Stalker
-
Stalker
-
Сталкер
(Sovětský svaz) -
Stalker
-
Stalker
Mysteriózní / Sci-Fi / Drama / Poetický
Sovětský svaz / Západní Německo, 1979, 163 min
Režie:
Andrej TarkovskijHudba:
Eduard Nikolajevič ArtemjevObsah
-
Vycibrené, poeticky a emocionálne vypäté filozofické dielo na tému myšlienkovej sily človeka, ktorý si je vedomý základných životných hodnôt a ktorý dokáže žiť a jednať v súlade s nimi; o ceste, ktorá sa stáva očistným zdrojom skúseností. Scenár prebral z pôvodnej predlohy len základnú sujetovú situáciu - existenciu Zóny a povolanie Stalkera - prevádzača do Zóny, záhadného, tichého, pulzujúceho územia nejasného pôvodu. Celý film sa okrem rámcovej kompozície (Stalkerov byt a bufet) odohráva v jednom uzavretom mieste v jednom dni ako putovanie za tajomstvom v Zóne, umožňujúcim cestu k sebapoznaniu, k nádeji. Teória o nadprirodzenom pôsobení Zóny, jej smrtiacich nástrahách a čarovnej moci "miestnosti" uprostred nej, plniacej najskrytejšie želania, sa predstavuje ako súčasť diskrétneho Stalkerovho učenia v metaforách, javovo však nie je ničím potvrdzovaná. Stalker (s vyholenou hlavou asociuje prepusteného politického trestanca) sprevádza do prísne stráženej Zóny Spisovateľa a Profesora. Vyzýva k usilovnému sústredeniu sa na cestu, k zodpovednosti za každý krok, v jeho jednaní je podstatný rešpekt k skrytému poriadku Zóny. Vo vzájomných dialógoch si postavy objasňujú svoje názory na svet, zmysel a hodnoty života. Po návrate Stalkerova žena hovorí o vlastnom zmysle života, v ktorom je zázrakom ľudská láska. Ich chromá dcérka ako výraz sily ľudského ducha telekineticky posúva poháre po stole. Nápadným rysom filmu, v ktorom dlhé "meditatívne" jazdy prevažujú nad montážou, je štylizácia jeho scenérie - mimoriadne asketickej, fascinujúcej hutným napätím. (oficiální text distributora)
Vycibrené, poeticky a emocionálne vypäté filozofické dielo na tému myšlienkovej sily človeka, ktorý si je vedomý základných životných hodnôt a ktorý dokáže žiť a jednať v súlade s nimi; o ceste, ktorá sa stáva očistným zdrojom skúseností. Scenár prebral z pôvodnej predlohy len základnú sujetovú situáciu - existenciu Zóny a povolanie Stalkera - prevádzača do Zóny, záhadného, tichého, pulzujúceho územia nejasného pôvodu. Celý film sa okrem rámcovej kompozície (Stalkerov byt a bufet) odohráva v jednom uzavretom mieste v jednom dni ako putovanie za tajomstvom v Zóne, umožňujúcim cestu k sebapoznaniu, k nádeji. Teória o nadprirodzenom pôsobení Zóny, jej smrtiacich nástrahách a čarovnej moci "miestnosti" uprostred nej, plniacej najskrytejšie želania, sa predstavuje ako súčasť diskrétneho Stalkerovho učenia v metaforách, javovo však nie je ničím potvrdzovaná. Stalker (s vyholenou hlavou asociuje prepusteného politického trestanca) sprevádza do prísne stráženej Zóny Spisovateľa a Profesora. Vyzýva k usilovnému sústredeniu sa na cestu, k zodpovednosti za každý krok, v jeho jednaní je podstatný rešpekt k skrytému poriadku Zóny. Vo vzájomných dialógoch si postavy objasňujú svoje názory na svet, zmysel a hodnoty života. Po návrate Stalkerova žena hovorí o vlastnom zmysle života, v ktorom je zázrakom ľudská láska. Ich chromá dcérka ako výraz sily ľudského ducha telekineticky posúva poháre po stole. Nápadným rysom filmu, v ktorom dlhé "meditatívne" jazdy prevažujú nad montážou, je štylizácia jeho scenérie - mimoriadne asketickej, fascinujúcej hutným napätím. Komentáře uživatelů k filmu (515)
