Solaris
-
Soľaris
-
Solaris
-
Solaris
Drama / Sci-Fi
Sovětský svaz, 1972, 165 min
Režie:
Andrej TarkovskijHudba:
Eduard Nikolajevič ArtemjevObsah
-
Mnohovýznamové dielo, nakrútené na motívy rovnomenného filozofického sci-fi románu Stanislawa Lema. Príbeh niekoľkých postáv sa odohráva na kozmickej stanici, umiestnenej na obežnej dráhe nad planétou Solaris, ktorá predstavuje dosiaľ neznámu formu vedomia. Planéta, majúca formu akéhosi "oceánu", je jediným organickým celkom, schopným zhmotňovať ľudské myšlienky. Pomocou záhadnej plazmy sa vedci stretávajú s vlastnou minulosťou - a ich materializované utajované predstavy a spomienky vyzývajú hrdinov tvárou v tvár tajomnej mimozemskej civilizácie k porovnaniu s vlastnou kultúrou a ich vlastnými "Ja". Stretnutie ľudských bytostí s nepochopiteľnou realitou, priečiacou sa ľudskému rozumu, vyvoláva nevyhnutné otázky o zmysle života, o hraniciach poznania, ale i o sebareflexii každého jedinca. Existenciálne podobenstvo fenomenálneho umelca i bez výrazných zvláštnych efektov dodnes strháva svojou vizuálnou pôsobivosťou a emocionálnou krehkosťou, s ktorou pojednáva o "veciach kozmických i pozemských". (oficiální text distributora)
Mnohovýznamové dielo, nakrútené na motívy rovnomenného filozofického sci-fi románu Stanislawa Lema. Príbeh niekoľkých postáv sa odohráva na kozmickej stanici, umiestnenej na obežnej dráhe nad planétou Solaris, ktorá predstavuje dosiaľ neznámu formu vedomia. Planéta, majúca formu akéhosi "oceánu", je jediným organickým celkom, schopným zhmotňovať ľudské myšlienky. Pomocou záhadnej plazmy sa vedci stretávajú s vlastnou minulosťou - a ich materializované utajované predstavy a spomienky vyzývajú hrdinov tvárou v tvár tajomnej mimozemskej civilizácie k porovnaniu s vlastnou kultúrou a ich vlastnými "Ja". Stretnutie ľudských bytostí s nepochopiteľnou realitou, priečiacou sa ľudskému rozumu, vyvoláva nevyhnutné otázky o zmysle života, o hraniciach poznania, ale i o sebareflexii každého jedinca. Existenciálne podobenstvo fenomenálneho umelca i bez výrazných zvláštnych efektov dodnes strháva svojou vizuálnou pôsobivosťou a emocionálnou krehkosťou, s ktorou pojednáva o "veciach kozmických i pozemských". Komentáře uživatelů k filmu (213)
-
Sir Ludvig
Keby ze som strihac, tak si zgustnem! Inak ziadne vyhrady.(20.5.2003)
-
maeb
Velmi dobře natočené, velmi chytře napsané, velmi pěkně zahrané...ale děsně dlooouhé.(29.5.2004)
-
Fallout
Tomuhle říkam absolutní atmosféra. Místy by střih sice neuškodil, ale stejně jako u Odysey mi rozvleklost nepřišla jako zápor. Škoda, že se už takové filmy netočí(3.10.2005)
-
thanks
V pořadí třetí celovečerní film Andreje Tarkovského je zcela typickým pro předešlou ale i pozdější režisérovu tvorbu. Po natočení druhého celovečerního filmu Andrej Rublej, jenž se setkal v Rusku s velkým úspěchem se Tarkovský rozhodl točit Výrostka podle Dostojevského, ale soudobé politické vedení mu tento počin nedovolovalo a donutili ho točit film „pro diváky“. Chtěli „žánrový film“. Tarkovskyj ale science fiction naprosto nesnášel vysmíval se i v té době Kubrikově Vesmírné oddysee označoval sci-fi jako „čtivo pro puberťáky“. Autorem knižní předlohy byl S. Lemm, jehož stejnojmenná kniha byla uznávána celosvětově za nejlepší science fiction té epochy. Mezi filmem a knihou jsou značné diference. Film