poster

Stalker

  • Sovětský svaz

    Сталкер

  • Sovětský svaz

    Stalker

  • anglický

    Stalker

  • Slovensko

    Stalker

Mysteriózní / Sci-Fi / Drama / Poetický

Sovětský svaz / Západní Německo, 1979, 163 min

  • J*A*S*M
    *****

    Geniální dílo, které na svého diváka klade nemalé nároky. Stalker v podstatě překračuje hranice filmového média, spíš než o film se jedná o filosofickou skladbu, kterou můžete uchopit jakkoli, přičemž nikdo nemůže říct, že zrovna to jeho uchopení je správné. Anebo špatné, podle toho, jak se na to budete dívat.(21.9.2009)

  • Kulmon
    ****

    Stalker je film jako málokterý. Plný filozofických řečí, které vedou odnikud nikam. Přitom esteticky na vysoké úrovni, za což může skvělá kamera. Ale o čem to skutečně bylo? Neptejte se mě, nevím. Až se podívám za pár let znovu, možná z toho budu moudřejší. Ale asi sotva.(10.5.2009)

  • Tosim
    ****

    Jistě. Na ceste za štěstím prožijete útrapy, pochybnosti, strach, akci (občas vám i kulky sviští kolem uší), zkušenosti formují vaše životní postoje a názory a občas byste rádi něco zničili. A na "konci" se prostě objeví něco překvapivého, co vám přitom všem uniklo. I tajemno je důležité, když zjistíte, že to, co jste za důležité považovali, zase tak úplně důležité není. Čímž se logicky dostáváme k tomu, že na té cestě vás občas přepadne i nuda.(10.1.2007)

  • Lima
    ****

    Stalkera si užívám jako jakési hypnotické dílo, které lze intenzivně procítit. Ale raději nad ním moc nepřemýšlím.(4.7.2002)

  • Shadwell
    *****

    Jsem smířen s tím, že nic famóznější za svůj život nikdy neuvidím. ____ Ruská filmová estetika posílená samotným přístupem Tarkovského činí ze Stalkera nezapomenutelnou epopej. Genialita filmu je tak dosažitelná, přitom tak vzdálená; kopíruje v podstatě Zónu, kam lze utéct a nalézt zázraky, ale je nutné pro to něco udělat - člověk zůstává na vše sám, nikdo mu nepomůže, žádná neviditelná síla ho nepopostrčí. Zóna je jedno z nejmagičtějších míst, kam kdy kterýkoliv režisér své diváky pozval. Zprvu se film zabývá šedinou světa, poté dává do vztahu hledisko humanisty (Spisovatel), vědce (Profesor) a věřícího (Stalker). Tarkovskij coby odpůrce „trojúhelníku abc" a techniky nadržuje Stalkerovi a Profesora nechává za oponou. Klíčové otázky: Smí racionální člověk důvěřovat niterným pocitům? Nezanikla by bez trápení i samotná touha po štěstí? Solonicyn (Spisovatel) a zejména Kajdanovskij (Stalker), toť dva magnety, z nichž nelze spustit oči. Tarkovskij svůj čarokrásný biohazard vystavěl v duchu básně v próze a mně nezbývá než mu za toto unikátní veledílo, které nesnese srovnání absolutně s ničím, hluboce poděkovat.(1.12.2007)

  • - Tarkovskij během natáčení onemocněl, dlouhé dny nic nejedl a pil jen horkou vodu. (Xeelee)

  • - V Sovětském svazu se prodalo 4,3 milionů lístků. (gjjm)

  • - Ve scéně s vjezdem do Zóny projíždí džíp po kolejích koridorem z pletiva a ostnatého drátu, na který nebyly peníze. Materiál dokonce ani nebylo odkud ukrást, i kdyby tvůrci chtěli. Nikdo pořádně nevěděl, jak a odkud se tam dostal. (Xeelee)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace