Ivanovo dětství
-
Ivanovo detstvo
-
Иваново детство
(Sovětský svaz) -
My Name Is Ivan
-
Ivan's Childhood
Drama / Válečný
Sovětský svaz, 1962, 95 min
Režie:
Andrej TarkovskijObsah
-
Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů - frontové zuhelnatělé pahýly, něžné břízy v týlu, skryté významy plynutí vody v řece, hladina močálu, odraz chvějící se hvězdy v hloubce studny, pomalu se kutálející jablka vypadlá z auta a ohryzaná koňmi...). Snové vodní třepetání se při Ivanově běhu s děvčátkem mělkou vodou rýmuje s úsměvy a radostnou dynamikou plnou půvabu a volnosti prosluněného prostoru, zatímco kontrastní svět války má stroze odměřenou dynamiku jakoby spoutaných, ostražitých, sebekontrolujících kroků a gest. Znamenitá je epizoda se šíleným starcem uprostřed vypálené dědiny, který vedle zmateně kroužící, přivázané slípky zamyká vrátka bez plotu - surrealistická vize, která je realitou, podobně jako pochmurná krajina, kterou plave loďka se strnule sedícími oběšenci. Tragický patos neodčinitelnosti viny všech za všechny je autorem spoluprožitý s mravním stoicismem. Historii lidstva dle něj formují výboje lidského ducha, umění, obětavá snaha lidí o zachování člověčenství v člověku. V následujících dílech Tarkovskij reagoval na hrozbu možné apokalypsy ještě více osobněji a naléhavěji. Představitel Ivana hraje v jeho druhém filmě ANDREJ RUBLEV mladého zvonaře - fanatika tvorby. (oficiální text distributora)
Tarkovského úspěšný debut (jeho obhájcem v mezinárodní polemice byl např. J. P. Sartre) vypráví příběh 11-letého "dítěte války", jehož údělem se stala nepřístupná samota v utrpení a hořkosti, úplné přivlastnění světem nenávisti, pomsty, rizika a smrti, odcizení se všemu a všem bez náznaku touhy žít a přežít. Ivan přestal být dítětem ve chvíli, kdy mu fašisti před očima zavraždili matku. V černobílém obraze, mistrovsky zvládnutém kameramanem Vadimem Jusovem, rezonuje Tarkovského poetická stylizace přírody (makrodetaily krajiny, všeříkající siluety stromů - frontové zuhelnatělé pahýly, něžné břízy v týlu, skryté významy plynutí vody v řece, hladina močálu, odraz chvějící se hvězdy v hloubce studny, pomalu se kutálející jablka vypadlá z auta a ohryzaná koňmi...). Snové vodní třepetání se při Ivanově běhu s děvčátkem mělkou vodou rýmuje s úsměvy a radostnou dynamikou plnou půvabu a volnosti prosluněného prostoru, zatímco kontrastní svět války má stroze odměřenou dynamiku jakoby spoutaných, ostražitých, sebekontrolujících kroků a gest. Znamenitá je epizoda se šíleným starcem uprostřed vypálené dědiny, který vedle zmateně kroužící, přivázané slípky zamyká vrátka bez plotu - surrealistická vize, která je realitou, podobně jako pochmurná krajina, kterou plave loďka se strnule sedícími oběšenci. Tragický patos neodčinitelnosti viny všech za všechny je autorem spoluprožitý s mravním stoicismem. Historii lidstva dle něj formují výboje lidského ducha, umění, obětavá snaha lidí o zachování člověčenství v člověku. V následujících dílech Tarkovskij reagoval na hrozbu možné apokalypsy ještě více osobněji a naléhavěji. Představitel Ivana hraje v jeho druhém filmě ANDREJ RUBLEV mladého zvonaře - fanatika tvorby. Komentáře uživatelů k filmu (58)
-
Almásy
detstvo a dospievanie ako metafora stratenej slobody vo vojne zvanej zivot. velmi silne obrazy (myslim ze este lepsie ako v rublevovi) a sugestivny vykon hlavneho predstavitela robia z tohto filmu skutocne vysoke umenie. osobne ma najviac dostala surrealna scena Ivanovej hry alebo neuveritelne mocny, az monumentany zaver ktory ma dojal k slzam. excelentny film.(6.12.2008)
-
okkac
Je to trochu nekonzistentní. Ivan nehraje až tak velkou roli, jak by se z názvu filmu čekalo, ale téměř ho dotahují dva důstojníci. Linie se zdravotní sestřičkou nemá na příběh téměř žádnou návaznost. Naštěstí finále vynahrazuje mnohé.(10.6.2009)
-
Block
Táta mi vždycky říkal, že Rusové točili nejlepší filmy z války (není to komanč), a to si myslím, že tenhle neviděl. Opravdu pochmurný obraz pochmurné doby a pochmurného místa. Když na tenhle film koukáte, tak máte pocit, že na té proklaté východní frontě opravdu jste.(4.5.2006)
