Obsahy(1)
Velký návrat legendárního cyklu! Příběhy, které jste zažili vy, televizní diváci, v novém kabátě a s hvězdným obsazením. Nejslavnějšími televizními povídkami provází Viktor Preiss.
Jednotlivé díly: 1.-V hlavní roli Simona Stašová - povídky: Samozvaný host, Je to jináč a Sedm a jedna noc
2.-Pes, nejlepší přítel člověka - povídky: Já a Karel, Brýle a Princ
3.-V hlavní roli Ivana Chýlková - povídky: MDŽ, Intuice a Polobotky
4.-Radostná událost - povídky: Tonda, Ostuda a Schůze
5.-V hlavní roli Tatiana Vilhelmová - povídky: Strašidlo, Úraz a Můj muž je Einstein
6.-Děti umí potěšit - povídky: Ztráty a nálezy, Ctirad a Šárka v Šárce a Generální zkouška
7.-V hlavní roli Stella Zázvorková - povídky: Host, Listonošky a Bedřich má psy rád
8.-Seznámení - povídky: Telefon story, Mladý chemik a Andělé
9.-V hlavní roli Luděk Munzar - povídky: Pražák, Lakomec a Zlatá česká hlavička
10.-Svádění je kumšt - povídky: Báječný lázeňský život, Hotelová vášeň a Inzerát
11.-V hlavní roli Václav Vydra - povídky: Elixír lásky, Řezník a Hřích faráře Ondřeje
12.-Trable s nevěrou - povídky: Neprůstřelná nevěra, In flagranti a Krupice
13.-V režii Jana Bonaventury - povídky: Smolař, Poslední vlak a Jáma
14.-Reklama bez záruky - povídky: Profesor, Nedělejte ze mě vola a Až budeš starší
15.-V režii Jana Hřebejka - povídky: Dobrá zpráva, Poslední koncert a Okno
16.-Stáří - povídky: Ukradená babička, Bloček a Doma je doma
17.-V režii Dušana Kleina I. - povídky: Genová inženýrka, Ukradený automobil a Zákeřná diagnóza
18.-Co dokáží dveře - povídky: Konečně v novém, Klika s klikou a Ponožky
19.-V režii Dušana Kleina II. - povídky: Překvapení, Facka a Jak jsme přečetli Čapka
20.-Vysněná dovolená - povídky: Cesta do Paříže, Dovolená a Past
21.-V režii Jiřího Stracha - povídky: Svědectví, Rodinné šperky a Širák
22.- To se může stát jen mě - povídky: Trapas, Milenka dvou pánů a Svatba
23.-Velké herečky - povídky: Vše pro dámu, Sponzor a Přehmat
24.-Úlety - povídky: O příliš malém zázraku, Kabát a Skříň
25.-V hlavní roli Jiří Sovák - povídky: Trafika, Jožin a Zázračný lékař
26.-Silvestr - povídky: Silvestr s dědou, Tenhle striptýz platím já a Slivovice
27.- V hlavní roli Vladimír Menšík - povídky: Střelci, Pokušení a Žhářka
28.-Je cesta zpátky? -povídky: Zabijačka, Košile a Abiturientský večírek
29.-Z pera Jaroslava Dietla - povídky: Podnájem, Nevěsta a Lázně
30.-V režii Jaroslava Dudka - povídky: Tatínek, Syn a Karafiát
(Česká televize)
Recenze (24)
Když to porovnám s nejlepšími trapasy, či s 3+1 s Donutilem tak tohle je asi nejslabší. Příběhy většinou nejsou originální a je jasné co se stane hned od první minuty, některé příběhy jsou vyloženě blbé a dobrých příběhů je tam opravdu žalostně málo. Jediné co nějak tak oceňuji je délka, protože každý příběh nemá většinou více než nějakých 20 minut, takže i ty nejnudnější příběhy jdou nějak protrpět. Za mě průměr a 55% ()
Kdo byl svědkem mých bravurních výkonů u srpnových státnic, ten dozajista stejně jako já nemůže pochopit, že jsem do Bakalářů nebyl obsazen... Jak potom chtějí být nejlepšími? ()
Bakaláři jsou kultovní cyklus krátkých povídek různorodé kvality. Některé jsou úžasné od začátku do konce. Jiné nestojí za nic, ale poslední minuta svým vyvrcholením to celé změní. A další jsou úplně marné. Stejně jako tomu bývá v jakýchkoliv povídkách. Tyhle přece mají v sobě něco svého, a to ten svůj kult. Ty slavné československé herce, kteří v nich hráli a především to retro, které na vás dýchne z každého dílu. [1058. hodnocení, 24. komentář, 56%] ()