-
Brouk
Super dílko, které stojí fakt za zhlédnutí..... (Kdo chce, mám ho v DivX s titulkama)(1.11.2004)
-
H34D
Ne nadarmo se říká, že jednotkou nudy je jeden MiliTarkovskij a ne nadarmo se říká, že jeho filmy určitě nejsou pro všechny. V předlouhých 163 minutách mě Tarkovskij přímo ubíjel svou nehybnou kamerou, bezdějovostí a zdlouhavostí, kdy tři ušmudlaní panáci chodili po opuštěné skládce jak kolem rozšlápnutého hovna a nakonec stejně ani nedošli tam kam chtěli... Ne, teď jsem samozřejmě spíše žertoval, síla Stalkeru je úplně někde jinde. V prvé řadě je to filozofický podtext většiny monologů postav, hlavně tedy Stalkera, který se trefně vyjadřuje k lidské psychice. Ovšem občas také docela uletí a dočkáme se i trochy patetických keců ala "toto je nejdůležitější okamžik ve vašem živote", "tady se splní vaše nejtajnější přání", či hysterického opakování neopodstatnitelných "pravidel" Zóny, že NĚCO se tady nesmí, ONO SE to nědělá, jinak nás Zóna zabije apod... Na svou dobu Stalker disponuje výborným vizuálním zpracováním, velmi se mi líbilo pár snad až hypnotizujících žáběrů (zejména) vodní hladiny, průchod stokou a dobré použití kamerového filtru pro scény mimo Zónu... Celkově se ale u mě v té nudě veškeré klady docela utápí a něž se podívat na Stalkera znovu, to si radši přečtu pár starých výtisků Dikobrazu. 6/10(14.9.2008)
-
Djoker
Stalker není film, tak jak ho chápeme v dnešní době. Tarkovskij úplně kašle na diváka a jede si to svoje. Nemám mu to za zlé, protože v té době bylo vlastně jedno, kolik diváků oslovil, hlavně když nešel proti komoušům. Jenže to on právě dělal prostřednictvím filmů, které pod filozofickým oparem skrývají jeho myšlenky a názory. Aspoň si to myslím. Běžného diváka zláká zdejší vysoké hodnocení, ale pokud se člověk koukne i na hodnotící osoby, tak by mu mělo být jasné, která bije. Film má stále poměrně málo hodnocení a většina je od odborné elity, filozofů a jejich kámošů pseudointelektuálů. Potopit to úplně by byla určitě chyba, protože minimálně kamera, herci a pár mystických scén stojí za pozornost. Bohužel to nemá pořádný děj, zvraty ani vyvrcholení. O nudě bych však nemluvil, film spíše hypnotizuje a divák si tedy může vybrat. Buď ocení těch pár skvělých prvků, které režisérovi nelze upřít, nebo sám sebe přesvědčí, že na myšlenkách, které se mu při projekci vyronily v hlavě, má zásluhu právě tento film. Osobně od filmu očekávám něco jiného, než co mi předložil Tarkovskij, ale s jeho filmy rozhodně nekončím.(1.7.2011)
-
dobytek
odpad!Tak se mi zdá, že jsem právě objevil žánr, kterej je ještě horší než buzikály a rodinný komedie dohromady. A ten žánr se nazývá poetický. Stalker je absolutně nekoukatelná blbost. Mam z toho podobný pocity jako u Kubrickova filmu 2001: Vesmírná odysea. Zase vysoký hodnocení a většina komentářů ve stylu "Vůbec nechápu, o čem to je a co tam ten maník celý 3 hodiny dělal a navíc jsem se u toho strašně nudil(a), ale dávám 5 hvězdiček, abych si nepokazil(a) těžce vybudovanou image intelektuála." Já se přiznám, že jsem ten film ani nedokoukal a cca po hodině jsem to vzdal. Mam takovej pocit, že vrcholem sovětský kinematografie je kreslenej seriál Jen počkej, zajíci. Jestli je na tomhle filmu něco dobrýho, tak snad jedině komentář, kterej tady napsal verbal.(19.7.2011)
-
M.a.t.t.
Tušil som o čom približne Stalker je ale po jeho zhliadnutí mi vôbec nebolo jasné, čo som videl ani prečo som ho vlastne videl. Vedel som len, že silu na ďaľšie zhliadnutie nájdem len tažko. Snáď najneobyčajnejší filmový zážitok môjho života, ktorý ma ako celok nenadchol ale niečo vo mne určite zanechal. Minimálne vizuálna sila obrazov je v tomto prípade neodškriepiteľná, s odstupom času a s pomocou ďalších zdrojov nachádzam v tomto diele aj viac a viac pozoruhodných myšlienok. Výsledné hodnotenie je sa vo mne bije, varianta ktorú volím súvisí s faktom, že Zóna sa svojou magičnostou dokáže zavŕtať pod kožu.(15.9.2010)
-
O*R*I*N
OMFG [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](31.7.2007)
-
genetique
Mnou sčasti nepochopená a nepochopiteľná, a zároveň tak kryštálovo jasná výpoveď s filozoficko-existenčným základom. Dokonalé hranie sa s atmosférou mysteriózna a neznáma, vycibrená kamera, detaily, originalita a krásne napísané dialógy. 90%.(15.12.2008)
-
flanker.27
Co kdyby existovala možnost jediným přáním změnit svět k lepšímu? Ale je to opravdu to, na co člověk dokáže myslet ve chvíli, kdy se mu může dostat největších rozkoší, po jakých kdy toužil? A co když si někdo vlastně přeje jiným ublížit? Má právo riskovat, že nějaká skrytá zášť uvnitř něj přivodí jinému utrpení? Ale jak lze pak žít bez naděje? Stalker vám neodpoví. Stalker ukáže cestu, zbytek je na vás. Nemůžu říct, že bych plně akceptoval Tarkovského přístup, pro mě je absolutní kniha bratří Strugackých (asi nejlepší scifi román vůbec), ale i tak se mi stále vyjevují některé silné scény a rozhovory, a to jsem toto dílo viděl před nějakými čtyřmi roky.(27.6.2006)
-
Hellboy
Ze začátku docela dobrý, ale konec mě poměrně zklamal, čekal jsem asi nějak vyhrocenější finále, pořádnou tečku.. Jakoby se tomu tvůrce chtěl vyhnout, poslední záběr je jen vemi nedostatečná náplast. Hlavně ze začátku jsem si obdivně opakoval, takovej ultralevnej nízkorozpočťák, 6 herců a to je vše, vystačí si s dialogy...ale zakončení bylo pro mě zklámání. Nicméně i tak, ze všech Tarkovského dlouhých filmu asi nejlepší..(3.6.2008)
-
berg.12
Asi nejpokrytečtější hodnocení, co za svůj zážitek můžu dát, ale měl jsem pocit, že Tarkovskij důvěřuje více slovům než filmu.(9.11.2006)
-
Le_Chuck
Stalker ma po dávke Holywoodskej komercie doslova prefackal svojím filozofickým rozmerom a po dlhej dobe som sa prichytil, ako pri filme intenzívne premýšlam. Prakticky neodhadnuteľná schéma rozprávania príbehu, pri ktorej človek postupne pochopí, že dej nieje až taký dôležitý a že toto je odkaz, alebo skôr okno. Okno do duše zabalené do veľmi sugestívneho sci-fi hávu (pomalé, statické, kompozične skvelé zábery, občasne doplnené ambientnou hudbou) a ktoré sa otvára zžieravej myšlienke: "čo som to vlastne videl?".(6.7.2006)
-
Darren
