O Som ao Redor
Zvuky zo susedstva
Neighbouring Sounds
Neighboring Sounds
Režie:
Kleber Mendonça FilhoScénář:
Kleber Mendonça FilhoKamera:
Pedro SoteroHrají:
Ana Rita Gurgel, Caio Almeida, Maeve Jinkings, Dida Maia, Felipe Bandeira, Gustavo Jahn, Irma Brown, Mauricéia Conceição, Rodrigo Riszla, Irandhir Santos (více)Obsahy(1)
Děj filmu v několika kapitolách vypovídá o životě střední třídy v jedné ze čtvrtí současného Recife v Brazílii. V sousedství začne pracovat soukromá ochranka pro dobro místních obyvatel, která však naruší zaběhlý způsob života. V další dějové linii hraje hlavní roli matka dvou dětí Bia (Maeve Jinkings). Její stereotypní život a problémy, jako je například snaha vyřešit otravnou záležitost s neustále štěkajícím sousedovým psem, poskytují jeden ze střípků náhledu do života plného hluku a násilí. (m.ay.a)
(více)Recenze (8)
Tento film bol zrejme nakrútený na benzedríne, pretože mám pocit, že mi nič neuniklo, ale po pozretí som sa cítil, ako taký tupý chuj! ()
Začátek filmu jsme s frajerkou díky výtečnému obědu zmeškali a ve filmu jsme se oba těžce ztráceli. Přečtení zdejších komentářů mě uklidnilo. Snímek nedává smysl ani divákům, kteří jej viděli v plném rozsahu. Nudná brazilská sonda. Jako nejlepší hodnotím scénku, kdy si slečna vyvolala orgasmus třením se o pračku. Díky problémům s titulky jsem měl tu čest danou scénku vidět hned dvakrát. Příliš nechápu zařazení tohoto filmu do programu festivalu. Bylo to zřejmě to nejslabší, co jsem měl tu smůlu vidět. Lepší odpad. ()
Když film nemá dohromady o čem vyprávět, musíte se spolehnout na to, že bude aspoň zajímavě natočený. Kromě toho, že ho dnes v Artu spouštěli napotřetí, na něm moc zajímavého nebylo. Jako krátká sonda do života obyvatel jedné ulice je to docela dobré, ale ve dvouhodinovém formátu a s oscarovými ambicemi přeci jen příliš bezcílné. Smích v kině, když naskočily závěrečné titulky, docela chápu, buďto tu něco chybělo, anebo toho dost přebývalo. Poslední projekce letošního ročníku Cinema Mundi, 2014. ()
Nemohl jsem si nechat ujít alespoň jeden film z nabídky brazilského filmového karnevalu v Bio Oko. Po uváděčově informaci, že se jedná o nejdivnější film celé přehlídky, zatrnulo mi. A ejhle, a sakra. Po odpoledním fandění na Fed Cupu, vydatné večeři a dvou pivech vyhlídka stotřicetiminutové divnosti mé srdce nerozveselila. Naštěstí Zvuky od sousedů nenudí a hodnotím je víceméně pozitivně, ale je nutné je vidět ve správném rozpoložení, což nebyl můj případ. ()
Zajímavá vize současné Brazílie kdy společnost střední třídy ovládá paranoia. Odvozeno už z názvu, je to zajímavé i po technické stránce jako inovativní příklad efektivního promyšleného použití zvuku. Diegetické zvuky často použité v kontrastu s tichem doplňují náladu scénáře. Režie má řemeslo evidentně pod kontrolou, jen ta epizodická struktura je to co u filmu vždy narušuje celkový dojem. ()
Název film vystihuje. Všechny důležité scény pro příběh se odehrávají mimo záběr, diváci vidí až ten rámus kolem, nebo to, co mu předchází. Výborná kamera a zvláštní atmosféra, kdy celým filmem probublává tajemné napětí. Dalo se však očekávat, že po vzoru snímků prázdné narace konec dopadl antiklimakticky. ()
Něco mezi Bílou stuhou a filmy Lucrecie Martel. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 2012 - Nominácia na 1. cenu ()