Stalker
-
Stalker
-
Сталкер
(Sovětský svaz) -
Stalker
-
Stalker
Mysteriózní / Sci-Fi / Drama / Poetický
Sovětský svaz / Západní Německo, 1979, 163 min
Režie:
Andrej TarkovskijHudba:
Eduard Nikolajevič ArtemjevObsah
-
Vycibrené, poeticky a emocionálne vypäté filozofické dielo na tému myšlienkovej sily človeka, ktorý si je vedomý základných životných hodnôt a ktorý dokáže žiť a jednať v súlade s nimi; o ceste, ktorá sa stáva očistným zdrojom skúseností. Scenár prebral z pôvodnej predlohy len základnú sujetovú situáciu - existenciu Zóny a povolanie Stalkera - prevádzača do Zóny, záhadného, tichého, pulzujúceho územia nejasného pôvodu. Celý film sa okrem rámcovej kompozície (Stalkerov byt a bufet) odohráva v jednom uzavretom mieste v jednom dni ako putovanie za tajomstvom v Zóne, umožňujúcim cestu k sebapoznaniu, k nádeji. Teória o nadprirodzenom pôsobení Zóny, jej smrtiacich nástrahách a čarovnej moci "miestnosti" uprostred nej, plniacej najskrytejšie želania, sa predstavuje ako súčasť diskrétneho Stalkerovho učenia v metaforách, javovo však nie je ničím potvrdzovaná. Stalker (s vyholenou hlavou asociuje prepusteného politického trestanca) sprevádza do prísne stráženej Zóny Spisovateľa a Profesora. Vyzýva k usilovnému sústredeniu sa na cestu, k zodpovednosti za každý krok, v jeho jednaní je podstatný rešpekt k skrytému poriadku Zóny. Vo vzájomných dialógoch si postavy objasňujú svoje názory na svet, zmysel a hodnoty života. Po návrate Stalkerova žena hovorí o vlastnom zmysle života, v ktorom je zázrakom ľudská láska. Ich chromá dcérka ako výraz sily ľudského ducha telekineticky posúva poháre po stole. Nápadným rysom filmu, v ktorom dlhé "meditatívne" jazdy prevažujú nad montážou, je štylizácia jeho scenérie - mimoriadne asketickej, fascinujúcej hutným napätím. (oficiální text distributora)
Vycibrené, poeticky a emocionálne vypäté filozofické dielo na tému myšlienkovej sily človeka, ktorý si je vedomý základných životných hodnôt a ktorý dokáže žiť a jednať v súlade s nimi; o ceste, ktorá sa stáva očistným zdrojom skúseností. Scenár prebral z pôvodnej predlohy len základnú sujetovú situáciu - existenciu Zóny a povolanie Stalkera - prevádzača do Zóny, záhadného, tichého, pulzujúceho územia nejasného pôvodu. Celý film sa okrem rámcovej kompozície (Stalkerov byt a bufet) odohráva v jednom uzavretom mieste v jednom dni ako putovanie za tajomstvom v Zóne, umožňujúcim cestu k sebapoznaniu, k nádeji. Teória o nadprirodzenom pôsobení Zóny, jej smrtiacich nástrahách a čarovnej moci "miestnosti" uprostred nej, plniacej najskrytejšie želania, sa predstavuje ako súčasť diskrétneho Stalkerovho učenia v metaforách, javovo však nie je ničím potvrdzovaná. Stalker (s vyholenou hlavou asociuje prepusteného politického trestanca) sprevádza do prísne stráženej Zóny Spisovateľa a Profesora. Vyzýva k usilovnému sústredeniu sa na cestu, k zodpovednosti za každý krok, v jeho jednaní je podstatný rešpekt k skrytému poriadku Zóny. Vo vzájomných dialógoch si postavy objasňujú svoje názory na svet, zmysel a hodnoty života. Po návrate Stalkerova žena hovorí o vlastnom zmysle života, v ktorom je zázrakom ľudská láska. Ich chromá dcérka ako výraz sily ľudského ducha telekineticky posúva poháre po stole. Nápadným rysom filmu, v ktorom dlhé "meditatívne" jazdy prevažujú nad montážou, je štylizácia jeho scenérie - mimoriadne asketickej, fascinujúcej hutným napätím. Komentáře uživatelů k filmu (515)