Ke Stalkerovi jsem bohužel přistupoval jako k filmu, u něhož je mé maximální hodncení v podstatě jisté. Dlouho jsem ho odkládal a pustil si ho až ve chvíli, kdy jsem si byl jistý, že přišla ta správná chvíle a nálada. A nevyšlo to. Sice mi ten film uběhl jako voda, krásně se na něj dívalo, atmosféra v zóně byla chvílemi tak hustá, až byla hmatatelná, ale pocity po skončení filmu byly takové, že toho ze Zóny chci vidět mnohem víc než jednu louku, vodopád a jakýsi starý rozpadlý barák, ve kterém proběhlo finále, které bylo úplně jiné, než jsem čekal a chtěl. Navíc musím říct, že mi tu snad poprvé trochu vadilo, že jsem absolutně nepochopil o čem ten film je, možná taky proto, že ještě v jeho průběhu jsem měl pocit, že chápu vše. Každopádně zpracováním je to dílo veliké a až magické a určitě se k němu jednou vrátím.(14.8.2009)
-
Morien
K tomuto filmu nemůžu nic říct. "Pro mě je všechno vězení." ♥(24.1.2009)
-
Falko
Cely film som premyslal skor nad tym, ake dam hodnotenie a hlavne ako to vysvetlim v komentari. Nemam nic proti mysterioznym sci-fi filmom, ani proti takym, ktore maju nejaku myslienku. Tu by mi ani nevadilo to, ze som tomu nepochopil, lebo tomu vlastne nepochopil nikto, ale pre mna to bolo az na par zaberov jedno velke nekonecne utrpenie plne monotonnych dialogov, ktore mi nic nehovorili, skor ma uspavali. Mozno sa cudujete, preco som si to chcel teda pozriet. Odpoved je jednoducha. Nechcem sa vyhybat filmom, ktore su v topke na CSFD alebo na IMDb a tento film sa ocitol v oboch topkach. Najväcsi problem tohto filmu u mna bol hlavne v minutazi. Nastastie som vedel, ze trva takmer 3 hodiny, ale ak by trval o polovicu menej, dal by som mu hviezdicku navyse. Pre mna to bola jedna velka nuda, ale do odpadu ho zase tiez nechcem dat. _______ Aleksandr Kaidanovsky - (Stalker) +++ Alisa Frejndlikh - (Stalkerova manželka) +++ Anatoli Solonitsyn - (Spisovateľ) +++ Nikolai Grinko - (Scientist) +++ Natasha Abramova - (Martha, Stalkerova dcéra) +++(11.8.2011)
-
Divočák
Velice nezvyklý film, který rozhodně není pro každého. Taková čistě klubová záležitost. (Pozor, spoiler!!!) Děj se odehrává v jakémsi imaginárním zoufalém světě, na jehož určité místo měl před dvaceti lety dopadnout meteorit. V oblasti dopadu začala příroda žít vlastním životem a tato oblast je ohraničena, hlídána a nazývána jako "Zóna". Podle legendy existuje v Zóně místo, které dokáže učinit člověka šťastným. Mnoho lidí se na ně už pokusilo dostat, ale všichni v Zóně nalezli smrt. Všichni kromě těch, jež provázeli Stalkeři, jakýsi podivný druh lidí, jejichž minulost i celý život je nějakým podivným způsobem spjat se Zónou. Ve společnosti Stalkera se do Zóny vydává i dvojice Spisovatel a Profesor. Muži pronikají skrz hlídanou hranici a vstupují do živoucí přírody, která jen zťěžka dýchá pod tunamy železa, které ji pokrývají. Opatrně procházejí přírodou, ve které neustále číhá nebezpečí smrti, které není vidět a ani my ho během filmu neuvidíme. Když konečně dorazí až ke kouzelné komnatě, ani jeden z mužů se do ní nepokusí vstoupit a profesor se ji dokonce pokusí zničit. Film je opravdu velmi filozoficky zaměřený a po zdlouhavém rozjezdu vás tak chytí, že se od něj nedokážete (i přes přehnanou stopáž) odtrhnout. Právě obrazová stránka je nejsilnější zbraní filmu a Tarkovskij všem dokazuje, že je Pan režisér. Neuvěřitelné kulisy zdevastovaného světa a všudepřítomný prvek železa i v překrásné přírodě ve vás zanechá opravdu hluboký dojem. Za čtyři, ale jen kvůli tomu, že je to možná opravdu až příliš dlouhé.