poster

Stalker

  • Sovětský svaz

    Сталкер

  • Sovětský svaz

    Stalker

  • anglický

    Stalker

  • Slovensko

    Stalker

Mysteriózní / Sci-Fi / Drama / Poetický

Sovětský svaz / Západní Německo, 1979, 163 min

  • J*A*S*M
    *****

    Geniální dílo, které na svého diváka klade nemalé nároky. Stalker v podstatě překračuje hranice filmového média, spíš než o film se jedná o filosofickou skladbu, kterou můžete uchopit jakkoli, přičemž nikdo nemůže říct, že zrovna to jeho uchopení je správné. Anebo špatné, podle toho, jak se na to budete dívat.(21.9.2009)

  • genetique
    *****

    Mnou sčasti nepochopená a nepochopiteľná, a zároveň tak kryštálovo jasná výpoveď s filozoficko-existenčným základom. Dokonalé hranie sa s atmosférou mysteriózna a neznáma, vycibrená kamera, detaily, originalita a krásne napísané dialógy. 90%.(15.12.2008)

  • Radek99
    *****

    Geniální obrazová stránka, famózní práce s kamerou, vyprávění rozčleněné na černobílou a barevnou část, kompozičně i výtvarně nádherné záběry, svévolně rozvolněná dynamika do pomalého plynutí, film jako řeka, která vás pomalu unáší, ty předlouhé jízdy kamery, filosofické zkoumání lidí a věcí, silný mystický či náboženský podtext, filmové přemítání a úvaha o víře, o nedostatku pokory, Stalker coby symbol neexistence Mesiáše v současném světě, reakce na nihilismus dominujícího ateismu, mizanscéna coby apokalyptická industriální krajina, sama Zóna jakási metamorfóza industriálních center Sovětského svazu (a východního bloku) i předzvěst Černobylu, možná alegorie dysfunkčního civilizačního systému, který svým občanům upírá právo na smysluplný život, na naději, filosofická úvaha o cestě jako cíli poznání, ale i sci-fi, kde se za celou dobu ani jednou nic nestane a jehož stopáž je neúměrná k rozvolněné dějové lince... Film, jehož procentuální hodnocení pozbývá smyslu...(6.1.2008)

  • Djoker
    **

    Stalker není film, tak jak ho chápeme v dnešní době. Tarkovskij úplně kašle na diváka a jede si to svoje. Nemám mu to za zlé, protože v té době bylo vlastně jedno, kolik diváků oslovil, hlavně když nešel proti komoušům. Jenže to on právě dělal prostřednictvím filmů, které pod filozofickým oparem skrývají jeho myšlenky a názory. Aspoň si to myslím. Běžného diváka zláká zdejší vysoké hodnocení, ale pokud se člověk koukne i na hodnotící osoby, tak by mu mělo být jasné, která bije. Film má stále poměrně málo hodnocení a většina je od odborné elity, filozofů a jejich kámošů pseudointelektuálů. Potopit to úplně by byla určitě chyba, protože minimálně kamera, herci a pár mystických scén stojí za pozornost. Bohužel to nemá pořádný děj, zvraty ani vyvrcholení. O nudě bych však nemluvil, film spíše hypnotizuje a divák si tedy může vybrat. Buď ocení těch pár skvělých prvků, které režisérovi nelze upřít, nebo sám sebe přesvědčí, že na myšlenkách, které se mu při projekci vyronily v hlavě, má zásluhu právě tento film. Osobně od filmu očekávám něco jiného, než co mi předložil Tarkovskij, ale s jeho filmy rozhodně nekončím.(1.7.2011)

  • flanker.27
    *****

    Co kdyby existovala možnost jediným přáním změnit svět k lepšímu? Ale je to opravdu to, na co člověk dokáže myslet ve chvíli, kdy se mu může dostat největších rozkoší, po jakých kdy toužil? A co když si někdo vlastně přeje jiným ublížit? Má právo riskovat, že nějaká skrytá zášť uvnitř něj přivodí jinému utrpení? Ale jak lze pak žít bez naděje? Stalker vám neodpoví. Stalker ukáže možnosti, zbytek je na vás. Nemůžu říct, že bych plně akceptoval Tarkovského přístup, pro mě je absolutní kniha bratří Strugackých (asi nejlepší scifi román vůbec), ale i tak se mi stále vyjevují některé silné scény a rozhovory, a to jsem toto dílo viděl před nějakými čtyřmi roky.(27.6.2006)

  • - Ve filmu je stalker popsán jako tajemný a mírný muž s jemným přístupem k lidem a jejich bolestem. V původní verzi to byl spíše bandita. (Xeelee)

  • - Postava Čingačgúka, ke kterému je Stalker (Aleksandr Kaydanovskiy) ve filmu přirovnán, je postava z románu „Poslední Mohykán“ od Jamese Fenimora Coopera. (simply)

  • - V původní scéně s tanky bylo 7 nebo 8 tanků a 5 obrněných vozidel. Druhý rok byl limit 3 tanky a 2 obrněná vozidla. Jeden z výtvarníků 2 nebo 3 dny vymýšlel, jak je uspořádat, aby docílil iluze mnoha tanků, protože Tarkovskij potřeboval dokonalou kompozici, kde budou zabírat většinu obrazu. Natáčelo se z více míst a tanky po sobě v bažinaté krajině zanechávaly výrazné stopy, takže spoustu času zabralo i vymýšlení tras, kudy tanky pojedou na svá místa, aby stopy nebyly vidět. Tanky totiž měly být zarostlé mechem a musely působit dojmem, že tam 20 let chátrají. Natáčecí čas se navíc oproti původní zničené scéně (2 až 3 dny) smrskl na šibeniční hodinu a půl. (Xeelee)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace