mnohoznačnou práci s časem pak nejlépe charakterizuje rotace kolem nehybného bodu na začátku a na konci filmu (tedy na konci a na začátku děje) – ta symbolizuje běžící hodinovou ručičku. Byl jsem odhodlán nenechat se tímto filmem znepokojit a jednoduše jej „strávit“, jenže to není tak jednoduché a nejspíš ani možné. Nejde ani tolik o fyzickou nevolnost ze dvou scén explicitního násilí, jako spíš o náš postoj vůči třem hlavním postavám. Když jsou ve druhé polovině filmu šťastní, zatímco my víme co je čeká, nemůžeme se radovat s nimi, nemůžeme sdílet jejich intimní chvilky jako pouhé intimní chvilky, protože strach z budoucnosti visí ve vzduchu, my to víme, oni nikoliv. Víme sice co je čeká, ale na druhou stranu nevíme, jak skončí. Je poslední scéna Alexiinym snem a tudíž předzvěstí šťastné minulosti (viz. její kniha An experiment with time)? Někoho bude nejspíš zajímat pouze ona technická rovina díla, kdy absentuje byť jediný klasický střih a jednotlivé scény jsou propojeny množstvím nepostřehnutelných švů, takže výsledek připomíná jedinou časovou linii, jediný nepřetržitý záběr tvořící kolem filmu realistickou clonu natolik silnou, že se vám ještě dlouho po zhlédnutí nebude chtít vycházet po setmění do nočních ulic plných pochybných individuí. Noé jako režisér i jako kameraman předvedl práci hodnou obdivu. Když ne pro její znepokojivost či pro její originalitu, pak určitě pro její precizní provedení. Nasnímat téměř sto minut nesestříhaných hereckých výstupů o délce obvykle přesahující deset minut tak, aniž by divák poznal byť jen lehké zaškobrtnutí, to chce hodně trpělivosti. Herci měli pochopitelně velký prostor k improvizaci (například celá scéna znásilnění), takže nějaký ten pozměněný dialog (ač pochybuji, že existoval pevný scénář) nemusel nikoho znepokojovat, ale přesto Noého čtyřnásobný výkon (kamera, režie, scénář, střih) ovlivnil výslednou podobu Irréversible jednoznačně nejvíc. Není to film na příjemně strávený sobotní večer, je to film znepokojivý, děsivý, se záměrně zrnitým obrazem a zneklidňující hudbou. Je to film, který mnozí odsoudí, jiní do nebes vychválí. Není to film, který lze přijmout chladně a nemít na něj žádný názor. Ať už je to tedy film jakýkoliv, rozhodně ne všední. 80% Zajímavé komentáře: hirnlego, cineman, castor, Estemax(11.8.2006)
-
Djkoma
Gaspar Noé se rozhodl, že řekne o naší společnosti věci, o kterých se ví, ale neříkají se. Míra násilí v jeho podobě naprosto převrací vše, co jsem, kdy viděli(resp. neviděl, protože mi to nikdo neukázal). Scéna se znásilněním si nebere servítky naprosto s ničím ani s žaludkem diváka. Pro někoho to bude hodně velké sousto, ale pokud vydrží scénu v gay clubu a toto znásilnění již ho prakticky nic drastického nečeká ( pokud si nemyslíte, že drogy neexistují...). Krásná Monika Bellucci v tomto filmu dostává celkem slušnou nakládačku a její manžel Vincent Cassel na tom taky není o moc lépe. Celý tento krutý film o světě, hnusu v něm, štětkách, homosexuálech, drogách, lidech a pomstě je experimentálně odvíjen pozadu. Noé si netroufnul na styl jiných režiséru, kdy je film poskládán nechronologicky ( Alejandro González Iñárritu ). Výsledek je zvláštní. Nepadne každému, ale někdo v něm uvidí opravdu úžasné dílo. Dokonalá, živá, volně poletující kamera spojená s ponurou hudbou vytváří neuvěřitelně silnou atmosféru, která silně připomíná pobyt v tranzu nebo okamžiky pod vlivem omamných látek. Celkově film, který by měl vidět každý, kdo má silný žaludek(upřímně nepřišli mi scény až tak hnusné... už jde asi o zvyk ) a odvahu zkusit něco nového, co zkouší riskovat a poskakovat na velmi tenkém ledě diváckého vkusu. Pan režisér má hodně rád agresivitu, doufám, že se brzy s něčím opět zajímavým ukáže.(6.8.2004)