-
Mikesz__ff
„Svědomí, duševní muka, to všechno je jenom domyšlené hlavou.“ My sami jsme si překážkou v úspěchu, nic jiného. Každý prakticky může dosáhnout čehokoliv, problém je jen v hlavě, v přístupu. Nikdo nerozumíme sami sobě v tom smyslu, že nevíme, co je naším nejtajnějším přáním a z pravdy máme strach; přesto chceme měnit druhé.(7.7.2009)
-
Tanner
Nádherný film zasazený do geniálního rámce, který se díky své mnohovrstevnatosti vzpírá, jak bývá u tohoto režiséra zvykem, jednoznačnému uchopení. Stejně jako Stalker, i Tarkovskij ukazuje pouze dveře, vejít již musí každý sám. Já jsem ve filmu viděl zejména kritiku moderní společnosti utíkající před duchovnem, postrádající úctu a pokoru. Spisovatel a Profesor vedou debaty o smyslu svých činností, životů a poslání, o hledání "svých" pravd, které trápí moderního člověka jako máloco, ale jejich duše jsou uzavřené do sebe, jsou prosté víry, tužeb a tedy i naděje, jaké přicházejí při uvědomění si nesamozřejmosti bytí; zdráhají se pohledu do zrcadla, žijí ve vlastní iluzi a subjektivismu. Je to asi zatím nejlepší Tarkovskij, co jsem viděl, nepřišel mi ani tak nudný :-) a měl pro mě zvláštní příchuť vzhledem k tématu, které mi již vzdáleně a pochopitelně na mnohem mělčejší úrovni (rozdíl asi jako mezi Macochou a špuntem od piva) bylo zprostředkováno počítačovou hrou Stalker: Clear Sky. Toto je film o NĚČEM; je smutné, že to dnes musí být vyzdviženo jako nestandardní klad.(17.8.2009)
-
Spielbergo
Hodně zvláštní, hodně líbivé, hodně ujeté, hodně ošklivé, moc filozofické... A je tam toho ještě víc. Na počátku byla kniha - s úžasnou myšlenkou. Ruská sci-fi není vyjímkou v tom, že některé knihy jsou napsané dobře a některé špatně. Tahle není nic extra, přesto něčím vyniká. To samé lze říci o filmu. Liší se od knihy, přesto má neopakovatelnou atmosféru jako ona. Na konci máme počítačovou hru (v současnosti už tři hry), která vše dovádí k dokonalosti a jelikož jsem doma, budu prorokem a dovolím si tvrdit, že právě díky její popularitě nás někdy v budoucnu čeká mnohem akčnější remake tohoto filmu. Ještě mě stíháte sledovat...? :))(22.1.2010)
-
Saur.us
Film, který mě na začátku uchvátil jeho depresivní, šedou a slizkou atmosférou. Který mě přinutil (jako hl. hrdiny) se absolutně soustředit a potom mě dokázal nechat jen tak zhypnotizovaně odplout.(16.2.2010)
-
rotel
Nepochopené.(19.5.2010)
-
honza_1365
První polovina naprosto hypnotizující, ten zbytek jsem vůbec nepochopil, takže jsem se chvílema nudil. Ale ten správný čas na další shlédnutí ještě přijde. :)(26.5.2010)
-
Doomer
No doufal jsem ze se za tu dobu neco stane coz se nestalo tudiz ac to bylo napinave tak to rozhodne nevyuzilo svuj potencial(27.10.2010)
-
woo-hoo-hoo
Teče voda, teče, zhrdzaveli meče...(9.11.2010)
-
TERRORDROME
Ľudia to tu väčšinou opisujú veľmi poeticky, s použitím vzletných výrazov opisujúcich abstraktné, psychologicko-filozofické pochody vecí, javov a... bla-bla-cink-žblnk. Môj vrodený tuhý cynizmus mi niečo také nedovolí a preto budem vecnejší. 163 minútová prechádzka smrteľne nebezpečnou zónou v ktorej sa môžete jediným zlým krokom stratiť v kdesi nekonečnom absurdne, počas ktorej sa vôbec nič nestane. Vôbec N-I-Č. A ľudia tlieskajú, filozofujú, dumajú, prehodnocujú, analyzujú, premýšľajú... po dopozeraní to jednoducho nemôžete len tak dostať z hlavy a neuvažovať o tom čo ste práve videli ( respektíve nevideli ). Napríklad taká scéna kdesi v hrdzavom kanále kde hrdinovia postupujú posratý až za ušami, adrenalýn na maxime, vytreštené oči, smrteľný pot a... a nič. A divák zasa aplauduje a nevie sa vynačudovať ako môže byť nič taký nervák. No a ten koniec, čosi ako Monty Python len sa nikto nesmeje pretože všetci už túrujú mozgové závity v snahe vstrebať predchádzajúci nedej a vyextrahovať z neho nejakú informáciu ktorá by im pomohla pochopiť zmysel existencie ( Monty Python hovorí - byť slušný, vyhýbať sa mastným jedlám a nesrať pätníky pri ceste ). Alebo tak nejak... "zajac počuješ ma"? "ZAJAC"!!!(28.12.2010)
-
Carthorias
Co se týče filozofických myšlenek, nebudu lhát a říkat jak jsem si pěkně zafilozofoval, jelikož jsem skoro nic nepobral, a podle komentářů koukám že nejsem sám. Sice nemám rád výklady díla, ale v tomhle případě bych si rád i něco přečetl, jen abych si to nějak vyjasnil. Proč teda dávám 5? Protože je to první film svého druhu, stejně odlišný od ostatních řadovek, jako Stalker od zbytku lidstva. Skoro tři hodiny motání se v lese, kde barvy lítají sem a tam, a kamera je naopak stoicky klidná, narůstající prvek očekávání a nevyhnutelný prvek zklamání, a Shyamalansky twistový závěr, to všechno v ruštině. K tomu dialogy jak z lavic nějaké filozofické fakulty, nebo od stolu štamgastů ve vinárně na rohu. Ale už bych to asi znovu nezvládl. Na jedno shlédnutí dobrý, ba výborný, ale dívat se na to znovu, to už si radši pustím dvakrát za sebou Tetsuo, tam je aspoň náznak nějakého děje. P.S. Jestli si mi ještě jednou někdo bude stěžovat že Inception apod. jsou složité filmy, nařídím mu terapii Stalkerem.(30.12.2010)
-
Utero
Byl jsem naprosto zhypnotizován...(21.3.2011)
-
Inkunabule
Lepší hořké štěstí, než prázdný život.(30.4.2011)
-
edie sedgwic
Mozem to pozerat kazdy den a kazdy den v tom filme objavim nieco, co som predtym nepostrehla. Co sa vizualnej a zvukovej stranky tyka, je to cista hypnoza.(4.6.2011)
-
lake-lake
tehdy byl v CCCP populární jakýsi politický "coming out" - prostě že ve skutečnosti není uplně všechno tak růžové a umělci mají svolení se k tomu nějak vyjádřit ( Zóna jako prostor za železnou oponou). v sovětské laboratoři špatně vyvolali Eastmana a Tarkovskij z toho učinil záminku, proč totálně překopat skvělou sci-fi bratrů Strugackých. nutno dodat, že za jejich plné podpory - bohužel. vznikl nám novodobý Višňový sci-fi sad s Dvěma bratry a Strýčkem Stalkerem. filosoficky naladění fanoušci omdlévají blahem, ostatní (tím myslím sebe) se cítí ošizeni ...(15.8.2011)