Průvodce pořadem, s třemi povídkami zpravidla na jedno téma anebo věnovanému jednomu herci v hlavní roli, Viktor Preiss není Vladimír Menšík. A doba povídek na divácké náměty je definitivně pryč. Není však žádná pohroma připomenout si tu úctyhodnou přehlídku a nepřeberný výběr toho nejlepšího, co bylo v rámci tohoto kdysi velmi populárního pořadu, natočeno. Kvalita povídek je sice kolísavá a lépe řemeslněji z tohoto pomyslného souboje vycházejí starší povídky než ty novější, ale je z čeho vybírat. Plejáda herců to jistí. Mé hodnocení: 60% ()
Příběhy ze života, některé veselé, jiné smutnější, ale stojí to za pozornost. Výběr z hodně starých, starších i novějších bakalářských příběhů. Díl 1. povídka první - Samozvaný host, hudba: Milan Dvořák, povídka druhá - Je to jináč, hudba: Jiří Bažant, Jiří Malásek & Vlastimil Hála, povídka třetí - Sedm a jedna noc, hudební režie: Miloš Holeček. Díl 5. povídka první - Strašidlo, hudba: Jiří Stivín & Alfred Šnitke, povídka druhá - Úraz, hudba: Zdeněk Švarc, povídka třetí - Můj muž je Einstein, hudební režie: Václav Zahradník. Díl 6. povídka první - Ztráty a nálezy, hudební režie: Josef Spitzer, povídka druhá - Ctirad a Šárka, hudební režie: Miloš Holeček, povídka třetí - Generální zkouška. hudební režie: Josef Spitzer. Díl 7. povídka první - Host, hudební režie: Jiří Václav, povídka druhá - Listonošky, hudební režie: Václav Fiala, povídka třetí - Bedřich má psy rád, hudba: neuvedeno. Díl 9. povídka první - Pražák, hudba: Jiří F. Svoboda & Jan Přehnal, povídka druhá - Lakomec, hudba: Jiří F. Svoboda & Jiří Brabec, povídka třetí - Zlatá česká hlavička, hudba: Jiří F. Svoboda & Petr Janda. Díl 11. povídka první - Elixír mládí, hudební režie: Pavel Hrubec, povídka druhá - Řezník, hudební režie: Václav Zahradník, povídka třetí - Hřích faráře Ondřeje, hudba: Miki Jelínek. Díl 13. povídka první - Smolař, hudba: neuvedeno, povídka druhá - Poslední vlak, hudba: neuvedeno, povídka třetí - Jáma, hudba: neuvedeno. Díl 18. povídka první - Konečně v novém, hudební režie: Josef Spitzer, povídka druhá - Klika s klikou, hudba: neuvedeno, povídka třetí - Ponožky, hudební režie: Jiří Václav. Díl 19. povídka první - Překvapení, hudba: Vítězslav Hádl, povídka druhá - Facka, hudba: Vítězslav Hádl, povídka třetí - Jak jsme přečetli Čapka, hudba: neuvedeno. Díl 20. povídka první - Cesta do Paříže, hudba: Hudba: Zdeněk Procházka, Milan Dvořák, František Živný, Miloš Holeček & Štěpán Koníček, povídka druhá - Dovolená, hudební režie: Miloš Holeček, povídka třetí - Past, hudba: neuvedeno. Díl 21. povídka první - Svědectví, hudební režie: Miloš Holeček, povídka druhá - Rodinné šperky, hudební režie: Miloš Holeček, povídka třetí - Širák, hudební režie: Miloš Holeček. Díl 22. povídka první - Trapas, hudba: Marek Štifter & Kryštof Hanzlík, díl druhý - Milenka dvou pánů, hudební režie: Josef Spitzer, díl třetí - Svatba, hudební režie: Václav Fiala. Díl 23. povídka první - Vše pro dámu, hudba: neuvedeno, povídka druhá - Sponzor, hudba: neuvedeno, povídka třetí - Přehmat, hudební režie: Josef Spitzer. Díl 24. povídka první - O příliš malém zázraku, hudební režie: Pavel Hrubeš, povídka druhá - Kabát, hudba: Marek Štifter, povídka třetí - Skříň, hudební režie: Josef Spitzer. Díl 27. povídka první - Střelci, hudba: Luboš Fišer, povídka druhá - Pokušení, hudba: Jiří Václav & Luboš Fišer, povídka třetí - Žhářka, hudba: Luboš Fišer. ()