-
Renton
Scénář: Gaspar Noé .. Náročnost úvodní obrazové kompozice, neposedná a neklidná kamera dělá už od počátku tento snímek těžce stravitelným. Záběry ostře kontrastují s pozdější klidnou atmosférou a dlouhými pasážemi bez jediného střihu. Stejně kontrastní je i příběh, začínající krutou pomstou a přes staticky natočené znásilnění se přenáší až k nahlédnutí do vztahu osob postižených tímto zločinem. Nechutné a drsné záběry nepochybně zvednou vlnu zájmu, ale chtělo to trochu víc promyslet, než jen téma zpracovat obráceně, inverzně, zvráceně..(27.4.2006)
-
Anthony
odpad!Mnohé scény jsou jistě v rámci "normálních" filmů často za hranicí toho, co je běžně k vidění. Rozsekaná hlava minimaxem, několikaminutové znásilnění v podchodu měly hlavní cíl - šokovat. Můj hlavní pocit z filmu je podobně jako u jiného "šokujícího" filmu Salo anebo 120 dní Sodomy překvapivě nuda. Tady ještě více znásobená. Příběh je minimální a nezajímavý. Vyprávění pozpátku není dnes nijak zvlášť originální. Co mi především vadilo byla snaha režiséra co nejvíce předvádět, jak hodně jiný a EXPERIMENTÁLNÍ ten film je. Odvyprávím to pozpátku, hodně přitvrdím a hlavně budu mávat s kamerou tak, že chvílema nebude vůbec nic vidět - z toho budou všichni ohromený! Jenže pro mě byla třeba úvodní několikaminutová scéna v gay podniku takřka nestravitelná. Ne pro oplzlost, vulgárnost, drsnost, ale protože se člověk v podstatě dívá jen na blikající světla, sem tam se ukáže kus nějakého člověka, kus nějaké zdi, sejde se po schodech, vidět není vlastně skoro nic, slyšet taky ne - jen jakési hučení. Originální? Jistě! Ke koukání? Ztěží.(27.10.2005)
-
AngelAngie
V té době dost kontroverzní, dnes už se toho natočilo tolik, že tohle by se ztratilo.(27.5.2008)
-
May
Natočeno pozpátku a bez jediného střihu - geniální, úžasné ... zvrácené.(16.3.2004)
-
Superpero
Do klubu Rectum bych zapařit nešel.(7.9.2005)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $792,200║Tržby Celosvetovo $6,909,576║(20.8.2009)
-
hirnlego
Už samotné úvodní titulky (tak jednoduché a přitom ve spojení s "hudbou" tak působivé) dávaly tušit, že tohle prostě nebude jen další obyčejný snímek, jakých se ročně natočí nepočítaně - což se následně potvrdilo hned prvními záběry filmu a potvrzovalo se to (s malými pauzami) až do úplného závěru. Kameraman je bezskrupulózní drzý fracek, který si s kamerou dělá absolutně co chce a divák mu to buď nehorázně žere, a nebo začne mít po chvíli docela nepříjemný pocit (já se zmítala mezi oběma těmito póly a skvěle si to užívala). Děj filmu je jednoduchý (jen zobrazovaný pozpátku), avšak přesto působivý - opět díky neuvěřitelné kameře a syrovému naturalismu (viz. např. hned počáteční psychoscény z gayklubu). Hercům se nedá vytknout asi nic - ba naopak - nekonečně dlouhé záběry bez střihu zvládali úžasně. Pokud mám zmínit nejpůsobivější scénu, pak se asi nebudu moc odlišovat od ostatních diváků, jelikož musím říct, že je to právě ono znásilnění (třebaže jsem jeho průběh, dle zvěstí, které o něm kolovaly, čekala snad ještě o něco brutálnější) - nepamatuji