(29.10.2005)
-
Rex Mundi
Ja asi nemám tú správnu bunku pre tento druh filmov, aké točí Tarkovskij alebo Kubrick. No čo, zabijem sa? Stalkera som úprimne zatúžila vidieť hneď po tom, čo som si prečítala knižnú predlohu bratov Strugackích. Aj keď som naisto vedela z počutia, že je to "divný" film (a mala čiastočnú skúsenosť so Solarisom). Predsa som chcela vidieť, koľko atmosféry a čo sa vlastne z knihy dostalo na plátno. Bohužiaľ je to asi hlavný dôvod, prečo sa nevyhnem porovnávaniu a prečo som bola taká sklamaná. Bratia Strugackí síce napísali scenár (ktorý z istého uhla pohľadu súhlasí s ich filozofujúcimi tendenciami v knihách) vyzerajúci "dejovo" ako voľné pokračovanie románu po pár rokoch, ale to, čo mi ponúkol Tarkovského Stalker, sa mohlo kľudne zaobísť bez Strugackích, bez vedeckofantastického motívu aj bez stalkera. Sú to proste dve a pol hodiny ťažko nudných intelektuálnych kecov! Kecov, kecov a kecov... o nesmrteľnosti chrústa, o tom či ľuďom dávať alebo brať nádej, a o tom, že za každý dar (hoci nádeje) sa platí. Plus dlhých záberov na depresívne post-apo scenérie a troch chlapov, z ktorých dvaja sú škaredí a starí. A čo sa stalo so stalkerom z románu? Zlatá guľa (vo filme Komnata) ho musela strašne poznačiť, lebo tragická postava chladného pragmatika žijúceho vo večných rizikách sa pri prechode z papiera na celuloidový pás zmenila na ufňukanú posratú trosku! (a jeho statočná manželka Juta degradovala na onucu) Tento filmový hrdina si románovú symboliku pomenovania STALKER nezaslúži - v knihe by na zbabelosť takého rangu dávno pošiel. Poserovia v Pásme nemajú čo robiť! Je veľmi otázne, či by to bez čítania knihy s názorom na film dopadlo lepšie - alebo ešte horšie. Mám pocit, že či už ho vytrhnete alebo nevytrhnete z kontextu predlohy, aj tak zostáva len akousi silne lyrickou nadstavbou slušného scifíčka, ktoré si s danými témami poradilo omnoho lepšie a aj na premýšľanie toho prinieslo oveľa viac. Filmový Stalker je príliš monotematický, príliš patetický a príliš otvorene moralistický. Sorry, bejby, kľudne ma vylúčte z akéhokoľvek klubu, ale tomuto tlieskať nebudem. Nie preto, že ostatní sa tu rozplývajú blahom.(14.2.2011)
-
viperblade