je příběhem toho, že je objevena planeta Soláris, jenž je oceánem a pozemšťané se snaží ji zkoumat, jelikož tento oceán je jakousi zvláštní inteligencí, dovede materializovat či „klonovat“ lidi, s nimiž kdysi kosmonauté měli určité vztahy a kontakty. Na lidské stanice se objevují „klonované“ bytosti. U Lemma je ale zejména vystavěna otázka toho, že by člověk nikdy neměl zkoumat neznámé, jelikož to neznámé může člověka ovládnout a zničit. Tarkovskyj si k filmu přizval F.Gorenštajna, jenž byl nejosobitějším psavcem své generace, ( emigroval později do Berlína-byl jedním z prvních emigrantů, kteří využili židovství a za Brežněva těmto lidem byl umožněn odjezd). Tarkovskyj nechtěl za žádných okolností točit science fiction. Původně zamýšlel, aby se většina Solarisu odehrávala na Zemi a aby tam neexistovala atributika kosmické lodi. Proti tomu ovšem silně protestoval S.Lemm a osočil Tarkovského z toho, že z hlavního hrdiny učinil postavu, jenž se trýzní svým vlastním svědomím, což u Lemma v románu nebylo, zde šlo jen o jakési záhady. Tarkovskyj nakonec základní fabuly dodržel. I přesto se ale hlavní část děje odehrává na Zemi (před odletem a pak se objevuje v materializované podobě jako oceán-odpovídá na život podvědomí hrdiny. Scény na Zemi ale pak mají motiv nostalgie – což bylo u Tarkovského silné téma, jenž se objevuje ve všech jeho filmech. Zde je přítomna nostalgie po civilizaci jako takové) Film je i po výtvarné stránce velice pozoruhodně pojednaný a výtvarné pojednání má i svou historii. Výtvarníkem byl Michail Romadin, blízký přítel Tarkovského a velmi známý výtvarník. Maloval klasicky, tekutým perem, tuší či akvarely a vycházel ze zavedené tradice sovětského filmu – tj. u každého filmu byla speciální profese scénografa. Byla povinost film celý namalovat, čímž se učinilo vhled na celé rekurze. Romadin sám dával dával spoustu záběrů v prudkých rekurzech. Romadin a Tarkovskyj se znali už ze studií, studovali na stejné výtvarné škole – 2 roky Tarkovskyj ještě jako gymnasista paralelně studoval výtvarné umění, takže byl dozajista člověkem velmi fundovaným ve výtvarném umění. Na vesmírné stanici Solarisu lze spatřit reprodukce Pietra Breughela – například obraz Zimní lov, který má význam toho, že umělý klon udělá bytost Hary, která vznikne ze vzpomínek hl. hrdiny Krise, který na ni neustále myslí, v průběhu filmu několikrát umírá a ožívá, ale stále je to jen jakýsi robot. Stanice je pojatí jako jakýsi „prstenec“ s kabinami. Původně chtěl tedy Romadin zařídit stanici jako typický moskevský byt, ale z tohoto pojetí naštěstí sešlo. Na stanici se ale můžeme setkal například s tzv. „mobily“, které měly ve světě v 60. a 70. letech obrovský boom. Důležitý pro film je hudební doprovod, o který se postaral Eduard Artemjev , který často citoval J.S.Bacha, jehož Tarkovskyj nesmírně obdivoval. Zvuková kulisa reálných zvuků je neobyčejně působivá.(22.10.2007)
-
Tanner