-
peggotka
Co jsem se setkala s názory na tento film, tak se dle nich lidé dělí pouze na dvě skupiny.První skupina jsou ti, co film viděli a nepochopili, popřípadě se nudou uhryzali a bezmyšlenkovitě smazali, kdežto lidé z druhé skupiny jemu propadli a bez mrknutí oka sledovali napětí a atmosféru, která hrdiny příběhu obklopuje. Sám jsem byla pohlcena naprosto luxusním příběhem o tajemném prostoru, jenž je pro jedny nebezpečná, život ohrožující zóna, pro druhé je to místo plné dobrodružství a něco jako domov, který je jako magnet přitahuje a nutí dále prozkoumávat záhady a místa, která zóna ukrývá. Tímto se řadím mezi nadšené fanatiky z druhé skupiny a nemůžu dát filmu nic jiného, než 5 hvězdiček. S knížkou film samozřejmě nelze srovnávat, neboť onen "piknik" Strugackijch je pro milovníky tohoto žánru jedním z top favoritů.(6.9.2011)
-
Vojife
Úplně jiný film, než jakýkoli, co jsem kdy viděl. Sice je to místy trochu nudné, ale ona poetičnost a obraznost to dokonale vyvažují. Skutečně podivné, všude mokro, bahno, "nebezpečná" cesta "Zónou", dlouhé záběry předmětů ve vodě... Líbily se mi ty dialogy/monology postav, které jsem ne tak úplně pochopil, ale prostě mi přišly úchvatné ("Kdyby Bůh byl trojúhelník..." ... "Modlím se, aby byli slabí jako děti, protože slabost je skvělá věc a síla je nic..."). Jen mi moc nesedla ta telekinetická dcera. Ale dávám ještě dalších pět hvězdiček (radši bych i šest) za nádherný industriální soundtrack.(16.3.2012)
-
Marek 11
Dovolím si drobný postřeh. Ti ze zdejších uživatelů, kteří četli knižní předlohu Piknik u cesty, se o Stalkerovi často vyjadřují značně kriticky. A právě tito uživatelé dokážou nejlépe zhodnotit Stalkera po obsahové stránce. Tři hvězdičky za atmosféru, víc ze mě nedostanete. Intelektuálům přeji příjemnou zábavu při meditování nad hlubokými filozofickými otázkami. Ale ruku na srdce, opravdu Vás film přivedl ke hlubšímu zamyšlení? A o čem?(11.5.2012)
-
Gumby
první dojem byl popuzenost z podbízení se intelektuálskému publiku. Zpětně musím uznat, že se mi obrazy z filmu zaryly docela hluboko....a vzhledem k tomu že film je v prvé řadě vizualní umění mi snad ani nevadí, že jsem z něj nepochopil ani ň :) - (3.11.2006 - po třetim shlídnutí: připoju se ke komentáři Mr_Loba: !)(16.2.2005)
-
vaclaw
Naprosto úžasný divácký zážitek. Film přes svojí nadstandardní stopáž dokáže přikovat u obrazovky a nepustí ještě pár minut po jeho skončení. Ať už táhlými záběry kamery, skvěle budovanou atmosférou, vývojem postav, ale hlavně úžasnými dialogy, který se snad ani nedají na jedno zkouknutí všechny pobrat si film získává postupně diváka. Určitě tohle není dílo pro každýho a zdaleka to neni film pro příjemný rodinný večer. V jakémkoliv filmovém klubu se však bude jednat o skvost posouvající žánr sci-fi do naprosto nové dimenze a pro mě minimálně stejně přelomový jako Kubrickova Vesmírná odysea.(21.9.2005)
-
wir2k
Ten film je nudný, pořád se strašně vleče hlavní hrdinové neustále vedou sáhodlouhé debaty o smyslu života, ale pořád je tu "něco" co vás nutí se na něj koukat. A to něco je za 5*(11.2.2006)