Neuvěřitelné. Sice bych se mohl podepsat pod POMŮV komentář, ale nedá mi to. Tarkovského jsem už pomalu odsunoval na pomyslnou kolej "tohle fakt není pro mě", protože jeho Solaris a Nostalgie mě málem unudily k smrti. Ale o Stalkerovi jsem hodně slyšel, (mezi jinými i to, že se jedná o jeho nejlepší film) tak jsem Andrejovi dal ještě jednu poslední šanci. A světe div se, ono to vyšlo! Stalker mě už od prvních minut chytl svou ponurou atmosférou, dialogy, hudbou no prostě vším. A já si uvědomil, že tohle je opravdu výjimečný film. I když je to další filozofické dílo, z něhož něco pochopíte, něco absolutně ne, tak si ho užijete. Alespoň já se opravdu nemohl odtrhnout. A ano, tohle je nejlepší film od Tarkovského. A nedá mi to, Solaris měl téměř stejnou stopáž, jako Stalker. A to je pro mě ujištění, že pokud se v takto dlouhém filmu něco opravdu děje, tak to není nuda. Malá poznámka na konec: Před Stalkerem jsem si říkal, že kam se Tarkovský hrabe na Lynche (co se týče divných filmů) ale po Stalkerovi si říkám, kam se hrabe Lynch… :-)(4.11.2009)
-
Dan9K
Je fajn, když člověk sleduje takovýhle filosofický film, sice se může těšit, že uvidí sci-fi (bláhově, to nepřišlo), ale krásně si zapřemýšlí, mezi tím, co se mu postupně odkrvují nohy, protože si blbě sednul. Ale místo toho, abych znovu přemýšlel nad bezcílností lidské existence a problematiky víry, tak mě napadla jiná věc. Možná, že jsem si to plně uvědomil v té několikaminutové scéně, kdy hlavní tři hrdinové jen sedí, nic nedělají a posléze jeden z nich řekne: "to je krásné ticho". Tam na to bylo času dost. Litoval jsem totiž, že se nedívám na film, který by pojal téma filosofického snímku jinak. Stále jsem si v duchu říkal: "Hm hm, to jsou chytré myšlenky, to jsem ale hezky zušlechťován". Naopak jsem ale zatoužil, abych si spíš řekl: "No ty vole, tak s tímhle hodně lidí souhlasit nebude", ovšem to bych možná chtěl nemožné po filmu ze Sovětského svazu. Vizuální stránka samozřejmě nemá chybu, ale já jsem hodně dějově zaměřený divák a přestože lehce nastíněný příběh vypadal velice zajímavě, zde je odkloněn na třetí kolej, což je pro mě škoda. A že je to trošililinku natahované? Znám i horší případy, ovšem je jasné, že jsem z toho nadšen nebyl ani tady. Muselo to ale být, kdyby byl Stalker akčnější, nemuseli by všichni pochopit, že chce být snímek vznešenější podívanou.(10.10.2008)
-
Amarcord_1
94% - Většina filmu ve mě vzbuzovala podobou emocionální odezvu, jakou zažívám obvykle při návštěvě opravdu kvalitní výstavy. Hra se světlem, pomalá uhrančivá kamera, prostředí, ve kterém se děj odehrává, tempo... Celý film jsem si užíval. Abstrakce a mnoho filosofických otázkek na téma štěstí, smysl života, apod. -tak se dá shrnout o čem film je. Celkem nudný popis. Narozdíl od filmu, ten je hypnotizující! Vřele doporučuji!(31.3.2006)
-
lesumir
Trpělivost. Patience. Geduld. Indulgenza. Paciencia. терпеливость... Prostě k tomuhle filmu potřebujete trpělivost, a pokud ji nemáte, vůbec se nedívejte. O čem vlastně Stalker je ví snad jen Tarkovskij, ale toho se ptát nebudu, mi to takhle docela vyhovuje. Film o všem a o ničem. Film je tak hluboký, až je plítký. - Rozplývat se rozhodně nebudu jako většina, opravdu zvláštní podívaná, ale čekal jsem větší mysterioznost a větší maso!(6.9.2008)