Trochu mě zamrzelo, že se nosné téma s velkým filozofickým potenciálem tak trochu rozpustilo v oné love story. Přesto však, že je spíše implicitní, je to asi právě jeho metafyzické (nebo spíše epistemologické) poselství, co si člověk z filmu odnese. Kam až musíme dojít ve svém rozumovém poznávání, co všechno kvůli němu musíme podstoupit, abychom zjistili, co je skutečně důležité, na čem opravdu záleží a co skutečně potřebujeme? Lze ve jménu vědy vytěsnit existenciální otázky, které nás sužují? Mělo by poznání podléhat nějakému morálnímu hodnocení, jež by stanovovalo hranice, které již nepřekročíme, ač jsme tím, co je za nimi, fascinováni? To a další otázky procházejí celým filmem, který mi díky tomu přišel zatím takový nejsoudržnější ze všech Tarkovského snímků, které jsem měl možnost vidět. Nebyl to jen sled obrazů a dialogů, které vás samy o sobě zatíží natolik, že pak nejste schopni vysledovat nějakou celkovou linii :-). Délka je ohromná, tempo pomalé, ale kdo by od filmu od tohoto režiséra čekal něco jiného? Jak obecně nemusím tento žánr, tento film určitě považuji za jeho ozdobu. Kéž by se aspoň desetina dnešních sci-fi pouhou desetinou přiblížila jeho duchaplnosti.(14.4.2009)
-
sidcom
Na tomhle filmu jsem byl kdysi v kině, když asi v jednu ráno skončil, byl jsem jeden z mála šťastlivců co zůstali v kině vzhůru.. nejenom to, byl jsem nadšený! 100x lepší než "politicky korektní" verze s Clooneym(19.7.2009)
-
rotel
Na mňa až príliš ťažké, príliš dlhé.(19.5.2010)
-
Saur.us
Tarkovskij netočí lehké filmy a Solaris je toho důkazem. Nemít za sebou předlohu od Stanislawa Lema, těžko bych se orientoval. Tarkovského zpracování se mi přesto velice líbilo, ta tíživá psycho atmosféra na celé lodi, nezaměnitelný smysl pro kameru, meditace, hypnóza filmem. Jednoduše umělecké sci-fi.(14.7.2010)
-
peaceNwar
Ako toto popísať? Ako napodobniť Tarkovského genialitu? Ako zrekonštruovať písmenami tú zmyselnosť, hypnotickosť a božskú dokonalosť? Naozaj neviem. Viem len, že tento film úplne zmenil celý môj život. Rozboril moje hodnoty, premenil moje šablóny za svoje a dal mi krídla na to, aby som spoznával a díval sa v živote za záclonu. Toto je ako stretnutie s Bohom. Najprv sa nudíte, potom to beriete ako normálu sci-fi, potom to nechápete, potom skameniete, zamrznete, roztopiete, zhrdzaviete a začnete fungovať až keď sa dostavia oslobodzujúce dialógy-monológy. Asi intenzívnejšiu katarziu a zamyslenie nad životom som ešte nezažil a zvláštne je, že to funguje po každý krát a vždy Solaris vyvoláva iné myšlienkové pochody, inú alegóriu a po každý krát objavujem nové súvislosti v príbehu a zapamätám si iné posolstvá. Musím vysvetliť, prečo nemám pána Tarkovského v zozname najobľúbenejších režisérov a to práve preto, že by to bolo rúhactvo. Toto je jednoducho jeden z najpremakanejších, najkomplikovanejších a najhlbších filmov vôbec a vo filozofickom zážitku u mňa prekonáva aj Stalkera, áno aj Blade Runnera a všetky ostatné spirituálne a ruské meisterstucke dokopy. Až tu som pochopil, čo dokáže kompozícia obrazu, alegória, symbolika a existencionalizmus s jednoduchým príbehom spraviť a akú má myšlienka obrovskú silu. PS: A kto sa pri tom nudil, zjavne nepochopil, že mal nad nastolenými filozofickými témami rozmýšľať a prichádzať k vlastným záverom nezávisle od tvorcu.(4.1.2012)
-
Ville183
Zprvu vás začne nahlodávat jednoduchá otázka, co je vlastně ten oceán, jaké má kouzelné schopnosti. Ale potom začne běh událostí a myšlenek, každou novou scénu mě napadaly nové teorie a otázky. Oceán může být vaše nitro, vaše vzpomínky, přání, ale taky ne. Vidím tam podobnost se Stalkerem - existence něčeho neuchopitelného, relativního, co existuje třeba jenom v myslích zúčastnéných osob. Solaris je hodně složitý film, a je třeba ho vidět víc než jednou, a je třeba se soustředit. Ale vše se vám vrátí v zážitku z tohoto filmu.(17.3.2007)