Zajímavosti (9)
- Témata, která od diváků přicházela, širší okruh. Lidé se psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři…“ I proto byl nakonec zvolen jen název Bakaláři. (Paity)
- Když dramaturgyně Alena Berková připravovala výběr z nejlepších bakalářských příběhů, záměrně sáhla do archivu z let 1971–1980, kdy se na nich podíleli Jaroslavové Dietl a Dudek. Když oba odešli, protože jim začala být těsná dramaturgická klícka, která striktně Bakaláře tlačila nejen do veselé noty, ale navíc čím dál tím více do politických námětů, přestal být pořad tím, čím býval v dobách svého největšího lesku. Potvrdilo se rčení, že se dvakrát nevstoupí do téže řeky. Připravit šest pokračování, které obsahuje tři povídky, představovalo nejen neskutečné množství hodin strávených prohlížením archivních snímků, ale také hodiny práce ve střižně. „Říkala jsem si, že tu jsou velmi dobře – scenáristicky, režijně i herecky – zpracované příběhy a že by stálo za to vybrat ty nejúspěšnější a znovu je přinést divákům. Napadlo mě, že by je mohla moderovat Martina Menšíková. Aby to byl takový dialog dcery s otcem, který už bohužel není mezi námi,“ vzpomíná Alena Berková na podnět, který ji před lety vedl k tomu, znovu oprášit Bakaláře. Tehdy ještě žil Jaroslav Dudek a s jejím nápadem po krátkém váhání souhlasil. Jenomže třicet let staré příběhy přece jenom potřebovaly určité úpravy, aby byly zajímavé i pro současného diváka. A tak přišla na řadu ona střižna, kde se třeba patnáctiminutový příběh upravil na osmi devítiminutový. „Žijeme v jiné době a jiném tempu. Vyžaduje ho i film. Když jde žena z kuchyně do ložnice, nemusíme už ji sledovat, jak prochází předsíní a obývákem,“ zdůvodňuje to Alena Berková. „Noví“ staří Bakaláři pod zkušenou střihačovou rukou omládli, tak jako omladí odbornou rukou zahradníkovou přistřižený keř. V této svěží podobě se objevili roku 2001 v obnovené premiéře na obrazovkách. (Paity)
- Divácké příběhy jsou plné silných témat. Pisatel v dopise často popíše skvěle vypointovanou úsměvnou historku nebo svůj život, drama, které až vyráží dech. Film z toho ale nevznikne. Jen cit a dokonalá řemeslnost zkušeného dramatika ho dovede vystavět tak, aby z něj byl televizní scénář. V letech 1971–1980 jich Jaroslav Dietl napsal 168. Zpočátku vyžadoval, aby se mu dostaly do rukou všechny dopisy, které od diváků přišly. I jediná věta pro něj mohla být impulsem, který ho vedl k napsání příběhu, do něhož dosadil své osoby a děj. Kvantum dopisů mu pomáhala číst celá jeho rodina, ke konci požádal Libuši Pospíšilovou, aby zapojila své studenty z FAMU. Přesto mu to nedalo a často zalovil i v těch odložených. Aby se ujistil, že nezapadl příběh, který by stál za to. Během dlouhého vývoje Bakalářů se stávalo, že přišli jiní scenáristé a chtěli nahlédnout do diváckých dopisů v očekávání, že najdou hotový příběh. Většinou je odkládali s tím, že jsou to bláboly a divák je grafoman. Onu „zlatou žílu“, kterou skrývá zemina v podobě hromady bílých obálek, jak říkal, dovedl najít jenom Dietl. (Paity)
Reklama