-
jaklee
Psychologická-vojnová dráma o osude chlapca postihnutého vojnov, krásna kamera, takže vizuálne perfektné a predstavitel Ivana to skvele zahral.K záporom môžem jedine povedať že som čakal po skvelom začiatku trocha putovačku v štýle Choď a Pozeraj sa (1985) a ono to bolo troška scenáristicky nedomyslené ale nakoniec musím vyzdvihnúť aj výborne vyjadrené Ivanovo šialenstvo z vojny a velká túžba bojovať ako som už spomýnal vydarená kamera a super réžia.(2.12.2008)
-
Javad
< Ruiny, hmla, močiare a malý odvážny zved Ivan > Depresívne zobrazenie obdobia 2. svetovej vojny. Z množstva pochmúrnych obrazov videných v tejto vojnovej dráme vo mne najviac zarezonoval pohľad na zapichnuté lietadlo do zemi v blízkosti močiara zahalené do čiernych mrakov vojny.(12.8.2010)
-
lord.vader
Nebyla nakonec celá Druhá světová válka jen zlým snem malého Ivana? Bohužel ne; byla jeho dětstvím.(22.9.2009)
-
see_sawandrew
Je pozoruhodné, že přestože Tarkovskij neměl možnost natočit sám celý film, a byl z časových i finančních důvodů nucen použít mnoho záběrů z původní nedokončené verze, dokázal do něj vložit toliko své osobitosti. Ivanovo dětství obsahuje mnoho filmových prvků, které Tarkovskij ve svých dalších filmech dotáhl téměr do extrému. Nejpatrnější je to samozřejmě v čistě lyrických sekvencích přírody a jejích živlů, které stojí neohroženě ve své vlastní samostatné harmonii nad tím vším, včetně války. Reálná rovina snímku se zaměřuje na osudy obyčejných lidí kolem samotného Ivana, který nepatří do světa, ve kterém se po přeplavání Dněpru ocitl. Ivan sice přežil a dostal se do bezpečí, ale díky jediné hodnotě, která mu zbyla - nenávisti - je už v podstatě mrtvý. Jeho nezvládnutí situace, ve které se nalézá, a nejen nutnost, ale i touha vrátit se na temný druhý břeh okupovaný nacisty, ho nakonec musí přivést k záhubě, a všichni kolem něj to vědí. Tarkovskij svým osobitým citem pro vizuály a zvuk dokázal zasadit postavy nejen na pozadí skutečného konfliktu (válka opět není vidět), ale také do nespecifikovatelného prostoru a času. Jediné, co ve filmu hraje roli, je kontrast života na jednom břehu a temné, mystické podsvětí břehu druhého. Dvě mrtvoly sovětských vojáků připíchnuté u břehu jsou tou nejlepší ukázkou lidské zrůdnosti, s jakou se během Velké vlastenecké války museli Rusové potýkat. Ivanovo dětství není nejlepší film Tarkovského, ale bez jakýchkoli pochybností jde o jedinečný válečný film, právě díky obrovskému významu lyriky a symboliky, jakou dokázal na filmových plátnech vykouzlit jedině Tarkovskij. 80% PS: J. P. Sartre údajně označil scénu se starcem, vypálenou vesnicí a pecemi za jednu z nejlepších surrealistických scén filmových dějin. A uvažte... stařík bloudící mezi pecemi, hledaje hřebík, na který by pověsil diplom... taky to bolí?(23.11.2010)
-
LBsmoke
průser jak mraky.. tolik filmových chyb jsem na plátně v kině už dlouho neviděl..(ta s tím vědrem a šplýchancem vody na matku mluví skoro za vše) neschopnost vyprávět příběh, který nikdy ani neměl vzniknout na papíře. nepříjemný dětský herec. jediné co stojí jakš takš za to jsou močálové scény.. Tarkovského filmy mám taky rád, ale za takovou botu mu 3* nedám - nechápu tady to hodnocení..(10.4.2012)
-
tomtomtoma
Velmi pozoruhodný film, kde nejdůležitějším prvkem je obraz, scény, detaily, symbolismus, surrealismus. Působivý obraz je střídán drsnou válečnou realitou. Zoufalství, osobní pomstychtivost, zarputilost, vytrvalost, myšlení, touhy. Ivan (Nikolaj Burljajev), dítě, ale špička v průskumnickém oddíle Rudé armády je zvláštní osobou, kterou žene vpřed jen touha po pomstě. Jeho předčasně ukončené dětství je v příkrém rozpory dané přítonosti a reality, kdy je naděje vystřídána zoufalstvím. Další zajímavé postavy: kapitán Cholin (Valentin Zubkov), Ivanův mentor, nadporučík Galcev (Jevgenij Žarikov), nadšený a překvapený Ivanovou udatností, dobrák Kasatonov (Stěpan Krylov), a zdravotnice Máša (Valentina Maljavina), která prožívá první erotická chvění a do které se zakoukal Galcev. Úchvatné a působivé divadlo, díky kterému jsem i přehlédnout idealizovaný heroismus sovětské mládeže.(20.5.2011)