-
goat
O_o. Po skonceni jsem byl pekne rozruseny, a to si vetsinou udrzuju odstup, proto me maloktery snimek dojme, postrasi, nebo jakkoliv vyvede z miry. Videl jsem americky rmk stejne jako Stalker, takze jsem vedel do ceho jdu, ale i tak jsem byl naprosto ohromen a ani mi nevadilo, ze jsem to mozna vubec nepochopil. Porad mi z ni v hlave bachova ustredni, kostelne-pohrebni hudba. Aspon takhle na me pusobila. Vlastne cele mi prislo hodne depresivni. Tezko rict, jestli za to mohla moje melancholie toho dne vetsi nez mala.(27.11.2008)
-
Ahex
Dobrý film, opravdu hloubka, po jaksi hodnotově-myšlenkové stránce kvalita, zápletka - nápad, který je tak skvělý a šťavnatý (proč toho sakra nikdo znovu a znovu nevyužívá?). Ale na druhou stranu asi miliarda rušivých elementů, které to kazí a kazí a kazí. Od toho obtloustlého kosmonouta, po nespočet trvalých, tuny alobalu a vůbec sedumdesátky v Rusku musely být kruté (ta předlouhá scéna s dálnicí, co to? džigulík?). Možná to je zbytečná kritika, ale fakt, tim všim to bylo pokažený. Když si pomyslim, jak Kubrick krásně lítá vesmírem... a to ještě o pár let před Tarkovskim. Pan T. je zkrátka dobrý režisér, moc dobrý, ale ruská produkce nic moc. Vůbec nevadí, že film měl spoustu minut, je pravda, že bez dlouhých záběrů na tekoucí vodu a na plivance pod mikrospopem by to nešlo... Ale ne, fakt dobrý, atmosféra dokonalá, takový to byl až horůrek. Herci hrají dobře, moc, odulý a starý kosmonaut se potí. Vážně, kdyby to zůstalo u psychologicko-filosofických řečí a nepouštělo se to do sci-fi scén a orbitálních eskapád, tak je to megahit - dílo. Bohužel, tenhle film není technicky na výši. "Věda X láska? Solaris tě sejme, Solaris je svině, Solaris je bůh"(20.9.2009)
-
P/\/EL
stejně to je audiovizuálně zážitek, sic komorní..........třeba už intro - příroda převažuje nad technikou........................Vesmírná Odyssea, nechci říct východnější....SSSR....jasně, některé věci jsou trochu úsměvné(černobílé displeje, ale videkonference v automobilu, který nejspíš nikdo neříd - to je dobré, to je fakt vize..zádní projekce.....pak záběry z nejspíš z Tokia super, atmosféra, záhadnost - tak jistě pro publikum v SSSR opravdu trochu sci-fi..nevím.........vlastně to ani není moc úsměvné, dlouhé jistě...na dnešní dobu...dlouhé filmy mi taky nevadí, záleží čím je naplníte, možná mi vadí opakování záběrů.........to asi nejvíc.... Samozřejmě, ač je to klasika, tisíckrát zmiňovaná, našel si na ní čas až v roce 2010, to třeba tu Vesmírnou ODysseu sem viděl už jako malej, ikdžy jistě Star Trek a Star Wars mi jako sci-fi utkvěli v paměti nejdřív....nevím, nejde to ani moc srovávat.....je to samozřejmě komorní sci-fi.......samozřejmě ten remake za nic nestál, sic ho pustěj v televizi pravděpodobnějc než Solaris....vlastně mi to sedlo mnohem lépe než Stalker......to neznamená, že bych byl povrchnější.......někdo to má tak, jiný jinak...a někdo se bude zase strašně vztekat nad skvělém hodnocení na čsfd....ale to hodnocení je už tak nějak obecné, celosvětově, historicky....(14.9.2010)
-
Eeuanmainyaq