si, kdy naposledy jsem byla při nějakém filmu tak ztuhlá - a s přibývajícími nekonečnými vteřinami a minutami jsem tuhla čím dál víc, načež jsem si po chvíli uvědomila, že jsem se trupem posunula o docela velký kus směrem k plátnu - tak silná ta scéna je. Jinak ji asi budou vnímat muži a jinak ženy - každopádně působivá bude asi pro drtivou většinu (a napodruhé... ach ty vzpomínky :´) ). . . . . Zvrácený je každopádně poměrně odvážný počin, který si vůbec nebere servítky a vnímavého diváka si krutě vychutnává - byl by však snad ani né poloviční, kdyby pan kameraman nevysadil utišující prášky na schizofrenii a maniodepresivní psychózu. Takže přestože na plných 5* to není ("něco" tomu přeci jen ještě chybělo), za vše výše zmíněné, za tu odvahu a "nesraní se s tím" prostě musím zaokrouhlit nahoru. . . . . . Čas všechno zničí...(8.12.2006)
-
Shadwell
Tento film je jako lesní studánka, do které kdosi plivl. Nějak podvědomě v sobě každý nosí představu onoho plivnutí - znásilnění a rozmašírovaného obličeje - a není ochoten vstřebat, že ten film je v podstatě velice citlivý a žízeň krotí prvojakostní podívanou.(12.9.2007)
-
Gimli
Zajimavy experiment natoceny pozpatku jako Memento, ovsem rozhodne pro silnejsi povahy (viz umlaceni cloveka hasicim pristrojem bez jedineho strihu a znasilneni stajne tak). Kdyby to nemelo tu zmatenou kameru, mohlo to byt lepsi.(1.3.2003)
-
tron
"Čas všetko zničí." Vzhľadom na to, že film je rozprávaný á la rak, začína hnusne, ale končí pekne. Čo je to ale platné, keď poznáme ten "skutočný koniec"? Keď si predstavím, aké uhľadené príbehy rozpráva o pomste Hollywood (ROAD TO PERDITION, POMSTA), musím sa usmievať. Keď si ale spomeniem na tento film, úsmev ma prejde.(28.3.2005)
-
Marius
Hodne experimentálny film. Otázka je či správnym smerom. Proti zobrazovaniu násilia nemám žiadne výhrady a aj tu to IMHO bolo ešte v norme. Čo mi veľmi vadilo bola tá rozčuľujúca krútiaca sa kamera, bez ktorej by som možno šiel aj vyššie. Civilný prejav ústrednej trojice presne sadol do scén v ktorých boli ešte šťastní a rozzúreného Cassela by som teda nechcel stretnúť (aj keby to iba hral). A slovami jednej z postáv Monika Bellucci je "estetický zážitok", najmä v posledných momentoch filmu, keď leží na deke na zelenej tráve. Irreversible je dielko, ktoré olen tak z pamäti nevymažete, ale žiaden strach, čas predsa všetko zničí. 7/10(28.11.2005)
-
Jossie
Co na to říct, příběh ušel, že byl od konce, mi nijak zvlášť nevadilo, ale ta hrozná kamera a neustálé opakování několika vět pořád dokola, to mi opravdu hodně vadilo.(20.8.2007)
-
novoten
Kdo dokáže Zvráceného zhlédnout celého? Kdo se toho odváží a neodtrhne zrak? Já to dokázal a dlouho po skončení mi vrtalo hlavou, jestli by film měl být diváckou zkouškou otrlosti a za sebe říkám, že ne. Nevím, proč Noé natočil takový přehled krutosti, nevím, co jím chtěl říct a vůbec se mi nelíbí to, jakým způsobem se snaží odlišit od běžného diváckého proudu. S podivem pak je, že i přes negativní přístup k divákovi se scénář snaží na několika momentech sáhnout lidem do duše (kdo by utekl v nejdiskutovanější scéně jako muž v pozadí?). Zvrácený je o sugestivitě a o tom, že podobné výjevy jinde neuvidíte. I přes samoúčelnost převráceného postupu vyprávění uznávám jistou kvalitu, konkrétnost formy a nezaměnitelnost. Až se ale jednou bude hlasovat o zásadovosti tohoto počinu, nepočítejte se mnou.(22.3.2006)