-
drankeryth
Aj ked vo filme sa moc akcie neobjavilo, aj tak ma film zaujal svojim dejom a spravne nasackovanymi dialogmi, kde uz konecne neospevuju komunizmus a hlavne toho tyrana Stalina. Najputavejsi bol ten zaciatok, kde sa ten Ivan dostal do tabora, kde boli ruski vojaci. Tu sa odvijala zahada, co je ten Ivan zac. Bolo to putave a dobre premyslene. Priebeh filmu dalej uz taky nebol dobry, ale ani zas spatny. Len sa to nejako pomaly vlieklo smerom dopredu, co ma aj troska hnevalo. Zaverecna scena v tom zaplavenom lese, kde sa zakradali sovietski vojaci tiez mala nieco do seba, ako ten zaciatok filmu. A co ma najviac prekvapilo na konci filmu, nebol ziadny happy end ohladom toho chlapca Ivana:((6.2.2012)
-
pepino
Tak v první řadě se mi tu nabízí srovnání s českým filmem Práče- hlavně ve spojení dítě-válka. Tarkovsky je ale uplně jiná kategorie. Tento film je velice niterný, osobitý, intimní a hlavně vážný oproti zminovanému Práče. Ne že by Práče byla komedie ale... no podívejte se a uvidíte!! Musím říci že Tarkovsky opět nezklamal. Jeho rukopis je nepřehlédnutelný. Těch nádherných scén, kompozic a záběrů které se tu vyskytují.... Nestačil sem koulet očima.(15.8.2006)
-
E.T.Martin
Nejzajímavější filmy o válce jsou ty nejméně "vojenské". Ivanovo dětství je jedním z nich. Když na hlavního hrdinu přijdou jeho noční můry, je to čistokrevný horor. Když se další dva z hrdinů prochází březovým lesíkem, jsme jako ve scéně z klasické ruské literatury. Ale válka je zde všudypřítomná a její hrůzy zanechávají na duši hluboké stopy. Ivanovo dětství je děsivý obraz války, z výkonu hlavního hereckého hrdiny mrazí, Tarkovskij už v tomto svém ranném snímku ukazuje svou genialitu.(14.8.2009)
-
plo koon
ivanovo dětství je příjemně natočené válečné drama. tarkovskij v něm projevuje svého spirituálního ducha občasným protkáváním snových sekvencí a obrazů. nekouká se na to vůbec špatně a konec, kdy se najednou přeneseme do berlína, má celkem sílu. Tarkovskij se ale teprve nadechuje ke svým nejlepším filmům(17.2.2011)
-
Bendiys
Pusobivy snimek, role Ivana bez chyby sehrana, syrovost podtrhuje cernobile zpracovani...(11.10.2010)
-
filiperros
Tarkovskiho jsem poprvé viděl v kině, když jsem kvůli svojí oblibě knihy Solaris od Stanislava Lema šel na promítání dvou filmů po sobě - Stalker a Solaris. Prý se říká, že Tarkovski je jednotka nudného filmu a podobné vtipy, ale 6 hodin, které jsem tam proseděl s dřevěným zadkem a očima i myslí poctivě přilepenými k plátnu, ve mě zanechaly nezapomenutelný umělecký dojem. Proto mě trochu překvapila přímočarost Ivanova dětsví, ale hloubka poněkud surrealisticky vykreslených dojmů a pocitů toho kluka mě zasáhla bez přípravy a o to silněji. Ivan je vnitřně voják v pravém smyslu toho slova, což neuvěřitelně kontrastuje s jeho skoro holčičím vzhledem a útlým věkem. Přesto Nikolaj Burljajev v roli ani jednou nezakolísá, citlivé dítě s chlapskými manýry. Je pravda, že dějová linka s Mášou vůbec nesouvisí se zbytkem filmu, i když by mohla, ale je to pěkná holka a aspoň je tam nějaká změna prostředí a postav. Tím by to u mě bylo za čtyři hvězdičky, ale pro estetický zážitek poskytnutý kameramanem přidávám i tu pátou(28.3.2011)
-
huzgi
Vstoupit do světa režie takto vrcholným dílem je jev zcela ojedinělý. Andrej Tarkovskij ve své tvorbě nikdy nešlápl vedle. Jeho absolutní chápání možností filmu, členění díla, vyznění každé scény, obrazové i významové, duchovní a myšlenkové přesahy, významy, to vše jde někam nad a mimo tento svět. Ivanovo dětství je jiné vidění Velké vlastenecké války, jiné vidění iniciačního příběhu a dokonalé proniknutí do osobní intimity každého z nás...(7.10.2011)
-
jany
skôr 3,45 po vizuálnej stránke super, po výpovednej trochu taškopádne až na záver ktorý celý film korunoval.(13.2.2007)
-
medvidek
Prodírání se bažinou je v tomto filmu skvělý tréning na Stalkera. Ale působí stejně impozantně.(5.9.2011)