Bez kompromisov medzi obrazovou a textovou kvalitou, co sa skutocne casto nevidi, no cely film ohromne potapa pomale tempo. Zabija to atmosferu na plnej ciare. No vzhladom na krajinu povodu sa niet comu cudovat - v Rusku cas jednoducho plynul/plynie pomalsie. Kazdopadne na 72 rok vyborny kusok.(5.11.2010)
-
gédé
Krásná knížka, kterou nikdo neumí pořádně zfilmovat. Tarkovskij ze Solaris udělal rozvláčnou nudu plnou bezbřehejch keců, a přitom to mohla být pěkná, svižná sci-fi se zajímavým nápadem. Škoda.(21.12.2003)
-
raoul
Málokterým filmům se musí jít tolik naproti jako těm Tarkovského. Solaris spíš řadím osobně jako tématicky jasnější, možná kvůli té skvělé předloze (která se stejně nedá asi zfilmovat). Tarkovskij si z ní vybral svojí linii a tu utvořil ke svému obrazu, který je krásným mixem mystery, sci-fi, dramatu a lidských emocí ... a poselství, že každému přinese Solaris to, co si zaslouží. Stejně jako tenhle film, každý si v něm může najít to své, pokud tedy něco chce hledat.(21.3.2006)
-
PROTIVETRU
Ten film som kedysi postrehol v nejakom magazíne, v rebríčku typu 10 sci-fi, ktoré musíte vidieť,alebo podobne, no o samotnom filme som nevedel vôbec, nič, tak ani očakávania neboli veľké. Je to film dlhý, hrali ho v neskoršich hodinách, bol som uťahaný a pozeral som v ležatej polohe, s tým, že keď aj zaspím, nič sa nedeje. Popravde som ešte nejakú chvilu po filme nemohol spať a rozjímal som nad ním. A neviem podľa čoho tie filmy delia ale ja by som ho zaradil asi aj medzi romantické. Tie ma vždy skôr nudia a postavy ma nedokážu nejak výraznejšie zaujať aby som sa s nima dokázal stotožniť a prežiť nejaké emócie. Ale solarisu sa to podarilo a nech si každý vraví, čo chce, u mňa je Solaris vprvom rade jeden z naj filmov týkajúcich sa okrem iného aj lásky(28.7.2007)
-
Ivo
Po pěkném zážitku ze Stalkera jsem se na Solaris velmi těšil. Výsledek však byl - mučivá, drásavá, depresivní NUDA. Uměle prodlužované záběry a dialogy o ničem ... Bylo to k nevydržení. Setkání "bezdomovců" (výzorem) ve velké plechové maringotce ... Tragikomické procesy jako cesta "kosmonauta" na jinou planetu v ošoupané kožené bundě a s batohem (ještě že tam po příletu nezabouchal na tu raketu nebo nezazvonil :)) Interiér "kosmické stanice" včetně doupat rezidentů též dost kuriozní. V 70% délky filmu jsem to vypnul a hodně se mi ulevilo ...(28.8.2008)
-
FoxMulder
SOLARIS. Moje odpověď na otázku, který je nejlepší film, co jsem kdy viděl. Od první projekce jsem jím naprosto fascinován; počínaje jeho hudbou, kamerou, atmosférou, pomalým a přesto výživným tempem až po fakt, že ani po několikerém zhlédnutí nejsem schopen říct, o čem že ten film je. Jeden z největších zážitků na velkém plátně pro mě vůbec...(1.9.2008)
-
Mínós
Co záběr, to skvost, co slovo, to hřebík pod pomyslné nehty lidské duše. Když Oscar Wilde napsal, že ženy jsou od toho, abychom je milovali, ne abychom je chápali, netušil, jak univerzálně se tématu nepoznatelnosti faktu, že ne všechno lidské nám není cizí, chopí opus magnum Lemův a Tarkovského. Filmová Solaris vypráví o cizincích ve vlastním těle, odhaluje neznámé tváře v našich zrcadlech a vůbec na nic neodpovídá, což je jediné možné východisko z nahromaděných otázek, protože skutečná Solaris leží před každým z nás a v každém z nás. Výjimečné, atmosférické, nepopsatelné, silné - a jemná, oduševnělá krása Bondarčukové mi navíc neskutečně připomíná mou dceru. 10/10(7.2.2009)
